Trochu jako gympl, trochu jako odborná střední škola. Vítejte na lyceu!

V laboratořích tráví studenti lycea oproti těm z odborných oborů méně času.

I když je pojem lyceum už několik let součástí českého školství, mnozí o něm mají jen mlhavou představu. Lycea máme ekonomická, pedagogická, technická, nebo třeba přírodovědná. Právě to nabízí brněnská Střední průmyslová škola chemická. „Přírodovědné lyceum volí většinou ti, kteří si myslí, že je chemie zajímavá, ale nechtějí trávit tolik času v laboratořích. V budoucnu můžou směřovat kromě chemické nebo přírodovědecké fakulty třeba i na medicínu nebo farmacii. Anebo po maturitě půjdou rovnou do praxe,“ vysvětluje ředitel školy Vilém Koutník.

Prošli jsme stejnými zážitky, mluví lyceánka o procesu, který udělá ze spolužáků přátele

"Myslím, že k pozitivní atmosféře přispělo i to, že máme zakázané telefony. Ono to vypadá jako maličkost, ale není, vytváří to prostor a my spolu pak mluvíme, třeba o filozofii."

Kdo má možnost pozorovat třídu Waldorfského lycea Praha v přirozeném projevu, je překvapený, až zaskočený tím, jak přátelsky a nenuceně se k sobě spolužáci chovají. A tak nějak všichni ke všem. „Někdy si děláme legraci, že jsme taková sekta, ne v nějakém náboženském smyslu, spíš že máme humor, který chápeme jen my,“ říká Johana Svobodová ze čtvrtého ročníku. Dobré vztahy přičítá i tomu, že ve škole nemohou používat telefony. „V prváku nás to dost iritovalo, ale teď tomu rozumím. Díky tomu spolu mluvíme v klidu, třeba i o filozofii.“

Neudělal jsem maturitu. Co dál? Neúspěch umí zkomplikovat život

Zejména pro neúspěšné maturanty z odborných škol je tu ale ještě jedna naděje, jak si maturitu nakonec přece jen udělat.

Jak složit maturitní zkoušku, když se to nepovede ani na jaře, ani v září? A co nejčastěji stojí za selháním u zkoušky z dospělosti? Vždy v období maturit se lze v médiích dočíst, kolik studentů takzvaně neprošlo. Co se ale s neúspěšnými maturanty a maturantkami děje dál? To zkoumal výzkumný tým z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně pod vedením Petra Novotného.

Koktání jako téma ročníkové práce. Spolužáky to zaujalo a pro mě to bylo užitečné, říká lyceán

"Kde mě koktání společensky omezuje, a to už odmalička, je v mém humoru," říká Václav Podrazil.

Ročníková práce je hlavní událostí ve třetím roce waldorfského lycea a může se týkat prakticky čehokoli. Má teoretickou, praktickou a uměleckou část a žáci zpracovávají nejčastěji téma, ke kterému mají nějaký vztah, což může být šití historického kostýmu, vytvoření videohry, překladu či knihy poezie. Ale i něco ještě osobnějšího. Václav Podrazil si zvolil koktavost. 

Dobrá debata je jako ping pong argumentů. Nejlepší středoškolští debatéři se sjeli do Prahy na mistrovství Evropy

Chorvatský tým během jedné z debat.

Pražské Gymnázium Nad Alejí by mělo být kvůli jarním prázdninám prázdné. Místo toho je tady ale na 200 středoškoláků. Na historicky první mistrovství Evropy se do Česka sjeli debatéři z 20 států, aby zjistili, kdo umí  stavět argumenty nejlépe na starém kontinentu. 

Na rok vysokoškolákem na zkoušku. Reportáž z Masarykovy juniorské univerzity

Každý měsíc na jiné fakultě. Účastníci univerzity se tak podívají i tam, kam by se běžně nedostali.

Vyzkoušet si studium na vysoké škole nanečisto a objevit nová témata, se kterými se ve školních lavicích běžně nepotkají. To je cílem takzvané MjUNI – tedy juniorské univerzity, kterou pořádá brněnská Masarykova univerzita. Ta už osmým rokem dětem a dospívajícím přibližuje svět vědy a snaží se v nich vzbudit zájem o bádání. Účastníci každý měsíc poznávají jinou fakultu a tím i zjišťují, co by je třeba v budoucnu bavilo studovat. 

Když má nemocnice svou vlastní školu. Reportáž z ostravské zdrávky

Před začátkem hodiny zopakovat to, co už si třeba příští týden zkusí přímo na praxích na pacientovi.

Zdravotní sestry, laboranti a sanitáři jsou nedostatkovým zbožím napříč Českem. Skupina AGEL, která provozuje po celé republice nemocnice, polikliniky, lékárny a další zdravotnická zařízení, se proto rozhodla, že si je bude vychovávat sama na vlastních školách. První otevřeli v roce 2017 v Ostravě, o rok později v Českém Těšíně. Studenti absolvují praxe přímo v nemocnicích, kam po škole můžou nastoupit. 

Mladé lidi zajímají hlavně investice, říká Jakub z projektu Nekrachni. Chtějí rychle zbohatnout

"Rodiče cítí zábrany, když mají dětem vyčíslit svoje příjmy a náklady," říká Jakub Rychlý.

Na prahu dospělosti nebyli úplně bez peněz, ale jistí v kramflecích se necítili. Maria Šimůnková a Jakub Rychlý proto založili projekt Nekrachni. Vzdělávají mladé lidi i jejich učitele v otázkách finanční gramotnosti, a plány mají veliké – i díky grantu od Google. „Teenageři dnes vidí influencery a chtějí taky rychle zbohatnout,“ říká Jakub Rychlý. „Jenže když jdete do rizika a neumíte to, je to stejně nebezpečné, jako se bez znalostí vrtat doma v elektřině.“

Určování mluvnických kategorií se snadno testuje a hodnotí, říká češtinář. I proto se mu ve školách věnuje tolik času

"Namísto toho, abychom se dobrali obecného poznání, co to gramatika je a jak ji můžeme jednoduše popsat a přirovnat k jiným naukám, věnujeme se spoustě zvláštních drobností a ten celek se nám zcela ztratí," říká Stanislav Zajíček.

V životě byl už ledasčím – dětským hercem, poslancem v parlamentu i učitelem na soukromé škole. Posledních dvacet pět let Stanislav Zajíček vyučuje češtinu a latinu na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně. Letos se stal jedním z finalistů ceny pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize CZ. „V Česku je devátá třída často určena jen pro trénink testů k přijímačkám na střední školy. Výsledkem takové výuky je pouze schopnost testem projít,“ říká.

Chceme dát lidem s postižením víc příležitostí do života, nejen chráněné dílny, říkají zástupci tranzitního programu

"Chtěli jsme, aby se u nás naučili žít co možná nejvíc normálním životem."

Mladým lidem s mentálním postižením se společně snaží ukázat, jak žít běžný život jako jejich vrstevníci. Pomáhají jim najít  práci a hlavně se naučit, jak se na volném pracovním trhu orientovat. Tranzitní program neziskové organizace Rytmus – od klienta k občanovi bere středoškoláky do pekáren, květinářství i skladů. Pražská Praktická škola – Lyceum jim zase dává všeobecné vzdělání a učí, jak třeba pracovat s penězi.