Nedělejme dětem klauna. Zapojit je přináší úlevu

"Když se na pravidlech domlouváme společně a rozumíme jim, je snazší je respektovat," říká Klára Kolmanová.

„Někdy máme pocit, že musíme dělat dětem klauna, který to pořád táhne, hlavně aby nebyla nuda. Děti jsou zahlcené a pasivně jen čekají, s čím přijde ten jejich zábavný rodič nebo učitel,“ říká lektorka a koordinátorka z Eduzměny Klára Kolmanová.  Učí třídy, jak pracovat na vlastních projektech a jak zapojovat děti, aby to nebyla manipulace, ale skutečná participace. 

Děti nejsou hloupé, vidí svět venku. A na ten je sezení v lavici nepřipravuje, říká lektorka

"Zažila jsem si, že v momentě, kdy se vztahuji jinak k sobě, vztahuji se jinak k celému prostředí a vše začne fungovat jinak," říká Dana Moree.

Děti dnes vyrůstají v systému, kde nemohou ukázat, v čem jsou dobré. “Můžeme je oblbnout maximálně tak čtyři roky, pak už samy vidí, že něco je špatně,” upozorňuje lektorka Dana Moree, která působí na Karlově univerzitě a také na pozvání škol zlepšuje tamní atmosféru. Cílem je, aby se tam žáci i učitelé cítili dobře. 

Když se do školy netěším, je něco špatně, říká sociální pedagožka

"Je užitečné začínat něčím menším než je rovnou celá škola," říká Dana Moree.

Dana Moree je takovým školním Zdeňkem Pohlreichem. Když si ji škola pozve, pomáhá tam provětrat zajeté mechanismy a vede učitele a ředitele k tomu, aby si pojmenovali i ty největší kostlivce a dokázali tak zlepšit své prostředí. „Pokud je moje škola místem, kam se netěším, tak je něco špatně. Je jedno, jestli jsem ředitel, učitel nebo dítě. Takové prostředí může být někdy i toxické,” říká sociální pedagožka Dana Moree. 

I rodiče mohou měnit školu. Nevzdávejte se, říká průvodkyně škol

"Stačí opravdu začít s maličkostí a nevzdávat se," říká Eliška Pácaltová.

Ne vždy jsou vztahy mezi školou a rodiči ideální. Přitom přátelská atmosféra by pomohla dětem, aby se jim ve škole líbilo a aby je učení bavilo. „Stačí začít s maličkostí, nemusí to být nic velkého, na čem byste ztratili spoustu energie,“ říká průvodkyně škol Eliška Pácaltová z Eduzměny. Ta radí rodičům, jak tvořit školní komunity a tím vztahy se školou zlepšovat. 

Mezi žáky a učiteli je stále propast a rozdělení na my a oni, říká průvodkyně škol

Jitka Gabašová

Jitka Gabašová působí jako průvodkyně na sedmi školách na Kutnohorsku a mluví otevřeně o tom, jak nelehké je měnit české školní prostředí. „Cílem je, aby děti nezažívaly ve škole tolik stresu, aby viděly užitečnost v tom, co se učí a aby tam chtěly trávit čas i po vyučování,” říká. V rozhovoru popisuje, jak se školami pracuje a co školy nejvíce potřebují.

Proč se změny v českém školství dějí pomalu? Otevřená zpověď průvodkyně škol

„Někde jsou na slovo ‚změna‘ opravdu citliví."

„Školy absolutně nemají potřebu vnímat děti jako partnery. Nevidí, že škola může dobře fungovat jen v případě, že se tam děti budou cítit dobře. Že to může pomoct jim. Stále vidí děti jako ty, co do vzdělávání nemají co mluvit,” říká průvodkyně Eduzměny Jitka Gabašová. V rozhovoru poodhaluje, jak nelehké je měnit české školní prostředí, jak školy reagují na výzvu ke změnám nebo jakou roli v tom sehrává konzervativní přístup některých rodičů, kteří ještě stále vyžadují výchovu k poslušnosti. 

Škola není nepřítel. Někde rodiče staví stany, jinde organizují slavnosti

Rodiče postavili na zahradě školy pec na chleba.

Rodiče postavili na zahradě školy pec na chleba. FOTO: Jana NeumajerováCo se vám honí v hlavě, když se vám na displeji mobilu objeví číslo školy? Rozbuší se vám srdce, protože očekáváte nějakou nehodu nebo průšvih? Čekali byste vůbec dobrou zprávu? Spolupráce mezi rodiči a školou v realitě často vázne. Přitom podle Unie rodičů má dobrá … Číst dál

Nekrást a nelhat? To dětem neříkejte, na to musí přijít samy

V rámci hodnotového vzdělávání chceme, aby děti a učitelé pustili emoce do své práce ve škole a cítili, že to je úplně v pořádku.

V rámci hodnotového vzdělávání chceme, aby děti a učitelé pustili emoce do své práce ve škole a cítili, že to je úplně v pořádku. FOTO: Martina KopeckáMěla pocit, že se během pandemie musí něco udělat pro děti „z ulice”. A tak se učitelka z PORG gymnázia Michaela Stoilova rozhodla navázat spolupráci s nízkoprahovými zařízeními po … Číst dál

Učitelé byli často jedničkáři. Proto neumí dětem pomoct s neúspěchem, myslí si mentorka pedagogů

„Uvědomuji si, že stále čekáme na nějakou pozitivní zpětnou vazbu a stále tak trochu závisíme na ocenění zvnějšku."

„Uvědomuji si, že stále čekáme na nějakou pozitivní zpětnou vazbu a stále tak trochu závisíme na ocenění zvnějšku." FOTO: Jana StejskalováByli to často premianti, ve škole jim to prostě šlo. Dnes stojí u tabule a jsou z nich učitelé. Vlastní zkušenost se školním neúspěchem a chybou ale moc nemají. „Proto moc neumíme používat strategii překonávání … Číst dál