Seznamovat se s lidmi v parku zní jako skvělá zábava! Děti hledají v umělé inteligenci kamarády, neporadí jim ale vždycky nejlépe

Jak se nazývá pes, který umí kouzlit? Labra-cadabra-dor!

V jedné epizodě populárního amerického seriálu Průměrňákovi si matka vytvoří falešné profily na Facebooku a spřátelí se s dcerou, aby jí komentovala fotografie a Sue byla díky tomu mezi vrstevníky populárnější. Dnes by ale klidně mohla mít i virtuálního kamaráda v podobě umělé inteligence. Chatboty jsou čím dál lepší a konverzace s nimi může především na mladší děti působit skutečně. “Přestože chatbot říká, že je virtuální kamarád, mozek na to reaguje, jako kdyby reálný byl,” vysvětluje ředitelka SOFA Lenka Felcmanová. 

Doporučujeme: Dítě na vlastní pohon. Kniha plná úlevy pro unavené rodiče

A co teprve, když si uvědomíte, že se takový hellicopter parenting může týkat i vás.

Ten pocit zodpovědnosti za to, aby byly šťastné, zažívaly zajímavé věci a jednou to někam dotáhly… je extrémně silný! Ve snaze být těmi nejlepšími rodiči často překračujeme hranici toho, co je únosné pro nás a užitečné pro samotné děti. Místo přehnané péče a popostrkování totiž potřebují umět převzít kontrolu nad svým životem. Jak je to naučit? O tom je skvělá knížka Dítě na vlastní pohon od Melvilu.

Sněhové vločky? Děti jsou takové, jaké jsme je vychovali, říká Lenka Felcmanová

Pocit životní spokojenosti nastává, když máme naplněné základní potřeby.

„Cítit se někde dobře“ ještě pořád nepovažujeme za úplně důležitý parametr spokojeného života. To už mnohem spíš (a často právě dětem) říkáme, co je třeba vydržet nebo překonat. Přesto dnes vrcholí projekt Týden wellbeingu ve školách, který téma spokojenosti vytahuje na světlo. Ať už ve vztahu ke vzdělávání nebo v souvislostech se zráním dětské osobnosti a celoživotního nastavení. V čem nejvíce pokulháváme a kde můžeme pomoct my, rodiče?

Dvojí výjimečnost: když se vysoký intelekt potkává s handicapem

Někdy poznáme, že proti sobě máme chytré dítě, ale upoutá nás spíš to, že například v důsledku ADHD nebo ADD „zlobí“, vyrušuje a rozbíjí kolektiv kolem sebe.

Jsou intelektově nadaní, někdy dokonce mimořádně nadaní. IQ u nich překračuje průměrné hranice. A přesto jejich potenciál nevidí učitelé, ale ani rodiče. Naproti jejich silným stránkám totiž stojí handicap, který intelektem vyvažují tak, že nakonec není vidět nic. Ani handicap, ani nadání. Jen „vybalancovaný průměr“ a na první pohled úplně obyčejné děti, které uvnitř sebe ovšem žijí často dost náročné věci.

Omluvenky od lékaře škola může požadovat jen výjimečně, právně stačí ty od rodičů, vysvětluje advokátka

Když je dítě nemocné a jde třeba jen o nachlazení, nemusí s ním totiž rodiče k lékaři ani jít.

Mají děti stovky zameškaných hodin kvůli nemoci, nebo jde naopak kryté záškoláctví ze strany rodičů? Omlouvání žáků, kteří ve vyučování chyběli, má svá jasná pravidla, ale také úskalí a šedé zóny. Může například škola po dětech chtít, aby nosily omluvenky potvrzené od lékaře? A jaké má ředitel možnosti v případě podezření, že žák chodí místo do hodin za školu a rodiče to nijak neřeší? 

Tradice v sobě nemají mít „musím“, ale „chci“. Pak mohou zůstat autentické, říká Ester Bezděk

"Myslím, že bychom se měli zbavit i vize, že dětem musíme pořád něco encyklopedicky vysvětlovat."

Povídaly jsme si někdy v půlce adventu. Uprostřed času, kdy obvykle ve stresu klikáme na online nákupní košíky a přemýšlíme, jestli vanilkové rohlíčky budou stačit ve dvojité dávce. O to půvabnější bylo zastavit se spolu s Ester Bezděk, trojnásobnou mámou a autorkou knížky Rituály šťastné rodiny, a mluvit o tradicích, zvycích a rituálech – o tom, proč můžeme pouštět ty, které nám nejsou vlastní, i vytvářet nové, které nám dovolí žít více přítomnosti a přinesou nám do života lehkost i laskavost, jichž nikdy není dost. 

Haldy hraček k Vánocům? Možná existuje i lepší cesta

U hraček víc než kde jinde platí, že méně může být více.

U hraček víc než kde jinde platí, že méně může být více. FOTO: Alice HrubáRozzářené dětské oči pod vánočním stromkem. Dárky doma. Od babiček a dědečků. Od tetiček a strejdů. Od kamarádů. Výsledek? I když se rodiče snaží držet s nákupy při zemi a pro podobný postoj se snaží získat i širší příbuzenstvo, není výjimkou, … Číst dál

Čtvrtina českých deváťáků se necítí OK, varuje lékař. Pomoci může jedině prevence

Přibližně polovina dětí reportuje snížený wellbeing, to znamená nějaké zhoršené prožívání kvality života nebo životní pohody.

V uplynulých týdnech se v Česku víc než obvykle mluvilo o psychickém zdraví dětí, a to v souvislosti s rozsáhlým výzkumem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a České školní inspekce (ČŠI) v devátých třídách napříč regiony. Jeho výsledky nemile překvapily i odborníky, kteří dotazníky sestavovali. „V průzkumu šlo primárně o screening, ne diagnostiku. Ale to, jak se děti cítí, je pro nás samotné stejně důležité jako konkrétní diagnózy,“ říká jeden z autorů výzkumu, Matěj Kučera.

Mezi dospívajícími sílí trend sebepoškozování. Zabránit tomu jako rodiče můžete jen někdy

Množství sebepoškozujících se dětí ještě poroste, odhadují experti.

Bití sama sebe pěstmi, vytrhávání si vlasů, řezání se střepy nebo žiletkou. Myslíte, že byste si určitě všimli? Ne nutně. Když už si někdo ubližuje, má zároveň cesty, jak viditelná zranění ukrývat. Nemluvě o tom, že sebepoškozování začíná obvykle ubližováním si, které vidět vůbec není. Je to trend, který sílí. A je důležité o něm mluvit ve školách i doma. Pro bezpečí právě těch dětí a dospívajících, které a kteří se – pokud si ubližují – na světě v bezpečí rozhodně necítí. 

V čem je dobré mít jasno, než dítě dostane první chytrý telefon

Jak děti porostou, je vhodné otevírat další témata, která se s užíváním technologií pojí.

Chystáte dítěti první chytrý telefon pod stromeček? Data ukazují, že co se týče technologií, nejsou čeští rodiče příliš důslední ve vymezování hranic. Jak nastavit doma pravidla, aby to nebyl neustálý boj a na co myslet předtím než dítě mobil poprvé zapne?