Každé páté dítě v Česku jde do školy jde do školy o rok později. A úkol pro současné vedení ministerstva školství zní jasně – tento bezkonkurenčně nejvyšší podíl odkladů (20 procent) v Evropě snížit. Připravené má čtyři varianty. Kterou ale vybrat? Analytička EDUin Kateřina Lánská vysvětluje, co jednotlivé varianty obnáší a co je nutné udělat pro to, aby odkladů bylo skutečně méně.
Květen je měsícem školních zahrad. Ačkoliv to tak možná nevypadá, vlastní zahrada je – nebo aspoň může být – pro školku nebo školu požehnáním. Může být místem, kde si děti nejen hrají, ale kde se také hodně učí. Jak funguje příroda, jak namáhavé je vypěstovat něco k jídlu. „Děti uchvacuje práce s půdou,” říká zakladatelka a ředitelka lesní školky Johana Passerin. „Zahrada je v našem pojetí nejvíce ze všeho milovaný domov a živá bytost.”
Přesně deset let od doby, co stát vedle mateřských škol ustanovil jako právoplatné předškolní vzdělávání dětské skupiny, postupujeme zase o kousek dále a poměrně čerstvě víme, že od ledna 2025 bude možné na základě chystané novely o dětských skupinách vnímat jako další možnost péče o děti tzv. sousedské hlídání. Jak bude mít nastavená pravidla a komu doopravdy tato snaha ministerstva práce a sociálních věcí uleví?
Místo panenek si hrají se stavebnicemi nebo vytvářejí složité obrazce z magnetů a kostek. Mívají na sebe vysoké nároky, a když se jim něco nepovede, propukají v afektivní záchvaty. A přitom nezřídka už ve čtyřech letech čtou, někteří i dvojjazyčně. Nadané a přemýšlivé děti to nemají snadné ani gymnáziu, natož ve školce. A jak se v Česku říkává, “je to o lidech”.
Kam s ním? Ptají se často rodiče malých dětí v Česku. Kapacita veřejných mateřských škol zejména ve velkých městech a jejich okolí už léta nedostačuje. A pokud se matka chce vrátit do práce dřív než po třech nebo čtyřech letech, stává se otázka obzvlášť palčivou. Vyznat se v jednotlivých formách péče o děti přitom není jednoduché.
Mateřská škola Maitrea ve Slušticích u Prahy nenabízí dětem angličtinu ani jiné kroužky. „Našim úkolem je rozvíjet děťátko celistvě a předat mu víru, že svět je dobré místo,“ říká ředitelka a nestorka waldorfského předškolního vzdělávání Táňa Smolková. „Rizikem dnešní doby je, že ztrácí cit pro dětství jako zcela svébytné období v životě člověka,“ dodává.
Kdysi nám jeden člověk řekl, že jsme blázni, když pět let studujeme na vysoké škole, abychom pak pracovali v té mateřské. “Ve školce může učit kdokoliv, vždyť si s těmi dětmi jen hrajete,” zaznělo. Zkušenosti i řada výzkumů říkají ale přesný opak. Česká republika je jednou z mála zemí v Evropě, kde pro práci učitele v mateřské škole dle legislativy stačí středoškolské vzdělání. Jenže dnešní pojetí předškolního vzdělávání klade na učitele tak náročné požadavky, že jim jen stěží může dostát člověk, který teprve stojí na prahu dospělosti.
“Klackové z učňáku” a “mrňata ze školky”. Jako by si tyto dva světy ani nemohly být vzdálenější… Na Kutnohorsku se ovšem v letošním školním roce rozhodli, že zkusí vytvářet různá nečekaná propojení mezi všemi stupni škol a napříč regionem. Vznikla nová přátelství, a také několik dřevěných truhliček na poklady.
Jak vypadá ideální školka? Mělo by si z ní dítě přinést každý týden písničku, básničku a namalovaný obrázek? Eva a Ondřej Koželuhovi ve školkách dlouhá léta pracovali a dnes se na univerzitě věnují přípravě budoucích učitelek a učitelů předškolního vzdělávání. Pro svou dceru vybírali školku nedávno. „Přijde nám důležité, aby v mateřské škole nebyl čas rozplánovaný na čtvrthodiny a nebyly tam pokud možno žádné kroužky,” říkají. A mají pro tápající rodiče dobrou zprávu: skvělé školky existují.
Spánek po obědě je jedním z častých bodů sváru mezi rodiči a mateřskou školou. Část rodičů si přeje, aby jejich dítě přestalo spát co nejdříve. Mnohdy ale zrovna tyto děti odpočinek ještě vyloženě potřebují. “Tři čtvrtiny dětí v Česku spí méně, než by měly,” říká zakladatelka a ředitelka lesní mateřské školy Hvězdy v lese v Praze. Pokud se dětem vytvoří ke spaní vhodné podmínky, většinou s ním nemají problém.
