Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Výchova

Mami, dáš mi kapesné? Určitě! Otázkou je, od kdy, kolik a na co!

autor:
Kapesné vydávané za domácí práce v objemu pětikoruny za luxování? Nebo kapesné jen tak, ve vysokých stovkách, nebo dokonce tisících?

Finanční gramotnost dětí školou povinných není oslnivá. Naposledy to potvrdilo i šetření společnosti Kalibro, která u žáků 5., 7. a 9. třídy ze 156 škol na jaře letošního roku zjišťovala, jak by si uměli poradit v běžných situacích, které se buď týkají osobních či rodinných financí, nebo mají přímý či nepřímý ekonomický dopad na život rodiny. A ve srovnání s podobným šetřením provedeným před 10 lety nedošlo k valnému zlepšení. Pomoci s tím může kapesné, pokud to s ním umíte.

Nadané dítě je pro učitele největší spojenec. Pokud ho ovšem vidí, říká Kateřina Emer

autor:
"Snaha napasovat nadané dítě na místo standardního žáčka bývá odsouzena k neúspěchu. Trpí tím jak to dítě, tak i celá třída a zoufalí bývají i učitelé," říká Kateřina Emer.

Kateřina Emer vytvořila projekt Synapse, který školí odborníky pracující s nadanými a pomáhá školám tyto žáky lépe začlenit. Na facebooku vede také skupinu Malí a velcí (asi) nadaní a působí v této oblasti jako poradkyně, lektorka a koučka. Sama mezi lidi s vysokým intelektem patří a na vlastní kůži tak zná i jejich obtíže. „Lidé si často myslí, že nadané děti mají někde přidáno a někde ubráno. Ale tak to není. Ony mají prostě všeho přidáno. Vnímají všechny vjemy strašně intenzivně, všechny emoce strašně hluboce. A jsou často samy,“ říká. 

Mnohé preventivní programy nefungují, přesto se využívají, říká adiktolog Michal Miovský

autor:
"Nechceme, aby programy byly nařízené, protože pak se lidé staví proti tomu systému," říká Michal Miovský.

Programy primární prevence jsou už v České republice nedílnou součástí výuky na základních a středních školách. Jakou váhu ale prevenci školy dávají, je jen na nich samotných. Někde mají propracované ucelené systémy, jinde jen „základ“. Odborník na závislosti a přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Michal Miovský popisuje, jak systém primární prevence funguje – a na co naráží. 

Nadané děti by měly mít širší, ale o to pevnější hranice, říká terapeutka Monika Stehlíková

autor:
"Nadaný člověk je z principu antisystémový," říká Monika Stehlíková.

Monika Stehlíková se ve své praxi setkává s nadanými dětmi, s nimiž rodiče přicházejí z mnoha důvodů. Nejčastějším zadáním je, aby nadané pochopilo a přijalo svoji odlišnost a zlepšilo se tak jeho sebevědomí. Někdy přichází i kvůli problémům v chování. Přichází na to, že jejich chování mnohdy pramení z pocitů nepochopení a nespravedlnosti z okolí. „Říct dítěti, že jeho chování není přijatelné, můžeme i empaticky,“ říká Monika Stehlíková.

V dětských domovech už dávno nejsou pokoje s palandami pro 12 dětí, říká vychovatel Tomáš Morávek. Někdy je tam dětem líp než doma

autor:
"Chci, aby naše děti neměly pocit, že umístěním k nám do zařízení pro ně končí život a odteď už bude všechno jen špatné," říká Tomáš Morávek.

Živil se jako herec a moderátor i jako instruktor sebeobrany, nakonec se stal profesionálním vychovatelem dětí v náhradní rodinné péči. Tomáš Morávek prošel nejrůznějšími zařízeními, od dětských domovu, přes nízkoprahová centra nebo takzvané ZDVOPky. A co ho opravdu štve? „Vážně mě štve, že fyzické tresty nejsou u nás postaveny mimo zákon,“ říká. „A taky lhostejnost lidí, kteří vidí, jak někdo bije dítě, ale protože je to rodič, jen nad tím pokrčí rameny.“

Kouření, AIDS – a sociální sítě. Americký úřad varuje před dopady technologií na životy dětí 

autor:
Máte to doma také tak?

Co mají společného kouření, AIDS, obezita a sociální sítě? Všechny tyto jevy byly v průběhu historie americkými úřady označeny za závažný a naléhavý problém veřejného zdraví, který vyžaduje okamžitou reakci a přijetí opatření. V případě kouření a boje proti AIDS znamenalo varování úřadu proměnu celospolečenského postoje. Nyní se v USA zaměřili na sociální sítě. Proč?

Jak se dobře pohádat? Mediace školám pomáhá řešit konflikty

autor:
Děti někdy s trochou nadsázky o mediaci mluví jako o umění se dobře pohádat.

Spory mezi dětmi kvůli hluku o přestávce, rozhádané kamarádky, konflikt mezi učitelem a třídou kvůli přepadovým písemkám, dusno ve sborovně nebo neshody mezi učiteli a rodiči. Děti i dospělí ve škole čelí různým nelehkým komunikačním situacím. Jak ve vypjatých momentech řešit problémy a spolupracovat? Pomoci může školní mediace, o kterou se zajímá čím dál více škol. 

Moderní sebeobrana učí bránit své hranice. Měla by se učit i na školách, říká Jasmína Houdek

autor:
Sebeobrana musí být jednoduchá, složitosti by nikoho ve vyhrocené situaci nezachránily.

Sebeobrana není ani zdaleka jen o umění bránit se fyzicky. Umění bránit sám sebe je daleko spíš o hlídání si vlastních hranic, schopnosti stát si za svým, držet si od těla manipulátory, ustát slovní agresi… Předat tohle umění by mělo být jedním ze základů současné výchovy. Té doma, ale také té, která přichází ve škole. Jak by to mohlo nebo mělo vypadat a proč?

Klidný odjezd na první letní tábor? Děti motivujte svou vlastní dobrou zkušeností

autor:
Můžou si děti školu užívat?

První skutečný letní tábor bez mámy a táty v dosahu je velká věc. Je to jeden z těch milníků, které se do dětské duše propíšou velmi hluboko. A aby se ideálně propsaly kladně, hodí se vědět, jak zacházet s nervozitou, jež před odjezdem může z mnoha důvodů narůstat nejen u samotných táborníků, ale i na straně rodičů… 

Odstrašit děti od rizikového chování? Nefunguje. Lépe zabírají prožitky

autor:
Co rozhodně v primární prevenci nefunguje, je cílení na strach.

Co bychom si měli odnést ze školy? Nejsou to jen vyjmenovaná slova, násobilka, periodická tabulka a Přemyslovci, ale také kritické myšlení, schopnost budovat kvalitní vztahy a zdravý životní styl. Právě na ten cílí preventivní programy, které dnes školy musejí pro žáky pořádat. Strašit rakovinou plic a AIDS už ale dnes nestačí.