Fyzická kondice českých dětí upadá a jejich BMI (Body Mass Index) se neustále zvyšuje. Kdo jen trochu sleduje média a na ulici se občas rozhlédne kolem sebe, nemůže si toho nevšimnout. A dokazují to i data.
Můžou stmelit třídu a zastavit problémy dříve než vzniknou, a nebo mohou být ztrátou času. Třídnické hodiny. Problém je, že nikdo vlastně neví, jak mají vypadat a co na nich dělat. Učitelka Kristýna Kapounková vydává na přelomu srpna a září metodiku, která by mohla být návodem pro kolegy.
Původně složila písničkářka Veronika Hajníková několik písní pro své děti a jejich kamarády, aby jim pomohla zapamatovat si abecedu nebo vyjmenovaná slova. Pak se to nějak zvrtlo. Výsledkem je album Zpívaná čeština, kterého se prodaly tisíce kusů a používají jej i učitelé prvního stupně základních škol.
Měli jste už v tomto čtvrtletí třídní schůzky? Zatímco na prvním stupni mnohé školy přecházejí na takzvané triády, tedy setkání učitele, dítěte a rodiče, na druhém stupni se jedná o organizačně velmi náročnou disciplínu. „U nás si to sedalo postupně, ale čím dál víc vidíme, že ta námaha se vyplácí,” říká učitelka Jana Vitverová, která na své školy triády zaváděla už před dvaceti lety.
Květen je měsícem školních zahrad. Ačkoliv to tak možná nevypadá, vlastní zahrada je – nebo aspoň může být – pro školku nebo školu požehnáním. Může být místem, kde si děti nejen hrají, ale kde se také hodně učí. Jak funguje příroda, jak namáhavé je vypěstovat něco k jídlu. „Děti uchvacuje práce s půdou,” říká zakladatelka a ředitelka lesní školky Johana Passerin. „Zahrada je v našem pojetí nejvíce ze všeho milovaný domov a živá bytost.”
Jaké prostředí a vztahy chceme zažívat ve škole? Někde dbají hlavně na blízkost a přátelské klima, jinde víc záleží na respektu a „slušném vychování“. Některé školy razí moderní metody vyučování, jinde preferují spíše ty klasické. Odráží se to nejen v uspořádání lavic a výzdobě třídy, ale také v tom, jak se děti a učitelé navzájem oslovují.
Děti vnímáme skrze genderové stereotypy. Dle pohlaví přiřazeného při narození volíme barvy oblečení, hračky, způsob komunikace a vyjadřování emocí. A stereotypizaci stupňujeme v mateřské i základní škole, kde jsou genderově podmíněné texty v učebnicích často tím menším problémem. Každý stereotyp se pak propíše do vztahů dětí i jejich kariérních voleb… Jak? O tom jsme mluvily s Nikou Mazánikovou z hnutí Nesehnutí, jež se snaží genderovou stereotypizaci zmírnit.
Vyrušují, jsou vulgární nebo se odpojují a vůbec nesledují výuku. Co se skrývá za náročným chováním žáků? Veronika Ješátková v posledních třech letech v rámci projektu Pro Zdraví Duše pomáhala učitelům problematické chování žáků pochopit.
Také teď, když tento text čtete, sedíte? Rozhodně sedí jeho autorka, když právě přidává jedno písmenko za druhým u pracovního stolu. Nejspíš sedí i její dítě školou povinné. Kdo ale téměř jistě nesedí jsou děti na 5. ZŠ Mladá Boleslav.
Wellbeing dětí se stal v posledních měsících velmi důležitým tématem. Ale stejně zásadním je také wellbeing učitelů. Protože stejně jako říkáváme „šťastná máma, šťastné dítě“, platí bez pochyby i to, že spokojené děti potřebují spokojené učitele. S Blankou Pravdovou z organizace Učitel naživo jsem mluvila nejen o tom, co aktuálně v pedagogických sborech k pocitu wellbeingu chybí, ale dostaly jsme se i k několika důležitým posunům, které už se povedlo realizovat.
