Známkování má své mouchy, to už vědí skoro všichni. Dokonalé není ani slovní hodnocení, vždy může narazit na limity subjektivního pohledu učitele. Ale existuje jeden způsob, jak prokazovat znalosti a dovednosti žáka, proti kterému se nedá nic moc namítnout. Portfolia. Měkký nástroj, kterým jde „natvrdo“ ukázat, co žák opravdu umí, aniž by si při tom … Číst dál
Do první waldorfské školy založené v roce 1919 v německém Stuttgartu chodily ze čtyř pětin děti dělníků továrny na cigarety Waldorf Astoria. Byla společným počinem dvou přátel, ředitele továrny Emila Molta a zakladatele waldorfského školství Rudolfa Steinera. Jejich záměrem nebylo poskytnout chudým dětem drobty nejzákladnějšího vzdělání a pár praktických dovedností. Škola jim měla dát znalosti a dovednosti … Číst dál
Co kdybychom zkusili s dětmi udělat divadelní představení jen tak z ničeho a bez omezení, napadlo mě, a tak jsme do školy pozvali na týden německého lektora intuitivní pedagogiky a divadelníka Lukase Königa, aby to zařídil. Postupy nebo spíš zdánlivá absence postupů tohoto pedagogického směru by se mohly ke spontánnímu dětskému divadlu dobře hodit, říkal jsem si. … Číst dál
S mírnou nadsázkou se dá říct, že skoro celá látka druhého stupně základní školy je veskrze nepraktické učivo. V tom smyslu, že jej v životě žáci neuplatní. Nebo snad nějak využíváte rovnice či Mendělejevovu tabulku prvků? Neobejdete se bez znalosti historie antického Řecka nebo klasifikace mechů a lišejníků? To jsou jen namátkové příklady, našlo by se hodně dalších. … Číst dál
Petra Hylová vystudovala střední rodinnou školu, když tento obor ještě v devadesátých letech minulého století existoval, a již jako studentka genderu na Fakultě humanitních studií UK prozkoumala ve své diplomové práci tuto vzdělávací instituci pohledem studentek i pedagogů. Snaží se zjistit, jakou měly motivaci, jaká očekávání a jak je přijímal trh práce. Jaké bylo společenské … Číst dál
Matematika Hejného se učí už ve více než 750 českých školách. Nedávno ale školský výbor sněmovny na podnět Jednoty českých matematiků a fyziků odhlasoval usnesení, že je třeba přezkoumat, zda dětem prospívá, nebo škodí. „Akademická debata je o ničem,“ říká k tomu Milan Hejný. „Podstatné je, co se děje v realitě. A v té já … Číst dál
Zapátrali jsme po tom, kde se v požadavcích na základní vzdělání vzaly takzvané klíčové kompetence. Na počátku byl svět práce. Co jsou to klíčové kompetence, jejichž předávání ve škole nazvala nedávno poslankyně ODS Zuzana Majerová Zahradníková „pitomostí“? Vzdělavatelé pro ně sáhli do světa práce. V posledních desetiletích se totiž v mnohých zaměstnáních zdůrazňuje znalost takzvaných měkkých dovedností, což … Číst dál
Ve svobodné škole to funguje úplně jinak, než byste v dobré vzdělávací instituci čekali, zvláště pokud jste konzervativní rodič. I sedmileté dítě tam má ve školní samosprávě hlas stejné váhy, jakou má hlas dospělého. A děti se tam nemusejí učit, dokud samy nechtějí. Kupodivu to funguje. Již více generací absolventů svobodných škol si v životě profesně i … Číst dál
Ve Velké Británii přehodnocují prioritu maximální bezpečnosti na dětských hřištích. Stále více hlasů zdůrazňuje, že jistá dávka rizika je pro zdravý rozvoj dětí důležitá, podporuje nabytí odvahy a odolnosti. Je to obrat po desetiletích úsilí děti před veškerými riziky ochránit a zajistit jim maximální bezpečí. Místo plastových domečků bahno, kladívka a pilky Na školním hřišti … Číst dál
Když se řekne Eduard Štorch, již několikáté generaci Čechů se vybaví poutavé knihy o pravěku pro děti a mládež s hrdiny jako Kopčem a Mamutík, fantazijní líčení pradávných kmenových bojů o přežití a o nová loviště, hladovění, ochrany ohně. Svůj spisovatelský a vědecko-popularizační koníček však Eduard Štorch (1878-1956) nepovažoval za nejvýznamnější část svého působení. Rodák … Číst dál
