Očekávám, že studenti přečtou i epos o Gilgamešovi, říká češtinář z Brna. Vyplatí se jim to v životě

"Když se máme bavit o literatuře, tak trvám na tom, že studentu musejí přečíst nějaký soubor knih, jenž pak společně zkoumáme," říká Stanislav Zajíček.

Stanislav Zajíček byl už v životě lecčím – dětským hercem, poslancem v parlamentu i učitelem v soukromé škole. Posledních dvacet let vyučuje češtinu a latinu na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně. V letošním roce byl jedním z finalistů ceny pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize CZ. „Nikdy jsem nepřestal přemýšlet o tom, co dělám a proč to dělám,“ říká. „Kladu si otázky. Otázka je totiž vždy důležitější než odpověď.”

Malotřídky nejsou na vymření. Ve Slapech na Táborsku ukazují, jak můžou úspěšně fungovat

Někdy se dokonce učí a pracují dohromady žáci celé školy.

Při pohledu z města to vypadá, že malotřídky existují už jen ve filmech pro pamětníky. Pohled do statistik ale ukazuje jiný obrázek, malotřídních je zhruba třetina základních škol. Proto se jim věnuje další díl seriálu Jak se dělá dobrá škola. Jihočeský kraj v číslech kopíruje celou republiku, 82 malotřídek je přibližně třetina z celkových 260 základních škol v kraji. Ve Slapech na Táborsku se jedna malotřídka nachází v historické školní budově a ukazuje, jak může taková škola fungovat.

Montessori školy – místo, kde dítě neztrácí chuť poznávat svět a být samo sebou

Montessori není jednolitý přístup. Každá škola metodu, kterou Maria Montessori vyvinula, používá trochu jinak.

Montessori. Toto slovo už někdy slyšel každý, kdo se zajímá o vzdělávání, a i spousta těch, kterým je ukradené. Montessori škol a školek v Česku neustále přibývá. Není divu, že se jim věnuje i první díl seriálu Jak se dělá dobrá škola. 

Nemůžeme probírat celý pravěk a starověk, říká dějepisář. Moderní dějiny jsou důležitější

"Svůj styl výuky jsem si musel najít sám," říká Radek Aubrecht.

Historii si oblíbil už v dětství, vystudoval ji na vysoké škole a učení si chtěl vyzkoušet jen jako záskok na pár hodin týdně. Za katedrou ale letos oslavil již dvacetileté výročí a celou dobu zůstal věrný pražskému  Gymnáziu na Zatlance. „Hodně času věnuju moderním dějinám,“ vysvětluje Radek Aubrecht. „Věřím, že nejlépe odpovídají na otázku, proč je svět takový, jaký je. Není ale možné odučit celý pravěk, starověk a středověk v rozsahu, v jakém jsem se ho učil já.“

Nejlepší jsou „aha” momenty, kdy děti na něco přijdou samy, říká inspirativní učitelka 

"Hodně spolu o učení mluvíme, společně i individuálně. Nastavujeme pravidla a pracujeme na jejich dodržování," říká Jana Šenkyříková.

Už 24 let učí děti na prvním stupni a celých 23 z nich k tomu využívá program Začít spolu. V hodinách tak vede děti například k tomu, aby vzájemně spolupracovaly, plánovaly nebo byly za učení také samy odpovědné. “Každé dítě díky programu může zažít úspěch. Není to ale jen o hraní a zábavě, musí si cíle samy vytyčit a nakonec jich také dosáhnout,” popisuje finalistka soutěže Global teacher prize Jana Šenkyříková ze ZŠ a MŠ Angel v Praze 12. 

Třikrát přečíst složitý text dyslektikům nijak nepomůže, říká učitelka a speciální pedagožka

"Problém vidím v tom, že rodiče často svoje děti srovnávají s vrstevníky a udělají si vlastní představu, jak by jejich dítě mělo umět číst," říká Milada Smutná.

Milada Smutná je letošní finalistkou ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic 2023. Vyučuje na soukromé základní škole Liška a je také spoluautorkou knihy Dyslektický mozek. Co je pro ni při výuce nejdůležitější? Aby se dítě při učení nestresovalo. A to ani v případech, kdy mu něco opravdu nejde. „Ve stresu mozek dítěte nemůže optimálně fungovat,“ říká.

Když zažijí krásu hodnotných skladeb, zapálí je to, říká učitelka hudby a pianistka

"Chci, aby děti uměly najít svou akční, durovou, polohu, ale i svou introspektivní, usebranou, molovou polohu. A naučily se držet rovnováhu mezi nimi," říká Tsira Jirout.

Tsira Jirout je původem z Gruzie a vzděláním koncertní klavíristka a učitelka hudby. Na Waldorfském lyceu v Praze učí hudební výchovu. A to originálně. Její součástí je také pěvecký sbor, který je až do poloviny třetího ročníku povinný. „Nebaví to všechny stejně, ale nakonec se do toho opřou všichni,“ říká. Vystavit děti hodnotné hudební výchově ale v dnešní době není snadné. „Jsou přehlcené vjemy, na druhou stranu bych je ale nepodceňovala, mají vytříbený vkus,“ říká.

Z přírodopisu by si děti měly odnést, že každé jejich rozhodnutí má nějaký dopad

Žáci by měli rozhodně vědět, jak spolu různé věci v přírodě souvisí, nahlédnout do toho neuvěřitelného klubka propojení, vztahů a rozmanitosti.

Kateřina Čiháková učí přírodopis na ZŠ Světice ve Středočeském kraji. Je jednou z jedenácti finalistek/finalistů ceny Global Teacher Prize Czech Republic pro inspirativní učitele. Co dělá jinak? Přírodopis učí nejraději ve dvouhodinovkách a ideálně venku, a je radši, když žáci vědí, co s hliníkovou plechovkou, než jaký druh vážky patří do které čeledi. 

Učitelé se s umělou inteligencí musí naučit zacházet, říká odborník na AI

Ilustrační foto k tomu textu vybral ChatGTP.

Nechat si vyřešit těžký úkol z matematiky nebo napsat esej na jakékoliv téma v jakémkoliv jazyce – nejen s tím už dnešním žákům a studentům pomáhá umělá inteligence. Podle odborníka na strojové učení Jiřího Materny čeká vzdělávání hluboká proměna. „Nemá smysl snažit se umělou inteligenci studentům zakazovat. Učitelé by teď měli přemýšlet, jak ji zapojit do výuky,“ říká.

Děti se hodnotí objektivně. Na známkách se domlouváme, říká oceněná matikářka

"Chci, aby mi žák svoji představu o hodnocení doložil důkazy," říká Markéta Mylková.

Na matematiku podle Hejného se musela „přeučit“, dnes už si neumí představit, že by učila jinak. Markéta Mylková ze ZŠ Janáčkovo náměstí v Krnově skončila druhá v ceně pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize CZ. Snaží se hodně důvěřovat svým žákům – že pracují, i když jim nestojí pořád za zády, a že se také dokážou realisticky ohodnotit. „Od té doby, co si děti navrhují známku samy, už mi nevolají nespokojení rodiče,“ říká Markéta Mylková.