Když děti v dětství nepoužívají technologie, handicap už nedoženou, říká odborník na vzdělávání

"Ta pravá technologická revoluce ve vzdělávání nás ještě čeká analýzou velkých dat, s nástupem rozšířené reality a virtuální reality nebo umělé inteligence."

Počítače a moderní technologie obecně ho baví už od dětství, snaží se je využívat smysluplně – a ještě to naučit ostatní. Lektor a konzultant Ondřej Neumajer je mimo jiné i součástí týmu, který stojí za revizemi vzdělávacích programů, díky nimž by se děti měly učit nejen správně zformátovat nadpisy v dokumentu, ale také účelně využívat mobil v běžném životě. Za svoje působení získal nedávno cenu Nadace České spořitelny.

Sex je všude, ale ve vztazích jsou mladí lidé ztraceni, říkají moderátorky podcastu Vyhonit ďábla

Zábavný edukativní pořad o sexualitě, intimitě pro náctileté uvádějí Zuzana Kašparová a Terézia Ferjančeková.

Menstruace, ochlupení, správné pojmenování pohlavních orgánů nebo otázky spojené se sexuální orientací. To jsou témata, která ve veřejném prostoru otevírá málokdo s takovou otevřeností, jako duo Zuzana Kašparová a Terézia Ferjančeková, známé hlavně z podcastu Vyhonit ďábla a nově i z pořadu Na záchodcích na iVysílání České televize. Co  dnes podle nich dospívající nejvíc řeší?

Škola je jako rozjetý vlak, ze kterého vypadávají cestující, říká laureátka. Vymyslela, jak mohou opět nastoupit

„Přijde nám důležité, aby student zažil přirozené prostředí dětí, které mají sociální znevýhodnění. Aby pochopil, jaké překážky musí dítě překonávat.“

Přece nemůžeme studenty posílat do vyloučených lokalit. A přece nemůžou doučovat, když nemají žádné zkušenosti. Takové pochybnosti provázely nápad, že by brněnští studenti pedagogické fakulty měli jako povinný předmět doučování sociálně znevýhodněných žáků.  U zrodu myšlenky stála před pěti lety odborná asistentka Markéta Košatková. „Setkávání dětí, které to mají z různých důvodů těžké, s mladými vysokoškoláky, má velký hodnotový potenciál pro všechny zúčastněné,“ říká. Za své úsilí získala Cenu Nadace České spořitelny.

Taxi až ke dveřím, snídaně zdarma a učitel jako partner, vyjmenovává otec. S rodinou se odstěhoval do Finska za lepším školstvím

Všechny naše děti až na nejstaršího psaly: Ježíšku, já chci zpět do Finska.

Břetislav Kupera se s rodinou přestěhoval do Finska před osmi lety. V té době měli čtyři děti a po dvou letech přibylo ještě páté. Finské školství tak poznali do základů. Od programu pro děti imigrantů, který absolvují starší děti, než nastoupí do školy, přes školku, přípravku, základní školu až k programu pro náctileté, kteří vyjdou ze základní školy a nedostanou se na střední. “Neznám lepší zemi, kde vychovávat děti,” říká pracovník v oblasti IT. 

Místo šikulkování podpořte růstové myšlení, dítě bude v životě úspěšnější

Asi každý rodič by chtěl vychovat dítě, které se překážek v životě nezalekne. Jenže jak toho docílit?

Upekli jste dort a ten se nepovedl? Člověk s fixním myšlením by řekl, že neumí péct, a už by to nikdy nezkusil. Naopak člověk s růstovým myšlením by si uvědomil, že se to nepovedlo, ale hledal by cesty, jak by se to příště mohlo povést. Lidé s růstovým myšlením jsou v životě úspěšnější – a to už od dětství.

Na čem jedou čeští teenageři? Žvýkací novinky překvapují rodiče i učitele

"Tvrdí, že jsou nabuzení."

Odskočit si o velké přestávce „na cígo“, o malé na kafe z automatu a o polední pauze do hospody, to už dávno není in. Ne, že by dnešní děti nestály o trochu adrenalinu a motání hlavy, ale tyto pocity si zařizují jinak. Rodiče jsou zvyklí u dětí sledovat spíš zápach cigaret nebo alkoholu, o existenci nových lákadel nemají ani ponětí.

Francouzský dobrovolník v české školce: domlouváme se gesty a přes internetový překladač

Dopoledne v dětské skupině.

Maximu Groultovi je dvacet a pochází z francouzského Tours. Do Kroměříže přijel na pozvání mateřského centra Klubíčko a jako dobrovolník tam společně s učiteli pečuje o předškolní děti. Odpoledne zase vede kroužky pro starší. “Čeští učitelé a vychovatelé se mi zdají přísnější, než bych byl já,” říká mladý Francouz. ”Na druhou stranu máte hodně zajímavých výukových aktivit, kdežto ve Francii je výuka dost teoretická, a to i ve školce.”

Vztahy jsou cennější než nějaký pytlík, na to jsme museli přijít, říká rodina, která žije bez obalů

Jen tak něco nevyhodíme.

Jedna krabička směsného odpadu za dva měsíce, dózy na potraviny vždy po ruce a sledování Netflixu v koupelně při praní látkových plen. Míša a Lukáš Linhovi žijí zero waste, tedy minimalizují plýtvání a maximalizují využití zdrojů. A aby sami měli kde nakupovat, založili si v Písku i vlastní bezobalový obchod. „Změna životního stylu nám zjednodušila život, i když přechod nebyl jednoduchý,” říkají rodiče dnes již tří malých dětí. V době rozhovoru byl nejmladší Ríša teprve na cestě. 

Páťák napsal knížku a knihovna mu nabídla namluvit s kamarády audioverzi

„Většina dětí, které přijdou do zoo, se hned hrnou k výběhu slonů, lachtanů, tygrů, gepardů, nosorožců, zeber nebo žiraf,“ předčítá Bertík.

„Nápad jsem dostal na výletě na zámku Hluboká. Zrovna se tam konaly sokolnické dny,“ říká desetiletý Albert Karjagin z Litoměřicka. Mezi sokolníky byla i holčička jeho věku a to ho zaujalo. Přemýšlel o ní a pak začal psát knížku s detektivní zápletkou, ve které si Hanička tajně ochočí jestřába ze zoo. Po roce byla kniha hotová a teď děti nahrávají její audioverzi v nahrávacím studiu Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Knihovna už sbírá další nápady – stane se v budoucnu místem podpory nadaných dětí?

Na volnou hru je čím dál méně času, ta je přitom pro rozvoj dítěte nejdůležitější

S věkem mají děti čím dál méně času na hraní.

Hra není pro děti jen zábavou nebo odměnou, ale dokonce povinností – zpracovávají tak své prožitky, rozvíjejí fantazii, kreativitu nebo paměť. “Děti si v rámci hry zkouší si nové vzorce chování a vstupují do nových rolí. Odhalují a prozkoumávají své nitro, své potřeby, svá přání, budují svůj vztah k sobě a ke světu,” říká dětská psycholožka Kristýna Porazilová. Odborníci tedy tvrdí, že hra je i prevencí duševního zdraví dítěte. Jenže technologie a nároky rodičů mají za následek, že si děti přestávají umět hrát.