Připojte se na facebook

dítě 16 – 18 let

Vášeň, jako by to bylo doopravdy. Jak se na waldorfském lyceu učí byznys

autor:
Debata ve skupině s učitelem.

„Řešil jsem, co když to lidi nebudou kupovat a nebudeme mít na zaplacení, a pak mi docvaklo, že se to nebude dít reálně, a oddechl jsem si,“ směje se Ondřej Lopatka, žák čtvrtého ročníku  waldorfského lycea v Praze. Podnikatelský projekt na lyceu trvá jen týden a dva dny, ale na jeho konci mají imaginární firmy název, logo, slogan a podrobný byznys plán včetně analýzy bodu zvratu, odkdy  podnik začne vydělávat. A nemůže to být jen tak vycucané z prstu. 

Deváťáci chtějí na zdrávku, hotelovky už nefrčí. Životním vítězem je ten, kdo se umí učit

autor:
Během patnácti let se zdvojnásobí počet seniorů, budeme tedy potřebovat výrazně větší kapacity ve zdravotnictví a v sociální péči.

Je jim patnáct šestnáct, mají svých problémů nad hlavu, a do toho nad nimi visí nutnost rozhodnout se, kam půjdou na střední. Za ideálních podmínek by bylo fajn vzít v potaz silné stránky dětí, rozumně uchopit potenciální budoucnost oboru, který se k nim aspoň trochu přibližuje, a pak vše ještě porovnat s aktuálním trendem ve vývoji středního školství a předpověďmi, které odhadují, jak se bude měnit pracovní trh v horizontu dejme tomu deseti let. Pojďme to zkusit.

Nemocní nejsou, ale do školy nechodí a rodiče je omluví. Jak řešit skryté záškoláctví?

autor:
V prvních ročnících obvykle studenti do školy celkem chodí, ale pak se to začne zhoršovat.

Problém zvaný absence řeší všechny stupně škol, ale střední odborné víc než základní. V roce 2019 podle dat České školní inspekce zameškaly děti ze základních škol v průměru kolem 90 hodin za školní rok, středoškoláci 140. Nejméně chyběli žáci základních škol ve Zlínském kraji – 62 hodin ročně; naopak ve Středočeském to bylo 111 hodin. Mezi studenty středních odborných škol jsou v absencích přeborníci v Ústeckém kraji, kde průměrný středoškolák přišel o 201 vyučovacích hodin.

Školní kaplan nemá být ideologem, ale někým, kdo naslouchá a provází, říká Petr Hyacint Ullman

autor:
Rozhodně nám nejde o to nějak napasovat studenty do nějaké role a do toho, že musí říkat to, co si my myslíme.

Na školních chodbách ho v bílé sutaně nepřehlédnete. Školní kaplan Arcibiskupského gymnázia v Praze Petr Hyacint Ullman ve škole učí náboženství, ale je i členem preventivního týmu. V EDUcastu si s ním Lucie Kocurová povídala třeba i o tom, jaké místo dnes zabírá víra v životě mladých lidí.

Co by mohli číst teenageři? Klidně knihy o holokaustu nebo životopisy

autor:
"Ptala jsem se v sekundě - co rádi čtete? Odpovědí bylo z velké části ticho."

Často se mluví o tom, jak přivést ke čtení nejmenší děti, jak je podchytit, jaké knihy jim nabídnout. A tak trochu se smiřujeme s tím, že v pubertě už jsou děti rozdělené na „čtenáře“ a „nečtenáře“, karty jsou rozdány a nedá se s tím už nic moc dělat. Češtinářka Barbora Medunová z Klášterce nad Ohří to ale odmítá přijmout a bojuje o každou duši na víceletém gymnáziu i střední odborné škole, kde učí. Jak?

České školy mohou ukrajinským středoškolákům pomoct neztratit jejich budoucnost, říká Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni

autor:
Zuzana Ramajzlová: "Je tu lidské hledisko."

Velké procento ukrajinských dětí  jsou středoškoláci. Pobytem u nás se ale řada z nich ocitla v situaci, kdy je těžké se zařadit do společnosti. Přijímací zkoušky na střední školy udělalo jen malé procento z nich, část žáků stále na dálku online navštěvuje svou ukrajinskou školu a s českými vrstevníky se vlastně nepotkává. Tím vypadávají z českého systému. Nejen o těchto dětech mluvila v EDUcastu moderátorka Veronika Sedláčková s vedoucí projektu SOS Ukrajina organizace Člověk v tísni Zuzanou Ramajzlovou.

K volbám už od šestnácti. Jak se Německo připravuje na změnu?

autor:
Nejde jen o zralost, ale také o politickou vůli.

Po nedávných komunálních a senátních volbách se i v Česku opatrně otevřela otázka, zda by se neměla věková hranice prvovoličů snížit. V sousedním Německu již nějakou dobu probíhají na toto téma vášnivé diskuse a v několika spolkových zemích už šestnáctiletí rozhodují o komunální politice. „První volební účast by měla být ještě ve školních letech, zvýší to zájem o politiku,” míní politolog Robert Vehrkamp.

Příroda má všechno geniálně vymyšlené, stačí to jen vidět, říká učitel

autor:
"Nechci od studentů veškeré vědění světa, ale aby přemýšleli. Příroda má všechno skvěle vymyšlené," říká Petr Šíma.

Odmalička ho bavila biologie a chemie, nakonec se ale nestal lékařem, nýbrž učitelem. „Nechci po studentech memorování pouček, ale potřebuju, aby přemýšleli,“ říká Petr Šíma z přírodovědného Gymnázia Botičská v Praze. „Příroda má totiž všechno geniálně vymyšlené, stačí to jen vidět.“

Mladí lidé mívají romantické představy o některých profesích, realita je zaskočí, říká kariérový poradce

autor:
"Přijde mi ideální kombinovat individuální konzultace s poradcem, workshopy, poptat se v rodině nebo v okolí, pak si udělat nějaký test a ten s někým probrat," říká Valery Seničev.

Kariérový poradce a talentový psycholog Valery Seničev věří, že kariérové a talentové poradenství může člověku pomoci ke šťastnějšímu životu. “Je to také prevence proti pozdějšímu vyhoření. Radíme mladým lidem, ale často nás pak vyhledávají i lidé kolem čtyřicítky, kteří řeší, jestli si vybrali dobře a kam jít dál,” říká.

Každý rok přestupují tisíce středoškoláků. Může za to mimo jiné chybějící kariérní poradenství na školách

autor:
Byly to ale pekelné nervy...

Sedmnáctiletý Eliáš se před třemi lety vrátil ze zahraničí, kde dlouhodobě pobýval s rodiči. O rok později skládal přijímací zkoušky na gymnázium. „Spíš jako nouzovou variantu si podal přihlášku i na obchodní akademii pár kroků od domu. Do Česka ale jezdil celý život na přezkoušení, měl samé jedničky a devítka tady proběhla v pohodě. Proto jsme nečekali, že by neměl u zkoušek uspět,“ říká jeho matka Lucie, která v cizině pracovala jako lékařka. Eliáš ale přijímačky na čtyřleté gymnázium neudělal, nevešel se ani na odvolání a nakonec nastoupil na tzv. obchodku.