Nejprve byl tělocvikářem, později hokejovým trenérem, dnes je hlavně mentálním koučem pro vrcholové sportovce. „U dětí bychom hlavně měli vzbudit lásku k pohybu a zájem pečovat o svoje tělo, mysl a duši,“ říká Marian Jelínek.
Je tělocvik příležitost zažít radost z pohybu, nebo se spíš jedná o organizované ponížení, a ještě k tomu na známky? Čeští žáci se přiklánějí k druhé možnosti, a pokud můžou, cvičení se vyhýbají. Přitom stačí málo: netlačit na výkon, dbát na vztahy a nechat žáky, ať si vyzkouší i to, k čemu by se sami nedostali – kluci třeba jógu, holky fotbal, všichni kruhový trénink v komerčním fitness centru.
Na podzim proběhne v Česku po třiceti letech opět plošné měření tělesné zdatnosti. Jedním z lidí, kteří ho budou mít na starosti, je i trenér házené Josef Salák z Kutné Hory. Tím, jak děti více rozpohybovat, se zabývá dlouhodobě v rámci různých školních projektů: “Někdy stačí malá změna, a pohybu přibude – nejezdit výtahem, nevozit je všude autem, nejezdit jen na odrážedle, ale i chodit,” říká.
Narazila jsem na retro snímek, na kterém byly dívky v bílém tričku a modrých trenýrkách šplhající po tyči. Ta fotka mě hned vrátila do dětství, do školy, do tělocvičny. K učitelce, která nás vyvolávala, a my před celou třídou museli ukázat, že vyšplháme – k červené čáře za jedna, k modré za tři, ani kousek za pět. Alespoň trochu se přitáhnout, zvednout zadeček. První pokus, druhý, třetí. Uf. Nejde to. Zase za pět.
„Vydrž, Prťka, vydrž” a další legendární hlášky z oblíbeného filmu Sněženky a machři zná z generace dnešních rodičů asi každý. A není divu, protože lyžařské výcviky prostě v našich očích patří ke školnímu životu. Jenže od premiéry filmu uplyne brzo čtyřicet let; na horách se už bez sněhových děl neobejdeme a sjezdové lyžování se přesouvá do kategorie finančně náročných kratochvílí. Budoucnost „lyžáků“, jak je všichni známe, je tedy nejistá.
Aby dítě neskončilo s vadným držením těla, mělo by mít všestranný pohyb a také rodiče, kteří mají sami kladný vztah ke sportu. FOTO: ShutterstockStále více dětí trpí vadným držením těla. Asi každého by napadlo, že důvodem je málo pohybu, jenže o co jednodušší je najít viníka, o to těžší je proti němu v praxi bojovat. „Lehni … Číst dál
