Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

nadané děti

Ahoj mami, je tu peklo aneb Reportáž z tábora pro nadané děti

autor:
„Každý z vás dostane lísteček se sedmi čísly. Jejich pořadí však bude mít každý jiné. To znamená, že jeden dostane čísla jedna až sedm, další bude mít také sedm čísel, ale začne dvojkou a končit bude jedničkou. A tak dále.“

Větu o pekle napsala domů z tábora devítiletá Katka. Jednou se to stane vtipnou rodinnou historkou, ale když pošťačka pohled s tímto vzkazem přinesla, její rodiče to samozřejmě vyděsilo. „Mysleli si, že tu jsem nešťastná,“ říká kudrnatá holčička. Maminka hned zavolala vedoucí tábora a dozvěděla se, že peklo je to tu vlastně pro všechny. Peklo je totiž hlavním motivem tábora, který pro zvídavé děti pořádá společnost Mensa.

Pět mýtů o nadaných dětech. Neplatí například, že by nepotřebovaly zvláštní péči

autor:
Nadání nespočívá v tom, že dítě myslí rychleji než ostatní. Jeho mozek často funguje zcela odlišně.

Přemýšlivé děti jsou “ochuzené” jinde, nebo jsou to pouze potomci ambiciózních rodičů, kteří je odmalička drilovali. Vůbec ne. Problematika nadaných dětí je daleko komplikovanější než pouze jednoduché konstatování, že to dítěti ve škole dobře jde. Přinášíme pět nejrozšířenějších mýtů o nadaných dětech. 

Nesnáší učebnice se seznamy slovíček. A v osmnácti letech mluví 48 jazyky

autor:
"Když ony mě ty řeči tak baví... Nedávno mi trhali dvě osmičky a já se stejně s tou opuchlou pusou v deset večer učila čínsky."

Umět jeden, dva nebo tři cizí jazyky v dnešní době není zas tak výjimečné. Ale umět jich v osmnácti 48, a z toho hned 20 mrtvých? To v Česku nejspíš zvládá jen jeden člověk – teprve osmnáctiletá čerstvá maturantka Eva Maria Spekhorstová. Za poslední rok zvládla přeskočit ročník, odmaturovat a dostat se jako stipendistka na univerzitu ve Freiburgu, kde má v plánu studovat dva obory. „Jsem normální teenager, ráda třeba lyžuju,“ říká se smíchem.  

Škola není všechno, důležitější jsou pro nadané děti rodiče

autor:
"Škola je důležitá, ale není všechno. Dítě v ní netráví 24 hodin, je také doma a má také zájmovou činnost," říká Jitka Fořtíková.

Některé pětileté děti zvládají i učivo třetí třídy, emociálně či sociálně jsou na úrovni svých vrstevníků, někdy i níže. Po jaké škole by se měli rodiče těchto dětí poohlížet? A kdy by takové dítě mělo do školy nastoupit? “To není pevně dané. Důležité je naopak nemít od školy vysoká očekávání,” upozorňuje ředitelka Centra nadání Jitka Fořtíková.

Jak učit nadané děti? Hlavně žádné úkoly navíc

autor:
"Pokud nadaní žáci dostávají úkoly navíc, budou se ptát, proč to mají dělat zrovna oni, a zbytek třídy ne," říká Jitka Fořtíková.

Přemýšlivé děti jsou ve škole s úkolem většinou hotovy dříve, než jejich spolužáci. Učitel jim pak mnohdy zadává úkoly další. Rodiče také ženou s učivem dopředu a dávají například matematické hádanky, které jsou učivem vyšších ročníků. Proč to nejsou ideální cesty vysvětluje ředitelka Centra nadání Jitka Fořtíková. 

Kamarád není trouba, když nerozumí teoriím o vesmíru. Jak říkat dítěti, že má vysoké IQ

autor:
Nadání lidé, kteří je mají, dostali darem, nezasloužili se o něj.

„To je test pro lůzry, něco těžšího nemáte?“ řekne váš syn a mává nad hlavou vyplněným testem z matematiky. „Je to banda tupců, s těma se bavit nebudu,“ pronese dcera po návratu ze školy. V ruce máte potvrzení, že vaše dítě patří mezi dvě procenta nadaných dětí a místo, abyste se radovali, v hlavě vám běží podobné scénáře. Vždyť už teď je pro něj těžké zapadnout v kolektivu, protože má jiné zájmy než vrstevníci. A teď je to černé na bílém. Říct mu to, nebo to tajit?

Pozvánku na IQ měření považovali za omyl, výsledek ukázal 135. Reportáž z Mensa testů na základní škole

autor:
Úspěšnost se pozná na první pohled už podle toho, zda testy děti baví.

Na téměř stovce základních a středních škol v Česku mohou rodiče jednou za dva roky přihlásit děti na testy inteligence společnosti Mensa. Často se tak odhalí nadání u dětí, u kterých by to učitelé ani rodiče nečekali. “Pozvánku na IQ testy naší dcery jsme považovali za omyl,” říká maminka Kateřina. “Ve školce si zatím spíš stěžovali, že odmítá spolupracovat. Výsledek testu mnohé vysvětluje.” Přinášíme reportáž ze Základní školy Květnového vítězství v Praze, na kterém Kateřina zjistila, že dcera má IQ 130.

Jsou druhorozené děti chytřejší? Při hledání nadaných dětí se musí (ale i nesmí) srovnávat

autor:
"U nás používáme takzvané vícedimenzionální testy."

stupuje do první třídy, ale už zná vyjmenovaná slova, počítá do stovky nebo mluví anglicky. Odposlouchalo to od staršího sourozence, je počítání jeho koníček nebo je nadané a rodiče by pro něj měli obstarat individuální plán, aby ho to ve škole bavilo? Jak se zjišťuje nadání a co dítě na případných testech u psychologa čeká, vysvětluje Kateřina Skalová Pražáková z Centra nadání.

Nadání je jako rostlina, která se musí zalévat, jinak uschne, říká speciální pedagožka

autor:
"Někdy se nadané dítě nejeví jako výjimečné, protože prostě není ambiciózní."

Školní učivo je pro ně příliš povrchní, příklady by mohli mít dávno spočítané, v jazyce jsou napřed. Ale důmyslně to skrývají – třeba proto, že na sebe nechtějí příliš upozorňovat. Nebo se bojí, že by jinak nezapadli do kolektivu. Říká se tomu skryté nebo potlačované nadání. „Úmyslné skrývání nadání může vést nejen k zakrnění dovedností a zájmů, ale také k frustraci a nenaplnění potřeb,“ upozorňuje speciální pedagožka Markéta Kůtková.  

Všechno ví, ale způsobně mlčí. Některé děti své nadání schválně skrývají

autor:
Být odlišný je v pořádku.

Prvňačka Anička čte doma knihy pro starší děti, píše příběhy a násobí. Ale když je ve škole, slabikuje spolu se spolužáky. A když má příklady hotové, nehlásí se a tiše čeká na ostatní. Říká se tomu skrývané nadání a některé děti – existují indicie pro to, že častěji to bývají dívky – to více či méně vědomě dělají proto, aby mezi vrstevníky nevyčnívaly.