Ve škole by se mělo chválit nahlas a kárat potichu, říká učitel Pavel Bobek

"Myslím, že se musíme začít zaměřovat na to, aby ti, kdo jsou dosud neúspěšní, byli úspěšnější. Je to jeden z klíčů, jak se posunout k vyspělejší společnosti," říká učitel Pavel Bobek.

Pavel Bobek sbíral první učitelské zkušenosti v náročném prostředí přistěhovalecké čtvrti jižního Londýna. Po dvou letech hledal podobnou výzvu v Praze. V jeho současné třídě v pražské Základní škole Solidarita má třetina žáků odlišný mateřský jazyk, dalším dětem komplikuje vzdělávání ADHD nebo poruchy učení. Ukazuje se, že nejmodernější britské metody, kdy učitel pevně drží otěže dění ve třídě, fungují i na české základce. „Po covidu některé děti třeba nebyly ani schopné ve třídě vydržet nebo se válely po lavici a byly úplně odpojené. A teď začíná hodina, ony tam sedí, mají všechno připravené a čekají na otázky,“ říká Pavel Bobek. 

Když se kreslí slon na hodině fyziky. Reportáž z výuky oceněné učitelky

"Fyzika je těžká, ale v každé kapitole se dá něco pochopit."

Zvonilo už před pěti minutami, ale studenti třetího ročníku na Brněnském gymnáziu Elgartova, jakoby neslyšeli. V různých částech třídy postávají tři skupinky a vesele se mezi sebou baví. Tmavovlasý kluk zrovna čte něco z proužku papíru dívce proti sobě. Něco o zvuku. Dívka otáčí hlavu a… ajaj, pardon, to není studentka, je to učitelka. A ne ledajaká, je to jedna z oceněných učitelů roku. 

Angličtina a matematika v jednom, k tomu pravidlo bubliny. Reportáž z výuky učitelky roku

„Dnes využijeme toto prostředí k tomu, abychom se učili angličtinu."

Smíchat děti z druhé, třetí a čtvrté třídy a v hodině angličtiny jim naservírovat Hejného matematiku? To zní jako naprostý chaos. Pro učitelku Magdalenu Málkovou z Nové Vsi u Kolína je to ale každodenní realita. „Nikdy jsem neučila jinak,“ vysvětluje. „Přišlo by mi škoda, kdyby děti nemohly pracovat napříč ročníky. A když nabízíme téma, které prochází předměty, děti si z výuky mnohem víc odnesou.“

Jak se žáci naučí nejlépe přírodní vědy? Sami si napíší učebnici

Václav Fiala: „Někteří lidé se domnívají, že badatelská výuka je jen jakási show, kdy si děti hlavně hrají a nemusejí nic umět."

Nejlepší učebnice je ta, kterou si vytvoří samotné děti. Už brzy tuto vzletnou teorii budou moci ověřit žáci i učitelé na několika školách – Badatelský deník pro chemii a fyziku se už totiž tiskne.

Kolik učitelek se vejde do kbelíku? Reportáž z výuky první pomoci ve školce

Teď a teď a teď! Méďa Brumla dostává masáž srdce.

Na zemi leží zhroucená postava. U ní klečí dvě drobné blonďaté holčičky, mohou jim být teprve čtyři roky. Jedna má ruce natažené v lokti a pravidelně tlačí na chlupatý hrudník velkého pacienta. Teď a teď a teď! Druhá je připravená a když se její kamarádka unaví, hned ji vystřídá. Teď a teď a teď! Takhle se chvíli střídají, až se za nimi objeví záchranář a bezvládného pacienta převezme. Srdce nenaskočilo, dech se neobnovil. Nemohl. Bezvládná postava je obří plyšový medvěd Brumla. Přinášíme reportáž o tom, jak se učí první pomoc ve školce.

Jak to udělat, aby nám všem bylo dobře? Anketa mezi finalisty ocenění učitele roku

Aby byla škola místem, kde se žáci učí s radostí, musí být také místem, kde se dobře cítí jak oni samotní, tak také učitelé.

„Buďme všichni v pohodě!” To se sice jednoduše řekne, ale už hůř udělá. Jak se dá ve škole pracovat, aby byl zajištěn wellbeing pro učitele i pro žáky, se zamýšlejí letošní finalisté ocenění o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic.

Anglická slovíčka se venku učí rychleji než v místnosti. Reportáž ze zahrady jedné běžné základky

Venkovní vyučování na ZŠ Církvice

Základní škola v Církvici přesunuje část výuky na čerstvý vzduch. Spokojeni jsou všichni, dokonce i když jim model kostry rozfouká vítr nebo když začne pršet. 

Když děti v dětství nepoužívají technologie, handicap už nedoženou, říká odborník na vzdělávání

"Ta pravá technologická revoluce ve vzdělávání nás ještě čeká analýzou velkých dat, s nástupem rozšířené reality a virtuální reality nebo umělé inteligence."

Počítače a moderní technologie obecně ho baví už od dětství, snaží se je využívat smysluplně – a ještě to naučit ostatní. Lektor a konzultant Ondřej Neumajer je mimo jiné i součástí týmu, který stojí za revizemi vzdělávacích programů, díky nimž by se děti měly učit nejen správně zformátovat nadpisy v dokumentu, ale také účelně využívat mobil v běžném životě. Za svoje působení získal nedávno cenu Nadace České spořitelny.

Raději vysvětluji, jak se barví vlasy, než pracuji s učebnicí, říká učitel chemie

S badatelskou výukou se dá začít všude, pokud je vůle a ochota čas od času zaimprovizovat, říká Petr Distler.

Zavést badatelskou výuku, která je postavená na samostatném objevování, není pro učitele snadné. Někteří se do toho ani nepouštějí ze strachu, že se jim hodina zhroutí a že nakonec děti nic nenaučí. Petr Distler je ale zastáncem badatelského učení, sám takto učí chemii na gymnáziu a pro ostatní učitele pořádá kurzy. Ačkoli byl i českým ambasadorem badatelství ve výuce v evropském projektu AmgenTeach, upozorňuje, že nejde o samospásnou metodu.

Technické obory nejsou jen hlučné a špinavé, je v nich jistota uplatnění, říká lektorka z Lotyšska

"Snažíme se, aby do budoucna byly školy víc praktické, aby si mohli víc věci vyzkoušet a z experimentu si pak odvodili zákonitosti, jak svět funguje," říká Skaidrite Bukbarde.

Lotyšsko se podobně jako Česko pokouší postupně proměnit školy z institucí, kde se žáci dozvědí hodně faktů, v místa, která lidem pomohou získat dovednosti nutné k přežití v dnešním složitém světě. Detaily prozrazuje Skaidrite Bukbarde, která vede komunitní vzdělávací centrum v lotyšském městě Jelgava.