Anna Brzybohatá 
Některé školy se snaží k lyžařským kurzům najít alternativní řešení. Jinde zůstanou děti prostě ve škole. FOTO: UnsplashUtužují kolektiv a jsou důležité pro podporu pohybu, ale jsou drahé. Rodiny si rozmýšlí, jestli pošlou děti na lyžák, nebo raději zaplatí celoroční kroužek. Některé školy proto váhají, jestli na letošní zimu vůbec pobyty na horách objednávat. Zima … Číst dál
Vysvědčení bez známek. To znají děti a rodiče jen některých tuzemských škol, které místo čísel volí slovní hodnocení. Ministerstvo jej chce nyní zavést povinně pro všechny základní školy od prvního do třetího ročníku. Nejpozději do čtyř let, v ideálním případě ale ještě dříve. Slovní hodnocení totiž řekne podle resortu i učitelů dětem více než jen pouhá známka. Pro prvňáčky, kteří s povinnou změnou do školy nastoupí, to bude paradoxně nejmenší změna, protože známkování nezažily. Příprava tak čeká především kantory a rodiče.
Děti jsou nešťastné. Alarmující data představil Národní ústav duševního zdraví – 40 procent žáků vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 procent úzkosti. Podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého je to první problém, na který by se mělo školství zaměřit a rychle ho řešit. Hned další v řadě je roztříštěné školství, které má tisíce zřizovatelů a každý to dělá jinak.
Když se řekne gymnázium, v představách většiny lidí to znamená hlavně hodně sezení v lavici, psaní výpisků a učení. Jenže – jak ukázal i další díl seriálu Jak se dělá dobrá škola – i gymnázia se pomalu mění. Příkladem je Gymnázium Přírodní škola, kde studenti tráví spoustu času venku praktickou výukou. A s nimi letos i nová primánka na invalidním vozíku.
Učitel základů společenských věd na pražském Gymnáziu Paměti národa Salim Murad má prý štěstí na studenty. Ti mají zápal a chtějí se učit místo toho, aby je k tomu musel nutit. V rámci ceny pro inovativni učitele Global Teacher Prize se umístil ve finálové desítce, a přitom uvažoval, jestli má nominaci vůbec přijmout. “Sedím na dvou židlích mezi vysokou a střední školou, kterou jsem pomáhal zakládat. Měl jsem na gymnáziu malý úvazek a nebyl jsem si vůbec jistý, jestli můžu být tak troufalý,” vysvětluje Murad.
Už 24 let učí děti na prvním stupni a celých 23 z nich k tomu využívá program Začít spolu. V hodinách tak vede děti například k tomu, aby vzájemně spolupracovaly, plánovaly nebo byly za učení také samy odpovědné. “Každé dítě díky programu může zažít úspěch. Není to ale jen o hraní a zábavě, musí si cíle samy vytyčit a nakonec jich také dosáhnout,” popisuje finalistka soutěže Global teacher prize Jana Šenkyříková ze ZŠ a MŠ Angel v Praze 12.
Inovativní školy mají pohyb v rámci vyučování zakotvený jako standard. S dětmi se učí venku tak často, jak jim to jen počasí dovolí. Investují do hřiště i vybavení nebo se jejich učitelé vzdělávají navíc tak, aby mohly se svými žáky jezdit třeba na lyžák. I když nejsou tělocvikáři. Pořád je ale takových škol podle České školní inspekce málo, protože děti jsou na tom podle výsledků šetření hůře, než tomu bylo v minulosti. A děvčata skončila až za chlapci.
Žádné zvonění na první hodinu, vstávání podle budíku nebo psaní úkolů. Celkem 61 dní bez sezení v lavicích čeká letos na školáky během prázdnin, kdy nabírají síly. Mladší zpravidla jezdí na tábory či k prarodičům, starší teenagery v prvních ročnících na středních školách už podobné trávení volna ale moc neláká.
V pražské Karmelitské ulici se po zhruba deseti měsících opět vyměnil ministr školství; nastoupil bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Ten představil své hlavní priority, kterým se chce věnovat. Mezi pěti hlavními tématy ale chybí zmínka o maturitách. Diskuse o jejich proměně prakticky utichla.
V těchto dnech se deváťáci ze základních škol dozví, jestli uspěli u jednotných přijímacích zkoušek a dostali se na svoji vysněnou školu. Nebo aspoň na “druhou volbu”, či bohužel nikam a budou se muset snažit ještě v dodatečných termínech, které ředitelé vypíšou.
