Také teď, když tento text čtete, sedíte? Rozhodně sedí jeho autorka, když právě přidává jedno písmenko za druhým u pracovního stolu. Nejspíš sedí i její dítě školou povinné. Kdo ale téměř jistě nesedí jsou děti na 5. ZŠ Mladá Boleslav.
Wellbeing dětí se stal v posledních měsících velmi důležitým tématem. Ale stejně zásadním je také wellbeing učitelů. Protože stejně jako říkáváme „šťastná máma, šťastné dítě“, platí bez pochyby i to, že spokojené děti potřebují spokojené učitele. S Blankou Pravdovou z organizace Učitel naživo jsem mluvila nejen o tom, co aktuálně v pedagogických sborech k pocitu wellbeingu chybí, ale dostaly jsme se i k několika důležitým posunům, které už se povedlo realizovat.
I když je pojem lyceum už několik let součástí českého školství, mnozí o něm mají jen mlhavou představu. Lycea máme ekonomická, pedagogická, technická, nebo třeba přírodovědná. Právě to nabízí brněnská Střední průmyslová škola chemická. „Přírodovědné lyceum volí většinou ti, kteří si myslí, že je chemie zajímavá, ale nechtějí trávit tolik času v laboratořích. V budoucnu můžou směřovat kromě chemické nebo přírodovědecké fakulty třeba i na medicínu nebo farmacii. Anebo po maturitě půjdou rovnou do praxe,“ vysvětluje ředitel školy Vilém Koutník.
V hybridní učebně základní školy ve Zruči nad Sázavou sedí u iPadů třináct učitelek a učitelů a dalších dvanáct je připojených na Google Meet. Na lavicích se kouří z hrnků s kávou a svítí z nich zapnuté obrazovky tabletů, v jejichž využívání ve výuce patří škola k průkopníkům v regionu.
Dnes již bývalému řediteli na Základní škole Formanská v pražském Újezdu nedaleko Prahy skončilo šestileté funkční období a v novém výběrovém řízení nevyhrál. Ve škole byl ale natolik populární, že se za něj postavili nejen učitelé, ale i další zaměstnanci školy, a dokonce i rodiče žáků. Ti dokonce založili protestní webové stránky a petici za odvolání nové ředitelky, pod kterou se podepsalo bezmála 400 lidí. Co celá situace ukazuje? Jak velký vliv může ředitel na školu mít v pozitivním i negativním slova smyslu.
Už za pár dnů se konají jednotné přijímací zkoušky. Nemusím mít ani křišťálovou kouli, abych věděl, že jeden z největších problémů v matematice budou slovní úlohy. Ne proto, že by žáci neuměli počítat, ale proto, že často nerozumí zadání, nedokážou si situaci představit či jim úloha nezapadá do klasicky naučených postupů. Selhává zde jejich čtenářská gramotnost.
Den otevřených dveří je nejčastější způsob, jak se střední školy prezentují dětem na konci povinné školní docházky, které se rozhodují, kam dál. Školy se kromě dětí prezentují ale i jejich rodičům. Na programu je prohlídka učeben, rozhovory s vedením, učiteli i vybranými žáky. Kde vás ale pustí přímo do výuky? Waldorfské lyceum Praha to dělá odjakživa. „Je rozdíl, když vám někdo školu popisuje, a když vidíte učitele přímo v akci,” říká Zdeněk Slejška, který den otevřených dveří na lyceu absolvoval s dcerou Leontýnou.
Jak složit maturitní zkoušku, když se to nepovede ani na jaře, ani v září? A co nejčastěji stojí za selháním u zkoušky z dospělosti? Vždy v období maturit se lze v médiích dočíst, kolik studentů takzvaně neprošlo. Co se ale s neúspěšnými maturanty a maturantkami děje dál? To zkoumal výzkumný tým z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně pod vedením Petra Novotného.
Nástup povinné školní docházky v Česku dlouhodobě odkládá přes dvacet procent dětí, což je vůbec nejvíce z Evropy. Ministerstvo školství se to chystá začít řešit. Připravené jsou celkem čtyři varianty, jak na to, a u každé z nich se počítá například s posílením pozice asistenta pedagoga v první třídě, zrušením známek do třetí třídy nebo nemožností v první třídě propadnout. Dokument s detailním rozpracováním má EDUzín k dispozici.
Vysoké školy nabírají čím dál víc studentů, dokončí je ale v lepším případě každý druhý. Studijní neúspěšnost je komplexní fenomén, který má celou řadu příčin. Nedá se jednoduše říct, že dnešní generace je hloupější než ty předcházející. „Před čtvrtstoletím mělo vysokou školu jedenáct procent lidí, dnes je to přes třicet. Školy se musejí přizpůsobit tomu, že studenti jsou jiní než v roce 2000,“ říká prorektor pro vzdělávání a kvalitu Masarykovy univerzity v Brně Michal Bulant.
