Chceme vysvětlit dopady globalizace? Vyražme třeba do fastfoodu, nabádá učitel pražského gymnázia Salim Murad

"U přípravy budoucích učitelů mě vždycky mrzelo, že otázku, jestli umíte učit a učíte rádi vlastně vůbec nikdo nehodnotil. V systému to bylo jedno," říká Salim Murad.

Učitel základů společenských věd na pražském Gymnáziu Paměti národa Salim Murad má prý štěstí na studenty. Ti mají zápal a chtějí se učit místo toho, aby je k tomu musel nutit. V rámci ceny pro inovativni učitele Global Teacher Prize se umístil ve finálové desítce, a přitom uvažoval, jestli má nominaci vůbec přijmout. “Sedím na dvou židlích mezi vysokou a střední školou, kterou jsem pomáhal zakládat. Měl jsem na gymnáziu malý úvazek a nebyl jsem si vůbec jistý, jestli můžu být tak troufalý,” vysvětluje Murad. 

Nejlepší jsou „aha” momenty, kdy děti na něco přijdou samy, říká inspirativní učitelka 

"Hodně spolu o učení mluvíme, společně i individuálně. Nastavujeme pravidla a pracujeme na jejich dodržování," říká Jana Šenkyříková.

Už 24 let učí děti na prvním stupni a celých 23 z nich k tomu využívá program Začít spolu. V hodinách tak vede děti například k tomu, aby vzájemně spolupracovaly, plánovaly nebo byly za učení také samy odpovědné. “Každé dítě díky programu může zažít úspěch. Není to ale jen o hraní a zábavě, musí si cíle samy vytyčit a nakonec jich také dosáhnout,” popisuje finalistka soutěže Global teacher prize Jana Šenkyříková ze ZŠ a MŠ Angel v Praze 12. 

Pohyb dětí nezachráníme jen my, musí být aktivní i doma s rodinou, připomínají školy. Žáci jsou podle inspektorů oproti minulosti horší v běhu a vytrvalosti

Kde mohou být děti mezi hodinami na hřišti?

Inovativní školy mají pohyb v rámci vyučování zakotvený jako standard. S dětmi se učí venku tak často, jak jim to jen počasí dovolí. Investují do hřiště i vybavení nebo se jejich učitelé vzdělávají navíc tak, aby mohly se svými žáky jezdit třeba na lyžák. I když nejsou tělocvikáři. Pořád je ale takových škol podle České školní inspekce málo, protože děti jsou na tom podle výsledků šetření hůře, než tomu bylo v minulosti. A děvčata skončila až za chlapci. 

O prázdninách děti dobíjí baterky. S plánováním volna ale potřebují pomoci i ty starší, připomínají odborníci

Průměrný teenager proto není sám schopen plánovat delší časové úseky.

Žádné zvonění na první hodinu, vstávání podle budíku nebo psaní úkolů. Celkem 61 dní bez sezení v lavicích čeká letos na školáky během prázdnin, kdy nabírají síly. Mladší zpravidla jezdí na tábory či k prarodičům, starší teenagery v prvních ročnících na středních školách už podobné trávení volna ale moc neláká. 

Promění se maturita? Je v pořadí, ministerstvo má teď jiné priority

Co si ale vytáhnu u maturity?

V pražské Karmelitské ulici se po zhruba deseti měsících opět vyměnil ministr školství; nastoupil bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Ten představil své hlavní priority, kterým se chce věnovat. Mezi pěti hlavními tématy ale chybí zmínka o maturitách. Diskuse o jejich proměně prakticky utichla. 

Z jistoty se stala nejistota. Na odborné střední školy se letos hlásilo nejvíce dětí, s gymnázii se rodiče přepočítali

Na jednu třídu se hlásí přes 150 dětí.

V těchto dnech se deváťáci ze základních škol dozví, jestli uspěli u jednotných přijímacích zkoušek a dostali se na svoji vysněnou školu. Nebo aspoň na “druhou volbu”, či bohužel nikam a budou se muset snažit ještě v dodatečných termínech, které ředitelé vypíšou.