Česko by potřebovalo specializované pracoviště pro učitele i rodiče nadaných dětí

Nadání také může znamenat, že dítě vidí mnohem více věcí, které si my dospělí v běžném životě neuvědomujeme.

Odhalit u dítěte nadání je velmi komplikované. Neexistuje test, který by dokázal identifikovat všechny jeho aspekty, a i nadané dítě může vyjít z testu jako zcela průměrné jen proto, že nezvládá pracovat pod tlakem. Ani pedagogicko-psychologické poradny si vždy neví rady. „Řada zemí v Evropě má specializované pracoviště, na které se mohou pracovníci poraden obrátit a konzultovat. Česko ne,“ říká Petra Šlapánková z Nadace RSJ, která se věnuje podpoře nadaných dětí.

Kolik času u obrazovky je pro děti už moc? Rodiče hledají odpověď na otázku za milion

Nadužívání digitálních technologií se může projevit na fyziologii dítěte, ale i na jeho psychice.

Děti do dvou let věku by se s monitorem neměly setkat vůbec, předškoláci maximálně hodinu denně. Nejčastěji uváděný limit pro čas strávený před obrazovkou u školáků jsou dvě hodiny, některé studie udávají hranici až čtyř hodin. Počet hodin jako takových není ale klíčový. Celkově záleží také na tom, co děti před obrazovkou dělají a v jakém vyrůstají prostředí. 

Každou sobotu, nebo taky vůbec. Jak se české děti v cizině učí mateřštinu

Pokud se dítě vzdělává v zahraničí, rodiče nemusejí rezignovat na výuku češtiny, a dokonce na ni ani nemusejí zůstávat sami.

Tomášovi Stiborovi bude brzy dvanáct let, narodil se v Praze a už čtvrtým rokem žije se svojí matkou Ester v severní Anglii. Navštěvuje tady první ročník nižší střední školy a odpoledne rád hraje fotbal. Každý rok v červnu se ale vydává znovu do své pražské základní školy, kterou opouštěl v pololetí druhé třídy. Skládá tu rozdílové zkoušky z češtiny a vlastivědy.

Skloněná hlava v lavici je obraz hrůzy, říká Lejla Abbasová

"Když vaše kořeny pochází z jiného kulturního prostředí, potřebujete něco jiného než průměr," říká Lejla Abbasová.

Cesta moderátorky Lejly Abbasové školním systémem byla plná kliček a výhybek. Proto intenzivně přemýšlí o vzdělávání svých dětí. Aby mohla dát dětem vzdělání, které tu není možné, tak dokonce v jednu chvíli zvažovala, že opustí Česko. „Ideální by bylo, kdyby dítě mohlo být samo sebou a zároveň se mohlo rozvíjet. Když máte o vzdělávání dětí nějakou ucelenou představu, je velmi problematické najít v Česku školy, které by ji naplnily od školky až po vysokou,“ říká matka desetiletého Davida, pětileté Iman a čtyřletých dvojčat Tea a Bena.

Rodiče chtějí mít doma vítěze, zapomínají přitom na citlivost dětské duše, říká trenér Marian Jelínek

"Jde o úhel pohledu, a ten předávají rodiče často i nevědomě svými výroky, chválou, odměnami, výrazem ve tváři."

Nejprve byl tělocvikářem, později hokejovým trenérem, dnes je hlavně mentálním koučem pro vrcholové sportovce. „U dětí bychom hlavně měli vzbudit lásku k pohybu a zájem pečovat o svoje tělo, mysl a duši,“ říká Marian Jelínek. 

Místo ty vole dnes říkají kámo. Je dnešní mládež slušnější než dřív?

Jsem tak toxic, pojď někoho vyhejtit.

“Kámo, tohohle mám, in rýl. Hezký trejdy, kámo.” Toto je přepis běžného rozhovoru žáků páté třídy o výměně sběratelských kartiček. Jako každá generace si i dnešní mládež vytvořila svůj vlastní slovník. Jak tedy mluví a rozumí jim jejich rodiče?

Máme nadbytek jídla a to dětem škodí

Jak zabránit tomu, aby děti jedly, co nechcete? Jednoduše. Takové jídlo domů vůbec nekupujte, radí Margit Slimáková.

Propagátorka zdravé výživy a autorka několika knih o stravování Margit Slimáková zdůrazňuje, že ke zdravému stravování, ať už jde o oběd, snídani, nebo školní svačinu, stačí pár jednoduchých kroků – nejíst tolik cukru, nekupovat vysoce zpracované potraviny a vařit jednoduchá jídla ze skutečných potravin.

U puberťáků máme v komunikaci jedinou šanci. Uchýlit se ke svému nadhledu, říká mediátorka

Hlavně velký chaos a zmatek uvnitř sebe.

Dokud mají děti do puberty daleko, dělají si rodiče legraci z toho, jaké to bude peklo. Ale když pak skutečně tohle nejdelší i nejnáročnější „období vzdoru“ začne, tuhne úsměv na rtech a přichází bezmoc, vztek i strach o to, jak tohle všechno dopadne. Ale jak říká jedna z prvních rodinných mediátorek u nás Kateřina Bělková, zvládnout to za určitých podmínek jde. Ale jak?

Mladí lidé mívají romantické představy o některých profesích, realita je zaskočí, říká kariérový poradce

"Přijde mi ideální kombinovat individuální konzultace s poradcem, workshopy, poptat se v rodině nebo v okolí, pak si udělat nějaký test a ten s někým probrat," říká Valery Seničev.

Kariérový poradce a talentový psycholog Valery Seničev věří, že kariérové a talentové poradenství může člověku pomoci ke šťastnějšímu životu. “Je to také prevence proti pozdějšímu vyhoření. Radíme mladým lidem, ale často nás pak vyhledávají i lidé kolem čtyřicítky, kteří řeší, jestli si vybrali dobře a kam jít dál,” říká.

Záchodky bez dveří a společné mytí. Kde je hranice mezi intimitou a bezpečností dětí

V rámci domácnosti by měla vládnout všeobecná shoda a respekt k tomu, jak své soukromí ä osobní prostor prožívají ostatní členové rodiny.

Novorozeně, kojenec i batole potřebují v základních otázkách hygieny stoprocentní pomoc dospělého. V jakém věku ale začíná tato pomoc překračovat hranice osobní intimity dítěte? A kde jsou tyto hranice třeba ve školce nebo na táboře, když na ně dohlížejí úplně cizí lidé?