Technické obory nejsou jen hlučné a špinavé, je v nich jistota uplatnění, říká lektorka z Lotyšska

"Snažíme se, aby do budoucna byly školy víc praktické, aby si mohli víc věci vyzkoušet a z experimentu si pak odvodili zákonitosti, jak svět funguje," říká Skaidrite Bukbarde.

Lotyšsko se podobně jako Česko pokouší postupně proměnit školy z institucí, kde se žáci dozvědí hodně faktů, v místa, která lidem pomohou získat dovednosti nutné k přežití v dnešním složitém světě. Detaily prozrazuje Skaidrite Bukbarde, která vede komunitní vzdělávací centrum v lotyšském městě Jelgava. 

Taxi až ke dveřím, snídaně zdarma a učitel jako partner, vyjmenovává otec. S rodinou se odstěhoval do Finska za lepším školstvím

Všechny naše děti až na nejstaršího psaly: Ježíšku, já chci zpět do Finska.

Břetislav Kupera se s rodinou přestěhoval do Finska před osmi lety. V té době měli čtyři děti a po dvou letech přibylo ještě páté. Finské školství tak poznali do základů. Od programu pro děti imigrantů, který absolvují starší děti, než nastoupí do školy, přes školku, přípravku, základní školu až k programu pro náctileté, kteří vyjdou ze základní školy a nedostanou se na střední. “Neznám lepší zemi, kde vychovávat děti,” říká pracovník v oblasti IT. 

Slušnost je nejvýhodnější životní strategie a relaxování je nutnost, říká lektorka

"Slovo „správné“ ve mně vzbuzuje lehkou averzi. „Hodnotovka“ se snaží o popisný, nehodnotící jazyk," říká Dana Hádková.

Když sestra Cyril Mooneyová převzala vedení soukromé školy pro děti bohatých v indické Kalkatě, byla to instituce pro privilegované dívky, ale postupně do ní začaly chodit i děti ulice. Ač se skladba žáků proměnila, dobrá pověst škole zůstala, a to díky hodnotovému vzdělávání, které její ředitelka, řádová sestra Cyril, zavedla. Česká lektorka hodnotového vzdělávání Dana Hádková vysvětluje, co je jeho podstatou: „Ukázat dětem i dospělým, že slušnost je nejvýhodnější životní strategie.“

Místo šikulkování podpořte růstové myšlení, dítě bude v životě úspěšnější

Asi každý rodič by chtěl vychovat dítě, které se překážek v životě nezalekne. Jenže jak toho docílit?

Upekli jste dort a ten se nepovedl? Člověk s fixním myšlením by řekl, že neumí péct, a už by to nikdy nezkusil. Naopak člověk s růstovým myšlením by si uvědomil, že se to nepovedlo, ale hledal by cesty, jak by se to příště mohlo povést. Lidé s růstovým myšlením jsou v životě úspěšnější – a to už od dětství.

Francouzský dobrovolník v české školce: domlouváme se gesty a přes internetový překladač

Dopoledne v dětské skupině.

Maximu Groultovi je dvacet a pochází z francouzského Tours. Do Kroměříže přijel na pozvání mateřského centra Klubíčko a jako dobrovolník tam společně s učiteli pečuje o předškolní děti. Odpoledne zase vede kroužky pro starší. “Čeští učitelé a vychovatelé se mi zdají přísnější, než bych byl já,” říká mladý Francouz. ”Na druhou stranu máte hodně zajímavých výukových aktivit, kdežto ve Francii je výuka dost teoretická, a to i ve školce.”

Když se angličtina vsakuje do uší. Reportáž z hodiny vedené metodou CLIL

„Do you know, how to say it in English?“

Na webech základních i středních škol se v posledních letech čím dál tím častěji objevuje tajemná zkratka CLIL. Dala by se přeložit zhruba jako „vzájemně propojená výuka předmětu a cizího jazyka“ a má za cíl dopřát českým žákům, aby se ve škole s jazyky setkávali co nejčastěji. Na pražské Základní škole Hanspaulka se „clilově“ učí i fyzika, vlastivěda nebo přírodověda.  

Čtyřicet let za Švédskem a dvacet za Turkmenistánem. Fackovat děti se smí už skoro jen v Česku

Jakýkoliv trest je aktem agrese.

Česko se zavázalo zakázat tělesné trestání dětí, ale nový ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se tento zákaz prosazovat nechystá. Říká naopak, že pohlavek může dítěti ve výjimečných případech nastavit mantinely ve výchově. Česko tak i nadále v tématu násilí na dětech pokulhává nejen čtyřicet let za Švédskem, ale třeba i za Turkmenistánem. 

Syn je chytrý, ale kvůli češtině se asi nedostane na gymnázium, říká maminka z Pákistánu

Odstěhovat se do Prahy pro nás bylo něco jako odstěhovat se na venkov, v dobrém slova smyslu: ten klid si tady moc užíváme. 

Samina a Nauman Ahmedovi pochází z Pákistánu, ale už sedmým rokem žijí v pražských Stodůlkách. Jejich syn Zain chodí do páté třídy, dcera Aminah do druhé. Ve škole se jim daří, ale čeština je oříšek. „Zain to chce zkusit na víceleté gymnázium, ale psaná čeština a gramatika je oříšek. Pomalu ztrácí motivaci a je přesvědčen, že to nevyjde,“ říká Samina.  

Waldorf není škola pro ezo-víly, na studium v zahraničí mě vybavil skvěle, říká Češka studující v Anglii

Když jsem se rozhodla, že se na to lyceum zkusím dostat, zabrala jsem a během roku jsem se ze čtyř čtyřek dostala na jednu trojku.

Když jsem se rozhodla, že se na to lyceum zkusím dostat, zabrala jsem a během roku jsem se ze čtyř čtyřek dostala na jednu trojku. FOTO: Kateřina LánskáNatalie Cenigrová (21) studuje psychologii na univerzitě v britském Coventry, přitom na druhém stupni z angličtiny propadala. Pak ale sebrala zbytky vůle a sebevědomí, vylepšila si známky a … Číst dál

Trojka za pořádek, jednička za spolupráci. Školáci v Sasku dostávají na vysvědčení čtyři známky z chování

A jaký pořádek je ve vaší třídě?

A jaký pořádek je ve vaší třídě? FOTO: ShutterstockPrvní řádky vysvědčení ve školách v německém Sasku patří čtyřem známkám, kterým se říká Kopfnoten a vypovídají víc o charakteru dítěte než o jeho znalostech. Pořádek, spolupráce, píle či chování nejsou školní předměty, přesto jsou hodnoceny známkami, ale propadnout z nich dítě nemůže. Avšak získat jedničku také … Číst dál