Vášeň, jako by to bylo doopravdy. Jak se na waldorfském lyceu učí byznys

Debata ve skupině s učitelem.

„Řešil jsem, co když to lidi nebudou kupovat a nebudeme mít na zaplacení, a pak mi docvaklo, že se to nebude dít reálně, a oddechl jsem si,“ směje se Ondřej Lopatka, žák čtvrtého ročníku  waldorfského lycea v Praze. Podnikatelský projekt na lyceu trvá jen týden a dva dny, ale na jeho konci mají imaginární firmy název, logo, slogan a podrobný byznys plán včetně analýzy bodu zvratu, odkdy  podnik začne vydělávat. A nemůže to být jen tak vycucané z prstu. 

Deváťáci chtějí na zdrávku, hotelovky už nefrčí. Životním vítězem je ten, kdo se umí učit

Během patnácti let se zdvojnásobí počet seniorů, budeme tedy potřebovat výrazně větší kapacity ve zdravotnictví a v sociální péči.

Je jim patnáct šestnáct, mají svých problémů nad hlavu, a do toho nad nimi visí nutnost rozhodnout se, kam půjdou na střední. Za ideálních podmínek by bylo fajn vzít v potaz silné stránky dětí, rozumně uchopit potenciální budoucnost oboru, který se k nim aspoň trochu přibližuje, a pak vše ještě porovnat s aktuálním trendem ve vývoji středního školství a předpověďmi, které odhadují, jak se bude měnit pracovní trh v horizontu dejme tomu deseti let. Pojďme to zkusit.

Nemocní nejsou, ale do školy nechodí a rodiče je omluví. Jak řešit skryté záškoláctví?

V prvních ročnících obvykle studenti do školy celkem chodí, ale pak se to začne zhoršovat.

Problém zvaný absence řeší všechny stupně škol, ale střední odborné víc než základní. V roce 2019 podle dat České školní inspekce zameškaly děti ze základních škol v průměru kolem 90 hodin za školní rok, středoškoláci 140. Nejméně chyběli žáci základních škol ve Zlínském kraji – 62 hodin ročně; naopak ve Středočeském to bylo 111 hodin. Mezi studenty středních odborných škol jsou v absencích přeborníci v Ústeckém kraji, kde průměrný středoškolák přišel o 201 vyučovacích hodin.

Školní kaplan nemá být ideologem, ale někým, kdo naslouchá a provází, říká Petr Hyacint Ullman

Rozhodně nám nejde o to nějak napasovat studenty do nějaké role a do toho, že musí říkat to, co si my myslíme.

Na školních chodbách ho v bílé sutaně nepřehlédnete. Školní kaplan Arcibiskupského gymnázia v Praze Petr Hyacint Ullman ve škole učí náboženství, ale je i členem preventivního týmu. V EDUcastu si s ním Lucie Kocurová povídala třeba i o tom, jaké místo dnes zabírá víra v životě mladých lidí.

Co by mohli číst teenageři? Klidně knihy o holokaustu nebo životopisy

"Ptala jsem se v sekundě - co rádi čtete? Odpovědí bylo z velké části ticho."

Často se mluví o tom, jak přivést ke čtení nejmenší děti, jak je podchytit, jaké knihy jim nabídnout. A tak trochu se smiřujeme s tím, že v pubertě už jsou děti rozdělené na „čtenáře“ a „nečtenáře“, karty jsou rozdány a nedá se s tím už nic moc dělat. Češtinářka Barbora Medunová z Klášterce nad Ohří to ale odmítá přijmout a bojuje o každou duši na víceletém gymnáziu i střední odborné škole, kde učí. Jak?

České školy mohou ukrajinským středoškolákům pomoct neztratit jejich budoucnost, říká Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni

Zuzana Ramajzlová: "Je tu lidské hledisko."

Velké procento ukrajinských dětí  jsou středoškoláci. Pobytem u nás se ale řada z nich ocitla v situaci, kdy je těžké se zařadit do společnosti. Přijímací zkoušky na střední školy udělalo jen malé procento z nich, část žáků stále na dálku online navštěvuje svou ukrajinskou školu a s českými vrstevníky se vlastně nepotkává. Tím vypadávají z českého systému. Nejen o těchto dětech mluvila v EDUcastu moderátorka Veronika Sedláčková s vedoucí projektu SOS Ukrajina organizace Člověk v tísni Zuzanou Ramajzlovou.

K volbám už od šestnácti. Jak se Německo připravuje na změnu?

Nejde jen o zralost, ale také o politickou vůli.

Po nedávných komunálních a senátních volbách se i v Česku opatrně otevřela otázka, zda by se neměla věková hranice prvovoličů snížit. V sousedním Německu již nějakou dobu probíhají na toto téma vášnivé diskuse a v několika spolkových zemích už šestnáctiletí rozhodují o komunální politice. „První volební účast by měla být ještě ve školních letech, zvýší to zájem o politiku,” míní politolog Robert Vehrkamp.

Příroda má všechno geniálně vymyšlené, stačí to jen vidět, říká učitel

"Nechci od studentů veškeré vědění světa, ale aby přemýšleli. Příroda má všechno skvěle vymyšlené," říká Petr Šíma.

Odmalička ho bavila biologie a chemie, nakonec se ale nestal lékařem, nýbrž učitelem. „Nechci po studentech memorování pouček, ale potřebuju, aby přemýšleli,“ říká Petr Šíma z přírodovědného Gymnázia Botičská v Praze. „Příroda má totiž všechno geniálně vymyšlené, stačí to jen vidět.“

Mladí lidé mívají romantické představy o některých profesích, realita je zaskočí, říká kariérový poradce

"Přijde mi ideální kombinovat individuální konzultace s poradcem, workshopy, poptat se v rodině nebo v okolí, pak si udělat nějaký test a ten s někým probrat," říká Valery Seničev.

Kariérový poradce a talentový psycholog Valery Seničev věří, že kariérové a talentové poradenství může člověku pomoci ke šťastnějšímu životu. “Je to také prevence proti pozdějšímu vyhoření. Radíme mladým lidem, ale často nás pak vyhledávají i lidé kolem čtyřicítky, kteří řeší, jestli si vybrali dobře a kam jít dál,” říká.

Každý rok přestupují tisíce středoškoláků. Může za to mimo jiné chybějící kariérní poradenství na školách

Byly to ale pekelné nervy...

Sedmnáctiletý Eliáš se před třemi lety vrátil ze zahraničí, kde dlouhodobě pobýval s rodiči. O rok později skládal přijímací zkoušky na gymnázium. „Spíš jako nouzovou variantu si podal přihlášku i na obchodní akademii pár kroků od domu. Do Česka ale jezdil celý život na přezkoušení, měl samé jedničky a devítka tady proběhla v pohodě. Proto jsme nečekali, že by neměl u zkoušek uspět,“ říká jeho matka Lucie, která v cizině pracovala jako lékařka. Eliáš ale přijímačky na čtyřleté gymnázium neudělal, nevešel se ani na odvolání a nakonec nastoupil na tzv. obchodku.