Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

rozhovor

Co dělá psycholog na táboře pro nadané? Řeší problémy, snaží se jim předcházet a pomáhá dětem se lépe poznat

autor:
"Každý den mám zhruba čtyři až pět termínů, které vypíšeme předem a jejich rozpis dáme na nástěnku," říká Vladimír Marček.

Vladimír Marček je psycholog a psychoterapeut. Má svou praxi v Brně a v létě jezdí na několik táborových turnusů. Pro děti vymýšlí aktivity a má pro ně i konzultační hodiny, pokud by některé z nich mělo problém. A také třeba být i takovým dětskými ombudsmanem. „Někomu může totiž stezka odvahy ve stylu budíček ve čtyři v noci, cesta kukuřičným polem, brodění se potokem a pak skok do jezera připadat jako super dobrodružství, ale pro jiného se to může blížit traumatickému zážitku,“ říká Vladimír Marček. 

Psycholožka Šárka Miková: Puberta není jen o hormonech. Mozek dětí prochází náročnou reorganizací, které nerozumíme

autor:
"V důsledku multitaskingu, který provozují si mnoho dětí přivodí poruchu pozornosti a přicházejí o sebedisciplínu," říká Šárka Miková.

Puberta a náš přístup k ní dokonale odráží změny v celé společnosti. Zlom mezi dětstvím a dospíváním je čím dál razantnější i rychlejší, podle posledních poznatků neurovědy přichází už zhruba v jedenácti letech. A přestože si o tom všichni povídáme, připravení většinou nejsme. Puberta tak přináší intenzivní momenty, kdy je potřeba se zastavit a zkusit je pochopit – abychom dál mohli rozumět svým dětem a ony samy sobě. Co nám v tom brání? 

Každý vědec je zároveň i spisovatel. Psaní se ale většina z nich musí učit, říká učitel z VŠ 

autor:
Čeští vědci a vědkyně si ne vždy dobře definují své publikum. I když dělají velmi zajímavé výzkumy, při jejich zpracování si neuvědomují, že míra detailu a způsob popisu odradí většinu z potenciálních čtenářů.

„Během studií se budoucí vědci a vědkyně nedozví, že velká část jejich práce je psaní,“ říká archeolog Jan Kolář. Než odjel do Londýna, kde se účastní rozsáhlého výzkumného projektu o evropském pravěku, několik let na Masarykově univerzitě v Brně tuto díru ve vzdělávání budoucích vědeckých pracovníků vyplňoval tak, že učil studenty psát argumentační eseje. Metodu se naučil na kurzech kritického myšlení mimo půdu univerzity, kam se zapsal z vlastní iniciativy, aby se naučil učit. „Tehdy univerzita neposkytovala žádné pedagogické vzdělání,“ říká.

Jak si co nejvíc pamatovat? Číst a podtrhávat nestačí, říká kluk, který Čechy učí se učit

autor:
Přečtete si nějaký materiál, odložíte ho a pak se snažíte vzpomenout na co nejvíce věcí, radí Jan Kohut.

Jan Kohut vytváří výuková videa, přednáší a školí žáky i učitele v tom, jak (se) efektivně učit. Zároveň však boří zažité představy o tom, jak by podle nás učení mělo vypadat. Například, že nestačí, když si informace několikrát za sebou přečteme nebo když si způsob učení přizpůsobujeme tak, jak nám to nejvíce vyhovuje.

Kluci v osmičce by měli orat pole a stavět domy, říká fyzikářka. U toho by se naučili i fyziku

autor:
"Psychologové už dávno tvrdí, že hlavně kluci by v osmičce potřebovali jít fyzicky makat - kopat kanály, stavět domy, obdělávat pole, a ne se učit v lavici fyziku," říká Irena Dvořáková.

