"Jestliže se mění strategické cíle ve vzdělávání, mění se kurikulum a mění se také společnost, je potřeba reagovat také změnou hodnocení," říká Jana Kratochvílová. FOTO: Jana KratochvílováMasarykova univerzita představila nový typ vysvědčení, které budou mít školy k dispozici. Výstupy z předmětů se hodnotí na škále od jedné do čtyř podle toho, jak je daný žák … Číst dál
Ministerstvo školství už v loňském roce oznámilo, že by chtělo do budoucna zavést slovní hodnocení na prvním stupni základních škol. Až dosud však nebylo jasné, jak by takové vysvědčení mohlo vypadat. Školy, které ho už od známek upustily, většinou využívaly formu klasického slovního hodnocení, tedy delších textů. Nyní Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity představila nový typ. Je určitým kompromisem mezi klasickými známkami a slovním hodnocením a snaží se odbourat nevýhody obou.
Vztahy mezi učiteli a dětmi v části českých škol nejsou dobré. Alespoň to říkají výsledky nedávno zveřejněné zprávy z testování PISA, která i tuto oblast zkoumala v necelé třicítce zemí. V kvalitě vztahů mezi žáky a učiteli dosahujeme nejhorších výsledků ze všech. Co to dělá s motivací a psychikou dětí? Jak vztahy ve škole ovlivňuje nálada ve sborovně? A je možné empatii a budování dobrých vztahů ve škole i mimo ní naučit? Nejen o tom jsme si povídali s Hankou Švabíkovou a Petrem Sucháčkem z NVC Brno, kteří pomáhají školám nastavit lepší vztahy a klima díky nenásilné komunikaci.
Anna žije s partnerem a téměř sedmiletým synem v jedné z menších obcí asi deset kilometrů severně od Prahy. Stěhovali se, když byl chlapci necelý rok. „To, že v obci není škola, jsme neřešili,“ přiznává Anna. „Mysleli jsme si, že to určitě musí být nějak vyřešené, když je školní docházka povinná, a soustředili jsme se spíš na to, jestli budeme mít školku.“ Svá předškolní léta strávil nakonec Annin syn převážně v soukromých zařízeních, a jak to vypadá, bude muset rodina sáhnout do vlastní kapsy i v dalších letech.
Zdravotní sestry, laboranti a sanitáři jsou nedostatkovým zbožím napříč Českem. Skupina AGEL, která provozuje po celé republice nemocnice, polikliniky, lékárny a další zdravotnická zařízení, se proto rozhodla, že si je bude vychovávat sama na vlastních školách. První otevřeli v roce 2017 v Ostravě, o rok později v Českém Těšíně. Studenti absolvují praxe přímo v nemocnicích, kam po škole můžou nastoupit.
Je to situace známá několik let dopředu, která se dá dopředu také řešit. Přesto slyšíme dlouhá léta to samé – chybí místa pro děti, především v okolí velkých měst. Jednou jsou to kapacity mateřinek, podruhé základních škol, nyní se se silným populačním ročníkem dětí narozených už v roce 2009 vyrovnávají střední školy. Proč se to stále opakuje? Důvodů je několik.
Všichni rodiče dospívajících dětí mají jistě v živé paměti vyhrocené scény, které se loni na přelomu jara a léta odehrávaly před středními školami zejména v Praze a okolí. Ti, kterých se přijímačky týkají letos, se nejspíš stresují už od podzimu. Co bude letos jinak, a jak si co nejvíc starostí ušetřit? Pozor, všechny letošní novinky se dotýkají i zájemců o studium na víceletých gymnáziích!
„Někdy máme pocit, že musíme dělat dětem klauna, který to pořád táhne, hlavně aby nebyla nuda. Děti jsou zahlcené a pasivně jen čekají, s čím přijde ten jejich zábavný rodič nebo učitel,“ říká lektorka a koordinátorka z Eduzměny Klára Kolmanová. Učí třídy, jak pracovat na vlastních projektech a jak zapojovat děti, aby to nebyla manipulace, ale skutečná participace.
Nástup AI urychluje proměnu závěrečných písemných prací na vysokých školách. Někde musí studenti využití umělé inteligence přiznat jako zdroj, jinde je místo psaní bakalářek či diplomek čekají praktické projekty. Jak si české vysoké školství poradí s nástupem nových technologií?
Dvacet let pracovala jako učitelka, dnes školí (nejen) finské učitele v tom, jak zvládat náročné chování žáků. Anne Karhu z Univerzity východního Finska je členkou týmu, který pro tamní poměry adaptoval americký systém nazvaný PBIS. Ten spočívá především v prevenci náročného chování a tréninku chování vhodného. „Nikdy nedokážete vymyslet dostatek zákazů, abyste tím postihli veškeré náročné chování. Mnohem jednodušší je žákům prostě říct, co od nich očekáváte,“ říká pedagožka, která se nedávno v Praze účastnila mezinárodní konference Jak ve škole vytvořit pozitivní klima, pořádané organizací SOFA.
