Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Barbora Kroutilíková

Trochu jako gympl, trochu jako odborná střední škola. Vítejte na lyceu!

autor:
V laboratořích tráví studenti lycea oproti těm z odborných oborů méně času.

I když je pojem lyceum už několik let součástí českého školství, mnozí o něm mají jen mlhavou představu. Lycea máme ekonomická, pedagogická, technická, nebo třeba přírodovědná. Právě to nabízí brněnská Střední průmyslová škola chemická. „Přírodovědné lyceum volí většinou ti, kteří si myslí, že je chemie zajímavá, ale nechtějí trávit tolik času v laboratořích. V budoucnu můžou směřovat kromě chemické nebo přírodovědecké fakulty třeba i na medicínu nebo farmacii. Anebo po maturitě půjdou rovnou do praxe,“ vysvětluje ředitel školy Vilém Koutník.

Kroužky zdarma nebo balíčky potravin. Jak žákům z vyloučených lokalit pomáhají jejich školy

autor:
Největším problémem je záškoláctví. „Abychom s nimi mohli pracovat, potřebujeme je mít ve škole,“ říká zástupce ředitelky Rostislav Maršálek.

Brněnská Základní škola Merhautova se nachází se ve vyloučené lokalitě, v takzvaném brněnském Bronxu. Žáci ze sociálně slabých rodin tvoří asi osmdesát procent školy. A podobná je situace o několik stovek metrů dál – na Základní škole náměstí 28. října, kde jsou také téměř všichni žáci z vyloučeného prostředí. Vedení obou škol se už několik let snaží, aby pro děti byla škola místo, které není jen o učení, ale kde jim je dobře. Daří se to?

Třináct hodin denně s mobilem? Vysokoškoláci učí mladší děti, jak se z digisvěta nezbláznit

autor:
Jak dlouho to vydržíte s mobilem v ruce?

Jak rozeznat dezinformace nebo na co si dát pozor při sdílení obsahu na sociálních sítích? Ačkoliv jsou to v dnešní době potřebné znalosti, ve školách na mediální výchovu mnohdy není dostatek prostoru. S tím se snaží pomáhat třeba brněnský spolek Zvol si info, který pro základní a střední školy pořádá speciální workshopy. Na nich lektoři žákům ukazují, jak se pohybovat v on-line světě. 

Na rok vysokoškolákem na zkoušku. Reportáž z Masarykovy juniorské univerzity

autor:
Každý měsíc na jiné fakultě. Účastníci univerzity se tak podívají i tam, kam by se běžně nedostali.

Vyzkoušet si studium na vysoké škole nanečisto a objevit nová témata, se kterými se ve školních lavicích běžně nepotkají. To je cílem takzvané MjUNI – tedy juniorské univerzity, kterou pořádá brněnská Masarykova univerzita. Ta už osmým rokem dětem a dospívajícím přibližuje svět vědy a snaží se v nich vzbudit zájem o bádání. Účastníci každý měsíc poznávají jinou fakultu a tím i zjišťují, co by je třeba v budoucnu bavilo studovat. 

Když má nemocnice svou vlastní školu. Reportáž z ostravské zdrávky

autor:
Před začátkem hodiny zopakovat to, co už si třeba příští týden zkusí přímo na praxích na pacientovi.

Zdravotní sestry, laboranti a sanitáři jsou nedostatkovým zbožím napříč Českem. Skupina AGEL, která provozuje po celé republice nemocnice, polikliniky, lékárny a další zdravotnická zařízení, se proto rozhodla, že si je bude vychovávat sama na vlastních školách. První otevřeli v roce 2017 v Ostravě, o rok později v Českém Těšíně. Studenti absolvují praxe přímo v nemocnicích, kam po škole můžou nastoupit. 

Škola v brněnském Bronxu nabízí hudební kroužky. Kytaru půjčí i domů

autor:
Hrají hlavně písničky, které se dají zpívat. Tak to děti víc baví.

Hudbu jako prostředek integrace žáků z různých sociálních a etnických skupin už několik let využívají na brněnské Základní a mateřské škole Merhautova. Ta se nachází ve vyloučené lokalitě, v takzvaném brněnském Bronxu. Navštěvují ji převážně děti ze sociálně slabých rodin. Velkou část žáků tvoří romské děti, ale také cizinci. Vedení školy jim nabízí bezplatné hudební lekce se zkušenými lektory, a to v rámci projektu Brno OnStage. Ten má dětem ukázat, že se volný čas dá trávit třeba hraním na hudební nástroj nebo zpěvem. 

Kuchař musí kromě vaření umět přemýšlet ekonomicky. Reportáž ze znojemského učiliště

autor:
"Od nás odchází děcka jako skoro hotoví samostatní kuchaři. Často ve znojemských podnicích říkají: Ty seš od Kocha, tak tebe chceme."

Další díl seriálu Jak se dělá dobrá škola se natáčel na odborném učilišti na Vysočině My vás teď zavedeme do Znojma. Na první pohled se může zdát, že se jedná o klasický týden praxe kuchařů. Mistr odborného výcviku Michal Koch se ale snaží do výuky přidávat i něco navíc. Pracoval jako šéfkuchař, učí teprve čtyři roky – a už si u svých učňů vysloužil nominaci do ceny o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize CZ. 

Je učení se o prázdninách nuda? Právě že vůbec! Reportáž z Letní školy doučování

autor:
Účastníci celý týden cestují kolem světa. Třeba Kryštof Kolumbus je zavedl do Ameriky.

Zopakovat si češtinu, matematiku nebo třeba angličtinu, zároveň si najít nové kamarády a vyzkoušet si různé pohybové aktivity. Tak by se dala jednoduše popsat Letní škola doučování na Masarykově univerzitě v Brně. Organizuje ji dobrovolnické centrum MUNI POMÁHÁ společně s Katedrou sociální pedagogiky na Pedagogické fakultě. Žáci prvního stupně základní školy si tady před začátkem školního roku procvičují látku, která jim v tom loňském nešla nebo na kterou v hodinách chyběly. S učivem jim tady pomáhají dobrovolníci, studenti pedagogické fakulty v rámci svých povinných praxí, ale i dlouholetí učitelé, kteří mají volnější prázdniny a chtějí svůj čas smysluplně vyplnit.

Letní podnikatelský kemp pomáhá náctiletým z dětských domovů a sociálně slabých rodin připravit se na dospělý život

autor:
Příprava sendvičů dětem ukázala, jaké to je pracovat v cateringové firmě.

Stát se kadeřníkem, barmankou nebo si založit vlastní e-shop. S takovými plány na Letní podnikatelský kemp do Nemojanského mlýna u Vyškova přijelo šestnáct náctiletých. Všechny je spojuje jedno – pochází z dětských a azylových domovů, nebo ze sociálně slabých rodin. Týdenní program jim má ukázat, že i přesto, že přišli ze znevýhodněného prostředí, nemusí to pro ně být při plnění kariérního snu překážka.

Když škola žije včelami, přidají se i technické typy. Reportáž z gymnázia v Uherském Brodě

autor:
Hlavně si vzít klobouk a rukavice, ať nedostanete žihadlo.

V rohu školní zahrady gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě už od loňského května stojí úly. S nápadem chovat včely přímo ve škole přišli sami studenti. Zároveň založili i kroužek, kde se setkávají zkušení včelaři s těmi, kteří si chtějí tento koníček zkusit. O včelky se sem chodí pravidelně starat, vyrábí jednotlivé komponenty do úlů a život včel představují i ostatním spolužákům v hodinách. Gymnázium je tak jednou z mála všeobecných škol v Česku, kde chovají vlastní včely.