V hybridní učebně základní školy ve Zruči nad Sázavou sedí u iPadů třináct učitelek a učitelů a dalších dvanáct je připojených na Google Meet. Na lavicích se kouří z hrnků s kávou a svítí z nich zapnuté obrazovky tabletů, v jejichž využívání ve výuce patří škola k průkopníkům v regionu.
Žáci základních a středních škol s umělou inteligencí pracují a mnozí by si přáli, aby se stala výraznější součástí výuky. Často ale nástroje umělé inteligence neumějí používat úplně gramotně. Mezi vyučujícími pak existují velké rozdíly: někteří používají AI denně, jiní se s ní ještě prakticky nesetkali. Situaci na školách komentuje spoluzakladatel spolku Aignos Ondřej Hrách, který upozorňuje i na rizika, která s novou technologií přicházejí.
Jak rozeznat dezinformace nebo na co si dát pozor při sdílení obsahu na sociálních sítích? Ačkoliv jsou to v dnešní době potřebné znalosti, ve školách na mediální výchovu mnohdy není dostatek prostoru. S tím se snaží pomáhat třeba brněnský spolek Zvol si info, který pro základní a střední školy pořádá speciální workshopy. Na nich lektoři žákům ukazují, jak se pohybovat v on-line světě.
Špatný den, týden, možná i měsíc nebo rok. A možná i déle. Příliš mnoho tlaku a příliš mnoho dospělých, kteří to nechápou. I když se třeba snaží. Stále více dospívajících se potýká s problémy, se kterými se často nemají komu svěřit. Právě pro ně je určen projekt #KAREme, který spustila nadace Twisten Foundation a odborně zajišťuje organizace Endlessly. Fungovat začal v únoru a nyní by už o něm měly vědět střední školy i gymnázia.
V jedné epizodě populárního amerického seriálu Průměrňákovi si matka vytvoří falešné profily na Facebooku a spřátelí se s dcerou, aby jí komentovala fotografie a Sue byla díky tomu mezi vrstevníky populárnější. Dnes by ale klidně mohla mít i virtuálního kamaráda v podobě umělé inteligence. Chatboty jsou čím dál lepší a konverzace s nimi může především na mladší děti působit skutečně. “Přestože chatbot říká, že je virtuální kamarád, mozek na to reaguje, jako kdyby reálný byl,” vysvětluje ředitelka SOFA Lenka Felcmanová.
V životě byl už ledasčím – dětským hercem, poslancem v parlamentu i učitelem na soukromé škole. Posledních dvacet pět let Stanislav Zajíček vyučuje češtinu a latinu na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně. Letos se stal jedním z finalistů ceny pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize CZ. „V Česku je devátá třída často určena jen pro trénink testů k přijímačkám na střední školy. Výsledkem takové výuky je pouze schopnost testem projít,“ říká.
Většina z nás se češtinu učí od narození jako svůj mateřský jazyk, a jakmile vstoupíme na základní školu, věnujeme jí v rozvrhu naprosto bezkonkurenční množství času. Na prvním stupni mají žáci klidně osm hodin češtiny týdně, na druhém zhruba polovinu. Děti však český jazyk a literaturu nijak zvlášť nemilují.
Agresivita, vulgární mluva, šikana, kyberšikana i vandalismus. S tím vším se ředitel Jakub Zelený z Benešova nad Ploučnicí ve své škole setkává poměrně běžně. “Hlavně po pandemii covidu jsme viděli, že se děti chovají čím dál hůře a naše dosavadní nástroje včetně kázeňských opatření přestala zabírat,” říká. Rozhodl se se svými kolegy začít zavádět systém PBIS a místo řešení problémů se jim snaží předcházet. “Všímáme si více dobrého chování a oceňujeme ho,” vysvětluje.
Chystáte dítěti první chytrý telefon pod stromeček? Data ukazují, že co se týče technologií, nejsou čeští rodiče příliš důslední ve vymezování hranic. Jak nastavit doma pravidla, aby to nebyl neustálý boj a na co myslet předtím než dítě mobil poprvé zapne?
Debaty nad vhodným nastavením pravidel používání mobilů ve školách jsou leckdy velmi intenzivní, a to jak v ČR, tak v zahraničí. Od nového roku plošně zakáže mobily, tablety i chytré hodinky ve svých školách Nizozemí a podobný záměr ohlásila Velká Británie. Výjimky použití chytrých zařízení ve škole budou platit pro výuku digitálních kompetencí a ve výjimečných případech, jako jsou například zdravotní důvody.
