Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

dítě 11 – 15 let

Digitální přihlášky na střední školy jsou obrovský úspěch, říká Martina Běťáková. Mluví se i o dalších změnách

autor:
Martina Běťáková: "Já bych dokonce neváhala říct, že jsme tak trochu v euforii."

Máme za sebou první ročník, kdy bylo možné podávat přihlášky na střední školy digitálně, a to prostřednictvím nového systému DiPSy. Ten vznikl během několika měsíců doslova na koleni a mnozí do poslední chvíle nevěřili, že se ho podaří spustit. „V momentě, kdy prezident podepsal novelu zákona, už nebylo cesty zpět a prostě se to muselo podařit,“ říká zástupkyně státního tajemníka na ministerstvu školství Martina Běťáková. „Nečekali jsme ale, jak velký ohlas bude mít u veřejnosti. Je to pro stát velká lekce z digitalizace.“

Na rok vysokoškolákem na zkoušku. Reportáž z Masarykovy juniorské univerzity

autor:
Každý měsíc na jiné fakultě. Účastníci univerzity se tak podívají i tam, kam by se běžně nedostali.

Vyzkoušet si studium na vysoké škole nanečisto a objevit nová témata, se kterými se ve školních lavicích běžně nepotkají. To je cílem takzvané MjUNI – tedy juniorské univerzity, kterou pořádá brněnská Masarykova univerzita. Ta už osmým rokem dětem a dospívajícím přibližuje svět vědy a snaží se v nich vzbudit zájem o bádání. Účastníci každý měsíc poznávají jinou fakultu a tím i zjišťují, co by je třeba v budoucnu bavilo studovat. 

Střední školy jsou plné, hlavně v Praze a středních Čechách. Politici to neřeší včas 

autor:
Problém s plnými středními školami s maturitními obory má vyřešit elektronizace přihlášek.

Je to situace známá několik let dopředu, která se dá dopředu také řešit. Přesto slyšíme dlouhá léta to samé – chybí místa pro děti, především v okolí velkých měst. Jednou jsou to kapacity mateřinek, podruhé základních škol, nyní se se silným populačním ročníkem dětí narozených už v roce 2009 vyrovnávají střední školy. Proč se to stále opakuje? Důvodů je několik.

Přijímačky se blíží! Jaké jsou novinky pro letošek a jak podat přihlášku?

autor:
Může se samozřejmě stát, že algoritmy a výsledky přijímaček například rozdělí dvojici nejlepších kamarádek.

Všichni rodiče dospívajících dětí mají jistě v živé paměti vyhrocené scény, které se loni na přelomu jara a léta odehrávaly před středními školami zejména v Praze a okolí. Ti, kterých se přijímačky týkají letos, se nejspíš stresují už od podzimu. Co bude letos jinak, a jak si co nejvíc starostí ušetřit? Pozor, všechny letošní novinky se dotýkají i zájemců o studium na víceletých gymnáziích!

Nadaným dětem prospívá, když si práci v hodině můžou volit, říká metodička z Liberecka

autor:
"Největší problém českého školství je, že dává možnost učit i nezralým osobnostem, které nemají sebereflexi, neznají samy sebe a svou práci nedělají s láskou, říká Eva Dušková.

Jak se postarat o nadané děti tak, aby jim to vyhovovalo a zároveň to bylo v silách konkrétní školy, to je těžký oříšek k rozlousknutí. Zejména na Liberecku s tím základním i mateřským školám může pomoct Eva Dušková, která pracuje jako mentorka v oblasti podpory nadaných. “Nejdříve mě zvaly jednotlivé paní učitelky, teď už si mě objednávají sami ředitelé. Někteří učitelé mě nevidí moc rádi,“ říká. „Přitom jim můžu s ledasčím pomoct.“

Učitelé dětem říkají, jak pracovat s chybou, ale sami se jí bojí, říká učitelka z Prahy

autor:
"Dětem říkám, že chyba je kamarád, musíme s ní umět pracovat a není nic špatného, když ji udělám," říká Jana Policarová.

Jana Policarová učila v minulém školním roce část týdne na soukromé škole a část na státní základce. Jako jeden z důvodů, proč se školy tak pomalu mění, i když jsou mnohdy plné inspirativních učitelů, vidí v tom, že se pedagogové mnohdy bojí udělat chybu. Ať už z vlastního nastavení či ze strachu, jak bude reagovat okolí. „ A dokud jako učitelé nepřijmeme, že je v pořádku, abychom my i naši kolegové dělali chyby, o moc dál se neposuneme,“ říká jedna z finalistek ceny pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize Czech Republic.

Naučit se ve škole definici hypotéky dětem k dosažení finanční gramotnosti nestačí, říká analytik David Souček. Je potřeba umět řešit praktické úlohy ze života

autor:
Výuka finanční gramotnosti ve školách je stále především teoretická.

Vyplatí se jet na nákup potravin za hranice a co přitom musíme vzít v úvahu? Tuto a další podobné otázky řešily na sklonku loňského školního roku tisíce dětí na základních školách napříč Českem, které se účastnily testování finanční gramotnosti druhostupňových školáků. Zajímá vás, co testy ukázaly? O tom jsem si povídala s jedním z autorů šetření, analytikem Davidem Součkem ze společnosti KALIBRO. 

Jak se změní přijímačky. Víc přihlášek, snad méně stresu

autor:
Systém starý desítky let evidentně narazil na své limity. To by se ale mělo už pro letošek změnit.

Přijímací zkoušky a zmatky kolem nich plnily letos na jaře média i sociální sítě. Ukázalo se, že systém papírových přihlášek a zápisových lístků už definitivně nevyhovuje a je nezbytné ho změnit. Během léta se tedy připravovala nová podoba přijímacího řízení. Zdá se, že se přijímačky změní – i když ještě záleží, zda se podaří včas vysoutěžit dodavatele nového systému.

Doporučujeme: Jak přemýšlí náš teenager? Nejpraktičtější knižní návod pro každého – i hodně zoufalého – rodiče!

autor:
Tím ptaním mi nepomáháš, neřeš to…

Jakmile se ohlásí dospívání, hlásí se taky trochu rodičovské obavy: Dokážu s ní(m) mluvit? I nadále ji / jej chránit? Bude chtít ještě moje dítě vůbec něco sdílet? Aby všechno fungovalo pokud možno v pohodě, chce to opravdu rozumět tomu, co se v mysli teenagera děje. A pak také umět správně zareagovat. A s obojím vám pomůže kniha Jak přemýšlí náš teenager?, která rozebírá obvykle náročné situace s dospívajícími od 13 do 18 let a nachází pro vás i teenagery řešení geniální svou jednoduchostí i okamžitou uplatnitelností. 

Z přírodopisu by si děti měly odnést, že každé jejich rozhodnutí má nějaký dopad

autor:
Žáci by měli rozhodně vědět, jak spolu různé věci v přírodě souvisí, nahlédnout do toho neuvěřitelného klubka propojení, vztahů a rozmanitosti.

Kateřina Čiháková učí přírodopis na ZŠ Světice ve Středočeském kraji. Je jednou z jedenácti finalistek/finalistů ceny Global Teacher Prize Czech Republic pro inspirativní učitele. Co dělá jinak? Přírodopis učí nejraději ve dvouhodinovkách a ideálně venku, a je radši, když žáci vědí, co s hliníkovou plechovkou, než jaký druh vážky patří do které čeledi.