Procvičit si logické myšlení a vidět matematiku jinak než jen jako příklady v sešitě. To je cílem matematických kroužků, které fungují v jednadvaceti školách po celé jižní Moravě. Učitelům s jejich organizací a metodikami pomáhá organizace JCMM, která v regionu vyhledává a podporuje nadané děti. “Byli jsme překvapeni, kolik nadaných dětí ve škole máme,” říká jedna z učitelek.
Místo pro setkávání, prostor pro vzdělávání, úkryt před šikanou, zázemí pro odpočinek a v neposlední řadě hlavně police plné knih, tím vším jsou – anebo mohou být – školní knihovny. V České republice jich existuje podle posledních údajů Centra pro školní knihovny z roku 2019 přibližně tři a půl tisíce.
Příští rok začne Mensa používat zcela nové IQ testy pro dospělé, děti mají nové od roku 2019. Hlavním autorem obou je brněnský psycholog Vladimír Marček. Jak vlastně nové testy vznikají a proč jsou ty staré už nevyhovující?
Odhalit u dítěte nadání je velmi komplikované. Neexistuje test, který by dokázal identifikovat všechny jeho aspekty, a i nadané dítě může vyjít z testu jako zcela průměrné jen proto, že nezvládá pracovat pod tlakem. Ani pedagogicko-psychologické poradny si vždy neví rady. „Řada zemí v Evropě má specializované pracoviště, na které se mohou pracovníci poraden obrátit a konzultovat. Česko ne,“ říká Petra Šlapánková z Nadace RSJ, která se věnuje podpoře nadaných dětí.
Během prvního listopadového víkendu skončilo krajské kolo logické olympiády. Letos se do soutěže přihlásilo rekordních 94 657 dětí. Jak vlastně soutěž probíhá?
Odmalička ho bavila biologie a chemie, nakonec se ale nestal lékařem, nýbrž učitelem. „Nechci po studentech memorování pouček, ale potřebuju, aby přemýšleli,“ říká Petr Šíma z přírodovědného Gymnázia Botičská v Praze. „Příroda má totiž všechno geniálně vymyšlené, stačí to jen vidět.“
Nadaní žáci ve třídách často zapadnou a nikdo jejich nadání nerozvíjí. Učitelé mnohdy totiž nemají dostatek času věnovat se adekvátně žákům s různými vzdělávacími potřebami. Existuje řešení? „Není nutné probírat učivo do nejmenšího detailu. Pak by učitelé získali více prostoru i času,“ říká Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora České republiky. Právě Česká školní inspekce vypracovala Tematickou zprávu o podpoře vzdělávání nadaných žáků.
Jak poznat nadané děti už v první třídě? Odborníci z brněnské Masarykovy univerzity připravují projekt, který by měl odhalit nadání na matematiku už u takto malých dětí. Test si už vyzkoušelo čtrnáct set dětí z celé republiky.
V populaci by měly být podle odborníků zhruba dvě procenta mimořádně nadaných. „Na základních školách přitom identifikovali jen 0,1 procenta žáků s mimořádným nadáním,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Polovina prvostupňových základních škol dokonce uvádí, že nemá ani jednoho. Podle statistik navíc počet nadaných v minulém roce ještě více klesl. Kde tedy jsou a kam mizí?
Učitelé, odborníci ve vzdělávání i rodiče si lámou hlavu nad tím, jak pracovat s nadanými žáky. Co by bylo pro ně nejlepší? Tak třeba v matematice – dělená výuka, skok o rok výše, vysvětlování ostatním spolužákům nebo samostudium? Pohled z druhé strany přináší třináctiletá Jana Schmidová – studentka Mensa gymnázia, vítězka celostátní olympiády v mezinárodní dámě a úspěšná závodní veslařka.
