Žonglování a lidské pyramidy. Může i tak vypadat tělocvik budoucnosti?

Projekt TěloCIRK Katka Klusáková s kolegy pilotovala zatím na čtyřech školách.

Opakovalo se to tolikrát, že už je to skoro klišé: kondice českých dětí jde dolů a jejich váha naopak nahoru, což potvrdilo i nedávné testování České školní inspekce. Ta také přidala i doporučení, jak situaci zlepšit. Školy by měly vytvářet příležitosti pro neformální a nesoutěžní pohyb, podporovat spolupráci a zapojení i méně sportovně nadaných dětí. Dosáhnout toho mohou mimo jiné i angažováním externích lektorů a trenérů a hledáním nových aktivit, které děti zaujmou. Mohlo by to být třeba žonglování?

Doporučujeme: Geniální potraviny aneb Jak sebe zbavit špatné nálady a dětem zlepšit soustředění

Max Lugavere nechává také nahlédnout do nejnovějších vědeckých studií.

Vstáváte unavení a celý den býváte podráždění. Děti se špatně soustředí ve škole, všechno jim trvá. a jako by vás ani neslyšely, když na ně mluvíte… Znáte to? A co kdyby vám někdo řekl, že to všechno změníte jídlem? Respektive pokud pochopíte, jak úzký vztah je mezi tím, co dětem i sobě dáváte na talíř, a tím, jak funguje mozek. Což můžete pochopit, až si přečtete Geniální potraviny od Maxe Lugavereho… Věřte, že ani školní svačinku pak už nikdy nepřipravíte špatně!

Doporučujeme: Tipy na anglické knížky, na témata, která v češtině pro děti spíše chybí

Knihy Gerdy Müller tematizují zdánlivě obyčejné věci.

Regály v dětských odděleních knihkupectví jsou rok od roku plnější a nabízejí spoustu krásných titulů na různá témata. Stále mi ale chybí více knih pro děti předškolního a raně školního věku, které by byly bohatě a vkusně ilustrované, s menším množstvím textu, přibližovaly by témata, která děti v tomto věku prožívají a ještě zprostředkovávaly kultivované poselství. 

Pořádám v knihovně veřejná čtení pro děti. Jak se mi daří je nadchnout pro knihy?

Předčítání a společné čtení knih se opakovaně zmiňuje jako jeden z největších faktorů, které u dětí rozvíjejí lásku ke knihám.

Často se říká, že dětské publikum je to nejnáročnější. Když se nudí, má hlad, je mu horko nebo ho nabídka nezaujme, neváhá to dát najevo. A tak někdy děti spolupracují a jindy si to prostě ne a ne sednout. A nezáleží na tom, jestli jde o návštěvu divadla, nebo třeba o setkání nad knihou v místní knihovně. 

Každý vědec je zároveň i spisovatel. Psaní se ale většina z nich musí učit, říká učitel z VŠ 

Čeští vědci a vědkyně si ne vždy dobře definují své publikum. I když dělají velmi zajímavé výzkumy, při jejich zpracování si neuvědomují, že míra detailu a způsob popisu odradí většinu z potenciálních čtenářů.

„Během studií se budoucí vědci a vědkyně nedozví, že velká část jejich práce je psaní,“ říká archeolog Jan Kolář. Než odjel do Londýna, kde se účastní rozsáhlého výzkumného projektu o evropském pravěku, několik let na Masarykově univerzitě v Brně tuto díru ve vzdělávání budoucích vědeckých pracovníků vyplňoval tak, že učil studenty psát argumentační eseje. Metodu se naučil na kurzech kritického myšlení mimo půdu univerzity, kam se zapsal z vlastní iniciativy, aby se naučil učit. „Tehdy univerzita neposkytovala žádné pedagogické vzdělání,“ říká.

AI a výuka jazyků: zatím se o práci nebojíme, říkají lektoři

Je tu ale pořád hodně lidí, kteří se učit prostě chtějí. Chtějí si číst knihy v cizím jazyce, komunikovat bez překladače, rozvíjet sebe a svůj mozek.

Jen co si svět jakž takž zvykl na internet a vyhledávače, už je za rohem další radikální změna. Umělá inteligence (AI). Jazykový model ChatGPT a vyhledávač Bing se staly horkými tématy konce zimy a začátku jara po celém světě. Mnozí lidé si je testují a zkoušejí je zapojit do své každodenní práce a aktivit, další s nimi nechtějí raději nic mít.

V čase sociálních sítí je kritické myšlení důležitější než kdy dřív, říká šachový velmistr a spisovatel

"Pokud učitel chce začít pracovat na kritickém myšlení žáků a hledá k tomu prostor, nejlepší mi přijde rozhovor, a to ideálně takový, kde hlas učitele a studentů má stejnou váhu."

Dlouhá léta závodil v šachu, mezitím vystudoval teologii a filozofii a stal se lektorem kritického myšlení. O něm také Ján Markoš napsal knihu Síla rozumu v bláznivé době, která loni na podzim vyšla i v Česku. „Myslím si, že rozvoj vzdělání obecně a kritického myšlení zvlášť je pro demokracii naprosto zásadní,“ říká.

Jak si co nejvíc pamatovat? Číst a podtrhávat nestačí, říká kluk, který Čechy učí se učit

Přečtete si nějaký materiál, odložíte ho a pak se snažíte vzpomenout na co nejvíce věcí, radí Jan Kohut.

Jan Kohut vytváří výuková videa, přednáší a školí žáky i učitele v tom, jak (se) efektivně učit. Zároveň však boří zažité představy o tom, jak by podle nás učení mělo vypadat. Například, že nestačí, když si informace několikrát za sebou přečteme nebo když si způsob učení přizpůsobujeme tak, jak nám to nejvíce vyhovuje.

Masturbace, úzkosti, terapie. TV Nova nabízí edukační videa Sex O’Clock: Afterparty

Snažili jsme se mladým lidem přiblížit citlivá témata nejen v oblasti intimity otevřeným i zábavným způsobem.

Každý rodič na svoje dospívání rád vzpomíná, ale ti, co ho právě na vlastní kůži zažívají, to často tak idylicky nevidí. Přirozené nejistoty a obavy mladých o to, jestli jsou dost dobří a dokážou ve světě obstát, přifukují sociální sítě do obludných rozměrů. Mobilní telefony jim sice nabízejí možnost rozptýlení a zábavy, můžou se ale stát i nástrojem šikany a obtěžování.