Naučit se ve škole definici hypotéky dětem k dosažení finanční gramotnosti nestačí, říká analytik David Souček. Je potřeba umět řešit praktické úlohy ze života

Výuka finanční gramotnosti ve školách je stále především teoretická.

Vyplatí se jet na nákup potravin za hranice a co přitom musíme vzít v úvahu? Tuto a další podobné otázky řešily na sklonku loňského školního roku tisíce dětí na základních školách napříč Českem, které se účastnily testování finanční gramotnosti druhostupňových školáků. Zajímá vás, co testy ukázaly? O tom jsem si povídala s jedním z autorů šetření, analytikem Davidem Součkem ze společnosti KALIBRO. 

Látku nevykládá od tabule a zvednutá ruka u ní znamená otázku. Jak učí jedna z nejinspirativnějších učitelek v ČR

Dnes mám pro vás takovou hodinu s tajemstvím.

Učí matematiku už dvacet let na jedné škole, a navíc do ní i sama chodila jako žákyně. Markéta Mylková ze ZŠ Janáčkovo náměstí v Krnově je v okolí známá jako odbornice na matematiku podle Hejného. Letos navíc skončila druhá v ceně o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize CZ. Staví ráda na hlavu různé představy o učení – třeba tu, že nejlépe se pracuje v malém kolektivu dětí nebo že cílem matematiky je hlavně to, aby žáci uměli dobře počítat. A jak vypadají její hodiny?

Jak zvládnout různorodou třídu? Reportáž z vesnické školy v Libouchci na Ústecku

Ještě tu máme zadání pro rychlíky!

Statisticky vzato najdeme v každé třídě základní školy průměrný vzorek obyvatelstva. Děti, které jsou v řadě oblastí daleko před svými vrstevníky a děti, které se nové věci učí pomaleji a těžko. Děti, s nabitým mimoškolním programem i ty, které k učení nikdo nevede. A s nimi – obvykle – jen jedna učitelka. Dá se vůbec zvládnout zapojit a rozvíjet všechny? Na to se ptal i seriál Jak se dělá dobrá škola. 

Věříme lidským smyslům, říká waldorfský učitel fyziky. Učí přitom o věcech, které nejsou vidět

"Teď učím fyziku, ale nebylo to tak, že by mě ve škole zajímala nejvíc fyzika, a dokonce to nějakou dobu bylo naopak," říká Petr Jirout.

„Jako dítě na základní škole jsem měl velká očekávání, že mi ve fyzice vysvětlí, jak funguje svět. Byl jsem na to strašně zvědavý, a pak jsem zjistil, že těm výkladům vůbec nerozumím!“ říká Petr Jirout, který učí fyziku, matematiku a na Waldorfském lyceu v Praze. A klade si otázku, jak ve škole učit o tajemných jevech, jako je elektřina nebo světlo.

Očekávám, že studenti přečtou i epos o Gilgamešovi, říká češtinář z Brna. Vyplatí se jim to v životě

„Když se máme bavit o literatuře, tak trvám na tom, že studenti musejí přečíst nějaký soubor knih, jejž pak společně zkoumáme,“ říká Stanislav Zajíček.

Stanislav Zajíček byl už v životě lecčím – dětským hercem, poslancem v parlamentu i učitelem v soukromé škole. Posledních dvacet let vyučuje češtinu a latinu na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně. V letošním roce byl jedním z finalistů ceny pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize CZ. „Nikdy jsem nepřestal přemýšlet o tom, co dělám a proč to dělám,“ říká. „Kladu si otázky. Otázka je totiž vždy důležitější než odpověď.”

Malotřídky nejsou na vymření. Ve Slapech na Táborsku ukazují, jak můžou úspěšně fungovat

Někdy se dokonce učí a pracují dohromady žáci celé školy.

Při pohledu z města to vypadá, že malotřídky existují už jen ve filmech pro pamětníky. Pohled do statistik ale ukazuje jiný obrázek, malotřídních je zhruba třetina základních škol. Proto se jim věnuje další díl seriálu Jak se dělá dobrá škola. Jihočeský kraj v číslech kopíruje celou republiku, 82 malotřídek je přibližně třetina z celkových 260 základních škol v kraji. Ve Slapech na Táborsku se jedna malotřídka nachází v historické školní budově a ukazuje, jak může taková škola fungovat.

Montessori školy – místo, kde dítě neztrácí chuť poznávat svět a být samo sebou

Montessori není jednolitý přístup. Každá škola metodu, kterou Maria Montessori vyvinula, používá trochu jinak.

Montessori. Toto slovo už někdy slyšel každý, kdo se zajímá o vzdělávání, a i spousta těch, kterým je ukradené. Montessori škol a školek v Česku neustále přibývá. Není divu, že se jim věnuje i první díl seriálu Jak se dělá dobrá škola. 

Nemůžeme probírat celý pravěk a starověk, říká dějepisář. Moderní dějiny jsou důležitější

"Svůj styl výuky jsem si musel najít sám," říká Radek Aubrecht.

Historii si oblíbil už v dětství, vystudoval ji na vysoké škole a učení si chtěl vyzkoušet jen jako záskok na pár hodin týdně. Za katedrou ale letos oslavil již dvacetileté výročí a celou dobu zůstal věrný pražskému  Gymnáziu na Zatlance. „Hodně času věnuju moderním dějinám,“ vysvětluje Radek Aubrecht. „Věřím, že nejlépe odpovídají na otázku, proč je svět takový, jaký je. Není ale možné odučit celý pravěk, starověk a středověk v rozsahu, v jakém jsem se ho učil já.“

Nejlepší jsou „aha” momenty, kdy děti na něco přijdou samy, říká inspirativní učitelka 

"Hodně spolu o učení mluvíme, společně i individuálně. Nastavujeme pravidla a pracujeme na jejich dodržování," říká Jana Šenkyříková.

Už 24 let učí děti na prvním stupni a celých 23 z nich k tomu využívá program Začít spolu. V hodinách tak vede děti například k tomu, aby vzájemně spolupracovaly, plánovaly nebo byly za učení také samy odpovědné. “Každé dítě díky programu může zažít úspěch. Není to ale jen o hraní a zábavě, musí si cíle samy vytyčit a nakonec jich také dosáhnout,” popisuje finalistka soutěže Global teacher prize Jana Šenkyříková ze ZŠ a MŠ Angel v Praze 12. 

Třikrát přečíst složitý text dyslektikům nijak nepomůže, říká učitelka a speciální pedagožka

"Problém vidím v tom, že rodiče často svoje děti srovnávají s vrstevníky a udělají si vlastní představu, jak by jejich dítě mělo umět číst," říká Milada Smutná.

Milada Smutná je letošní finalistkou ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic 2023. Vyučuje na soukromé základní škole Liška a je také spoluautorkou knihy Dyslektický mozek. Co je pro ni při výuce nejdůležitější? Aby se dítě při učení nestresovalo. A to ani v případech, kdy mu něco opravdu nejde. „Ve stresu mozek dítěte nemůže optimálně fungovat,“ říká.