Fyzika nejsou jen definice a vzorečky, ale hlavně souvislosti a pokusy – tedy pokud se ji dítě učí badatelskou metodou. O to, aby takové štěstí mělo co nejvíc dětí, usiluje také Irena Dvořáková z pražského “matfyzu”. “Každý učitel si musí najít svůj styl, kterému věří,” říká. “Pro mě je nejlepší vést děti k tomu, aby si na všechno přišly samy.”

V Londýně bývá ve třídách i většina dětí s cizím mateřským jazykem. Jak to zvládají tamní učitelé?

autor:
"Učil jsem na prvním stupni v Londýně, kde není výjimkou, že je ve třídě i více než polovina dětí s odlišným mateřským jazykem," říká Pavel Bobek.

V Česku nyní navštěvuje základní školy mnohem více dětí cizinců než dříve, zvyšují se i socioekonomické rozdíly mezi žáky. Pavel Bobek, učitel ZŠ Solidarita a finalista ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic 2022 studoval a učil na prvním stupni základní školy v Londýně, kde právě s takovými třídami mají bohaté zkušenosti. Dají se však přenést i do Česka?

Helena Zitková: Děti nechtějí být líné, dobrovolné úkoly jim pomohou objevit potenciál

autor:
"Rozvoj potenciálu je základním úkolem škol."

Výzvu za dobrovolné úkoly podepsalo už více než třináct set lidí. Podle její předkladatelky Heleny Zitkové by dobrovolnost úkolů neznamenala jejich konec. Naopak by to dětem mohlo pomoci zjistit, čemu by se chtěly věnovat. „Pokud budeme děti nutit dělat všechno, nemohou své vlohy ani objevit, nemají na to prostor,“ říká Helena Zitková. 

Do třídy už si nosím jen iPad a fixy na tabuli, říká učitelka z Vysočiny. Ze začátku se ale učila od svých žáků

autor:
Šesťáci nebo páťáci víc ocení hravou formu práce na iPadu.

Zruč nad Sázavou je malé městečko o pouhých pěti tisících obyvatel. Zdejší základní škola ale svou výuku staví na nejmodernějších technologiích. Žáci tu tráví hodně času s iPadem v ruce a s roboty kroužícími mezi lavicemi. Jednou ze zdejších digitálních hybatelek je Hana Nešporová Myslivcová. Učitelka matematiky, občanské výchovy a informatiky (t.č. na mateřské dovolené) vypráví o svých oblíbených aplikacích i o tom, jak si zručská škola hledala cestu k robotům.

Odklad nevyřeší vše. Pokud se s dítětem nepracuje, neposune se, říká ředitelka poradny

autor:
Ve škole trvá hodina sice 45 minut, ale nesmí být jednostranně zaměřená.

Zápisy do prvních tříd probíhají v dubnu, v době, kdy je však mnoha budoucím prvňáčkům ještě pět let. Především rodiče v létě narozených dětí váhají, jestli jejich potomci nápor první třídy zvládnou. Odklad školní docházky získává každý rok zhruba dvacet procent dětí. Aby jej získali, musejí doložit posudek pedagogicko-psychologické poradny. Právě ta případný odklad doporučuje, a nebo také ne. „Někteří rodiče chtějí dítěti odkladem prodloužit dětství, pro odklad však musí být důvod,“ říká Galina Jarolímková, ředitelka Pedagogické poradny pro Prahu 1, 2 a 4.

Často mi z něj cuká víčko, na druhou stranu je to neobyčejný život, říká maminka matematicky nadaného syna

autor:
"Myslím, že Alex je obrovským motorem i pro sestru. Ta v něm vidí úplného boha," říká Michaela Kostková.

Alexandr Kostka má v deseti oblastech z dvanácti mimořádné nadání a jeho vášní je matematika.
“Tím, že jsme se o nadání dozvěděli, se nám obrovsky zvýšila tolerance k synovým projevům, které jsme dřív brali jako nesmyslné záseky,” popisuje Michaela Kostková zvláštnosti života s nadaným dítětem, které mohou potkat i rodinu, která to nečekala.