V USA můžete až dva roky studovat, než si vyberete konkrétní obor, říká česká studentka univerzity v Berkeley 

Magdalena se spolužáky.

Když jsme se „sešly“ online k našemu rozhovoru, bylo v Česku sedm večer a v Kalifornii osm ráno. Magdalena Kokešová ve svém podnájmu mluvila potichu, její spolubydlící ještě spaly. „To je mimochodem jeden z rozdílů mezi Prahou a Berkeley,“ říká tato studentka oboru landscape architecture na prestižní americké univerzitě. „Tady když do města vyjdete před devátou, jen zřídka někoho potkáte.“

Ještě na gymplu jsem měla přezdívku „divná“, říká nositelka Nobelovky pro juniory

"Mám talent na abstraktní matematiku, teoretickou, kdy děláte jen s tužkou a papírem. Když by bylo třeba využít například nějaké aspekty prostorové představivosti, tak to by nebylo až tak skvělé," říká Dominika Burešová.

Jednatřicetiletá Dominika Burešová získala cenu, která se označuje jako Nobelovka pro juniory. Její bakalářská práce uspěla v prestižní soutěži The Global Undergraduate Awards 2023. Nesla název Algebraické a stavové vlastnosti kvantových logik a její oponent ji označil za „významný příspěvěk k teorii kvantových logik“. Jestli jste se právě ztratili, nezoufejte a čtěte dál. O teoretické fyzice už nepadne ani slovo. 

Francouzské univerzity hlídají docházku. Pracovat místo školy není dobrý nápad, říká absolvent prestižní ESSEC Business School

Vzal jsem si žebříček škol zaměřených na byznys, který každoročně sestavuje list Financial Times, a ta nejlepší, která nabízela bakalářský program, v té době byla ESSEC Business School v Paříži.

Narodil se a vyrůstal ve Slovensku na Oravě, vysokou školu absolvoval v Paříži. Miloš Kondela dlouho nevěděl, co by chtěl studovat, a nakonec zvolil byznys. „Je to všeobecné mezioborové studium,“ říká. Pro studium zvolil prestižní ESSEC Business School v Paříži, semestr strávil i na King´s College v Londýně. „Doporučil bych středoškolákům, aby se na studium v zahraničí dívali střízlivě, nejsou to jen večírky a krásný život,“ dodává. „Spočítejte si, jestli se to vyplatí.“

V zahraničí jsou studenti sebevědomější, nebojí se profesorů ptát, říká Dominik Polášek. Ze Slezska odešel studovat do Británie a Nizozemska

"Na podzim se chci ucházet o místo na doktorandském programu na Bostonské univerzitě, zkusím i Harvard," říká Dominik Polášek. FOTO: Tereza Čapková

V maturitním ročníku ještě nevěděl, co by chtěl dál studovat. Dva roky pracoval, cestoval a nakonec zjistil, že ho naplňuje práce s lidmi. Psychologii vystudoval v Británii a Nizozemsku, chystá se do Ameriky – a to díky stipendiu The Kellner Family Foundation. “Pro získání stipendia nestačí skvělé známky,” říká Dominik Polášek. “Je třeba mít i nějaké mimoškolní zájmy, dobrovolničit, chtít změnit svět k lepšímu.”

Každý vědec je zároveň i spisovatel. Psaní se ale většina z nich musí učit, říká učitel z VŠ 

Čeští vědci a vědkyně si ne vždy dobře definují své publikum. I když dělají velmi zajímavé výzkumy, při jejich zpracování si neuvědomují, že míra detailu a způsob popisu odradí většinu z potenciálních čtenářů.

„Během studií se budoucí vědci a vědkyně nedozví, že velká část jejich práce je psaní,“ říká archeolog Jan Kolář. Než odjel do Londýna, kde se účastní rozsáhlého výzkumného projektu o evropském pravěku, několik let na Masarykově univerzitě v Brně tuto díru ve vzdělávání budoucích vědeckých pracovníků vyplňoval tak, že učil studenty psát argumentační eseje. Metodu se naučil na kurzech kritického myšlení mimo půdu univerzity, kam se zapsal z vlastní iniciativy, aby se naučil učit. „Tehdy univerzita neposkytovala žádné pedagogické vzdělání,“ říká.

Snažím se k matematice přitáhnout co nejvíce žen, říká česká profesorka v Americe

Jitku Stehnovou přivedl za oceán volejbal. A věnuje se mu dodnes.

V Americe žije už přes dvacet let a exceluje souběžně na dvou zdánlivě neslučitelných polích. Ve volejbale i matematice, která ji nakonec dovedla k místo proděkanky matematické fakulty na University of Chigaco, kde od roku 2015 působí a snaží se stavět takové studijní programy, aby matematiku, ale také informatiku nebo přírodní vědy představila více dospívajícím generacím studentů. Povídaly jsme si pak nejen o tom, proč je americké vysoké školství v matematickém oboru daleko před tím evropským, ale také o tom, proč a jak se soustředí na to, aby k matematice přitáhla co nejvíce žen…

Zkušení inženýři musejí kvůli rychlému vývoji technologií znovu do školních lavic

Schopní programátoři ale obvykle nemají v hledáčku seřizování strojů ve výrobě, chtějí naopak stroje sami vymýšlet.

Brány vysokých škol opouštějí každoročně desítky tisíc absolventů, nicméně soukromé firmy nejásají. Obory, které školy nabízejí, jsou totiž z pohledu soukromého sektoru často zastaralé. Firmy nechtějí čekat, až školství bude reagovat na vývoj nejnovějších technologií, a samy hledají nové cesty.

Matematika v dětství nebyla můj koníček, jen mi to prostě šlo, říká česká proděkanka americké univerzity

"Věděla jsem, že mě volejbal na celý život neuživí, že si budu potřebovat vybudovat kariéru, ať už akademickou, či přejít do průmyslu."

Jitka Stehnová se narodila do volejbalové rodiny, a kromě toho také s výrazným matematickým talentem. A dva zdánlivě neslučitelné obory dokázala skloubit tak, že v obou vynikala. Vítězila na mistrovstvích Evropy v beachvolejbalu, v „šestkovém“ hrála extraligu a volejbalové stipendium ji pak dostalo do Ameriky. Přišel doktorát z matematiky i excelentní výzkumy a v současné době působí na univerzitě v Chicagu jako profesorka a proděkanka matematické fakulty. K matice a přírodním vědám se snaží také přivést novou generaci.