Jak objevovat svět i sebe samotné? Děti se to učí na čtenářských a pisatelských dílnách

Čtenářská gramotnost se stala v posledních letech celosvětovým tématem.

Kdy jste si naposledy vzali knížku a ponořili se do ní tak, že vás pohltila? Kdy jste se přistihli, že přemýšlíte třeba o jedné jediné větě, která vás v nějakém textu zasáhla opravdu do hloubky? A kdy naposledy jste zkusili zformulovat něco na papír? Děti ve škole ve středočeských Hovorčovicích se takovému textovému poznávání věnují pravidelně každý týden. Skrze rostoucí čtenářskou i pisatelskou gramotnost rozvíjejí řadu dovedností potřebných pro budoucí život. 

Co by mohli číst teenageři? Klidně knihy o holokaustu nebo životopisy

"Ptala jsem se v sekundě - co rádi čtete? Odpovědí bylo z velké části ticho."

Často se mluví o tom, jak přivést ke čtení nejmenší děti, jak je podchytit, jaké knihy jim nabídnout. A tak trochu se smiřujeme s tím, že v pubertě už jsou děti rozdělené na „čtenáře“ a „nečtenáře“, karty jsou rozdány a nedá se s tím už nic moc dělat. Češtinářka Barbora Medunová z Klášterce nad Ohří to ale odmítá přijmout a bojuje o každou duši na víceletém gymnáziu i střední odborné škole, kde učí. Jak?

Volby, Putin i autokracie. Kdy je čas začít s dětmi mluvit o politice?

Jedna z kapitol knihy se zabývá fake news.

Co jsou to volby? Je Putin ten nejzlejší člověk na světě? Umírají i miminka? Děti nás občas překvapí otázkami, na které je velmi těžké odpovědět. A čím jsou mladší, tím je to těžší. Anna Durnová, socioložka a politoložka, která přednáší na Univerzitě ve Vídni, napsala knihu, jež může být rodičům inspirací. Je to příběh dětí, které pokládají podobné otázky a rodiče jim odpovídají. Odstartovala ji otázka jejího syna na to, proč existují sprostá slova, když je nesmíme používat. 

Jak vybrat knihu pro dítě? Důležitá je velikost písma, množství textu i font

"Moje generace neměla v dětství tolik možností zábavy, jako mají dnešní děti, ani nabídka knih nebyla tak široká, rozdíly ve čtenářství mezi námi nebyly tak velké," říká Veronika Benešová Hudečková.

Velikost písma, množství textu i font. Na to vše by se měli rodiče podívat, než koupí svým potomkům knihu. A především vždy myslet na to, pro koho je určená. „Některé knihy experimentují s různou barvou písma či různými fonty, což může korespondovat s příběhem, ale pokud má dítě obtíže se čtením nebo je začínající čtenář, s takovou knihou si neporadí,“ říká Veronika Benešová Hudečková, majitelka nezávislého knihkupectví pro děti a mládež 2veverky. 

Jak tancují dinosauři aneb Autorské čtení v první třídě

Jak vzniká kniha? Před autorským čtením si děti mohly prohlédnout tiskový arch nebo hádat, jak je velká tiskárna na knihy.

Zvoní. Stojím před třídou s osmadvaceti dětmi. Trochu to připomíná takový ten sen, ve kterém se zaručeně ztrapníte. Ztratíte hlas, děti vás pošlou kamsi a váš potomek, který je jedním z dětí v lavici, bude muset změnit školu, protože už všichni budou vědět, že má trapné rodiče. Přitom to začalo tak nevinně. Prvňáci v základní škole na pražském Chodově dostanou svůj první slabikář a já jim povyprávím o tom, jak vznikají knížky. 

Diktujeme dětem, co mají číst, a pak se divíme, že nečtou, říká vědkyně Anežka Kuzmičová

Čtení prohlubuje zájem o svět. Ať už dítě zajímají ryby nebo auta, pokud v tom chce jít do hloubky, musí být schopné vydržet číst.

Všichni chceme, aby naše děti četly. Jenže i když rodič hltá knihu za knihou, jeho dítě to nemusí mít stejně. „Musíme jít vstříc tomu, co děti baví, nadchne, zajímá,“ říká vědkyně Anežka Kuzmičová, která se zabývá dětským čtenářstvím. „Jako rodič bych se bála jen jediného – že dítě nebude schopné se nadchnout vůbec pro nic.“

Doba bez barevné televize a zahraniční muziky. Události kolem sametové revoluce může dětem ve škole přiblížit čtenářská lekce

Máme tu třeba slovo MORÁLKA. „Kdo by mi řekl, co to přesně je?“

Učit o 17. listopadu se dá různě. Můžete dětem sami vyprávět, co si pamatujete. Můžete si spolu pustit dobové filmy a dívat se, jak v němém úžasu sledují pověstné fronty na banány a nechápou, proč všichni jezdili trabantem. A můžete to taky nechat na škole, protože sametová revoluce si už dávno našla cestu do učebnic vlastivědy a dějepisu. Stačilo by to, jen tak z učebnic? Nemyslím. Ale naštěstí existují školy, které se snaží dětem předat mnohem víc než jen pár odstavců nezáživného textu. 

Páťák napsal knížku a knihovna mu nabídla namluvit s kamarády audioverzi

„Většina dětí, které přijdou do zoo, se hned hrnou k výběhu slonů, lachtanů, tygrů, gepardů, nosorožců, zeber nebo žiraf,“ předčítá Bertík.

„Nápad jsem dostal na výletě na zámku Hluboká. Zrovna se tam konaly sokolnické dny,“ říká desetiletý Albert Karjagin z Litoměřicka. Mezi sokolníky byla i holčička jeho věku a to ho zaujalo. Přemýšlel o ní a pak začal psát knížku s detektivní zápletkou, ve které si Hanička tajně ochočí jestřába ze zoo. Po roce byla kniha hotová a teď děti nahrávají její audioverzi v nahrávacím studiu Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Knihovna už sbírá další nápady – stane se v budoucnu místem podpory nadaných dětí?

Po hláskách, nebo po slabikách? Bez ohledu na metodu se nakonec naučí číst všichni

Způsoby, jak jsou na sebe čtení a psaní při výuce napojené, se různí.

Školy se rády chlubí vším, co dělají jinak než ostatní. Asi každý si umí představit, co to znamená, že děti mají od první třídy angličtinu nebo informatiku. Pokud se ale rodič na schůzce budoucích prvňáčků dozví, že se jeho dítě bude učit číst analyticko-syntetickou metodou, nemusí z toho být úplně moudrý.

Kluci nechtějí číst o holkách, holky to naopak tolik neřeší

Jakmile chlapci odrostou obrázkovým knížkám o hasičích, autech a dinosaurech i malému poseroutkovi či minecrafťákovi, náhle jako by nebylo co jim nabídnout.

Jakmile chlapci odrostou obrázkovým knížkám o hasičích, autech a dinosaurech i malému poseroutkovi či minecrafťákovi, náhle jako by nebylo co jim nabídnout. FOTO: PixabayRodiče, učitelé, knihovníci, spisovatelé, ilustrátoři a určitě i spousty dalších lidí si přejí jednu věc: aby děti četly. Nakladatelé tomuto přání vycházejí vstříc a na trh neustále proudí stovky knižních novinek. Jenže … Číst dál