Francouzské univerzity hlídají docházku. Pracovat místo školy není dobrý nápad, říká absolvent prestižní ESSEC Business School

Vzal jsem si žebříček škol zaměřených na byznys, který každoročně sestavuje list Financial Times, a ta nejlepší, která nabízela bakalářský program, v té době byla ESSEC Business School v Paříži.

Narodil se a vyrůstal ve Slovensku na Oravě, vysokou školu absolvoval v Paříži. Miloš Kondela dlouho nevěděl, co by chtěl studovat, a nakonec zvolil byznys. „Je to všeobecné mezioborové studium,“ říká. Pro studium zvolil prestižní ESSEC Business School v Paříži, semestr strávil i na King´s College v Londýně. „Doporučil bych středoškolákům, aby se na studium v zahraničí dívali střízlivě, nejsou to jen večírky a krásný život,“ dodává. „Spočítejte si, jestli se to vyplatí.“

V zahraničí jsou studenti sebevědomější, nebojí se profesorů ptát, říká Dominik Polášek. Ze Slezska odešel studovat do Británie a Nizozemska

"Na podzim se chci ucházet o místo na doktorandském programu na Bostonské univerzitě, zkusím i Harvard," říká Dominik Polášek. FOTO: Tereza Čapková

V maturitním ročníku ještě nevěděl, co by chtěl dál studovat. Dva roky pracoval, cestoval a nakonec zjistil, že ho naplňuje práce s lidmi. Psychologii vystudoval v Británii a Nizozemsku, chystá se do Ameriky – a to díky stipendiu The Kellner Family Foundation. “Pro získání stipendia nestačí skvělé známky,” říká Dominik Polášek. “Je třeba mít i nějaké mimoškolní zájmy, dobrovolničit, chtít změnit svět k lepšímu.”

Každý vědec je zároveň i spisovatel. Psaní se ale většina z nich musí učit, říká učitel z VŠ 

Čeští vědci a vědkyně si ne vždy dobře definují své publikum. I když dělají velmi zajímavé výzkumy, při jejich zpracování si neuvědomují, že míra detailu a způsob popisu odradí většinu z potenciálních čtenářů.

„Během studií se budoucí vědci a vědkyně nedozví, že velká část jejich práce je psaní,“ říká archeolog Jan Kolář. Než odjel do Londýna, kde se účastní rozsáhlého výzkumného projektu o evropském pravěku, několik let na Masarykově univerzitě v Brně tuto díru ve vzdělávání budoucích vědeckých pracovníků vyplňoval tak, že učil studenty psát argumentační eseje. Metodu se naučil na kurzech kritického myšlení mimo půdu univerzity, kam se zapsal z vlastní iniciativy, aby se naučil učit. „Tehdy univerzita neposkytovala žádné pedagogické vzdělání,“ říká.

Snažím se k matematice přitáhnout co nejvíce žen, říká česká profesorka v Americe

Jitku Stehnovou přivedl za oceán volejbal. A věnuje se mu dodnes.

V Americe žije už přes dvacet let a exceluje souběžně na dvou zdánlivě neslučitelných polích. Ve volejbale i matematice, která ji nakonec dovedla k místo proděkanky matematické fakulty na University of Chigaco, kde od roku 2015 působí a snaží se stavět takové studijní programy, aby matematiku, ale také informatiku nebo přírodní vědy představila více dospívajícím generacím studentů. Povídaly jsme si pak nejen o tom, proč je americké vysoké školství v matematickém oboru daleko před tím evropským, ale také o tom, proč a jak se soustředí na to, aby k matematice přitáhla co nejvíce žen…

Zkušení inženýři musejí kvůli rychlému vývoji technologií znovu do školních lavic

Schopní programátoři ale obvykle nemají v hledáčku seřizování strojů ve výrobě, chtějí naopak stroje sami vymýšlet.

Brány vysokých škol opouštějí každoročně desítky tisíc absolventů, nicméně soukromé firmy nejásají. Obory, které školy nabízejí, jsou totiž z pohledu soukromého sektoru často zastaralé. Firmy nechtějí čekat, až školství bude reagovat na vývoj nejnovějších technologií, a samy hledají nové cesty.

