Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Lucie Rybová

Statný, svalnatý, sečtělý senior shání k seznámení sexy slečnu. Takto se učí logopedie na střední škole

autor:
"Zpočátku se studenti při procvičování mluvidel často stydí. Ale brzy zjistí, že se jim nikdo nebude posmívat a nikdo cizí nepřijde a pak už tam chodí rádi," říká Monika Juchová.

Monika Juchová je školská logopedka na gymnáziu – napravuje nedostatky v řeči u dětí od šesté třídy až po konec střední školy. Místo dětských říkanek „Petr má svetr“ tak musí vymýšlet vlastní texty a využívá k tomu i aktuální situaci. „Slova jako restrikce, rouška, respirátor či střídající se ministři zdravotnictví se dají v logopedii nádherně využít,“ vzpomíná na nedávnou dobu proticovidových opatření. 

Kolik učitelek se vejde do kbelíku? Reportáž z výuky první pomoci ve školce

autor:
Teď a teď a teď! Méďa Brumla dostává masáž srdce.

Na zemi leží zhroucená postava. U ní klečí dvě drobné blonďaté holčičky, mohou jim být teprve čtyři roky. Jedna má ruce natažené v lokti a pravidelně tlačí na chlupatý hrudník velkého pacienta. Teď a teď a teď! Druhá je připravená a když se její kamarádka unaví, hned ji vystřídá. Teď a teď a teď! Takhle se chvíli střídají, až se za nimi objeví záchranář a bezvládného pacienta převezme. Srdce nenaskočilo, dech se neobnovil. Nemohl. Bezvládná postava je obří plyšový medvěd Brumla. Přinášíme reportáž o tom, jak se učí první pomoc ve školce.

Svou první jedničku jsem dostala až tady, říká školačka z Ukrajiny. Překládá svým spolužákům

autor:
Sofie se naučila česky už na Ukrajině.

Sofie Pukhal stojí v hale Základní školy Květnového Vítězství na pražském Chodově. Po pravici má paní vychovatelku z družiny a před sebou svou novou spolužačku s maminkou. „Ještě prosímtě řekni, že nesmí dceři volat do hodiny,“ říká paní vychovatelka Sofii a Sofie překládá do ukrajinštiny. Maminka kýve a omlouvá se. Vlastně stojí jen dva metry od velké cedule s červeně přeškrtnutým telefonem, ale rozdílů je tolik, že je těžké hned všechny pobrat. A právě i s tím pomáhá desetiletá školačka. 

Jak učit nadané děti? Hlavně žádné úkoly navíc

autor:
"Pokud nadaní žáci dostávají úkoly navíc, budou se ptát, proč to mají dělat zrovna oni, a zbytek třídy ne," říká Jitka Fořtíková.

Přemýšlivé děti jsou ve škole s úkolem většinou hotovy dříve, než jejich spolužáci. Učitel jim pak mnohdy zadává úkoly další. Rodiče také ženou s učivem dopředu a dávají například matematické hádanky, které jsou učivem vyšších ročníků. Proč to nejsou ideální cesty vysvětluje ředitelka Centra nadání Jitka Fořtíková. 

Popište svět z pohledu jorkšíra aneb Jak to vypadá, když se čeština učí na zahradě

autor:
Takhle byla asi velká a na svět se dívala takhle zespoda.

Ředitel školy klečí na zemi a nad ním se tyčí páťáci. Žák čtvrté třídy sedí na dva metry vysokém kameni. Děti se válející v trávě a mžourají přes papírové okénko. Tak si asi většina lidí školní výuku nepředstavuje. Ale i tak může vypadat – když neprobíhá ve třídě, ale na školní zahradě. 

Kamarád není trouba, když nerozumí teoriím o vesmíru. Jak říkat dítěti, že má vysoké IQ

autor:
Nadání lidé, kteří je mají, dostali darem, nezasloužili se o něj.

„To je test pro lůzry, něco těžšího nemáte?“ řekne váš syn a mává nad hlavou vyplněným testem z matematiky. „Je to banda tupců, s těma se bavit nebudu,“ pronese dcera po návratu ze školy. V ruce máte potvrzení, že vaše dítě patří mezi dvě procenta nadaných dětí a místo, abyste se radovali, v hlavě vám běží podobné scénáře. Vždyť už teď je pro něj těžké zapadnout v kolektivu, protože má jiné zájmy než vrstevníci. A teď je to černé na bílém. Říct mu to, nebo to tajit?

Taxi až ke dveřím, snídaně zdarma a učitel jako partner, vyjmenovává otec. S rodinou se odstěhoval do Finska za lepším školstvím

autor:

Břetislav Kupera se s rodinou přestěhoval do Finska před osmi lety. V té době měli čtyři děti a po dvou letech přibylo ještě páté. Finské školství tak poznali do základů. Od programu pro děti imigrantů, který absolvují starší děti, než nastoupí do školy, přes školku, přípravku, základní školu až k programu pro náctileté, kteří vyjdou ze základní školy a nedostanou se na střední. “Neznám lepší zemi, kde vychovávat děti,” říká pracovník v oblasti IT. 

Citron, voda, meduňka – děti plní ekologické výzvy a zlepšují tím klima

autor:
Hotovo! Děti v ZŠ v Odolené Vodě si zasadily vlastní meduňku. Až se uchytí, vezmou si ji domu a budou si z ní moci připravovat zdravé limonády.

Den Země je příležitostí, jak se nejen více bavit o životním prostředí, ale jak si také něco prakticky vyzkoušet – a to doma i ve škole. Inspiraci přináší i Kampaň obyčejného hrdinství – děti sázejí stromy, učí se šetřit vodou nebo vyrábějí třeba ježkovníky. Přinášíme reportáž ze školy, která celý týden plnila ekologické výzvy, ke kterým se může připojit každý. 

Pozvánku na IQ měření považovali za omyl, výsledek ukázal 135. Reportáž z Mensa testů na základní škole

autor:
Úspěšnost se pozná na první pohled už podle toho, zda testy děti baví.

Na téměř stovce základních a středních škol v Česku mohou rodiče jednou za dva roky přihlásit děti na testy inteligence společnosti Mensa. Často se tak odhalí nadání u dětí, u kterých by to učitelé ani rodiče nečekali. “Pozvánku na IQ testy naší dcery jsme považovali za omyl,” říká maminka Kateřina. “Ve školce si zatím spíš stěžovali, že odmítá spolupracovat. Výsledek testu mnohé vysvětluje.” Přinášíme reportáž ze Základní školy Květnového vítězství v Praze, na kterém Kateřina zjistila, že dcera má IQ 130.

Jsou druhorozené děti chytřejší? Při hledání nadaných dětí se musí (ale i nesmí) srovnávat

autor:
"U nás používáme takzvané vícedimenzionální testy."

stupuje do první třídy, ale už zná vyjmenovaná slova, počítá do stovky nebo mluví anglicky. Odposlouchalo to od staršího sourozence, je počítání jeho koníček nebo je nadané a rodiče by pro něj měli obstarat individuální plán, aby ho to ve škole bavilo? Jak se zjišťuje nadání a co dítě na případných testech u psychologa čeká, vysvětluje Kateřina Skalová Pražáková z Centra nadání.