Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Výchova

Trans a nebinárních dětí nepřibývá, ale doba je dost bezpečná, takže můžou s barvou ven, říká Agáta Hrdličková

autor:
"I když většina rodičů zažije šok, zdravou reakcí by mělo být ocenění, že se vám dítě svěřilo," říká Agáta Hrdličková.

Téma trans a nebinárních dětí či dospívajících poslední dobou rezonuje světem. Děti se přestávají identifikovat se svým biologickým pohlavím nebo společensky danými genderovými rolemi, které se s biologickým pohlavím obvykle spojují. Jak se v tom zorientovat? A co když s něčím takovým přijdou i ty vaše? Otázek jsem pro rozhovor s Agátou Hrdličkovou, která se jako odbornice věnuje queer tematice, transgenderu a nebinárnosti, měla opravdu hodně.

Konec sexuálních predátorů na kroužcích? Ministerstvo přichází s konkrétním návrhem

autor:
Bohužel dnes v řadě případů nemáte jako rodič šanci zjistit, jestli se daný lektor v minulosti nedopustil trestného činu.

Před několika měsíci zavolal řediteli jedné pražské volnočasové agentury rozrušený otec malého chlapce. Jeho syn se právě vrátil z kroužku, kde mu lektor říkal, ať s ním jde na toaletu. Nešel. Přeběhl domů a vše řekl rodičům. Ti se okamžitě se spojili s organizátorem a zavolali policii. „Když si jeho jméno prověřili, ptali se, jak jsme mohli člověka s takovou minulostí zaměstnat pro práci s dětmi,“ popisuje člen vedení kroužkové agentury, který si přál zůstat v anonymitě.

Kroužky zdarma nebo balíčky potravin. Jak žákům z vyloučených lokalit pomáhají jejich školy

autor:
Největším problémem je záškoláctví. „Abychom s nimi mohli pracovat, potřebujeme je mít ve škole,“ říká zástupce ředitelky Rostislav Maršálek.

Brněnská Základní škola Merhautova se nachází se ve vyloučené lokalitě, v takzvaném brněnském Bronxu. Žáci ze sociálně slabých rodin tvoří asi osmdesát procent školy. A podobná je situace o několik stovek metrů dál – na Základní škole náměstí 28. října, kde jsou také téměř všichni žáci z vyloučeného prostředí. Vedení obou škol se už několik let snaží, aby pro děti byla škola místo, které není jen o učení, ale kde jim je dobře. Daří se to?

ADHD u žen a dívek způsobuje mimo jiné úzkosti a deprese, říká psycholožka Olga Vlachynská

autor:
"Když mám vnitřní motivaci, dostanu se až do hypersoustředění, ale rozhodnutí o tom, co mě bude motivovat, nemám tak úplně pod kontrolou," říká psycholožka Olga Vlachynská.

ADHD neboli porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou se stala v posledních letech hitem mezi psychiatrickými diagnózami. Ačkoliv ji lékaři častěji objevují u dětí a u chlapců, týká se i dospělých žen. Jednou z nich je nejspíš i Olga Vlachynská, psycholožka z Brna. „Lidé si často myslí, že ADHD buď máte, nebo nemáte,“ říká. „Pravdou ale je, že se všichni pohybujeme někde na škále.“

Zakladatelka STOB: Za téměř každým dítětem s obezitou stojí chování rodičů

autor:
U dospělých stále přetrvává pocit, že sladkosti jsou pro děti něco dobrého a za odměnu.

V posledních letech výrazně přibylo dětí, které trpí obezitou. Podle Státního zdravotnického ústavu se jejich počet za posledních dvacet let zdvojnásobil. I když se zdálo, že vrchol má Česká republika za sebou už v roce 2016, období covidu a s ním spojený lockdown se statistikou opět zahýbaly a počet dětí s obezitou stoupl na 16 procent. 

Dítě potřebuje věřit, že překážky v životě dokáže překonat, říká psychiatrička

autor:
"Spokojení jsme, když naplňujeme svoje potřeby. Čím je dítě menší, tím více musíme naplňování jeho potřeb suplovat," říká Lucia Vašková.

Doba je těžká a cítí to i děti, které složitě nacházejí pozitivní vzory a sebedůvěru. Částečně to způsobují i někteří rodiče, když potomky chrání i před drobnými nepříjemnostmi. „Klíčovým nástrojem ke spokojenému a dobrému životu je psychická odolnost. Pomáhá všem, i dětem s psychiatrickou diagnózou,“ říká psychiatrička Lucia Vašková.

Seznamovat se s lidmi v parku zní jako skvělá zábava! Děti hledají v umělé inteligenci kamarády, neporadí jim ale vždycky nejlépe

autor:
Jak se nazývá pes, který umí kouzlit? Labra-cadabra-dor!

V jedné epizodě populárního amerického seriálu Průměrňákovi si matka vytvoří falešné profily na Facebooku a spřátelí se s dcerou, aby jí komentovala fotografie a Sue byla díky tomu mezi vrstevníky populárnější. Dnes by ale klidně mohla mít i virtuálního kamaráda v podobě umělé inteligence. Chatboty jsou čím dál lepší a konverzace s nimi může především na mladší děti působit skutečně. “Přestože chatbot říká, že je virtuální kamarád, mozek na to reaguje, jako kdyby reálný byl,” vysvětluje ředitelka SOFA Lenka Felcmanová. 

Doporučujeme: Dítě na vlastní pohon. Kniha plná úlevy pro unavené rodiče

autor:
A co teprve, když si uvědomíte, že se takový hellicopter parenting může týkat i vás.

Ten pocit zodpovědnosti za to, aby byly šťastné, zažívaly zajímavé věci a jednou to někam dotáhly… je extrémně silný! Ve snaze být těmi nejlepšími rodiči často překračujeme hranici toho, co je únosné pro nás a užitečné pro samotné děti. Místo přehnané péče a popostrkování totiž potřebují umět převzít kontrolu nad svým životem. Jak je to naučit? O tom je skvělá knížka Dítě na vlastní pohon od Melvilu.

Sněhové vločky? Děti jsou takové, jaké jsme je vychovali, říká Lenka Felcmanová

autor:
Pocit životní spokojenosti nastává, když máme naplněné základní potřeby.

„Cítit se někde dobře“ ještě pořád nepovažujeme za úplně důležitý parametr spokojeného života. To už mnohem spíš (a často právě dětem) říkáme, co je třeba vydržet nebo překonat. Přesto dnes vrcholí projekt Týden wellbeingu ve školách, který téma spokojenosti vytahuje na světlo. Ať už ve vztahu ke vzdělávání nebo v souvislostech se zráním dětské osobnosti a celoživotního nastavení. V čem nejvíce pokulháváme a kde můžeme pomoct my, rodiče?

Dvojí výjimečnost: když se vysoký intelekt potkává s handicapem

autor:
Někdy poznáme, že proti sobě máme chytré dítě, ale upoutá nás spíš to, že například v důsledku ADHD nebo ADD „zlobí“, vyrušuje a rozbíjí kolektiv kolem sebe.

Jsou intelektově nadaní, někdy dokonce mimořádně nadaní. IQ u nich překračuje průměrné hranice. A přesto jejich potenciál nevidí učitelé, ale ani rodiče. Naproti jejich silným stránkám totiž stojí handicap, který intelektem vyvažují tak, že nakonec není vidět nic. Ani handicap, ani nadání. Jen „vybalancovaný průměr“ a na první pohled úplně obyčejné děti, které uvnitř sebe ovšem žijí často dost náročné věci.