Kdo buduje zahradu, věří v budoucnost, říká Johana Passerin. A naději děti potřebují

"Rostliny a stromy potřebují laskavost a péči, aby daly dobré plody. Je dobré, když děti a rostliny mohou růst pomalu," říká Johana Passerin.

Květen je měsícem školních zahrad. Ačkoliv to tak možná nevypadá, vlastní zahrada je – nebo aspoň může být – pro školku nebo školu požehnáním. Může být místem, kde si děti nejen hrají, ale kde se také hodně učí. Jak funguje příroda, jak namáhavé je vypěstovat něco k jídlu. „Děti uchvacuje práce s půdou,” říká zakladatelka a ředitelka lesní školky Johana Passerin. „Zahrada je v našem pojetí nejvíce ze všeho milovaný domov a živá bytost.”

Genderově citlivé učebnice nemáme a dlouho mít nebudeme, říká Nika Mazániková

"Ano, genderové stereotypy jsou hluboce zakotvené ve všech. Dokonce i v nás, kdo se problematice genderu věnujeme profesně!" říká Nika Mazániková. FOTO: Nika Mazániková

Děti vnímáme skrze genderové stereotypy. Dle pohlaví přiřazeného při narození volíme barvy oblečení, hračky, způsob komunikace a vyjadřování emocí. A stereotypizaci stupňujeme v mateřské i základní škole, kde jsou genderově podmíněné texty v učebnicích často tím menším problémem. Každý stereotyp se pak propíše do vztahů dětí i jejich kariérních voleb… Jak? O tom jsme mluvily s Nikou Mazánikovou z hnutí Nesehnutí, jež se snaží genderovou stereotypizaci zmírnit.

Dobrá debata je jako ping pong argumentů. Nejlepší středoškolští debatéři se sjeli do Prahy na mistrovství Evropy

Chorvatský tým během jedné z debat.

Pražské Gymnázium Nad Alejí by mělo být kvůli jarním prázdninám prázdné. Místo toho je tady ale na 200 středoškoláků. Na historicky první mistrovství Evropy se do Česka sjeli debatéři z 20 států, aby zjistili, kdo umí  stavět argumenty nejlépe na starém kontinentu. 

Tchajwanské děti se učí od rána do večera, říká Gabriela Sun. Pro naše děti to tak nechceme

Na Tchaj-wanu není úplně běžné mít víc dětí.

Na Tchaj-wan jsem přijela v roce 2014, původně na dva roky kvůli studiu. Chtěla jsem do Japonska, ale Tchaj-wan studentům magisterských stupňů nabízí lepší podmínky. Potkala jsem tu svého současného manžela a letos tady načínám už desátý rok. Před čtyřmi lety se nám narodila dcera Nina, před rokem a půl syn David. 

Empatie se dá naučit, říkají lektoři nenásilné komunikace. Lepší vztahy ve škole mají dopad i na učení

"Mám kolem sebe řadu metodicky “nabitých” učitelů. Z rozhovorů s nimi o jejich problémech se mi ale zdálo, že začínají spíše u vztahů než u učiva," říká Hana Švábíková.

Vztahy mezi učiteli a dětmi v části českých škol nejsou dobré. Alespoň to říkají výsledky nedávno zveřejněné zprávy z testování PISA, která i tuto oblast zkoumala v necelé třicítce zemí. V kvalitě vztahů mezi žáky a učiteli dosahujeme nejhorších výsledků ze všech. Co to dělá s motivací a psychikou dětí? Jak vztahy ve škole ovlivňuje nálada ve sborovně? A je možné empatii a budování dobrých vztahů ve škole i mimo ní naučit? Nejen o tom jsme si povídali s Hankou Švabíkovou a Petrem Sucháčkem z NVC Brno, kteří pomáhají školám nastavit lepší vztahy a klima díky nenásilné komunikaci.

Odolává nátlaku Ruska a boří žebříčky PISA. Estonsko má přitom obyvatel asi jako Praha

Na cestu vyrazili zástupci EDUinu společně s Partnerstvím 2030+ a dalšími účastníky.

Čím je stát menší, tím se líp řídí. Pobaltské Estonsko má 1,3 milionu obyvatel, což je stejně, kolik má v Česku jen hlavní město. EDUin se společně s Partnerstvím 2030+ vypravil do země podívat na školství, které je na vysoké úrovni. Estonci jsou ve výsledcích mezinárodního srovnání PISA premianty a soustředí se také na rozvoj informačních technologií. Běžně tak po městě jezdí například roboti jako kurýři, veškeré doklady i průkazy mají v jednom čipu a dávno volí po internetu. V čem jsou oproti Česku napřed, je možné si z nich vzít příklad? 

V laboratoři našla skvělou partu lidí. I díky nim se Tereza Šustrová stala Českou hlavičkou

"To jediné, co jsem si přála, bylo stát se lékařkou. Jen jsem si říkala, že na to bude čas později, až dospěju."

Má před maturitou, ale už na poli biochemie dosáhla takových objevů, že může ovlivnit celosvětový vývoj v oblasti udržitelných zdrojů energie. Jen během loňského roku za svůj výzkum získala hlavní ocenění v rámci Středoškolské odborné činnosti a v soutěži České hlavičky. Hned vzápětí se stala spoluautorkou odborného článku, v němž mohla zveřejnit výsledky práce v uznávaném vědeckém časopise Nature Communications, a ohromila jimi i mezinárodní vědeckou komunitu. 

V USA můžete až dva roky studovat, než si vyberete konkrétní obor, říká česká studentka univerzity v Berkeley 

Magdalena se spolužáky.

Když jsme se „sešly“ online k našemu rozhovoru, bylo v Česku sedm večer a v Kalifornii osm ráno. Magdalena Kokešová ve svém podnájmu mluvila potichu, její spolubydlící ještě spaly. „To je mimochodem jeden z rozdílů mezi Prahou a Berkeley,“ říká tato studentka oboru landscape architecture na prestižní americké univerzitě. „Tady když do města vyjdete před devátou, jen zřídka někoho potkáte.“

Rodiče nejnáročnějších dětí nejvíc potřebují ze školy dobré zprávy, říká finská učitelka

"Nedá se přesně změřit nebo spočítat, jestli a jak se chování žáků ve školách zhoršilo," říká Anne Karhu.

Dvacet let pracovala jako učitelka, dnes školí (nejen) finské učitele v tom, jak zvládat náročné chování žáků. Anne Karhu z Univerzity východního Finska je členkou týmu, který pro tamní poměry adaptoval americký systém nazvaný PBIS. Ten spočívá především v prevenci náročného chování a tréninku chování vhodného. „Nikdy nedokážete vymyslet dostatek zákazů, abyste tím postihli veškeré náročné chování. Mnohem jednodušší je žákům prostě říct, co od nich očekáváte,“ říká pedagožka, která se nedávno v Praze účastnila mezinárodní konference Jak ve škole vytvořit pozitivní klima, pořádané organizací SOFA.

Mikuláš přiletěl letadlem. Jak české děti v Portugalsku drží tradice

Je vidět, že do české školy ve Faru, malého ostrova českého jazyka i kultury na jihu Portugalska, se chodí s radostí. 

Je prosincové sobotní ráno a na rozdíl od rušných ulic místních víkendových trhů prochází boční uličkou jihoportugalského Fara pouze pár pejskařů. Vzduch je ještě čerstvý, ale slunce už příjemně hřeje. Vyšplhá k 19 °C. Pro místní běžný den. Nemají tušení, že za dveřmi jedné z budov si český Ondra nasazuje bílý plnovous a Kristýna se proměňuje v anděla.