Umělá inteligence přepisuje zvyklosti v českém i světovém školství. Mění pravidla výuky i testování

Po zadání témat generuje AI poměrně dobré texty včetně správného užití citací vysoce impaktovaných časopisů.

Umí sestavovat počítačové programy, vytvářet eseje nebo také odpovídat na testovací otázky a řadu dalších věcí. Řeč není o nadprůměrně inteligentním odborníkovi, ale o chatbotovi s umělou inteligencí. Spuštění Chatbota GPT od společnosti Open AI loni v listopadu způsobilo ve společnosti poprask. A umělá inteligence záhy vtrhla také do českých škol. Testovat ho začali žáci, studenti i někteří pedagogové. A už nyní je jasné, že AI změní podobu vzdělávání v České republice. Vyplývá to z reakcí oslovených vysokých škol i ministerstva školství.

Když rodiče nechtějí, aby dítě spalo nebo jedlo vepřové, nemusí. Jak to chodí ve švédské školce

Mateřské školky přijímají děti od jednoho roku a velká část dětí skutečně v tomto věku nastupuje.

Ve Švédsku jsou školky otevřené dvanáct hodin denně pro děti od jednoho roku, na druhou stranu tu jsou ale běžné zkrácené úvazky. V jednom roce nastoupil i syn Marie Andersson, která pochází z Česka a s rodinou žije v Göteborgu. “První rok byl synek opravdu hodně často nemocný, ale s tím se tady počítá,” říká Marie. “Letos už je to mnohem lepší a tak si on školku víc užívá a já jsem víc v klidu.” 

Posiluje odvahu být sám sebou, říká učitelka o předmětu, který se učí jen na waldorfské škole

Měděné hůlky jsou specifickým eurytmickým nástrojem. Slouží ke srovnání tělesného postoje, cvičení s nimi už se zaměřují na základní pohybové kompetence.

Eurytmie je umělecky ztvárněný pohyb vyjadřující zákonitosti a kvality řeči a hudby. Ve waldorfském vzdělávání je to povinný předmět. Za svá vystoupení na mezinárodním festivalu v německém Wiiten Annen žáci pražského waldorfského lycea často sklízejí dlouhý potlesk vestoje.  Vedení školy si myslí, že je to především zásluhou Barbory Forbakové, která na lyceu eurytmii učí už dvanáct let.

Stát přispívá na kroužky a ve škole se dbá na ruční práce, říká česká maminka na Islandu

Co nám velmi usnadňuje život zde je i to, jak moc jsou na Islandu spokojení naši synové.

O tom, že navštívím Island, jsem snila už jako malá holka. S mužem jsme vždy hodně cestovali, máme rádi sníh a hory, ale nikdy by nás nenapadlo, že tady jednou budeme bydlet. Před čtyřmi lety ovšem mému muži zrušili jeho pracovní pozici v Krkonošském národním parku a s ní jsme přišli také o bydlení. To byla ideální příležitost začít znovu a třeba někde úplně jinde. Když přišla nabídka přesunout se na Island, neváhali jsme.

Formativní přístup není jen soubor technik, ale celkový přístup k učení

„Formujeme“ žákovo přemýšlení a z procesu výuky více „těžíme“. (Iveta Pasáková).

Co to je  ten “formativní přístup”? Je to to samé jako slovní hodnocení, triády nebo respektující výchova? Nebo jde o prevenci syndromu vyhoření u učitelů i dětí? Všechny zmíněné nástroje, metody a přístupy jsou součástí formativního přístupu, ale samy o sobě ho netvoří. Následující rozhovor s Ivetou Pasákovou ze společnosti Step by Step ČR by se dal shrnout jako Úvod do formativního přístupu.

Děti oceňují fér prostředí, říká učitel, který učil v Londýně a dnes působí v Praze

"Dobrý základ je důležitý, na udržování je pak třeba méně energie," říká Pavel Bobek o pravidlech ve třídě.

Nadávka nebo hnusná smska spolužákovi? Jsou učitelé, kteří nad tím mávnou rukou, protože z toho se přece nestřílí a je toho navíc mezi dětmi tolik, že by nedělali nic jiného, než je napomínali. Ne tak Pavel Bobek, učitel základní školy Solidarita v Praze, který prošel učitelským výcvikem ve Velké Británii. „Tam jsem se naučil, že pokud chceme mít ve škole dobré podmínky pro učení, žádné projevy agrese se netolerují a pravidla se vymáhají. S dětmi a rodiči řeším každou nadávku, o které se dozvím. Mí žáci oceňují, že se ve třídě udržuje fér prostředí, vnímají, že to je pro jejich dobro,“ říká. 

Umělá inteligence ve službách učitelů. Finská platforma Eduten míří do českých škol

Pokud žáci dostanou možnost využívat Eduten, jejich výsledky se v průměru zlepší asi o třetinu, a jsou ochotné trávit hraním až osmkrát víc času než počítáním z učebnice.

Jak se dobře naučit matematiku? Někomu je dáno shůry, jiní potřebují napočítat spoustu příkladů a získat v různých operacích jistotu a rutinu. V jedné třídě spolu sedí různé děti, které potřebují různý přístup, a zvládnout by to měl jeden učitel. Od příštího školního roku by českým učitelům matematiky mohla práci ulehčovat finská platforma Eduten.

Viděl jsem, co ti udělali, a není to fér. Oběti šikany potřebují podporu, říká finská psycholožka

Každá lidská bytost má ale dvě stránky – jednu laskavou a milující a druhou sobeckou a agresivní – a nemůžeme se tvářit, že jedna z nich neexistuje.

Každý by si přál pro děti školu, která je „bezva“. Tedy takovou, kde se můžou všichni v klidu učit a nikdo se nemusí bát, že by mu kdokoli ubližoval nebo ho urážel. „Bezva“ se finsky řekne „kiva“ a stejnojmenný program na prevenci šikany a zlepšování školního klimatu se začíná rozjíždět i v Česku. „Program KiVa jsme vymýšleli na přelomu tisíciletí u nás na univerzitě v Turku,“ říká jedna z jeho autorek, psycholožka Christina Salmivalli. „Tehdy si finské děti stěžovaly, že nerady chodí do školy, hlavně kvůli špatným vztahům. To jsme chtěli změnit.“

Mikroskop, laser, tablet, počítač, projektor. Tak vypadá běžná výuka v Estonsku

Digitální znalosti se v Estonsku rozvíjejí ve všech předmětech, a to už od prvních ročníků základních škol.

Malá pobaltská země drtí v přístupu k digitálním technologiím ostatní státy. Informatika na školách není v Estonsku nic exotického, ale standard, který jednoduše funguje. “Prostě všichni učitelé technologie používají a využívají,” popisuje estonská učitelka základní školy Kadri Haavandi. Informatika tam ovšem není v rozvrhu jako extra předmět, znalosti ze světa technologií se prolínají napříč všemi předměty. 

Léčba lesem. Jak se pohybovat s dětmi v přírodě, aby to bylo jako medicína

Opravdový les začíná teprve tehdy, když opustíme cestu.

Že pobyt v lese může na dospělé i děti působit blahodárně, asi není velké překvapení. Nejde však o to, abychom ušli desítky kilometrů, naopak někdy za celý den stačí pouze pár set metrů. Jak se v lese pohybovat, aby to na nás mělo co největší ozdravný efekt, prozrazuje německý lektor lesní terapie Rudolf Hettich ve dvojrozhovoru s ředitelkou Asociace lesních mateřských škol Terezou Valkounovou.