Kdo nekutí s námi, kutí proti nám aneb Kdo nekutí, není Čech, hop hop hop! Tak by mohla znít hesla série festivalů pro všechny, kdo mají šikovné ruce a hlavy plné báječných a střelených nápadů. O víkendu 11. – 12. května se „makeři“, jak si komunita novodobých kutilů přezdívá, sejdou na pražském Výstavišti Holešovice. A bude to jízda!
Mléko a ovoce do škol nikdo nechtěl, jídlo se zbytečně kazilo – dokud se do toho nevložila Ludmila Kozlová se svými spolužáky a nedosáhli toho, že jejich škola projekt zrušila. Od té doby usiluje o to, aby se udržitelnost a environmentální vědomí staly běžnou součástí života a vzdělávání. Dnes studuje Ludmila gymnázium, přednáší na konferencích, pořádá workshopy na školách a měla možnost zapojit se i do revize rámcových vzdělávacích programů. Je držitelkou Ceny Josefa Vavrouška a finalistka Ceny Gratias Tibi.
Wellbeing dětí se stal v posledních měsících velmi důležitým tématem. Ale stejně zásadním je také wellbeing učitelů. Protože stejně jako říkáváme „šťastná máma, šťastné dítě“, platí bez pochyby i to, že spokojené děti potřebují spokojené učitele. S Blankou Pravdovou z organizace Učitel naživo jsem mluvila nejen o tom, co aktuálně v pedagogických sborech k pocitu wellbeingu chybí, ale dostaly jsme se i k několika důležitým posunům, které už se povedlo realizovat.
Jako malá jezdila na tábory s koňmi, postupně se vypracovala na vedoucí a lektorku zážitkových a adaptačních kurzů. Soustředí se v nich zejména na dospívající dívky a jejich vztahy s ostatními. „Ze základních škol si přinášejí na střední jako noční můru vzpomínky na různé skupinky, které se navzájem nesnášely,“ říká Anežka Dvořáková. „Přitom i ženské prostředí lze nastavit jako bezpečný prostor.“
Téma trans a nebinárních dětí či dospívajících poslední dobou rezonuje světem. Děti se přestávají identifikovat se svým biologickým pohlavím nebo společensky danými genderovými rolemi, které se s biologickým pohlavím obvykle spojují. Jak se v tom zorientovat? A co když s něčím takovým přijdou i ty vaše? Otázek jsem pro rozhovor s Agátou Hrdličkovou, která se jako odbornice věnuje queer tematice, transgenderu a nebinárnosti, měla opravdu hodně.
Před několika měsíci zavolal řediteli jedné pražské volnočasové agentury rozrušený otec malého chlapce. Jeho syn se právě vrátil z kroužku, kde mu lektor říkal, ať s ním jde na toaletu. Nešel. Přeběhl domů a vše řekl rodičům. Ti se okamžitě se spojili s organizátorem a zavolali policii. „Když si jeho jméno prověřili, ptali se, jak jsme mohli člověka s takovou minulostí zaměstnat pro práci s dětmi,“ popisuje člen vedení kroužkové agentury, který si přál zůstat v anonymitě.
Velikonoce jsou tak trochu jako Vánoce. Máme velká očekávání, setkáváme se s lidmi, které jinak moc nevídáme. A rozdělují nás představy o tom, jak je slavit. Největší diskuse se točí kolem pomlázky nebo polévání vodou. Co mělo mít kdysi „efekt zmlazování“, má pachuť násilí. Jak vykomunikovat změnu tradic v rodině, která věří na ty původní? Ptala jsem se Jasmíny Houdkové z projektu Moderní sebeobrana, která vás může naučit nejen, jak se ubránit násilníkům, ale i verbálně ustát své hranice.
Jak složit maturitní zkoušku, když se to nepovede ani na jaře, ani v září? A co nejčastěji stojí za selháním u zkoušky z dospělosti? Vždy v období maturit se lze v médiích dočíst, kolik studentů takzvaně neprošlo. Co se ale s neúspěšnými maturanty a maturantkami děje dál? To zkoumal výzkumný tým z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně pod vedením Petra Novotného.
Potkali jsme se před čtyřmi lety při finalizaci knížky Svobodná hra, kterou Petr Daniš napsal se svou ženou Justinou. Vloni vydal další: Klima jako příležitost. A když ji čtete, máte kromě spousty „aha momentů“ pocit, že stačí vlastně málo, a svět může být i pro další generace živoucí a vy v klidu. A trpíte-li enviromentálním žalem, doporučuju si s Petrem rovnou popovídat. Jeho úhel pohledu na klima a enviromentální otázky nebo to, jak máme pro zelenou budoucnost vychovávat děti, je vlastně úlevný.
Jak rozeznat dezinformace nebo na co si dát pozor při sdílení obsahu na sociálních sítích? Ačkoliv jsou to v dnešní době potřebné znalosti, ve školách na mediální výchovu mnohdy není dostatek prostoru. S tím se snaží pomáhat třeba brněnský spolek Zvol si info, který pro základní a střední školy pořádá speciální workshopy. Na nich lektoři žákům ukazují, jak se pohybovat v on-line světě.
