Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

šikana

Rodiče nejnáročnějších dětí nejvíc potřebují ze školy dobré zprávy, říká finská učitelka

autor:
"Nedá se přesně změřit nebo spočítat, jestli a jak se chování žáků ve školách zhoršilo," říká Anne Karhu.

Dvacet let pracovala jako učitelka, dnes školí (nejen) finské učitele v tom, jak zvládat náročné chování žáků. Anne Karhu z Univerzity východního Finska je členkou týmu, který pro tamní poměry adaptoval americký systém nazvaný PBIS. Ten spočívá především v prevenci náročného chování a tréninku chování vhodného. „Nikdy nedokážete vymyslet dostatek zákazů, abyste tím postihli veškeré náročné chování. Mnohem jednodušší je žákům prostě říct, co od nich očekáváte,“ říká pedagožka, která se nedávno v Praze účastnila mezinárodní konference Jak ve škole vytvořit pozitivní klima, pořádané organizací SOFA.

Nejvíc chvály potřebují ty nejnáročnější děti, říká ředitel školy z Děčínska

autor:
"Společně s kolegy a žáky pak pracujeme na nácviku a tréninku očekávaného chování v různých prostorách školy," říká Jakub Zelený.

Agresivita, vulgární mluva, šikana, kyberšikana i vandalismus. S tím vším se ředitel Jakub Zelený z Benešova nad Ploučnicí ve své škole setkává poměrně běžně. “Hlavně po pandemii covidu jsme viděli, že se děti chovají čím dál hůře a naše dosavadní nástroje včetně kázeňských opatření přestala zabírat,” říká. Rozhodl se se  svými kolegy začít zavádět systém PBIS a místo řešení problémů se jim snaží předcházet. “Všímáme si více dobrého chování a oceňujeme ho,” vysvětluje.

Jak pomoci dětem v problémech? Kampaň Domů nevidíš provází učitele krok za krokem

autor:
Není vždy snadné rozpoznat, že má dítě problémy.

Hance je třináct let a po rozvodu rodičů žije pouze s matkou, která začala nadměrně pít. Hanka ji musí často budit do práce. Jsou ale dny, kdy je matka v takovém stavu, že není schopná vstát a Hanka má strach o její život. Když je matka střízlivá, vyčítá své dceři, že je stejná jako její otec a že se proti ní spikli. Některé dny jsou pak plné omlouvání a slibů, které ale matka nikdy nedodrží. 

Odstrašit děti od rizikového chování? Nefunguje. Lépe zabírají prožitky

autor:
Co rozhodně v primární prevenci nefunguje, je cílení na strach.

Co bychom si měli odnést ze školy? Nejsou to jen vyjmenovaná slova, násobilka, periodická tabulka a Přemyslovci, ale také kritické myšlení, schopnost budovat kvalitní vztahy a zdravý životní styl. Právě na ten cílí preventivní programy, které dnes školy musejí pro žáky pořádat. Strašit rakovinou plic a AIDS už ale dnes nestačí. 

Paní učitelko, oni jsou zlí! Jde o žalování, nebo počínající šikanu?

autor:
Když je ve třídě někdo ošklivý na tebe nebo na spolužáka, ozvi se.

Co dělat, když se ve škole někomu ubližuje? Jak poznat, že jde o šikanu, jak to říct a přitom nežalovat? Někdy už i ty nejmenší děti mají velké starosti. V tu chvíli potřebují, aby jim dospělí pomohli. „Když je ve třídě někdo ošklivý na tebe nebo na spolužáka, ozvi se,“ radí učitelka Barbora Kosinová dětem. Jak ale postupovat, když se škola k ničemu nemá?

Viděl jsem, co ti udělali, a není to fér. Oběti šikany potřebují podporu, říká finská psycholožka

autor:
Každá lidská bytost má ale dvě stránky – jednu laskavou a milující a druhou sobeckou a agresivní – a nemůžeme se tvářit, že jedna z nich neexistuje.

Každý by si přál pro děti školu, která je „bezva“. Tedy takovou, kde se můžou všichni v klidu učit a nikdo se nemusí bát, že by mu kdokoli ubližoval nebo ho urážel. „Bezva“ se finsky řekne „kiva“ a stejnojmenný program na prevenci šikany a zlepšování školního klimatu se začíná rozjíždět i v Česku. „Program KiVa jsme vymýšleli na přelomu tisíciletí u nás na univerzitě v Turku,“ říká jedna z jeho autorek, psycholožka Christina Salmivalli. „Tehdy si finské děti stěžovaly, že nerady chodí do školy, hlavně kvůli špatným vztahům. To jsme chtěli změnit.“

Seriál Ochránce je věrný obraz událostí, které se ve školách staly, potvrzuje školský ombudsman

autor:
"Budu se snažit vždycky pomoct," slibuje školský ombudsman Slávek Hrzal.

"Budu se snažit vždycky pomoct," slibuje školský ombudsman Slávek Hrzal. FOTO: Slávek HrzalSkoro dva a půl tisíce podnětů řešil za uplynulý školní rok ombudsman Slávek Hrzal. Jeho funkcí je teď inspirovaný nový český seriál Ochránce, který na podzim vysílá Česká televize. Jaké případy řeší ten opravdový školský ombudsman nejčastěji? I na to odpovídal Slávek Hrzal … Číst dál

Sledujete Ochránce a googlujete, jak to bylo doopravdy? Kam ještě sáhnout pro info o šikaně nebo nadaných dětech

autor:
„Mnoho učitelů na edu chodí právě kvůli videím, která se dají dobře využít ve výuce,“ říká Tomáš Feřtek, autor námětu a spoluscenárista Ochránce.

„Mnoho učitelů na edu chodí právě kvůli videím, která se dají dobře využít ve výuce,“ říká Tomáš Feřtek, autor námětu a spoluscenárista Ochránce. FOTO: ČTTaky jste se loni dívali na minisérii ČT Božena a po každém díle surfovali po internetu a hledali „true story“? Možná jste při tom objevili sekci „edu” na webu České televize. … Číst dál

Vzbudit empatii v netečných divácích. Úspěšný finský recept proti šikaně vyzkoušejí i české školy

autor:
Své oběti šikana v dlouhodobém horizontu poškozuje i sociálně a ekonomicky: ti, kdo ji ve škole zažili, jsou o desítky let později častěji nezaměstnaní, mají nižší příjmy a jsou osamělejší.

Své oběti šikana v dlouhodobém horizontu poškozuje i sociálně a ekonomicky: ti, kdo ji ve škole zažili, jsou o desítky let později častěji nezaměstnaní, mají nižší příjmy a jsou osamělejší. FOTO: PixabayŠikany máme na českých školách moc – a její důsledky škodí dětem, dospělým i ekonomice. Ve Finsku to vědí dávno, a tak už více … Číst dál

Ludmila Hamplová: Výběr školy pro dceru jsme moc neřešili… A pak přišla šikana. Teď hojíme traumata

autor:

FOTO: archiv Ludmily HamplovéAsi to bude znít divně, ale od základní školy, kam bude chodit moje dcera, jsem toho moc nechtěla. Když se dítě chce učit a umí celkem vycházet s ostatními, nemusím přece nic řešit, myslela jsem si. Netušila jsem, jak hodně se mýlím, kolik sil mě bude stát dostat dceru z běžné základky pryč, a … Číst dál