Hlásat pravdu, nebo hledat pravdu, v dějepise? Málokterý učitel má na to odvahu, říká severoirský akademik

Život v rozdělené společnosti Severního Irska dovedl Alana McCullyho k přístupu, který připouští více pohledů na historické události a staví výuku i učení na kladení otázek. To by se mohlo hodit i české společnosti, která je taky rozdělená, i když zatím bez ozbrojených konfliktů. Allan McCully se zabývá výukou historie a přijel do Prahy na konferenci Dějiny … Číst dál

Jak si dáváme nepříjemnou zpětnou vazbu my ze svobodné školy a vůbec – jak u nás rozhodujeme? Sociokraticky!

Alternativní školy nežijí na obláčku, zažívají se vším všudy to, co je vlastní celému lidstvu: konflikty, neshody, nedodržení pravidel. Zajímalo nás, jak se s tím vypořádávají v takzvané svobodné škole. Pro tento druh škol je totiž charakteristické, že nastavování pravidel soužití i řešení problémů řeší demokraticky a podílí se na tom všichni členové komunity, děti i … Číst dál

Není pravda, že děti s postižením jsou v běžné škole nutně nešťastné, říká pedagožka, která se zabývá inkluzí

Které děti s postižením se mohou úspěšně vzdělávat a integrovat v běžné škole, a které již ne? To je jádro debaty o inkluzi neboli společném vzdělávání.  A jaké možnosti nabízejí těmto dětem školy speciální? „Speciální škola neznamená automaticky škola dobře vybavená pro podporu žáků s různými druhy postižení,“ říká Lenka Felcmanová, která vyučuje speciální pedagogiku na pražské pedagogické fakultě a je místopředsedkyní České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. 

Děti by se měly ve škole naučit rozumět světu, ne vedlejším větám, říká učitelka. Jedeme na výkon a podstatné nám uniká

Lucie Řehořová má za sebou více než třicetiletou praxi učitelky. Pracovala ve školce, v družině, na prvním i na druhém stupni. Nejraději vzpomíná na patnáct let strávených ve speciální škole pro děti s poruchami učení. „Měla jsem tam třeba holčinu, dyslektičku, která byla na prvním stupni označená téměř za nevzdělavatelnou. Nakonec odmaturovala a teď je na vysoké … Číst dál

Protivné otázky dětí jsou pro mě zajímavé. A zájem, to je láska, říká známý pedagog Pär Ahlbom

Švéd Pär Ahlbom věří na svobodu a intuici v pedagogice. „Když jsme v pořádku my, jsou v pořádku i děti,“ říká. Skutečné učení podle něj  nastává, když jsme v pohodě sami se sebou a nejsme vystrašení. To platí i pro dospělé, kteří jsou s dětmi v kontaktu a své vnitní stavy na ně přenášejí. Zakladatel takzvané intuitivní pedagogiky Ahlbom … Číst dál

České děti mi po návratu hned připadaly hodnější, říká učitel, který působil na anglických školách

Srovnávat české a britské školy Alexis Katakalidis přímo nechce, každý systém má podle něj své výhody a slabiny. Ale v Anglii se mu líbila dynamika hodin, možnost konzultovat s kolegy a mít odborné vedení. Učil v různých typech škol, i problémové žáky. „Británie mě zocelila, když jsem pak šel učit do Čech, tak jsem měl pocit, že … Číst dál

Po dobrých radách je velká poptávka, říká lektor, který učí rodiče, jak ve výchově neprohrávat

„Při výchově vlastních dvou synů jsem na hodně věcí přicházel tápavě sám,“ říká organizátor kurzů Výchova bez poražených Jan Vávra. „Nahromaděné zkušenosti by stálo za to dát dál, řekl jsem si pak, když jsem navíc viděl, že po radách k výchově je mezi mými známými poptávka. Ono totiž to, co nakonec opravdu funguje, není pro naši … Číst dál

Umět číst texty rovná se umět číst svět, říká kopřivnický učitel. Z průzkumů vyplývá, že úspěšné děti často a rády čtou

„Mám čím dál větší jistotu, že děti, které jsou rozečtené, se také mnohem lépe učí a jsou připravené se vzdělávat,“ říká Miloš Šlapal, který učí češtinu a dějepis na základní škole v Kopřivnici. Do svých hodin vytrvale připravuje k úryvkům z knih a článkům z časopisů otázky a zadání, jimiž děti nutí k myšlení. O smyslu … Číst dál

Škola je příliš důležité místo na to, aby se tam učitelé mohli flákat, říká Robert Čapek, „ostrý“ školitel učitelů

Robert Čapek si nebere servítky, a někteří učitelé ho proto nemají rádi. „Důležitý je  pro mě postoj. Starat se o to, abych se dozvídal víc a učil se. Ten může mít každý učitel. A takový postoj od učitelů vyžaduju, to je pravda. Tahle profese nemůže být o žádném teplém místečku, kde dvacet let děláme to … Číst dál

Je dobré být vedle někoho tak silného, kdo má smysl života a každý den na sobě pracuje, říká manželka Milana Hejného

Říká mu Miňo a žije s ním už více než osmapadesát let. Řeč je o zubařce Evě Hejné, která se v roce 1960 provdala za absolventa matfyzu Milana Hejného, dnes známého matematika a didaktika. „Je dobré být vedle někoho, kdo je silný, má smysl života a i v takovém věku na sobě každý den pracuje,“ říká o něm … Číst dál