Ondro, běž se zamotat. Repotáž ze školy pro děti s autismem nebo retardací

Sedmáci Svatavy Rácové se perou se zadáním se střídavou úspěšností.

Motivační citáty na zdech, formuláře na sebehodnocení na nástěnce, klidná atmosféra plná vzájemného porozumění, maximálně deset dětí ve třídě. Pozor, nejsme v soukromé škole s drahým školným, ale na základní škole praktické a speciální – bývalé zvláštní a pomocné škole v Kralupech nad Vltavou. “My jsme tady rádi,” říká za učitele Svatava Rácová. “A děti to cítí. Kolikrát sem chodí, i když mají kašel nebo teplotu a měli by ležet doma.”

Aby se jedni nenudili a druzí nebyli frustrovaní. Reportáž z dělené výuky

„To je hlavolam, který jsme zkoušely včera s kolegyní v kabinetu a bylo to nadlouho."

Myslím si číslo. Když k němu přidám jednu čtvrtinu ze stovky, vyjde mi třicet. Učitelka Dagmar Marvanová stojí před čtvrtou třídou Základní školy Chodov v Praze. „Tři-dva-jedna-teď!“ odpočítává. V lavicích sedí jedenáct dětí a na „teď“ jim všem vylétnou ruce nahoru. Dlaň mají otevřenou a prsty trčí do všech stran. To není nový způsob hlášení, to oznamují výsledek příkladu, který vyřešily. Právě tu v rámci dělené výuky probíhá hodina matematiky. 

Méně drilu, více duševního zdraví. Právě probíhá zásadní změna výuky ve školách

Wellbeing je stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život.

Co bychom si měli odnášet ze základní školy? Určitě násobilku a trojčlenku, nějaký ten pravopis a cizí jazyk. Co ale například schopnost vybírat si zdravé jídlo, rozvíjet přátelské vztahy nebo vyhledat odborníka ve chvíli, kdy se propadáme do černých myšlenek? Podle nových Rámcových vzdělávacích plánů by třeba i toto mělo nově patřit k učivu základní školy – a to pod názvem wellbeing.

Jak se děti v Brně učí o květinách? Vytvářejí nástěnku na Pinterestu

"Z většiny dětí nebudou programátoři, ale většina z nich bude potřebovat ovládat technologie."

Učí informatiku a přírodopis a motivuje své žáky k používání mobilu v hodinách. “Technologie se nemají učit v hodině informatiky, ale v předmětech jako hudebka, zeměpis nebo přírodopis. Třeba tím, že žáci vytvářejí video,” říká Pavel Hodál ze Základní školy Bakalovo nábřeží v Brně. 

Pro deváťáky má větší smysl sexuální výchova než pohyb tektonických desek, říká oceněný učitel Dan Pražák

Daniel Pražák: "Snažím se vytvořit bezpečné prostředí, kde žádná otázka není blbá."

Vytváří podcast, fotí, angažuje se v mnoha aktivitách. Letos navíc Daniel Pražák z pražské Základní školy Strossmayerovo náměstí skončil druhý v soutěži o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic. “Účast v soutěži bral nejen jako ocenění, ale i zkoušku vlastního učení. Dostat zpětnou vazbu od poroty pro mě bylo svátkem samo o sobě,” říká.

Ve škole by se mělo chválit nahlas a kárat potichu, říká učitel Pavel Bobek

"Myslím, že se musíme začít zaměřovat na to, aby ti, kdo jsou dosud neúspěšní, byli úspěšnější. Je to jeden z klíčů, jak se posunout k vyspělejší společnosti," říká učitel Pavel Bobek.

Pavel Bobek sbíral první učitelské zkušenosti v náročném prostředí přistěhovalecké čtvrti jižního Londýna. Po dvou letech hledal podobnou výzvu v Praze. V jeho současné třídě v pražské Základní škole Solidarita má třetina žáků odlišný mateřský jazyk, dalším dětem komplikuje vzdělávání ADHD nebo poruchy učení. Ukazuje se, že nejmodernější britské metody, kdy učitel pevně drží otěže dění ve třídě, fungují i na české základce. „Po covidu některé děti třeba nebyly ani schopné ve třídě vydržet nebo se válely po lavici a byly úplně odpojené. A teď začíná hodina, ony tam sedí, mají všechno připravené a čekají na otázky,“ říká Pavel Bobek. 

Když se kreslí slon na hodině fyziky. Reportáž z výuky oceněné učitelky

"Fyzika je těžká, ale v každé kapitole se dá něco pochopit."

Zvonilo už před pěti minutami, ale studenti třetího ročníku na Brněnském gymnáziu Elgartova, jakoby neslyšeli. V různých částech třídy postávají tři skupinky a vesele se mezi sebou baví. Tmavovlasý kluk zrovna čte něco z proužku papíru dívce proti sobě. Něco o zvuku. Dívka otáčí hlavu a… ajaj, pardon, to není studentka, je to učitelka. A ne ledajaká, je to jedna z oceněných učitelů roku. 

Angličtina a matematika v jednom, k tomu pravidlo bubliny. Reportáž z výuky učitelky roku

„Dnes využijeme toto prostředí k tomu, abychom se učili angličtinu."

Smíchat děti z druhé, třetí a čtvrté třídy a v hodině angličtiny jim naservírovat Hejného matematiku? To zní jako naprostý chaos. Pro učitelku Magdalenu Málkovou z Nové Vsi u Kolína je to ale každodenní realita. „Nikdy jsem neučila jinak,“ vysvětluje. „Přišlo by mi škoda, kdyby děti nemohly pracovat napříč ročníky. A když nabízíme téma, které prochází předměty, děti si z výuky mnohem víc odnesou.“

Kolik učitelek se vejde do kbelíku? Reportáž z výuky první pomoci ve školce

Teď a teď a teď! Méďa Brumla dostává masáž srdce.

Na zemi leží zhroucená postava. U ní klečí dvě drobné blonďaté holčičky, mohou jim být teprve čtyři roky. Jedna má ruce natažené v lokti a pravidelně tlačí na chlupatý hrudník velkého pacienta. Teď a teď a teď! Druhá je připravená a když se její kamarádka unaví, hned ji vystřídá. Teď a teď a teď! Takhle se chvíli střídají, až se za nimi objeví záchranář a bezvládného pacienta převezme. Srdce nenaskočilo, dech se neobnovil. Nemohl. Bezvládná postava je obří plyšový medvěd Brumla. Přinášíme reportáž o tom, jak se učí první pomoc ve školce.