Pohovor na Oxford testuje vaše reakce, když jste se znalostmi v koncích, prozrazuje studentka z Česka

Teď jsem právě v polovině čtyřletého magisterského studia, chtěla bych pokračovat dál a získat i doktorát, ale pravděpodobně už ne v Británii, protože si myslím, že je žádoucí vyzkoušet výzkum v co nejvíce zemích.

Hana Bernhardová z Valašského Meziříčí studuje biochemii na univerzitě v Oxfordu a svoji budoucnost vidí v oblasti vědy a výzkumu. “Nejdůležitější zkoušet různé věci, chytat příležitosti, jak přicházejí. Třeba jen pro zajímavost vyzkoušet tohle a tamto a další příležitosti k vám začnou přicházet. Je potřeba být hodně aktivní a otevřený,” odpovídá na otázku, jak se dostat na prestižní zahraniční univerzitu.

Mladí lidé mívají romantické představy o některých profesích, realita je zaskočí, říká kariérový poradce

"Přijde mi ideální kombinovat individuální konzultace s poradcem, workshopy, poptat se v rodině nebo v okolí, pak si udělat nějaký test a ten s někým probrat," říká Valery Seničev.

Kariérový poradce a talentový psycholog Valery Seničev věří, že kariérové a talentové poradenství může člověku pomoci ke šťastnějšímu životu. “Je to také prevence proti pozdějšímu vyhoření. Radíme mladým lidem, ale často nás pak vyhledávají i lidé kolem čtyřicítky, kteří řeší, jestli si vybrali dobře a kam jít dál,” říká.

Každý rok přestupují tisíce středoškoláků. Může za to mimo jiné chybějící kariérní poradenství na školách

Byly to ale pekelné nervy...

Sedmnáctiletý Eliáš se před třemi lety vrátil ze zahraničí, kde dlouhodobě pobýval s rodiči. O rok později skládal přijímací zkoušky na gymnázium. „Spíš jako nouzovou variantu si podal přihlášku i na obchodní akademii pár kroků od domu. Do Česka ale jezdil celý život na přezkoušení, měl samé jedničky a devítka tady proběhla v pohodě. Proto jsme nečekali, že by neměl u zkoušek uspět,“ říká jeho matka Lucie, která v cizině pracovala jako lékařka. Eliáš ale přijímačky na čtyřleté gymnázium neudělal, nevešel se ani na odvolání a nakonec nastoupil na tzv. obchodku.

Puberťáky lze ve škole zaujmout jen reálným životem, říká oceněný učitel dějepisu a přírodopisu

Jak se všichni máte, jste v pohodě?

Jak vlastně puberťáky nadchnout pro přírodopis a dějepis? „Je pro mě důležité dávat jim prostor a možnost volby, nikdo nemá rád, když nemůže o ničem rozhodovat,“ vysvětluje Daniel Pražák ze Základní školy Strossmayerovo náměstí v Praze, který se letos umístil na druhém místě v soutěži o nejinspirativnějšího pedagoga Global Teacher Prize CZ. A mimochodem – vyhledávat v mobilu je u něj dovoleno.

Indické jáhly místo UHO. Školní jídelny hledají cestu k lepším obědům, díky šéfkuchařům i kroužkům pro rodiče

Školní jídelny mají v Česku unikátní postavení – z jedné strany schytávají kritiku za „UHO“ a rozvařená kolínka, z druhé strany jsou považovány za jakési rodinné stříbro.

Je málo věcí, na které mají rodiče a děti stejný názor. Jednou z nich jsou školní obědy. Jejich kvalita zůstává dlouhá léta velmi kolísavá a liší se škola od školy. Dá se s tím vůbec něco dělat, nebo si budou muset i další generace stěžovat na omáčku UHO a rozvařená kolínka?

Nejlepší školy najdeme ve východní Asii a na severu Evropy. Proč jsou jejich žáci úspěšní a jak se to testuje?

Jak se pozná nejlepší školství?

Jak se vůbec pozná to „nejlepší školství“? K mezinárodnímu porovnávání kvality školských systémů, které by v ideálním případě mělo vést ke sdílení dobré praxe a reformám v hůře hodnocených zemích, slouží hned několik mezinárodních srovnávacích testů. Patří k nim také testy TIMSS a PISA, které v ČR administruje Česká školní inspekce a jež veřejnosti nabízejí jisté srovnání žákovských vědomostí v různých zemích světa.

Rodiče mohou škole koukat do karet. Díky radě rodičů i školské radě

Můžou rodiče ve vaší škole učitelům radit, jak by měli vést hodiny, případně jim navrhovat různá vylepšení?

Ačkoliv se může zdát, že vztah mezi školou a rodiči je v principu spíš jednosměrný a nevyrovnaný, není to tak úplně pravda. Pokud rodiče chtějí škole svých dětí „vidět do karet“ a mít na dění v této instituci nějaký vliv, možnosti tu jsou – a není nutné se hned snažit skamarádit se s ředitelem a zvát ho na pivo.

Nezaplatil, nedostane bonbon. Jaké extra platby škola po rodičích může chtít?

Co přesně v praxi znamená, že máme v Česku bezplatné školství?

Děje se to průběžně celý školní rok, v září je to však vidět nejvíc: i rodiče, kteří pro své děti volí státní školy a školky, neustále něco nakupují a platí. Ať už je to příspěvek do třídního fondu, sdružení rodičů nebo třeba na pracovní sešity, rodičovská peněženka se v prvních dnech školního roku nezavře. Co je nutnost, a co už je opravdu navíc? 

Učitel s dítětem za zavřenými dveřmi? V zahraničí by si to nikdo nedovolil

Zacházení s dětskými oběťmi sexuálního zneužívání je v Česku velmi zanedbaná oblast.

Dospělý je ve škole či v zájmovém kroužku v pozici autority, je vzorem, ale i tím, kdo má vliv hodnocení dítěte. Aktuální podcast Ve stínu: Nejlepší kamarád popsal situaci, kde učitel tuto roli zneužil. Jak by se škola měla zachovat, když se objeví podezření, že se mezi žákem a učitelem „něco“ odehrává? 

Zajímavost hodiny vychází z obsahu učiva, ne z líbivých aktivit, říká autorka knihy

"Pro své děti bych si vybrala bych kanadský systém, protože je velmi vybalancovaný."

Mnoho zemí by chtělo lepší vzdělávací systém, pouze některé se však pravidělně umisťují na předních příčkách mezinárodních srovnávacích testů. A anglická učitelka Lucy Crehan se rozhodla prozkoumat, jak to vypadá v tamních školách. O svém pozorování napsala knihu, která pod názvem Chytrozemě právě vychází i v Česku.