Připojte se na facebook

dítě 11 – 15 let

Deváťáci chtějí na zdrávku, hotelovky už nefrčí. Životním vítězem je ten, kdo se umí učit

autor:
Během patnácti let se zdvojnásobí počet seniorů, budeme tedy potřebovat výrazně větší kapacity ve zdravotnictví a v sociální péči.

Je jim patnáct šestnáct, mají svých problémů nad hlavu, a do toho nad nimi visí nutnost rozhodnout se, kam půjdou na střední. Za ideálních podmínek by bylo fajn vzít v potaz silné stránky dětí, rozumně uchopit potenciální budoucnost oboru, který se k nim aspoň trochu přibližuje, a pak vše ještě porovnat s aktuálním trendem ve vývoji středního školství a předpověďmi, které odhadují, jak se bude měnit pracovní trh v horizontu dejme tomu deseti let. Pojďme to zkusit.

Kam s ním? Na výběr střední školy už mnoho času nezbývá. Kariérová poradkyně sdílí své tipy pro rodiče

autor:
Nelehká volba.

Prvního března 2023 je nejzazší termín, do kdy musejí žáci 9. ročníků doručit středním školám své přihlášky ke studiu. Některé děti už dlouho vědí, čemu se chtějí věnovat. Pak je tu ale masa těch, co v lepším případě mlhavě tuší a v horším vůbec nemají potuchy, kam je srdce táhne. A rodiče tedy stojí před nelehkou volbou: kam s ním?

Marv Shamma: S mindsetem minulosti děti na budoucnost nikdy nepřipravíme

autor:
"Z mého úhlu pohledu je úkolem školy příprava mindsetu dítěte na to, aby – ať už přijde cokoliv – se dokázalo rychle adaptovat."

V souvislosti se změnami ve školství často slýcháme, že jsou nezbytné, abychom děti byli schopní připravit na život ve 21. století. Potíž tak trochu je, že čtvrtinu 21. století už máme za sebou a rady si s tím pořád příliš nevíme. Mezery mají rodiče i české školství. A přesně o tom jsme si povídali s Marvem Shammou, start-upistou v oboru moderních technologií, tátou devítiletých dvojčat a zakladatelem školy FLOW v pražských Holešovicích.

Děti s ADHD jsou výjimečné, ale dětství je pro ně náročné, říká máma Kryštofa z Prahy

autor:
Hodnota, která je pro naši rodinu důležitá, je svoboda v jakékoliv podobě. Takže ani škola nám nevzala možnost cestovat.

Kryštof z Prahy je nadaný, zvídavý a empatický – a zároveň nepozorný, vznětlivý, temperamentní. Život s ADHD v rodině je jako jízda na horské dráze. „Hodně nám pomáhá být venku a cestovat,” říká jeho máma Alena Bartošová. “Když z dětí s ADHD sejmete vnější tlak, najednou vidíte, v čem jsou dobré.”

Umělá inteligence ve službách učitelů. Finská platforma Eduten míří do českých škol

autor:
Pokud žáci dostanou možnost využívat Eduten, jejich výsledky se v průměru zlepší asi o třetinu, a jsou ochotné trávit hraním až osmkrát víc času než počítáním z učebnice.

Jak se dobře naučit matematiku? Někomu je dáno shůry, jiní potřebují napočítat spoustu příkladů a získat v různých operacích jistotu a rutinu. V jedné třídě spolu sedí různé děti, které potřebují různý přístup, a zvládnout by to měl jeden učitel. Od příštího školního roku by českým učitelům matematiky mohla práci ulehčovat finská platforma Eduten.

Dítě opravdu závislé na technologiích jsem za pět let praxe ještě nepotkala, říká psycholožka

autor:
"Když jsme na hřišti a nemůžeme z něj dítě dostat domů, nezačneme se zlobit na houpačku nebo prolézačku, že dělají naše dítě závislým." Jaký je ale rozdíl mezi závislostí na počítači a na houpačce?

