Úzkostní učitelé, úzkostní žáci. Nové programy učí, jak pečovat o duševní zdraví

Za covidu jsme je uzavřeli úplně a mnozí z nich se z toho vlastně doteď úplně nevzpamatovali. Takže vztahů mají dnešní děti mnohem a mnohem méně, než mívala naše generace, a také z toho pramení mnoho problémů.

Třetina českých deváťáků zažívá úzkosti, čtyřicet procent trápí různě silné příznaky deprese. Na sklonku minulého roku českou veřejnost šokoval společný výzkum Národního ústavu duševního zdraví a České školní inspekce, který zkoumal duševní zdraví žáků posledních ročníků základních škol. Pro mnohé lidi byly výsledky překvapující, odborníci ale vědí už dlouho, že na tom české děti nejsou s duševním zdravím nejlépe.

Plány psát umíme a jsou hodně sexy, ale pak je neplníme, říká k první fázi Strategie 2030+ Miroslav Hřebecký

"Nemáme ve společnosti shodu na cílech vzdělávání. Nemáme vzdělávání jako absolutní prioritu," říká Miroslav Hřebecký.

EDUin na půdě Senátu představil letošní Audit vzdělávání, kde se programový ředitel Miroslav Hřebecký v analýze věnuje naplňování Strategie 2030+.  Výsledky nejsou příliš uspokojivé, protože v první fázi se naplnila zhruba čtvrtina. „A aby nedošlo k mýlce, zdůrazňuji, že jde o 20 až 30 procent v prvním období. To vůbec neznamená, že jsme naplnili 20 až 30 procent celé Strategie,” říká expert na vzdělávací politiku. 

Čtyři hodiny denně, pět dní v týdnu. Češtinu se mohou Ukrajinci učit intenzivně, když je k tomu politická vůle

Na jazykovou podporu Ukrajinců šlo podle ministerstva zatím z rozpočtu resortu přes 450 milionů korun.

Rusko vpadlo na Ukrajinu před dvěma lety a vyhnalo z domovů statisíce lidí. Do Česka jich zamířilo na 600 tisíc, zhruba polovina zůstala doteď. A podle dat výzkumné neziskové organizace PAQ Research jich chce u nás nejméně další dva roky zůstat na 180 tisíc. Ministerstvo školství registruje téměř 70 tisíc Ukrajinců v mateřských, základních a středních školách. Aby byli úspěšní, musejí umět česky. Právě úroveň jazyka se bude u cizinců testovat.

Do politiky nechceme, říkají teenageři. Jejich spokojenost se školou klesá

Na ilustračním snímku jsou studenti pražského Gymnázia Paměti národa.

Jak jsou studenti spokojeni se svým životem a školou? Jaký mají názor na politický systém v naší zemi a mezinárodní politiku? A odkud čerpají informace? Odpovědi na tyto otázky pravidelně zjišťuje vzdělávací program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni ve svých průzkumech. Z nejnovějšího šetření vyplývá, že středoškoláci považují za největší problémy ČR zadluženost, ekonomickou situaci a nekvalitní školství. 

Digitální přihlášky na střední školy jsou obrovský úspěch, říká Martina Běťáková. Mluví se i o dalších změnách

Martina Běťáková: "Já bych dokonce neváhala říct, že jsme tak trochu v euforii."

Máme za sebou první ročník, kdy bylo možné podávat přihlášky na střední školy digitálně, a to prostřednictvím nového systému DiPSy. Ten vznikl během několika měsíců doslova na koleni a mnozí do poslední chvíle nevěřili, že se ho podaří spustit. „V momentě, kdy prezident podepsal novelu zákona, už nebylo cesty zpět a prostě se to muselo podařit,“ říká zástupkyně státního tajemníka na ministerstvu školství Martina Běťáková. „Nečekali jsme ale, jak velký ohlas bude mít u veřejnosti. Je to pro stát velká lekce z digitalizace.“

Po třiceti letech by se ve školních jídelnách mohlo vařit lépe, chystá se změna zastaralého spotřebního koše

Tím, že si nabírají velikosti porcí děti samy se učí samostatnosti, zodpovědnosti a jak s jídlem neplýtvat.

Děti si v jedné škole mohou dát skvělý oběd, o vesnici vedle mohou ve druhé dostávat nevzhledné cosi, co pamatují ještě jejich rodiče. A obě školní jídelny tím splňují nastavené nároky a pravidla takzvaného spotřebního koše, podle kterého mají kuchařky vařit. Jenže doba se mění a po více než třiceti letech by se mohl ještě letos dětem na talíři objevit oběd podle nových pravidel. 

Šedesát procent učňů má tak slabou matematiku, že nepochopí ani výpis z účtu nebo příbalový leták, říká analytička Nikola Šrámková

"Důležité je také podporovat u žáků růstové myšlení, aby v hodinách zažívali úspěch, nebáli se udělat chybu a uměli s ní pracovat," říká analytička Nikola Šrámková.

Na konci roku Česká školní inspekce vydala zprávu, která shrnuje a hodnotí výsledky českých patnáctiletých žáků v mezinárodním šetření PISA. To se tentokrát soustředilo na matematiku a ukázalo, že rozdíly mezi žáky a školami se neustále prohlubují a že velký vliv na ně má rodinné zázemí. „V tomto ohledu jsme čtvrtí nejhorší z 81 zúčastněných zemí,“ říká analytička Informačního centra o vzdělávání EDUin Nikola Šrámková.

Minus deset stupňů, devět dětí k tomu. Reportáž ze zimní expedice jedné malé školy

Těsně před osmou už vidím jen několik spacáků seřazených na patřičnou světovou stranu.

Po krátké oblevě přichází mrazivá noc, očekává se, že teploty klesnou k mínus deseti stupňům. A já? Sedám do auta a vyrážím do jedné pošumavské vesnice. Děti z místní základní školy právě absolvují premiérovou zimní expedici. U toho coby vysokoškolský učitel zážitkové pedagogiky musím být. 

Změnily se školy i společnost, je čas na změnu vysvědčení, říká autorka nového typu hodnocení 

"Jestliže se mění strategické cíle ve vzdělávání, mění se kurikulum a mění se také společnost, je potřeba reagovat také změnou hodnocení," říká Jana Kratochvílová.

"Jestliže se mění strategické cíle ve vzdělávání, mění se kurikulum a mění se také společnost, je potřeba reagovat také změnou hodnocení," říká Jana Kratochvílová. FOTO: Jana KratochvílováMasarykova univerzita představila nový typ vysvědčení, které budou mít školy k dispozici. Výstupy z předmětů se hodnotí na škále od jedné do čtyř podle toho, jak je daný žák … Číst dál

Vysvědčení JINAK – krok za krokem novým způsobem hodnocení dětí

Asi největší změnou v celkovém přístupu k pojetí vysvědčení je jeho poslední stránka. Nevypisuje ji učitel, ale žák.

Ministerstvo školství už v loňském roce oznámilo, že by chtělo do budoucna zavést slovní hodnocení na prvním stupni základních škol. Až dosud však nebylo jasné, jak by takové vysvědčení mohlo vypadat. Školy, které ho už od známek upustily, většinou využívaly formu klasického slovního hodnocení, tedy delších textů. Nyní Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity představila nový typ. Je určitým kompromisem mezi klasickými známkami a slovním hodnocením a snaží se odbourat nevýhody obou.