Doporučujeme: Dítě na vlastní pohon. Kniha plná úlevy pro unavené rodiče

A co teprve, když si uvědomíte, že se takový hellicopter parenting může týkat i vás.

Ten pocit zodpovědnosti za to, aby byly šťastné, zažívaly zajímavé věci a jednou to někam dotáhly… je extrémně silný! Ve snaze být těmi nejlepšími rodiči často překračujeme hranici toho, co je únosné pro nás a užitečné pro samotné děti. Místo přehnané péče a popostrkování totiž potřebují umět převzít kontrolu nad svým životem. Jak je to naučit? O tom je skvělá knížka Dítě na vlastní pohon od Melvilu.

Sněhové vločky? Děti jsou takové, jaké jsme je vychovali, říká Lenka Felcmanová

Pocit životní spokojenosti nastává, když máme naplněné základní potřeby.

„Cítit se někde dobře“ ještě pořád nepovažujeme za úplně důležitý parametr spokojeného života. To už mnohem spíš (a často právě dětem) říkáme, co je třeba vydržet nebo překonat. Přesto dnes vrcholí projekt Týden wellbeingu ve školách, který téma spokojenosti vytahuje na světlo. Ať už ve vztahu ke vzdělávání nebo v souvislostech se zráním dětské osobnosti a celoživotního nastavení. V čem nejvíce pokulháváme a kde můžeme pomoct my, rodiče?

Dvojí výjimečnost: když se vysoký intelekt potkává s handicapem

Někdy poznáme, že proti sobě máme chytré dítě, ale upoutá nás spíš to, že například v důsledku ADHD nebo ADD „zlobí“, vyrušuje a rozbíjí kolektiv kolem sebe.

Jsou intelektově nadaní, někdy dokonce mimořádně nadaní. IQ u nich překračuje průměrné hranice. A přesto jejich potenciál nevidí učitelé, ale ani rodiče. Naproti jejich silným stránkám totiž stojí handicap, který intelektem vyvažují tak, že nakonec není vidět nic. Ani handicap, ani nadání. Jen „vybalancovaný průměr“ a na první pohled úplně obyčejné děti, které uvnitř sebe ovšem žijí často dost náročné věci.

Zapojte se s dětmi do ankety Kniha dětského srdce a vyberte to nejlepší čtení roku 2023!

Dášenka, nebo Malý princ?

Čtou vaše děti? A jaká knížka se jim nejvíc líbila v uplynulém roce? Přesně to zajímá anketu Kniha dětského srdce, která probíhá až do konce měsíce února. Od roku 1993 ji vyhlašuje Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského a zapojit se do ní mohou se svým tipem na nejlepší knížku roku všechny děti do věku 18 let!

Když se ve škole stane průšvih: kdo platí za co a komu?

Kde je větší nebezpečí úrazu? Venku, nebo uvnitř?

Rvačka, při které jedno dítě rozbije brýle tomu druhému. Strkanice při odchodu do šaten, při kterých se spěchající partičce povede „vysklít“ dveře u tělocvičny. Situace, kdy se dětem ve škole nebo z družiny ztrácejí boty, bundy… Hmotná zodpovědnost, resp. to, kdo má co platit komu, se liší případ od případu. A pozor, dokonce při finálním rozhodnutí o zodpovědnosti záleží v mnoha ohledech i na věku dětí!

V laboratoři našla skvělou partu lidí. I díky nim se Tereza Šustrová stala Českou hlavičkou

"To jediné, co jsem si přála, bylo stát se lékařkou. Jen jsem si říkala, že na to bude čas později, až dospěju."

Má před maturitou, ale už na poli biochemie dosáhla takových objevů, že může ovlivnit celosvětový vývoj v oblasti udržitelných zdrojů energie. Jen během loňského roku za svůj výzkum získala hlavní ocenění v rámci Středoškolské odborné činnosti a v soutěži České hlavičky. Hned vzápětí se stala spoluautorkou odborného článku, v němž mohla zveřejnit výsledky práce v uznávaném vědeckém časopise Nature Communications, a ohromila jimi i mezinárodní vědeckou komunitu. 

Vysoký intelekt a k tomu dys-. Když musíte být připraveni úplně na všechno

Michal Stefanov. Po devítce, kterou letos končí, by rád pokračoval na průmyslovku.

Na první pohled je šestnáctiletý Michal Stefanov v tom nejlepším smyslu slova normální dospívající kluk. Ale když posloucháte jeho i jeho maminku, víte, že to tak úplně není. Michal je typickou ukázkou dvojí výjimečnosti. Na jedné straně stojí proti dyslexii, dysortografii a dysgrafii v písemném projevu a vývojové dysfázii, jež ho brzdí v komunikaci ústní. Má i mírnou formu poruchy pozornosti. Ale na druhé straně má také vysoký intelekt a sám velmi klidně říká, že právě díky němu umí dys- poruchy vyvažovat. O tom, že navíc vyniká v informatice, se zmiňuje jen okrajově. Jako by o nic nešlo. 

Tradice v sobě nemají mít „musím“, ale „chci“. Pak mohou zůstat autentické, říká Ester Bezděk

"Myslím, že bychom se měli zbavit i vize, že dětem musíme pořád něco encyklopedicky vysvětlovat."

Povídaly jsme si někdy v půlce adventu. Uprostřed času, kdy obvykle ve stresu klikáme na online nákupní košíky a přemýšlíme, jestli vanilkové rohlíčky budou stačit ve dvojité dávce. O to půvabnější bylo zastavit se spolu s Ester Bezděk, trojnásobnou mámou a autorkou knížky Rituály šťastné rodiny, a mluvit o tradicích, zvycích a rituálech – o tom, proč můžeme pouštět ty, které nám nejsou vlastní, i vytvářet nové, které nám dovolí žít více přítomnosti a přinesou nám do života lehkost i laskavost, jichž nikdy není dost. 

Martin Konečný: Někdy to ve školách nemají těžké jen nadaní žáci, ale i inovativní učitelé

"Učebnicemi určitě nelistuju, žádné nemám," říká Martin Konečný.

Učí matematiku a fyziku, ale učebnice nepoužívá. Žáky pravidelně žádá, aby mu vystavili hodnocení – a jejich názor bere vážně. Věří, že zásadnější než známkovat je vést děti k tomu, aby se posouvaly. A za důležité v kontextu vzdělávání pokládá i slušné chování či umění komunikovat. Studenty brává mimo jiné do restaurací z michelinského seznamu, vede kurzy vaření a na školy v přírodě klidně stěhuje troubu… a mluvit s ním o jeho profesi je zážitek!

Školky nejsou na nadané děti moc zařízené, říká Daniel, který vystudoval Cambridge

"Po druhém ročníku jsem si vybral Aerospace Engineering, za kterým jsem do Cambridge šel," říká Daniel.

Jako jeden z mála Čechů vystudoval britskou Cambridge. Domů do Prahy se pak Daniel Demovič (25 let) vrátil v roce 2020, aby nastoupil na ČVUT na doktorandské studium v oboru leteckého inženýrství. Letadly žije. Ač by si jednou rád splnil klukovský sen o pilotování, v tuto chvíli má jiné cíle. „Nejvíc mě přitahuje vývoj technologií, teorie a výpočty,“ říká se svým typickým širokým úsměvem, za kterým není žádný těžký introvert, jak se často o nadaných a přemýšlivých předpokládá. Dan je plný energie, která funguje jako doping i pro ty, kdo s ním můžou mluvit, byť jen malou chvilku.