Hnutí intuitivní pedagogiky vzniklo už před čtyřmi desítkami let ve Švédsku. Učitelé v jedné waldorfské škole ve Švédsku začali usilovat o to, aby se jejich žáci stali vnitřně svobodnými – k čemuž potřebovali mít i takové učitele. Z této komunity pochází i Johan Ahlbom, který se po pětatřiceti letech učitelské praxe stal lektorem a přednáší tzv. intuitivní pedagogiku. Učí je zejména umění hrát si.
Uběhlo už téměř půl roku od chvíle, kdy Českem otřásl útok na Karlově univerzitě. Je načase se ptát, jak podobným událostem předcházet nebo aspoň zmírnit jejich dopady. „Důležité je, aby každý věděl, čeho si všímat a kam se obracet s podezřením,“ říká americký bezpečnostní odborník Steve Knipstein. Jeho kolega Phil Andrew dodává: „Zbraně se nemohou dostat do rukou jen tak někomu.“
„Pro silnou třídu může být velmi vhodné ponořit se do díla trojice titánů Leonarda, Michelangela a Raffaela. Jiné třídě ale může lépe sednout holandská malba, detailní a uměřená,“ říká učitel dějin umění a výtvarné výchovy na Waldorfském lyceu Praha Filip Gundlach. „Čím déle učím, tím větší svobodu jsem ochotný žákům dát,“ reflektuje.
Květen je měsícem školních zahrad. Ačkoliv to tak možná nevypadá, vlastní zahrada je – nebo aspoň může být – pro školku nebo školu požehnáním. Může být místem, kde si děti nejen hrají, ale kde se také hodně učí. Jak funguje příroda, jak namáhavé je vypěstovat něco k jídlu. „Děti uchvacuje práce s půdou,” říká zakladatelka a ředitelka lesní školky Johana Passerin. „Zahrada je v našem pojetí nejvíce ze všeho milovaný domov a živá bytost.”
Děti vnímáme skrze genderové stereotypy. Dle pohlaví přiřazeného při narození volíme barvy oblečení, hračky, způsob komunikace a vyjadřování emocí. A stereotypizaci stupňujeme v mateřské i základní škole, kde jsou genderově podmíněné texty v učebnicích často tím menším problémem. Každý stereotyp se pak propíše do vztahů dětí i jejich kariérních voleb… Jak? O tom jsme mluvily s Nikou Mazánikovou z hnutí Nesehnutí, jež se snaží genderovou stereotypizaci zmírnit.
Pražské Gymnázium Nad Alejí by mělo být kvůli jarním prázdninám prázdné. Místo toho je tady ale na 200 středoškoláků. Na historicky první mistrovství Evropy se do Česka sjeli debatéři z 20 států, aby zjistili, kdo umí stavět argumenty nejlépe na starém kontinentu.
Na Tchaj-wan jsem přijela v roce 2014, původně na dva roky kvůli studiu. Chtěla jsem do Japonska, ale Tchaj-wan studentům magisterských stupňů nabízí lepší podmínky. Potkala jsem tu svého současného manžela a letos tady načínám už desátý rok. Před čtyřmi lety se nám narodila dcera Nina, před rokem a půl syn David.
Vztahy mezi učiteli a dětmi v části českých škol nejsou dobré. Alespoň to říkají výsledky nedávno zveřejněné zprávy z testování PISA, která i tuto oblast zkoumala v necelé třicítce zemí. V kvalitě vztahů mezi žáky a učiteli dosahujeme nejhorších výsledků ze všech. Co to dělá s motivací a psychikou dětí? Jak vztahy ve škole ovlivňuje nálada ve sborovně? A je možné empatii a budování dobrých vztahů ve škole i mimo ní naučit? Nejen o tom jsme si povídali s Hankou Švabíkovou a Petrem Sucháčkem z NVC Brno, kteří pomáhají školám nastavit lepší vztahy a klima díky nenásilné komunikaci.
Čím je stát menší, tím se líp řídí. Pobaltské Estonsko má 1,3 milionu obyvatel, což je stejně, kolik má v Česku jen hlavní město. EDUin se společně s Partnerstvím 2030+ vypravil do země podívat na školství, které je na vysoké úrovni. Estonci jsou ve výsledcích mezinárodního srovnání PISA premianty a soustředí se také na rozvoj informačních technologií. Běžně tak po městě jezdí například roboti jako kurýři, veškeré doklady i průkazy mají v jednom čipu a dávno volí po internetu. V čem jsou oproti Česku napřed, je možné si z nich vzít příklad?
Má před maturitou, ale už na poli biochemie dosáhla takových objevů, že může ovlivnit celosvětový vývoj v oblasti udržitelných zdrojů energie. Jen během loňského roku za svůj výzkum získala hlavní ocenění v rámci Středoškolské odborné činnosti a v soutěži České hlavičky. Hned vzápětí se stala spoluautorkou odborného článku, v němž mohla zveřejnit výsledky práce v uznávaném vědeckém časopise Nature Communications, a ohromila jimi i mezinárodní vědeckou komunitu.
