Škola plná dětí, které se umí učit i radovat. Dobré žáky dělají dobré podmínky

Workshop malování mandal - nejdřív kružítko.

Ve městě Siliguri v Západním Bengálsku na severovýchodě Indie vznikla před skoro šesti lety internátní škola pro děti z horských vesnic v Himalájích na nepálské i indické straně. Děti z nejchudších poměrů tu rychle rozkvetou a mají stejné touhy, sny a plány jako děti z lépe situovaných rodin. „Od dětství jsem chtěla být tanečnicí. Pak jsem si ale uvědomila, že tak dobrá zase nejsem, a teď spíš chci jít dál studovat a pak si zřídit vlastní byznys s bio potravinami. U nás v horách je všechno jídlo bio,“ říká Mamata, která je teď v osmém ročníku a do školy přišla, když se otevírala.

Rodiny řeší dárky pro učitele. Nejčastěji je dostávají i rozdávají na prvním stupni, výjimkou nejsou ale ani střední školy

Dávání dárků učitelům na Vánoce není výjimečné, ale převládají rodiny, kde nic podobného neřeší.

Do začátku vánočních prázdnin zbývá pár týdnů a pomalu se stupňuje předvánoční shon. Domov provonět napečeným cukrovím, připomenout dětem, ať nezapomenou napsat Ježíškovi, udělat adventní věnec a ve škole nahnat před lednovým pololetím dobré výsledky. Řada rodin neřeší před svátky jen dárky pro své nejbližší, ale i menší či větší pozornosti pro učitele.

Nepotřebujeme papír o nadání, abychom děti podpořili, říkají na škole v Ústí nad Labem

Školu na kopci vyhledávají i rodiče nadaných dětí z Ústecka.

Mimořádně nadaných dětí jsou v populaci tři procenta, nadaných je asi pětina. Čistě statisticky vzato jich tedy v každé české třídě sedí hned několik. Některé školy tvrdí, že žádné nadané žáky nemají, jiné naopak přemýšlivé děti podporují. „Každý žák potřebuje něco jiného a my se snažíme o to, aby to v rámci možností dostal,“ říká učitelka Lenka Macková.

Před pěti lety byla škola na zavření, teď by ji chtěli rozšířit. V Tanvaldu se věnují domácímu vzdělávání a dávají důraz na samostatnost dětí

Na 180 dětí, které momentálně mají individuální vzdělávací plán, pomohlo školu naplnit.

V jizerském podhůří je ráno pošmourno a v údolích se ještě drží mlha. Nad místní školou, která je na kopci v Tanvaldu hned naproti radnici, se ale pomyslné mraky poslední roky nedrží. Masarykova základní škola to měla donedávna nahnuté a původním záměrem města bylo sloučení dvou místních “základek”. To se ale nelíbilo veřejnosti a nakonec z toho sešlo. Ve škole se vyměnilo vedení a nyní by místo myšlenek na sloučení s někým jiným potřebovali stávající prostory rozšířit, aby mohli vyhovět co nejvíce zájemcům. 

Nejvíc chvály potřebují ty nejnáročnější děti, říká ředitel školy z Děčínska

"Společně s kolegy a žáky pak pracujeme na nácviku a tréninku očekávaného chování v různých prostorách školy," říká Jakub Zelený.

Agresivita, vulgární mluva, šikana, kyberšikana i vandalismus. S tím vším se ředitel Jakub Zelený z Benešova nad Ploučnicí ve své škole setkává poměrně běžně. “Hlavně po pandemii covidu jsme viděli, že se děti chovají čím dál hůře a naše dosavadní nástroje včetně kázeňských opatření přestala zabírat,” říká. Rozhodl se se  svými kolegy začít zavádět systém PBIS a místo řešení problémů se jim snaží předcházet. “Všímáme si více dobrého chování a oceňujeme ho,” vysvětluje.

Když dětem prozradím řešení, vezmu jim touhu objevovat, říká učitelka nadaných

"U nás má každý žák nastavený svůj individuální rozvojový plán, a ví, že cílem je pracovat na své maximum," říká Irena Matušková.

Irena Matušková byla nadaným dítětem, jedno takové jako matka vychovala a na Základní škole Didaktis v Brně se jim věnuje profesně. Zároveň přednáší a předává konkrétní tipy na seminářích pro učitele, kteří chtějí s nadanými pracovat, a je spoluautorkou učebnice Koumák pro prvňáky Český jazyk. „Na spoustu nadstandardních aktivit vám stačí papír, tužka, kopírka, počítač, laminovačka a nůžky,“ říká.

Triády místo rodičáku. Potenciální výhra pro děti, učitele i rodiče

Pro mě jako učitele je setkání na triádě možností, abych nahlédla hlouběji do uvažování rodičů.

Říká se jim triády, tripartity, někde také trojlístky. Jde v každém případě o setkání ve složení dítě-rodič(e)-učitel(ka), které na mnoha školách nahradilo klasické celotřídní rodičovské schůzky. Probíhají právě teď, v listopadu, a pak znovu, na jaře, když se školní rok přehoupne do tří čtvrtin. A když se triády dobře uchopí, představují výhru pro všechny zúčastněné strany…

Chci dávat dětem prostor pro růst, říká češtinář, který nadchl teenagery pro větnou skladbu 

"Explicitní výuka se opírá o vědecké poznatky o tom, jak funguje mozek a jak probíhá učení," tvrdí Jakub Hankiewicz.

Učí češtinu, vede čtenářské dílny a knihovnu a píše blog s názvem Čeština explicitně. Jakub Hankiewicz věří, že není na škodu, když hodinu řídí učitel. „Explicitní výuka je dětem schopná dát znalosti, které potřebují, aby pak mohly dělat náročnější úkoly,” vysvětluje. Jak se mu podařilo, že teenagery nadchl do větné skladby, a jak se svým přístupem k učení zapadl do Montessori programu?

Nesnažit se je naučit vše, co vím – to je zlaté pravidlo, říká učitelka češtiny na waldorfském lyceu

"Moji studenti milují konfrontaci se spolužáky, baví je výměna názorů při skupinové práci," říká Jitka Ferencová.

„Už když jsem na waldorfské lyceum nastupovala, byla jsem tu nejstarší, a to mi bylo sedmačtyřicet,“ říká s úsměvem Jitka Ferencová, která učí český jazyk na Waldorfském lyceu Praha. Jak vede své hodiny češtiny a co jí dalo třídnictví? „Jako třídní jsem dostala cenné podněty k osobnostnímu růstu a zapracovala na sobě,“ říká učitelka, která k maturitě dovedla už dvě třídy.