Stát by měl říct, jaké hodnoty v sexuální výchově zastává, říká lektorka organizace Konsent

Děti se o sexualitu zajímají ve všech ročnících a v různém věku mají různé potřeby. 

Aktuálně probíhá velká revize Rámcového vzdělávacího programu, která má přinést mimo jiné změnu v konceptu sexuální výchovy na českých školách. Proč nestačí s dětmi jako dosud mluvit jen o hrozbě pohlavně přenosných nemocí nebo je varovat  před nechtěným početím? Proč bychom se měli snažit o takzvané holistické pojetí sexuální výchovy? 

Doporučujeme: Maker Faire, festivaly pro všechny kutily

Maker Faire představují akce, kde se bláznivě kreativní jedinci mohou setkat, inspirovat se navzájem.

Kdo nekutí s námi, kutí proti nám aneb Kdo nekutí, není Čech, hop hop hop! Tak by mohla znít hesla série festivalů pro všechny, kdo mají šikovné ruce a hlavy plné báječných a střelených nápadů. O víkendu 11. – 12. května se „makeři“, jak si komunita novodobých kutilů přezdívá, sejdou na pražském Výstavišti Holešovice. A bude to jízda!

Pro generaci Z je ekologie velké téma, říká Ludmila Kozlová. Nevědí ale, kde začít a co sami můžou udělat

"Jde hlavně o to, aby se vůbec podařilo změnit celý systém vzdělávání," myslí si Ludmila Kozlová.

Mléko a ovoce do škol nikdo nechtěl, jídlo se zbytečně kazilo – dokud se do toho nevložila Ludmila Kozlová se svými spolužáky a nedosáhli toho, že jejich škola projekt zrušila. Od té doby usiluje o to, aby se udržitelnost a environmentální vědomí staly běžnou součástí života a vzdělávání. Dnes studuje Ludmila gymnázium, přednáší na konferencích, pořádá workshopy na školách a měla možnost zapojit se i do revize rámcových vzdělávacích programů. Je držitelkou Ceny Josefa Vavrouška a finalistka Ceny Gratias Tibi.

V českém školství je i mezi učiteli příliš přítomná obava ze selhání, říká Blanka Pravdová

Má-li si učitel uchovat wellbeing, je v okamžiku, kdy přichází něco nového, dobré někde něco jiného zase pustit.

Wellbeing dětí se stal v posledních měsících velmi důležitým tématem. Ale stejně zásadním je také wellbeing učitelů. Protože stejně jako říkáváme „šťastná máma, šťastné dítě“, platí bez pochyby i to, že spokojené děti potřebují spokojené učitele. S Blankou Pravdovou z organizace Učitel naživo jsem mluvila nejen o tom, co aktuálně v pedagogických sborech k pocitu wellbeingu chybí, ale dostaly jsme se i k několika důležitým posunům, které už se povedlo realizovat. 

Školy by se v lecčems mohly inspirovat třeba od skautů, říká lektorka 

"Je potřeba zajistit, aby všichni ve třídě měli dostatečný prostor pro sdílení toho, co nefunguje, aby nebyli slyšet jen ti nejhlasitější.," říká Anežka Dvořáková.

Jako malá jezdila na tábory s koňmi, postupně se vypracovala na vedoucí a lektorku zážitkových a adaptačních kurzů. Soustředí se v nich zejména na dospívající dívky a jejich vztahy s ostatními. „Ze základních škol si přinášejí na střední jako noční můru vzpomínky na různé skupinky, které se navzájem nesnášely,“ říká Anežka Dvořáková. „Přitom i ženské prostředí lze nastavit jako bezpečný prostor.“

Trans a nebinárních dětí nepřibývá, ale doba je dost bezpečná, takže můžou s barvou ven, říká Agáta Hrdličková

"I když většina rodičů zažije šok, zdravou reakcí by mělo být ocenění, že se vám dítě svěřilo," říká Agáta Hrdličková.

Téma trans a nebinárních dětí či dospívajících poslední dobou rezonuje světem. Děti se přestávají identifikovat se svým biologickým pohlavím nebo společensky danými genderovými rolemi, které se s biologickým pohlavím obvykle spojují. Jak se v tom zorientovat? A co když s něčím takovým přijdou i ty vaše? Otázek jsem pro rozhovor s Agátou Hrdličkovou, která se jako odbornice věnuje queer tematice, transgenderu a nebinárnosti, měla opravdu hodně.

Konec sexuálních predátorů na kroužcích? Ministerstvo přichází s konkrétním návrhem

Bohužel dnes v řadě případů nemáte jako rodič šanci zjistit, jestli se daný lektor v minulosti nedopustil trestného činu.

Před několika měsíci zavolal řediteli jedné pražské volnočasové agentury rozrušený otec malého chlapce. Jeho syn se právě vrátil z kroužku, kde mu lektor říkal, ať s ním jde na toaletu. Nešel. Přeběhl domů a vše řekl rodičům. Ti se okamžitě se spojili s organizátorem a zavolali policii. „Když si jeho jméno prověřili, ptali se, jak jsme mohli člověka s takovou minulostí zaměstnat pro práci s dětmi,“ popisuje člen vedení kroužkové agentury, který si přál zůstat v anonymitě.

Jasmína Houdek: Velikonoční tradice rušit nechceme, nikdo se ale nemusí nechat šlehat pomlázkou

"Šlehání pomlázkou není zábava, je to ponižující."

Velikonoce jsou tak trochu jako Vánoce. Máme velká očekávání, setkáváme se s lidmi, které jinak moc nevídáme. A rozdělují nás představy o tom, jak je slavit. Největší diskuse se točí kolem pomlázky nebo polévání vodou. Co mělo mít kdysi „efekt zmlazování“, má pachuť násilí. Jak vykomunikovat změnu tradic v rodině, která věří na ty původní? Ptala jsem se Jasmíny Houdkové z projektu Moderní sebeobrana, která vás může naučit nejen, jak se ubránit násilníkům, ale i verbálně ustát své hranice.

Neudělal jsem maturitu. Co dál? Neúspěch umí zkomplikovat život

Zejména pro neúspěšné maturanty z odborných škol je tu ale ještě jedna naděje, jak si maturitu nakonec přece jen udělat.

Jak složit maturitní zkoušku, když se to nepovede ani na jaře, ani v září? A co nejčastěji stojí za selháním u zkoušky z dospělosti? Vždy v období maturit se lze v médiích dočíst, kolik studentů takzvaně neprošlo. Co se ale s neúspěšnými maturanty a maturantkami děje dál? To zkoumal výzkumný tým z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně pod vedením Petra Novotného.

Petr Daniš: Některé děti už v deseti vědí, že ekologie je pro ně téma. A to mi přijde krásné!

"Většina z nás si už uvědomuje, že současný rychlý svět má limity. Cítíme tlak, nespokojenost, mluvíme o sebehygieně. V tom je přece příroda dobrý spoluhráč," říká Petr Daniš.

Potkali jsme se před čtyřmi lety při finalizaci knížky Svobodná hra, kterou Petr Daniš napsal se svou ženou Justinou. Vloni vydal další: Klima jako příležitost. A když ji čtete, máte kromě spousty „aha momentů“ pocit, že stačí vlastně málo, a svět může být i pro další generace živoucí a vy v klidu. A trpíte-li enviromentálním žalem, doporučuju si s Petrem rovnou popovídat. Jeho úhel pohledu na klima a enviromentální otázky nebo to, jak máme pro zelenou budoucnost vychovávat děti, je vlastně úlevný.