Jako malá jezdila na tábory s koňmi, postupně se vypracovala na vedoucí a lektorku zážitkových a adaptačních kurzů. Soustředí se v nich zejména na dospívající dívky a jejich vztahy s ostatními. „Ze základních škol si přinášejí na střední jako noční můru vzpomínky na různé skupinky, které se navzájem nesnášely,“ říká Anežka Dvořáková. „Přitom i ženské prostředí lze nastavit jako bezpečný prostor.“
Osobně považuju za jeden z nejtěžších rodičovských údělů existenci situací, ve kterých svým dětem nemůžu pomoct. Když jim třeba kamarádka řekne, že si s nimi nechce hrát, nebo jim někdo něco vezme. Nebo se k nim někdo zachová nespravedlivě. Nebo… K situacím, s nimiž je především pro citlivé děti těžké se vyrovnat, dochází každý den hned několikrát. A o většině z nich se jako rodiče nikdy nedozvíme.
V hybridní učebně základní školy ve Zruči nad Sázavou sedí u iPadů třináct učitelek a učitelů a dalších dvanáct je připojených na Google Meet. Na lavicích se kouří z hrnků s kávou a svítí z nich zapnuté obrazovky tabletů, v jejichž využívání ve výuce patří škola k průkopníkům v regionu.
Lidstvo je jí fascinováno odedávna. Inteligenci chceme umět rozpoznat, změřit, zvyšovat. Ale také se s ní pojí spousta mýtů. Třeba ten, že se dědí výhradně po matce, nebo po otci. „Jde o nevědeckou teorii, která se kdysi objevila na jednom blogu. Ten už je sice dávno smazaný a zapomenutý, ovšem ona myšlenka mezi lidmi koluje dál,“ říká psychometrik Hynek Cígler.
Do přijímacích zkoušek na střední školy zbývá posledních pár dnů a nervozita stoupá. Jak přežít aspoň v relativní psychické pohodě ten poslední týden? A vyplatí se šprtat do poslední chvíle? „Kdo nezačal na podzim, už to teď neurve,” říká Robin Řežábek, který přes internet připravuje uchazeče na přijímací zkoušky. „Ještě i teď se ale něco zachránit dá.”
Velikonoce jsou tak trochu jako Vánoce. Máme velká očekávání, setkáváme se s lidmi, které jinak moc nevídáme. A rozdělují nás představy o tom, jak je slavit. Největší diskuse se točí kolem pomlázky nebo polévání vodou. Co mělo mít kdysi „efekt zmlazování“, má pachuť násilí. Jak vykomunikovat změnu tradic v rodině, která věří na ty původní? Ptala jsem se Jasmíny Houdkové z projektu Moderní sebeobrana, která vás může naučit nejen, jak se ubránit násilníkům, ale i verbálně ustát své hranice.
Kvalita školních obědů patří mezi témata, která mezi sebou rodiče řeší snad častěji než známky nebo domácí úkoly. Všichni bychom chtěli, aby dětem v jídelně chutnalo. Jenže jak toho docílit, když kuchařky pracují za minimální platy, obědy stojí méně než kvalitní konzerva pro kočky a jídelníček se musí řídit takzvaným spotřebním košem? O tom – a mnoha dalších věcech – mluví v novém EDUcastu Alexandra Košťáková z projektu Zdravá školní jídelna.
Je pro rodiče z právního hlediska výhodné se vzít? Je rozumnější se nechat zaměstnat, nebo si zařídit živnost? Co si k rodičům můžou a nemůžou dovolit zaměstnavatelé? Na tyto a další otázky odpovídá oblíbený Průvodce zákony pro rodiče od společnosti Aperio. Navíc je všech 300 stran nabitých aktuálními informacemi volně ke stažení.
Žáci základních a středních škol s umělou inteligencí pracují a mnozí by si přáli, aby se stala výraznější součástí výuky. Často ale nástroje umělé inteligence neumějí používat úplně gramotně. Mezi vyučujícími pak existují velké rozdíly: někteří používají AI denně, jiní se s ní ještě prakticky nesetkali. Situaci na školách komentuje spoluzakladatel spolku Aignos Ondřej Hrách, který upozorňuje i na rizika, která s novou technologií přicházejí.
Jak rozeznat dezinformace nebo na co si dát pozor při sdílení obsahu na sociálních sítích? Ačkoliv jsou to v dnešní době potřebné znalosti, ve školách na mediální výchovu mnohdy není dostatek prostoru. S tím se snaží pomáhat třeba brněnský spolek Zvol si info, který pro základní a střední školy pořádá speciální workshopy. Na nich lektoři žákům ukazují, jak se pohybovat v on-line světě.
