Rodiče chtějí mít doma vítěze, zapomínají přitom na citlivost dětské duše, říká trenér Marian Jelínek

"Jde o úhel pohledu, a ten předávají rodiče často i nevědomě svými výroky, chválou, odměnami, výrazem ve tváři."

Nejprve byl tělocvikářem, později hokejovým trenérem, dnes je hlavně mentálním koučem pro vrcholové sportovce. „U dětí bychom hlavně měli vzbudit lásku k pohybu a zájem pečovat o svoje tělo, mysl a duši,“ říká Marian Jelínek. 

Tělocvik, který baví? Místo známek a soutěžení se objevuje jóga, fitko i masáž chodidel

Kluci si vyzkoušejí jógu a holky zase fotbal.

Je tělocvik příležitost zažít radost z pohybu, nebo se spíš jedná o organizované ponížení, a ještě k tomu na známky? Čeští žáci se přiklánějí k druhé možnosti, a pokud můžou, cvičení se vyhýbají. Přitom stačí málo: netlačit na výkon, dbát na vztahy a nechat žáky, ať si vyzkouší i to, k čemu by se sami nedostali – kluci třeba jógu, holky fotbal, všichni kruhový trénink v komerčním fitness centru. 

Přestaňme dětem říkat „neběhej”, to jim pomůže nejvíc, říká trenér házené

"V 80. letech udělali ti nejlepší dvacet jedna shybů, střed populace jich zvládl asi dvanáct a tři až čtyři shyby dokončil de facto každý."

Na podzim proběhne v Česku po třiceti letech opět plošné měření tělesné zdatnosti. Jedním z lidí, kteří ho budou mít na starosti, je i trenér házené Josef Salák z Kutné Hory. Tím, jak děti více rozpohybovat, se zabývá dlouhodobě v rámci různých školních projektů: “Někdy stačí malá změna, a pohybu přibude – nejezdit výtahem, nevozit je všude autem, nejezdit jen na odrážedle, ale i chodit,” říká. 

Kateřina Horáková: Tělocvik mě na dlouho odradil od pohybu. Cesta zpět se hledá těžko

"Školní tělocvik mě na dlouhé roky odradil od pohybu."

Narazila jsem na retro snímek, na kterém byly dívky v bílém tričku a modrých trenýrkách šplhající po tyči. Ta fotka mě hned vrátila do dětství, do školy, do tělocvičny. K učitelce, která nás vyvolávala, a my před celou třídou museli ukázat, že vyšplháme – k červené čáře za jedna, k modré za tři, ani kousek za pět. Alespoň trochu se přitáhnout, zvednout zadeček. První pokus, druhý, třetí. Uf. Nejde to. Zase za pět.

Sněhu je málo, skipasy jsou drahé. Mají lyžáky v Česku budoucnost?

Stačí jedna zkušenost s těžkým terénem a špatně namazanými lyžemi...

„Vydrž, Prťka, vydrž” a další legendární hlášky z oblíbeného filmu Sněženky a machři zná z generace dnešních rodičů asi každý. A není divu, protože lyžařské výcviky prostě v našich očích patří ke školnímu životu. Jenže od premiéry filmu uplyne brzo čtyřicet let; na horách se už bez sněhových děl neobejdeme a sjezdové lyžování se přesouvá do kategorie finančně náročných kratochvílí. Budoucnost „lyžáků“, jak je všichni známe, je tedy nejistá. 

V zimě děti moc navlíkáte? Následkem mohou být i křivá záda

Aby dítě neskončilo s vadným držením těla, mělo by mít všestranný pohyb a také rodiče, kteří mají sami kladný vztah ke sportu.

Aby dítě neskončilo s vadným držením těla, mělo by mít všestranný pohyb a také rodiče, kteří mají sami kladný vztah ke sportu. FOTO: ShutterstockStále více dětí trpí vadným držením těla. Asi každého by napadlo, že důvodem je málo pohybu, jenže o co jednodušší je najít viníka, o to těžší je proti němu v praxi bojovat. „Lehni … Číst dál