Pro generaci Z je ekologie velké téma, říká Ludmila Kozlová. Nevědí ale, kde začít a co sami můžou udělat

"Jde hlavně o to, aby se vůbec podařilo změnit celý systém vzdělávání," myslí si Ludmila Kozlová.

Mléko a ovoce do škol nikdo nechtěl, jídlo se zbytečně kazilo – dokud se do toho nevložila Ludmila Kozlová se svými spolužáky a nedosáhli toho, že jejich škola projekt zrušila. Od té doby usiluje o to, aby se udržitelnost a environmentální vědomí staly běžnou součástí života a vzdělávání. Dnes studuje Ludmila gymnázium, přednáší na konferencích, pořádá workshopy na školách a měla možnost zapojit se i do revize rámcových vzdělávacích programů. Je držitelkou Ceny Josefa Vavrouška a finalistka Ceny Gratias Tibi.

Zajímavé a kreativní úlohy do hodin, ale také deepfakes a kyberšikana. AI už je ve školách vidět

Na první pohled se může zdát, že za chvíli bude moct umělá inteligence učitele nahradit kompletně, podle Ondřeje Hrácha tento scénář ale nehrozí.

Žáci základních a středních škol s umělou inteligencí pracují a mnozí by si přáli, aby se stala výraznější součástí výuky. Často ale nástroje umělé inteligence neumějí používat úplně gramotně. Mezi vyučujícími pak existují velké rozdíly: někteří používají AI denně, jiní se s ní ještě prakticky nesetkali. Situaci na školách komentuje spoluzakladatel spolku Aignos Ondřej Hrách, který upozorňuje i na rizika, která s novou technologií přicházejí. 

Do politiky nechceme, říkají teenageři. Jejich spokojenost se školou klesá

Na ilustračním snímku jsou studenti pražského Gymnázia Paměti národa.

Jak jsou studenti spokojeni se svým životem a školou? Jaký mají názor na politický systém v naší zemi a mezinárodní politiku? A odkud čerpají informace? Odpovědi na tyto otázky pravidelně zjišťuje vzdělávací program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni ve svých průzkumech. Z nejnovějšího šetření vyplývá, že středoškoláci považují za největší problémy ČR zadluženost, ekonomickou situaci a nekvalitní školství.