Finští školáci truhlaří, holky šijí plyšáky. Mají dobré vybavení a učitele, říká ředitel české školy, která se Finskem inspiruje

Zatímco v Česku teoretizujeme o znovuzavedení povinných dílen a pozemků do škol, finské děti ve škole truhlaří a šijí ostošest, a to již na prvním stupni. Jak je to možné? A co tomu brání u nás? „Ve Finsku dbají na to, co dává smysl, rozvíjejí místní tradici,“ říká ředitel svitavské základní školy Jiří Sehnal, který … Číst dál

Pavel Kraemer: Proč tolik dnešních rodičů chce pro děti ideální školu a ideální dětství? Dělají to pro sebe, říká jedna slavná kniha

V dnešní době rychle roste počet alternativních škol a školek. Rodiče investují nemalou energii, spoustu peněz a času do toho, aby svému dítěti dopřáli ideální škol(k)u. Ve které se bude cítit dobře. Ve které budou respektovány jeho pocity, vnímány jeho potřeby. Ve které nebude hodnoceno. Ve které bude přijímáno takové, jaké je. Odkud se bere … Číst dál

Lesní školky v Berlíně se jmenují Robin Hood nebo Lesní běžec. Po indiánských stezkách tam děti vodí muži

České lesní školky jsou sice ´divočejší´ a méně úhledné než ty běžné, ale mužů je v nich pomálu stejně jako jinde. Zato v Berlíně je mužský element daleko přítomnější a promítl se i do názvů místních lesních školek. Zatímco tady máme Bezinku, Semínko, Sluníčko nebo Lesíček, tam se školky jmenují Robin Hood nebo Lesní běžec. Reportáž … Číst dál

Nechte mě chvilku, já si to rozmyslím. Ředitel školy o metodě, která učí děti myslet

„Je čím dál víc dětí, které jdou do řešení úkolu impulzívně, bezhlavě, bez rozmyslu. A podle toho vypadá i výsledek. Neumějí si najít vlastní cesty učení,“ říká Petr Jíša. Díky jedné zvláštní metodě, zvané Feuersteinovo instrumentální obohacování, se dá tento nedostatek napravit. Proto ji jako ředitel zavedl na Základní škole Vorlina ve Vlašimi. K čemu je … Číst dál

Co vypadalo jako bizár, se ukázalo jako funkční. Jak v Německu zakládali první lesní školku

V Německu je nyní asi dva tisíce lesních školek, Němci si v nich libují. Před dvaceti pěti lety tam nebyla ani jedna, až jednou šla Petra Jäger k zubaři… Jak byste přesvědčila rodiče, kteří o lesních školkách nic nevědí, možná jim i připadají podezřelé a nemyslí si, že trávit většinu času venku bez ohledu na … Číst dál

To se v té přírodní škole učíte na stromech? V čem se jedno gymnázium inspirovalo u autora Lovců mamutů

Spisovatel Eduard Štorch, autor mnoha knih pro mládež, z nichž asi nejznámější jsou právě Lovci mamutů, založil ve dvacátých letech na pražském Libeňském ostrově Dětskou farmu. Byl tu srub a fungovalo tu malé hospodářství. Ve skutečnosti to byla škola. Chlapecká škola. Štorch se krom psaní věnoval pedagogice a libeňská Dětská farma byl jeho několikaletý pedagogický experiment. … Číst dál

Vyžeňte děti ven do přírody dřív, než bude pozdě. Tato čísla vás přesvědčí

Vezměte děti ven! Není to banalita, ale zcela zásadní věc. A nejde jen o to jít se trochu projít. Zvrátit trend a být s dětmi daleko víc venku se zdá být schůdnou cestou ke štěstí a jedním ze základních pilířů nového přístupu ke vzdělávání. České děti tráví u televize a počítače v průměru něco mezi  třemi … Číst dál

Zakázané vzdělávání: Je dnešní škola něco jako Platónova jeskyně?

Co když je dnešní škola podobná jeskyni z podobenství řeckého filozofa Platóna? Lidé, kteří ji obývají, vidí a poznávají  svět  jen jako stíny promítané na stěnu. Vlastně to má se světem venku málo společného. Současná škola  je střižená podle pruského vzoru osvíceného absolutismu, který poddaným nabídl benefit vzdělání výměnou za loajalitu a poslušnost. Vyzdvihovala se … Číst dál

Chcete mít pocit, že se české školy změnily k lepšímu? Podívejte se na film Tomáše Škrdlanta „Škola demokracie?“

Nabízíme ke zhlédnutí film režiséra Tomáše Škrdlanta Škola demokracie?, který vzniknul před dvaceti lety na objednávku České televize.  Přibližuje atmosféru tehdejších škol a názory učitelů, můžeme tedy posoudit, nakolik se od té doby naše školy změnily. A ukazuje učitele a odborníky, kteří už tehdy mluvili o nutné proměně metod vyučování i atmosféry škol (Jana Nováčková, Ivana … Číst dál

Pavel Kraemer: Známkování je nesmysl – pohled matematika

Mnoho učitelů, se kterými mluvím, si během své učitelské praxe uvědomilo, že známkování není spravedlivé a že ani spravedlivé být nemůže. Co je ještě trojka a co je už čtyřka, u některých prověrek? Jak přesně ohodnotit, jak člověk mluví před třídou? Dojem je subjektivní. V dětech známkování opakovaně vyvolává pocit nespravedlnosti. Demotivuje je to. Mají pocit, … Číst dál