Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Anna Brzybohatá

K přijímacím zkouškám jdou i cizinci, kteří neovládají češtinu. V zemi jich jsou tisíce

autor:
Dětí cizinců v Čechách výrazně přibylo zejména po začátku ruské agrese na Ukrajině.

Nulté ročníky, jazykové kurzy i soukromí učitelé. Na střední školu se chtějí dostat i dospívající, proto které je čeština cizím jazykem. A musí se tak s testy poprat po svém. Letos se na střední školy hlásí necelých 150 tisíc zájemců, kteří skládají jednotnou přijímací zkoušku. V pondělí mají druhý pokus ti, kteří chtějí studovat na klasickém čtyřletém oboru, zájemci o osmiletá a šestiletá gymnázia si test napíšou v úterý a ve středu. Náhradní termíny jsou pak stanovené na konec měsíce, konkrétně 29. a 30. dubna.

Ředitel může školu zvednout i zničit. Když mu věří učitelé i rodiče, jsou schopni se za něj i postavit

autor:
Špatná škola je stagnující, která se nikam neposouvá a nezměnilo se v ní nic za posledních 30 let, včetně vybavení.

Dnes již bývalému řediteli na Základní škole Formanská v pražském Újezdu nedaleko Prahy skončilo šestileté funkční období a v novém výběrovém řízení nevyhrál. Ve škole byl ale natolik populární, že se za něj postavili nejen učitelé, ale i další zaměstnanci školy, a dokonce i rodiče žáků. Ti dokonce založili protestní webové stránky a petici za odvolání nové ředitelky, pod kterou se podepsalo bezmála 400 lidí. Co celá situace ukazuje? Jak velký vliv může ředitel na školu mít v pozitivním i negativním slova smyslu. 

Čtvrtina dětí do školy s odkladem? Ministerstvo prozrazuje, jak to chce změnit

autor:
Ministerstvo chce otevřít debatu o zvýšení kvalifikace učitelů mateřských škol.

Nástup povinné školní docházky v Česku dlouhodobě odkládá přes dvacet procent dětí, což je vůbec nejvíce z Evropy. Ministerstvo školství se to chystá začít řešit.  Připravené jsou celkem čtyři varianty, jak na to,  a u každé z nich se počítá například s posílením pozice asistenta pedagoga v první třídě, zrušením známek do třetí třídy nebo nemožností v první třídě propadnout. Dokument s detailním rozpracováním má EDUzín k dispozici. 

Plány psát umíme a jsou hodně sexy, ale pak je neplníme, říká k první fázi Strategie 2030+ Miroslav Hřebecký

autor:
"Nemáme ve společnosti shodu na cílech vzdělávání. Nemáme vzdělávání jako absolutní prioritu," říká Miroslav Hřebecký.

EDUin na půdě Senátu představil letošní Audit vzdělávání, kde se programový ředitel Miroslav Hřebecký v analýze věnuje naplňování Strategie 2030+.  Výsledky nejsou příliš uspokojivé, protože v první fázi se naplnila zhruba čtvrtina. „A aby nedošlo k mýlce, zdůrazňuji, že jde o 20 až 30 procent v prvním období. To vůbec neznamená, že jsme naplnili 20 až 30 procent celé Strategie,” říká expert na vzdělávací politiku. 

Čtyři hodiny denně, pět dní v týdnu. Češtinu se mohou Ukrajinci učit intenzivně, když je k tomu politická vůle

autor:
Na jazykovou podporu Ukrajinců šlo podle ministerstva zatím z rozpočtu resortu přes 450 milionů korun.

Rusko vpadlo na Ukrajinu před dvěma lety a vyhnalo z domovů statisíce lidí. Do Česka jich zamířilo na 600 tisíc, zhruba polovina zůstala doteď. A podle dat výzkumné neziskové organizace PAQ Research jich chce u nás nejméně další dva roky zůstat na 180 tisíc. Ministerstvo školství registruje téměř 70 tisíc Ukrajinců v mateřských, základních a středních školách. Aby byli úspěšní, musejí umět česky. Právě úroveň jazyka se bude u cizinců testovat.

