Ideální hodina výtvarky? Dát dětem hromadu barev a prostor věci pokazit

Nejdůležitější je se technologií nebát a vidět je jako příležitost.

Dvacet stejných obrázků visících na nástěnce je odstrašující příklad, jak může probíhat výtvarná výchova ve škole. Přitom podle pedagožky, umělkyně a průkopnice digitálních technologií Baruš Jeřábkové může výtvarná výchova pomoci k rozvoji dětí. “Když začne člověk dělat umění, naučí se nově koukat na svět. Začne ho bystřeji pozorovat, klást si víc otázek, a tím pádem se i víc učit. To platí i o něm samotném – více přemýšlí o sobě,” říká. 

Jak učit děti správně mluvit? Ať dělají ze žvýkačky bublinu nebo chodí po obrubníku

Místo her na tabletu je lepší vyrazit na hřiště a vylézt na strom nebo prolézačku.

Logopedka Veronika Landová navštívila minulý školní rok 23 mateřských škol v okolí Kutné Hory, má tedy slušný přehled o tom, jak na tom děti se svou výslovností jsou. Na jaké narážela nejčastěji problémy? A co mohou pro lepší mluvu dětí udělat rodiče? 

Přestaňme dětem říkat „neběhej”, to jim pomůže nejvíc, říká trenér házené

"V 80. letech udělali ti nejlepší dvacet jedna shybů, střed populace jich zvládl asi dvanáct a tři až čtyři shyby dokončil de facto každý."

Na podzim proběhne v Česku po třiceti letech opět plošné měření tělesné zdatnosti. Jedním z lidí, kteří ho budou mít na starosti, je i trenér házené Josef Salák z Kutné Hory. Tím, jak děti více rozpohybovat, se zabývá dlouhodobě v rámci různých školních projektů: “Někdy stačí malá změna, a pohybu přibude – nejezdit výtahem, nevozit je všude autem, nejezdit jen na odrážedle, ale i chodit,” říká.