Matematika v dětství nebyla můj koníček, jen mi to prostě šlo, říká česká proděkanka americké univerzity

"Věděla jsem, že mě volejbal na celý život neuživí, že si budu potřebovat vybudovat kariéru, ať už akademickou, či přejít do průmyslu."

Jitka Stehnová se narodila do volejbalové rodiny, a kromě toho také s výrazným matematickým talentem. A dva zdánlivě neslučitelné obory dokázala skloubit tak, že v obou vynikala. Vítězila na mistrovstvích Evropy v beachvolejbalu, v „šestkovém“ hrála extraligu a volejbalové stipendium ji pak dostalo do Ameriky. Přišel doktorát z matematiky i excelentní výzkumy a v současné době působí na univerzitě v Chicagu jako profesorka a proděkanka matematické fakulty. K matice a přírodním vědám se snaží také přivést novou generaci.

Středoškolákům pomohou s rostoucími studijními náklady kraje, neziskovky či přímo školy

Výdaje spojené se studiem rostou. Zdražují učebnice, sešity, školní obědy i vysokoškolské koleje.

Inflace láme rekordy, ceny letí vzhůru, zdražuje všechno, na co se člověk podívá. Potíže ukočírovat rodinný rozpočet mohou mít letos i ti, kteří dosud svoji finanční situaci zvládali. Ceny energií i potravin stoupají a papír – pokud ho tiskárny vůbec seženou – se málem vyvažuje zlatem. Proto lze očekávat, že letos za sešity a učebnice zaplatíme mnohem víc než loni. Zkrátka na rodiče studujících dětí udeřily zlé časy a je to cítit už nyní, při nákupech školních pomůcek a nastavování trvalých příkazů. Zdražily školní obědy (zatím zhruba o deset procent) i vysokoškolské koleje.

Přijímačky on-line. Jaké to bylo a na co si dát pozor? Filip a Bára sdílejí své zkušenosti

Výpadek internetového připojení, spadnutí poznámek na zem a podobně nemusí být vnímány jako “problém” na straně vysoké školy, ale problém na straně uchazeče.

Výpadek internetového připojení, spadnutí poznámek na zem a podobně nemusí být vnímány jako “problém” na straně vysoké školy, ale problém na straně uchazeče. FOTO: ShutterstockJeště než se stihli letos podívat do školy, stojí před letošními maturanty další výzva – přijímací zkoušky na vysokou. Ty probíhají právě teď, během dubna a května. A je pravděpodobné, že … Číst dál

Připravují nás jako matematiky, ne jako učitele. Práce se třídou, aktivizace žáků? Nic takového, říká student

"Chci žáky něco naučit, ale ne za cenu pohrůžek a boje. Najít tu správnou polohu je pro mě těžké,“ říká Jiří Helus, student pátého ročníku oboru učitelství matematiky a deskriptivní geometrie na Matematicko-Fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

"Chci žáky něco naučit, ale ne za cenu pohrůžek a boje. Najít tu správnou polohu je pro mě těžké,“ říká Jiří Helus, student pátého ročníku oboru učitelství matematiky a deskriptivní geometrie na Matematicko-Fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. FOTO: Jitka PolanskáJiří Helus chtěl být učitelem už na základní škole a taky byl matematicky nadaným žákem. Proto šel … Číst dál

Na jaře tiskli ochranné štíty a hlídali děti, teď zase zůstali doma u počítačů. I vysokoškoláci studují na dálku

Českým vysokoškolákům reálně hrozí, že srostou se židlí.

Českým vysokoškolákům reálně hrozí, že srostou se židlí. FOTO: "Student" od UGL_UIUC je licensován pod CC BY-NC-SA 2.0 Českým vysokoškolákům hrozí, že srostou se židlí. V letním semestru se na fakulty spíše nepodívali a i akademický rok 2020/2021 pro ně mnohdy skončil dřív, než vůbec začal. Nejtěžší to mají prváci, kteří se musejí zorientovat v … Číst dál