Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

hodnocení

Šedesát procent učňů má tak slabou matematiku, že nepochopí ani výpis z účtu nebo příbalový leták, říká analytička Nikola Šrámková

autor:
"Důležité je také podporovat u žáků růstové myšlení, aby v hodinách zažívali úspěch, nebáli se udělat chybu a uměli s ní pracovat," říká analytička Nikola Šrámková.

Na konci roku Česká školní inspekce vydala zprávu, která shrnuje a hodnotí výsledky českých patnáctiletých žáků v mezinárodním šetření PISA. To se tentokrát soustředilo na matematiku a ukázalo, že rozdíly mezi žáky a školami se neustále prohlubují a že velký vliv na ně má rodinné zázemí. „V tomto ohledu jsme čtvrtí nejhorší z 81 zúčastněných zemí,“ říká analytička Informačního centra o vzdělávání EDUin Nikola Šrámková.

Změnily se školy i společnost, je čas na změnu vysvědčení, říká autorka nového typu hodnocení 

autor:
"Jestliže se mění strategické cíle ve vzdělávání, mění se kurikulum a mění se také společnost, je potřeba reagovat také změnou hodnocení," říká Jana Kratochvílová.

"Jestliže se mění strategické cíle ve vzdělávání, mění se kurikulum a mění se také společnost, je potřeba reagovat také změnou hodnocení," říká Jana Kratochvílová. FOTO: Jana KratochvílováMasarykova univerzita představila nový typ vysvědčení, které budou mít školy k dispozici. Výstupy z předmětů se hodnotí na škále od jedné do čtyř podle toho, jak je daný žák … Číst dál

Vysvědčení JINAK – krok za krokem novým způsobem hodnocení dětí

autor:
Asi největší změnou v celkovém přístupu k pojetí vysvědčení je jeho poslední stránka. Nevypisuje ji učitel, ale žák.

Ministerstvo školství už v loňském roce oznámilo, že by chtělo do budoucna zavést slovní hodnocení na prvním stupni základních škol. Až dosud však nebylo jasné, jak by takové vysvědčení mohlo vypadat. Školy, které ho už od známek upustily, většinou využívaly formu klasického slovního hodnocení, tedy delších textů. Nyní Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity představila nový typ. Je určitým kompromisem mezi klasickými známkami a slovním hodnocením a snaží se odbourat nevýhody obou. 

Triády místo rodičáku. Potenciální výhra pro děti, učitele i rodiče

autor:
Pro mě jako učitele je setkání na triádě možností, abych nahlédla hlouběji do uvažování rodičů.

Říká se jim triády, tripartity, někde také trojlístky. Jde v každém případě o setkání ve složení dítě-rodič(e)-učitel(ka), které na mnoha školách nahradilo klasické celotřídní rodičovské schůzky. Probíhají právě teď, v listopadu, a pak znovu, na jaře, když se školní rok přehoupne do tří čtvrtin. A když se triády dobře uchopí, představují výhru pro všechny zúčastněné strany…

Konec známek pro nejmenší chce MŠMT co nejdřív. Je potřeba příprava, míní učitelé

autor:
Pokud učitel umí popisný jazyk a ve vysvědčení popisuje, co se žák naučil, co se daří, co se nedaří, co a jak může žák zlepšit, tak není jak ublížit.

Vysvědčení bez známek. To znají děti a rodiče jen některých tuzemských škol, které místo čísel volí slovní hodnocení. Ministerstvo jej chce nyní zavést povinně pro všechny základní školy od prvního do třetího ročníku. Nejpozději do čtyř let, v ideálním případě ale ještě dříve. Slovní hodnocení totiž řekne podle resortu i učitelů dětem více než jen pouhá známka. Pro prvňáčky, kteří s povinnou změnou do školy nastoupí, to bude paradoxně nejmenší změna, protože známkování nezažily. Příprava tak čeká především kantory a rodiče. 

Dřívka od nanuků, barevné kelímky. Učitelé kutnohorského gymplu proměňují výuku

autor:
Přemýšleli nad otázkou?

„Stále hledáme způsoby, jak pomáhat studentům, aby převzali odpovědnost za své učení a pracovali na své osobní maximum,“ říká Jiří Kopecký, učitel na Gymnáziu Jiřího Ortena v Kutné Hoře. Spolu se svojí kolegyní,Václavou Kapitánovou,se proto na této škole snaží učit „formativně“. Tedy přístupem, jehož cílem je, aby studenti neztratili chuť se učit, v hodinách aktivně spolupracovali, snažili se zlepšovat a naučili se sami hodnotit svůj studijní pokrok. 

Roman Göttlicher: Nechávám se od žáků hodnotit, protože chci být dobrý učitel. Doporučil bych to všem

autor:
Vždy v pololetí a na konci roku vytvořím dotazník, který pošlu všem třídám, kde učím.

Učím na klasické státní střední škole, takže běžnou součástí mojí práce je i hodnocení. Ústně nezkouším, považuju to za ztrátu času, kterého je vždy méně, než bych potřeboval. Známka na vysvědčení se skládá z testů a aktivit v hodinách.

Magdalena Mouralová: Jak psát slovní hodnocení smysluplně? Zeptejte se těch, kterým je určené

autor:
"Vtipné je, jak různí učitelé/ky píší svá hodnocení za jednotlivé předměty hodně různě," myslí si Magdalena Mouralová.

Už nějakou dobu si říkám, že napíšu něco ke slovnímu hodnocení z pohledu rodiče. Když nám zrovna minulo pololetí, je docela vhodný čas. Rodičovskou zkušenost se školním hodnocením mám už poměrně dlouhou, s tím slovním ale jen rok a půl. Má dcera totiž po prvním stupni s klasickým známkováním (i když na známky nebyl kladen velký důraz) přešla na novou školu, kde se na vysvědčení a ve čtvrtletí kombinuje číselné hodnocení se slovním.

Lenka Fiala: Kdo se bojí zpětné vazby, ten nesmí vyučovat

autor:
Lenka Fiala vyučuje matematiku na univerzitě v norském Bergenu.

Na norských vysokých školách pomalu končí semestr a studenti vyplňují hodnocení svých pedagogů. Jako ekonomka vzdělávání mám v tomto období vždycky žně. Ani ne tak kvůli překlepům, které obvykle vedou k humorným situacím – jeden student mi například spojil jméno a příjmení a označil mě jako “profesor Fenka”. Je to ale důležité období především díky tomu, co se dozvím, že se v různých kurzech děje, a jak to na studenty působí.