Debata mě naučila mluvit tak, aby to mělo hlavu a patu, říká český debatér Kryštof Olša

autor:
Kryštof Olša: "Existuje jedno motto, které nám říkal čínský trenér - nedebatujte tezi, debatujete to, co říkají oni. Debata je dialog."

K debatě přišel zcela náhodou přes kamarády, kteří ho do ní navedli. Už u ní zůstal a nyní byl s českým národním týmem na historicky prvním mistrovství Evropy, kde se umístili na 10. místě. Přípravy jim zabírají hodiny, přesto ale někdy mění celou obhajobu i pár minut před začátkem. „Občas zjistíme, že jsou naše argumenty slabé, potřebujeme je vylepšit, a tak děláme poznámky na poslední chvíli,” popisuje v rozhovoru pro EDUzín debatér Kryštof Olša.  

Seznamovat se s lidmi v parku zní jako skvělá zábava! Děti hledají v umělé inteligenci kamarády, neporadí jim ale vždycky nejlépe

autor:
Jak se nazývá pes, který umí kouzlit? Labra-cadabra-dor!

V jedné epizodě populárního amerického seriálu Průměrňákovi si matka vytvoří falešné profily na Facebooku a spřátelí se s dcerou, aby jí komentovala fotografie a Sue byla díky tomu mezi vrstevníky populárnější. Dnes by ale klidně mohla mít i virtuálního kamaráda v podobě umělé inteligence. Chatboty jsou čím dál lepší a konverzace s nimi může především na mladší děti působit skutečně. “Přestože chatbot říká, že je virtuální kamarád, mozek na to reaguje, jako kdyby reálný byl,” vysvětluje ředitelka SOFA Lenka Felcmanová. 

Dobrá debata je jako ping pong argumentů. Nejlepší středoškolští debatéři se sjeli do Prahy na mistrovství Evropy

autor:
Chorvatský tým během jedné z debat.

Pražské Gymnázium Nad Alejí by mělo být kvůli jarním prázdninám prázdné. Místo toho je tady ale na 200 středoškoláků. Na historicky první mistrovství Evropy se do Česka sjeli debatéři z 20 států, aby zjistili, kdo umí  stavět argumenty nejlépe na starém kontinentu. 

Po třiceti letech by se ve školních jídelnách mohlo vařit lépe, chystá se změna zastaralého spotřebního koše

autor:
Tím, že si nabírají velikosti porcí děti samy se učí samostatnosti, zodpovědnosti a jak s jídlem neplýtvat.

Děti si v jedné škole mohou dát skvělý oběd, o vesnici vedle mohou ve druhé dostávat nevzhledné cosi, co pamatují ještě jejich rodiče. A obě školní jídelny tím splňují nastavené nároky a pravidla takzvaného spotřebního koše, podle kterého mají kuchařky vařit. Jenže doba se mění a po více než třiceti letech by se mohl ještě letos dětem na talíři objevit oběd podle nových pravidel. 

Co je to výdaj, jak se pojišťuje domácnost, co patří do nezbytných výdajů v domácím rozpočtu? Děti se utkaly o Filipův pohár finanční gramotnosti

autor:
V každém týmu bylo pět žáků a na řešeních se podíleli všichni. FOTO: ČSOB

V prvním patře budovy České národní banky na pražském Senovážném náměstí se to místo bankéřů v oblecích hemžilo dětmi. Do centra tuzemského bankovního dění přijelo soutěžit 14 pětičlenných týmů o Filipův pohár finanční gramotnosti. Utkali se mezi sebou v pěti hrách, z nichž každá byla zaměřená na trochu něco jiného – od rychlosti a správnosti v kvízu až po “moneyboxy”, kde děti řešily pojištění nebo investice.