Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

rozhovor

Pro generaci Z je ekologie velké téma, říká Ludmila Kozlová. Nevědí ale, kde začít a co sami můžou udělat

autor:
"Jde hlavně o to, aby se vůbec podařilo změnit celý systém vzdělávání," myslí si Ludmila Kozlová.

Mléko a ovoce do škol nikdo nechtěl, jídlo se zbytečně kazilo – dokud se do toho nevložila Ludmila Kozlová se svými spolužáky a nedosáhli toho, že jejich škola projekt zrušila. Od té doby usiluje o to, aby se udržitelnost a environmentální vědomí staly běžnou součástí života a vzdělávání. Dnes studuje Ludmila gymnázium, přednáší na konferencích, pořádá workshopy na školách a měla možnost zapojit se i do revize rámcových vzdělávacích programů. Je držitelkou Ceny Josefa Vavrouška a finalistka Ceny Gratias Tibi.

V českém školství je i mezi učiteli příliš přítomná obava ze selhání, říká Blanka Pravdová

autor:
Má-li si učitel uchovat wellbeing, je v okamžiku, kdy přichází něco nového, dobré někde něco jiného zase pustit.

Wellbeing dětí se stal v posledních měsících velmi důležitým tématem. Ale stejně zásadním je také wellbeing učitelů. Protože stejně jako říkáváme „šťastná máma, šťastné dítě“, platí bez pochyby i to, že spokojené děti potřebují spokojené učitele. S Blankou Pravdovou z organizace Učitel naživo jsem mluvila nejen o tom, co aktuálně v pedagogických sborech k pocitu wellbeingu chybí, ale dostaly jsme se i k několika důležitým posunům, které už se povedlo realizovat. 

Školy by se v lecčems mohly inspirovat třeba od skautů, říká lektorka 

autor:
"Je potřeba zajistit, aby všichni ve třídě měli dostatečný prostor pro sdílení toho, co nefunguje, aby nebyli slyšet jen ti nejhlasitější.," říká Anežka Dvořáková.

Jako malá jezdila na tábory s koňmi, postupně se vypracovala na vedoucí a lektorku zážitkových a adaptačních kurzů. Soustředí se v nich zejména na dospívající dívky a jejich vztahy s ostatními. „Ze základních škol si přinášejí na střední jako noční můru vzpomínky na různé skupinky, které se navzájem nesnášely,“ říká Anežka Dvořáková. „Přitom i ženské prostředí lze nastavit jako bezpečný prostor.“

Inteligence sama o sobě nezajistí úspěch v životě, říká psychometrik Hynek Cígler

autor:
"Inteligenci vnímáme jako silně dědičnou věc a to, jak je závislá na prostředí, si možná tolik neuvědomujeme," říká Hynek Cígler.

Lidstvo je jí fascinováno odedávna. Inteligenci chceme umět rozpoznat, změřit, zvyšovat. Ale také se s ní pojí spousta mýtů. Třeba ten, že se dědí výhradně po matce, nebo po otci. „Jde o nevědeckou teorii, která se kdysi objevila na jednom blogu. Ten už je sice dávno smazaný a zapomenutý, ovšem ona myšlenka mezi lidmi koluje dál,“ říká psychometrik Hynek Cígler.

Přijímačky se dají udělat, říká Robin Řežábek. Pozor na strategii a chyby z nepozornosti

autor:
Podklady jsou dostupné, všichni vědí, co v přijímačkách je, co je potřeba se naučit.

Do přijímacích zkoušek na střední školy zbývá posledních pár dnů a nervozita stoupá. Jak přežít aspoň v relativní psychické pohodě ten poslední týden? A vyplatí se šprtat do poslední chvíle? „Kdo nezačal na podzim, už to teď neurve,” říká Robin Řežábek, který přes internet připravuje uchazeče na přijímací zkoušky. „Ještě i teď se ale něco zachránit dá.”

