Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Výchova

Jak přežít ADHD v rodině i ve škole? Oceňujme i ty nejmenší úspěchy

autor:
Neměli bychom zapomínat na to, jak důležitá je pro děti hra.

Jedenáctiletý Štěpán má diagnózu ADHD. Při zápisu na jednu pražskou základní školu se od ředitelky dozvěděl, že ona na ADHD nevěří. „O ADHD se mluví jako o jedné z nejprozkoumanějších poruch, existují kvanta literatury, zároveň jde ale paradoxně o jednu z poruch, která je nejvíce znevažovaná, mnoho lidí popírá její existenci vůbec,“ vysvětluje psycholožka Alena Šešulková z Centra pro rodinu a sociální péči, kde se věnují osvětě v této oblasti v rámci projektu Neklidné děti.

Už téměř šest tisíc dětí se učí doma. Je domškoláctví leháro?

autor:
Domácí vzdělávání mezi rodiči získává na popularitě.

Docházka do školy nám nesedí, svoje děti budeme učit doma. Toto rozhodnutí činí rok od roku víc rodičů. Počty “domškoláků” narůstají a přispěla k tomu i covidová distanční výuka. Každá rodina je jiná a k domácí výuce přistupuje po svém. “Trochu mě mrzí, když si lidé myslí, že si jen ulehčujeme život,” říká jedna z matek-učitelek v jedné osobě. “Domškoláctví je všechno, jen je snadné.”

Každá škola potřebuje někoho, kdo s dětmi umí dobře mluvit o sexu

autor:
"Děti by se už od první třídy měly setkávat s tématy, která by se postupně rozvíjela s věkem, stupňovala se, rozvíjela se do hloubky, až by končila u otázek týkajících se intimního, sexuálního života," myslí si Lucie Šídová.

Sexuální výchovu, resp. témata, která se k dětem – co se sexu týče – dostanou ve škole, formuluje Rámcový vzdělávací program jen obecně a školy si pak určují, jak s ním naloží. Většina škol si pořád tato témata nechává na druhý stupeň, do biologie, jako nauku o lidském těle, rozmnožování a později antikoncepci nebo riziku pohlavních nemocí. Proč je to zoufale málo a kudy by měla vést cesta k současnější sexuální výchově? O tom jsme si povídaly s psychoterapeutkou Lucií Šídovou z organizace Freya.

Často mi z něj cuká víčko, na druhou stranu je to neobyčejný život, říká maminka matematicky nadaného syna

autor:
"Myslím, že Alex je obrovským motorem i pro sestru. Ta v něm vidí úplného boha," říká Michaela Kostková.

Alexandr Kostka má v deseti oblastech z dvanácti mimořádné nadání a jeho vášní je matematika.
“Tím, že jsme se o nadání dozvěděli, se nám obrovsky zvýšila tolerance k synovým projevům, které jsme dřív brali jako nesmyslné záseky,” popisuje Michaela Kostková zvláštnosti života s nadaným dítětem, které mohou potkat i rodinu, která to nečekala. 

Doporučujeme: Cíťa. Zatraceně dobrá knížka pro introverty, citlivky i jejich okolí

autor:
Cíťa si na nic nehraje.

Autorka Lenka Blažejová se nebojí velkých témat. Před pár lety na základě vlastních traumatických zkušeností vydala například materiály pro maminky, které si prošly ztrátou dítěte. Na konci minulého roku pak pustila do světa další titul, kterému dala název Cíťa. A jak sama na jeho prvních stránkách říká: „Tahle knížka je pro introverty a citlivky. Abychom konečně uvěřili své vnitřní síle i hodnotě a odvážili se (je) ukázat. A pro ostatní lidi, aby nakoukli do našeho světa a trochu ho pochopili.“ Stojí to za čtení? Rozhodně ano.

Krumpáč, dřina, ale i velké objevy. Jaká je práce paleontoložky?

autor:
"Terénní průzkum je opravdu trochu dobrodružný a objevy přináší jen při značné dávce vytrvalosti a troše štěstí," říká Gabriela Calábková.

Mami, já bych chtěla být paleontoložkou… Když tahle věta zazní v sedmi letech, asi mávnete rukou, když v desíti, už ji berete vážně, a když ve třinácti, začnete přemýšlet nad tím, jestli vůbec v Česku nějakou paleontoložku máme. Máme. A ani ne před měsícem publikovala velký objev. Při příležitosti Mezinárodního dne žen ve vědě přinášíme její příběh. 

V lednu získala tři medaile, ale vysvědčení žádné. Jak skloubit vrcholový sport a studium?

autor:
"Vím, co dělají ve škole a snažím se si to každý den doplnit, když se vrátím ze svahu."

Leden byl pro patnáctiletou Lucii Jeřábkovou z Nové Paky tak nějak krátký. Vyjela si šesté místo v obřím slalomu na závodech v Andoře, pak rychle na Olympiádu dětí a mládeže do Špindlerova Mlýna. Cinklo to: zlatá (paralelní slalom – týmový závod), stříbrná (slalom) a bronzová medaile (obří slalom). Docházka ve škole: dva dny. 

Stát přispívá na kroužky a ve škole se dbá na ruční práce, říká česká maminka na Islandu

autor:
Co nám velmi usnadňuje život zde je i to, jak moc jsou na Islandu spokojení naši synové.

O tom, že navštívím Island, jsem snila už jako malá holka. S mužem jsme vždy hodně cestovali, máme rádi sníh a hory, ale nikdy by nás nenapadlo, že tady jednou budeme bydlet. Před čtyřmi lety ovšem mému muži zrušili jeho pracovní pozici v Krkonošském národním parku a s ní jsme přišli také o bydlení. To byla ideální příležitost začít znovu a třeba někde úplně jinde. Když přišla nabídka přesunout se na Island, neváhali jsme.

Potřebujeme, aby příští generace byly odolné, říká psychiatr Peter Pöthe. Sebevědomí posílí překonávání překážek

autor:
"Normální stresy a konflikty a neideální, lépe řečeno neidealizované prostředí produkují zralejší osobnosti," myslí si Peter Pöthe.

Peter Pöthe je dětský psychoterapeut a psychiatr, autor několika knih o dětské psychice. Jedním z okruhů jeho zájmu jsou úzkostné poruchy. Vydala jsem se proto za ním s jednoduchou otázkou: Jak být méně úzkostným rodičem? A když tuším, že úzkostný rodič jsem, jak s tím mohu pracovat?

Když máš vztek, buš do polštáře, nebo zhluboka dýchej. Ukrajinské terapeutky pomáhají malým uprchlíkům

autor:
Některé děti přijdou a jsou úplně ztuhlé, nedokážou se uvolnit, a už na začátku hodiny tak můžeme vidět, že potřebují větší pomoc a podporu.

Válka na Ukrajině už trvá téměř rok, a tak je načase se podívat, jak se daří uprchlíkům v Česku. Podle studie Hlas Ukrajinců: duševní zdraví narážejí na komplikace spojené s bydlením i sháněním práce, která by odpovídala jejich kvalifikaci. Stejně je ale trápí i to, co není na první pohled vidět, a to jsou úzkosti a deprese. Aspoň některým z nich nabízejí pomoc a úlevu odborníci kteří sami našli v Česku útočiště před válkou.