V českém školství je i mezi učiteli příliš přítomná obava ze selhání, říká Blanka Pravdová

Má-li si učitel uchovat wellbeing, je v okamžiku, kdy přichází něco nového, dobré někde něco jiného zase pustit.

Wellbeing dětí se stal v posledních měsících velmi důležitým tématem. Ale stejně zásadním je také wellbeing učitelů. Protože stejně jako říkáváme „šťastná máma, šťastné dítě“, platí bez pochyby i to, že spokojené děti potřebují spokojené učitele. S Blankou Pravdovou z organizace Učitel naživo jsem mluvila nejen o tom, co aktuálně v pedagogických sborech k pocitu wellbeingu chybí, ale dostaly jsme se i k několika důležitým posunům, které už se povedlo realizovat. 

Trans a nebinárních dětí nepřibývá, ale doba je dost bezpečná, takže můžou s barvou ven, říká Agáta Hrdličková

"I když většina rodičů zažije šok, zdravou reakcí by mělo být ocenění, že se vám dítě svěřilo," říká Agáta Hrdličková.

Téma trans a nebinárních dětí či dospívajících poslední dobou rezonuje světem. Děti se přestávají identifikovat se svým biologickým pohlavím nebo společensky danými genderovými rolemi, které se s biologickým pohlavím obvykle spojují. Jak se v tom zorientovat? A co když s něčím takovým přijdou i ty vaše? Otázek jsem pro rozhovor s Agátou Hrdličkovou, která se jako odbornice věnuje queer tematice, transgenderu a nebinárnosti, měla opravdu hodně.

Jasmína Houdek: Velikonoční tradice rušit nechceme, nikdo se ale nemusí nechat šlehat pomlázkou

"Šlehání pomlázkou není zábava, je to ponižující."

Velikonoce jsou tak trochu jako Vánoce. Máme velká očekávání, setkáváme se s lidmi, které jinak moc nevídáme. A rozdělují nás představy o tom, jak je slavit. Největší diskuse se točí kolem pomlázky nebo polévání vodou. Co mělo mít kdysi „efekt zmlazování“, má pachuť násilí. Jak vykomunikovat změnu tradic v rodině, která věří na ty původní? Ptala jsem se Jasmíny Houdkové z projektu Moderní sebeobrana, která vás může naučit nejen, jak se ubránit násilníkům, ale i verbálně ustát své hranice.

Petr Daniš: Některé děti už v deseti vědí, že ekologie je pro ně téma. A to mi přijde krásné!

"Většina z nás si už uvědomuje, že současný rychlý svět má limity. Cítíme tlak, nespokojenost, mluvíme o sebehygieně. V tom je přece příroda dobrý spoluhráč," říká Petr Daniš.

Potkali jsme se před čtyřmi lety při finalizaci knížky Svobodná hra, kterou Petr Daniš napsal se svou ženou Justinou. Vloni vydal další: Klima jako příležitost. A když ji čtete, máte kromě spousty „aha momentů“ pocit, že stačí vlastně málo, a svět může být i pro další generace živoucí a vy v klidu. A trpíte-li enviromentálním žalem, doporučuju si s Petrem rovnou popovídat. Jeho úhel pohledu na klima a enviromentální otázky nebo to, jak máme pro zelenou budoucnost vychovávat děti, je vlastně úlevný.

Doporučujeme: Aperio vydává právního průvodce rodičovstvím

Původní záměr byl úplně jednoduchý: pomoct tehdy nastávajícím a čerstvým rodičům vyznat se v tom, jaká mají práva a povinnosti.

Je pro rodiče z právního hlediska výhodné se vzít? Je rozumnější se nechat zaměstnat, nebo si zařídit živnost? Co si k rodičům můžou a nemůžou dovolit zaměstnavatelé? Na tyto a další otázky odpovídá oblíbený Průvodce zákony pro rodiče od společnosti Aperio. Navíc je všech 300 stran nabitých aktuálními informacemi volně ke stažení.

Doporučujeme: Dítě na vlastní pohon. Kniha plná úlevy pro unavené rodiče

A co teprve, když si uvědomíte, že se takový hellicopter parenting může týkat i vás.

Ten pocit zodpovědnosti za to, aby byly šťastné, zažívaly zajímavé věci a jednou to někam dotáhly… je extrémně silný! Ve snaze být těmi nejlepšími rodiči často překračujeme hranici toho, co je únosné pro nás a užitečné pro samotné děti. Místo přehnané péče a popostrkování totiž potřebují umět převzít kontrolu nad svým životem. Jak je to naučit? O tom je skvělá knížka Dítě na vlastní pohon od Melvilu.

Sněhové vločky? Děti jsou takové, jaké jsme je vychovali, říká Lenka Felcmanová

Pocit životní spokojenosti nastává, když máme naplněné základní potřeby.

„Cítit se někde dobře“ ještě pořád nepovažujeme za úplně důležitý parametr spokojeného života. To už mnohem spíš (a často právě dětem) říkáme, co je třeba vydržet nebo překonat. Přesto dnes vrcholí projekt Týden wellbeingu ve školách, který téma spokojenosti vytahuje na světlo. Ať už ve vztahu ke vzdělávání nebo v souvislostech se zráním dětské osobnosti a celoživotního nastavení. V čem nejvíce pokulháváme a kde můžeme pomoct my, rodiče?

Dvojí výjimečnost: když se vysoký intelekt potkává s handicapem

Někdy poznáme, že proti sobě máme chytré dítě, ale upoutá nás spíš to, že například v důsledku ADHD nebo ADD „zlobí“, vyrušuje a rozbíjí kolektiv kolem sebe.

Jsou intelektově nadaní, někdy dokonce mimořádně nadaní. IQ u nich překračuje průměrné hranice. A přesto jejich potenciál nevidí učitelé, ale ani rodiče. Naproti jejich silným stránkám totiž stojí handicap, který intelektem vyvažují tak, že nakonec není vidět nic. Ani handicap, ani nadání. Jen „vybalancovaný průměr“ a na první pohled úplně obyčejné děti, které uvnitř sebe ovšem žijí často dost náročné věci.

Zapojte se s dětmi do ankety Kniha dětského srdce a vyberte to nejlepší čtení roku 2023!

Dášenka, nebo Malý princ?

Čtou vaše děti? A jaká knížka se jim nejvíc líbila v uplynulém roce? Přesně to zajímá anketu Kniha dětského srdce, která probíhá až do konce měsíce února. Od roku 1993 ji vyhlašuje Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského a zapojit se do ní mohou se svým tipem na nejlepší knížku roku všechny děti do věku 18 let!

Když se ve škole stane průšvih: kdo platí za co a komu?

Kde je větší nebezpečí úrazu? Venku, nebo uvnitř?

Rvačka, při které jedno dítě rozbije brýle tomu druhému. Strkanice při odchodu do šaten, při kterých se spěchající partičce povede „vysklít“ dveře u tělocvičny. Situace, kdy se dětem ve škole nebo z družiny ztrácejí boty, bundy… Hmotná zodpovědnost, resp. to, kdo má co platit komu, se liší případ od případu. A pozor, dokonce při finálním rozhodnutí o zodpovědnosti záleží v mnoha ohledech i na věku dětí!