Blbost, kravina, závislák – to jsou slova, která děti nejčastěji od svých rodičů slýchají ve spojení s online světem. Pro děti jsou přitom technologie přirozenou součástí životů. Jak k nim najít zdravý vztah doma i ve škole? „Jako se děti ve škole učí děkovat a mýt si ruce, měly by se učit i to, co o kom můžou na internetu napsat,“ říká Radka Kůřilová, psycholožka z brněnské organizace Replug me. Rodiče podle ní musí s dětmi o technologiích hlavně mluvit, nikoli jim jen vyhrožovat nebo se pohoršovat.

Vstupem do školy začíná pro děti s ADHD jízda, říká máma desetiletého Kryštofa

autor:
Když máte papír s diagnózou, začnete o ADHD číst, poslouchat podcasty a konečně chápete, že to, jak se dítě chová, není naschvál, ale jinak fungující chemie v jeho mozku.

Jako batole chvilku neposeděl, jako předškolák měl pověst kluka, který je zvídavý, ale dělá si, co chce. Jako školák na prvním stupni často vykřikuje, debatuje a kdekdo s ním má problém. Desetiletý Kryštof z Prahy má diagnózu dvojí výjimečnosti, tedy rozumového nadání spojeného s poruchou soustředění a hyperaktivitou. „Věčně ho někdo peskuje. Ve zprávě z poradny přitom máme: na typické projevy ADHD neupozorňovat, chválit za drobnosti. Cítíš ten rozdíl?” říká jeho máma Alena Bartošová. S autorkou rozhovoru se zná, proto si tykáme. 

Viděl jsem, co ti udělali, a není to fér. Oběti šikany potřebují podporu, říká finská psycholožka

autor:
Každá lidská bytost má ale dvě stránky – jednu laskavou a milující a druhou sobeckou a agresivní – a nemůžeme se tvářit, že jedna z nich neexistuje.

Každý by si přál pro děti školu, která je „bezva“. Tedy takovou, kde se můžou všichni v klidu učit a nikdo se nemusí bát, že by mu kdokoli ubližoval nebo ho urážel. „Bezva“ se finsky řekne „kiva“ a stejnojmenný program na prevenci šikany a zlepšování školního klimatu se začíná rozjíždět i v Česku. „Program KiVa jsme vymýšleli na přelomu tisíciletí u nás na univerzitě v Turku,“ říká jedna z jeho autorek, psycholožka Christina Salmivalli. „Tehdy si finské děti stěžovaly, že nerady chodí do školy, hlavně kvůli špatným vztahům. To jsme chtěli změnit.“

Když jsou na třídu dva, je víc času na práci i zábavu. Reportáž z tandemové výuky

autor:
Učitelky působí jako sehrané duo, a to jak ve výkladu, tak především v postupném zadávání úkolů. 

Tradiční obrázek výuky v české škole vypadá tak, že ve třídě jsou žáci a s nimi jejich učitel. V posledních letech se ale v hodinách čím dál častěji objevují i jiní dospělí. Mnohé školy mají asistenty pedagoga, jinde ale výuku vedou aspoň občas dva učitelé. Výhody to má pro žáky i pedagogy. “S kolegyní nám to sedne skvěle,” říká učitelka Renata Klimešová ze ZŠ Zdice. “Víc očí víc vidí, a hodina má větší spád, protože se tolik nezdržujeme různými organizačními obtížemi.”

Chceme v Česku na střední. Ukrajinští deváťáci se učí na přijímačky

autor:
Dá se to zvládnout.

Přihlášky na střední školy a následné přijímací zkoušky. Rodiny deváťáků jistě potvrdí, že jsou mnohem blíž, než se na první pohled zdá. O svoje místo na slunci chtějí letos zabojovat i mladí uprchlíci z Ukrajiny, a aspoň někteří z nich se na den D mohou připravovat ve studijních skupinách. „Není pro nikoho dobré, aby ti mladí lidé jen seděli u počítačů a poflakovali se po ulicích,“ říká ředitelka Gymnázia Na Zatlance v Praze Jitka Kmentová. Její škola jednu takovou skupinu zřizuje a získala za to cenu EDUína.