Trans a nebinárních dětí nepřibývá, ale doba je dost bezpečná, takže můžou s barvou ven, říká Agáta Hrdličková

autor:
"I když většina rodičů zažije šok, zdravou reakcí by mělo být ocenění, že se vám dítě svěřilo," říká Agáta Hrdličková.

Téma trans a nebinárních dětí či dospívajících poslední dobou rezonuje světem. Děti se přestávají identifikovat se svým biologickým pohlavím nebo společensky danými genderovými rolemi, které se s biologickým pohlavím obvykle spojují. Jak se v tom zorientovat? A co když s něčím takovým přijdou i ty vaše? Otázek jsem pro rozhovor s Agátou Hrdličkovou, která se jako odbornice věnuje queer tematice, transgenderu a nebinárnosti, měla opravdu hodně.

Jasmína Houdek: Velikonoční tradice rušit nechceme, nikdo se ale nemusí nechat šlehat pomlázkou

autor:
"Šlehání pomlázkou není zábava, je to ponižující."

Velikonoce jsou tak trochu jako Vánoce. Máme velká očekávání, setkáváme se s lidmi, které jinak moc nevídáme. A rozdělují nás představy o tom, jak je slavit. Největší diskuse se točí kolem pomlázky nebo polévání vodou. Co mělo mít kdysi „efekt zmlazování“, má pachuť násilí. Jak vykomunikovat změnu tradic v rodině, která věří na ty původní? Ptala jsem se Jasmíny Houdkové z projektu Moderní sebeobrana, která vás může naučit nejen, jak se ubránit násilníkům, ale i verbálně ustát své hranice.

Vyhazovat studenty se nám nevyplácí, říká prorektor Masarykovy univerzity

autor:
"Nejvíc studentů napříč školami odchází z technických oborů," říká Michal Bulant.

Vysoké školy nabírají čím dál víc studentů, dokončí je ale v lepším případě každý druhý. Studijní neúspěšnost je komplexní fenomén, který má celou řadu příčin. Nedá se jednoduše říct, že dnešní generace je hloupější než ty předcházející. „Před čtvrtstoletím mělo vysokou školu jedenáct procent lidí, dnes je to přes třicet. Školy se musejí přizpůsobit tomu, že studenti jsou jiní než v roce 2000,“ říká prorektor pro vzdělávání a kvalitu Masarykovy univerzity v Brně Michal Bulant.

Petr Daniš: Některé děti už v deseti vědí, že ekologie je pro ně téma. A to mi přijde krásné!

autor:
"Většina z nás si už uvědomuje, že současný rychlý svět má limity. Cítíme tlak, nespokojenost, mluvíme o sebehygieně. V tom je přece příroda dobrý spoluhráč," říká Petr Daniš.

Potkali jsme se před čtyřmi lety při finalizaci knížky Svobodná hra, kterou Petr Daniš napsal se svou ženou Justinou. Vloni vydal další: Klima jako příležitost. A když ji čtete, máte kromě spousty „aha momentů“ pocit, že stačí vlastně málo, a svět může být i pro další generace živoucí a vy v klidu. A trpíte-li enviromentálním žalem, doporučuju si s Petrem rovnou popovídat. Jeho úhel pohledu na klima a enviromentální otázky nebo to, jak máme pro zelenou budoucnost vychovávat děti, je vlastně úlevný.

Když se děti učí venku, naučí se víc, říká lektorka. Pod stromy jim to jde nejlíp

autor:
"Pozornost dětí je vyšší v případě prostředí s vyšší listovou pokryvností," říká Šárka Doležalová Křepelková.

Jak zachovat dětem dobrou náladu, nadšení pro učení a kvalitní vztahy ve třídě? Pravidelně je na výuku berte ven, ideálně do co nejzelenějšího prostředí. Tak by ve stručnosti mohla znít rada od lektorky a environmentalistky Šárky Doležalové Křepelkové. Ta nedávno obhájila dizertační práci, která se zabývá spojitostí mezi pobytem venku a wellbeingem školních dětí.