Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

učitelé

Nadané dítě je pro učitele největší spojenec. Pokud ho ovšem vidí, říká Kateřina Emer

autor:
"Snaha napasovat nadané dítě na místo standardního žáčka bývá odsouzena k neúspěchu. Trpí tím jak to dítě, tak i celá třída a zoufalí bývají i učitelé," říká Kateřina Emer.

Kateřina Emer vytvořila projekt Synapse, který školí odborníky pracující s nadanými a pomáhá školám tyto žáky lépe začlenit. Na facebooku vede také skupinu Malí a velcí (asi) nadaní a působí v této oblasti jako poradkyně, lektorka a koučka. Sama mezi lidi s vysokým intelektem patří a na vlastní kůži tak zná i jejich obtíže. „Lidé si často myslí, že nadané děti mají někde přidáno a někde ubráno. Ale tak to není. Ony mají prostě všeho přidáno. Vnímají všechny vjemy strašně intenzivně, všechny emoce strašně hluboce. A jsou často samy,“ říká. 

Roman Göttlicher: Nechávám se od žáků hodnotit, protože chci být dobrý učitel. Doporučil bych to všem

autor:
Vždy v pololetí a na konci roku vytvořím dotazník, který pošlu všem třídám, kde učím.

Učím na klasické státní střední škole, takže běžnou součástí mojí práce je i hodnocení. Ústně nezkouším, považuju to za ztrátu času, kterého je vždy méně, než bych potřeboval. Známka na vysvědčení se skládá z testů a aktivit v hodinách.

V hodinách se hodně smějeme, říká učitelka chemie a biologie. Stihne i zpívat a hrát divadlo

autor:
"Nabízím studentům spoustu možností, díky nimž je může daný předmět zaujmout," říká Barbora Bitomská.

Barbora Bitomská učí chemii a biologii na Mendelově gymnáziu v Opavě. Na jejích hodinách studenti točí videa, skládají básně i hrají divadlo. „Nechci po nich, aby znali s prominutím, kdejaký prd,“ říká. K maturitě z těchto předmětů chodí u ní i jejích kolegyň více žáků, než je obvyklé, a úspěch mají i u přijímaček na vysoké školy. Je jednou z letošních finalistek ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic.

Montessori školy – místo, kde dítě neztrácí chuť poznávat svět a být samo sebou

autor:
Montessori není jednolitý přístup. Každá škola metodu, kterou Maria Montessori vyvinula, používá trochu jinak.

Montessori. Toto slovo už někdy slyšel každý, kdo se zajímá o vzdělávání, a i spousta těch, kterým je ukradené. Montessori škol a školek v Česku neustále přibývá. Není divu, že se jim věnuje i první díl seriálu Jak se dělá dobrá škola. 

Nemůžeme probírat celý pravěk a starověk, říká dějepisář. Moderní dějiny jsou důležitější

autor:
"Svůj styl výuky jsem si musel najít sám," říká Radek Aubrecht.

Historii si oblíbil už v dětství, vystudoval ji na vysoké škole a učení si chtěl vyzkoušet jen jako záskok na pár hodin týdně. Za katedrou ale letos oslavil již dvacetileté výročí a celou dobu zůstal věrný pražskému  Gymnáziu na Zatlance. „Hodně času věnuju moderním dějinám,“ vysvětluje Radek Aubrecht. „Věřím, že nejlépe odpovídají na otázku, proč je svět takový, jaký je. Není ale možné odučit celý pravěk, starověk a středověk v rozsahu, v jakém jsem se ho učil já.“

Jak se dělá dobrá škola? Zjistíte už ve středu v České televizi

autor:
Natáčení seriálu v pražské ZŠ Na Beránku.

V Česku máme zhruba milion a půl žáků a studentů, kteří navštěvují některou z asi 4 200 základních a 1 300 středních škol. A jako je každé dítě jiné, stejně tak se mezi sebou liší i jejich školy. Česká televize a EDUin společně nabízejí divákům po deset středečních večerů příležitost na necelou půlhodinu nahlédnout do desítky škol, o kterých se soudí, že mohou být inspirací ostatním. Každý tak může vidět, že dobrá škola se neudělá sama, ale k jejímu vzniku a rozvoji je potřeba mít vizi, jejímuž naplnění věnuje hodně lidí značné úsilí.

Nejlepší jsou „aha” momenty, kdy děti na něco přijdou samy, říká inspirativní učitelka 

autor:
"Hodně spolu o učení mluvíme, společně i individuálně. Nastavujeme pravidla a pracujeme na jejich dodržování," říká Jana Šenkyříková.

Už 24 let učí děti na prvním stupni a celých 23 z nich k tomu využívá program Začít spolu. V hodinách tak vede děti například k tomu, aby vzájemně spolupracovaly, plánovaly nebo byly za učení také samy odpovědné. “Každé dítě díky programu může zažít úspěch. Není to ale jen o hraní a zábavě, musí si cíle samy vytyčit a nakonec jich také dosáhnout,” popisuje finalistka soutěže Global teacher prize Jana Šenkyříková ze ZŠ a MŠ Angel v Praze 12. 

Děti v lesní školce spát nenutíme, přesto spí – a rády, říká Johana Passerin

autor:
Když chceme, aby něco s malými dětmi dobře fungovalo, pak je potřeba, aby se to dělalo opakovaně a stále stejně, v nějakém rytmu.

Spánek po obědě je jedním z častých bodů sváru mezi rodiči a mateřskou školou. Část rodičů si přeje, aby jejich dítě přestalo spát co nejdříve. Mnohdy ale zrovna tyto děti odpočinek ještě vyloženě potřebují. “Tři čtvrtiny dětí v Česku spí méně, než by měly,” říká zakladatelka a ředitelka lesní mateřské školy Hvězdy v lese v Praze. Pokud se dětem vytvoří ke spaní vhodné podmínky, většinou s ním nemají problém.

Třikrát přečíst složitý text dyslektikům nijak nepomůže, říká učitelka a speciální pedagožka

autor:
"Problém vidím v tom, že rodiče často svoje děti srovnávají s vrstevníky a udělají si vlastní představu, jak by jejich dítě mělo umět číst," říká Milada Smutná.

Milada Smutná je letošní finalistkou ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic 2023. Vyučuje na soukromé základní škole Liška a je také spoluautorkou knihy Dyslektický mozek. Co je pro ni při výuce nejdůležitější? Aby se dítě při učení nestresovalo. A to ani v případech, kdy mu něco opravdu nejde. „Ve stresu mozek dítěte nemůže optimálně fungovat,“ říká.