Tereza Vítková získala třetí místo v letošním ročníku ceny pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize Czech Republic. Její žáci sedávají v takzvaných hnízdech a ona tráví spoustu času i s jejich rodiči. Kromě tří škol v přírodě za rok se s nimi schází pravidelně i během svého volna.
V rohu školní zahrady gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě už od loňského května stojí úly. S nápadem chovat včely přímo ve škole přišli sami studenti. Zároveň založili i kroužek, kde se setkávají zkušení včelaři s těmi, kteří si chtějí tento koníček zkusit. O včelky se sem chodí pravidelně starat, vyrábí jednotlivé komponenty do úlů a život včel představují i ostatním spolužákům v hodinách. Gymnázium je tak jednou z mála všeobecných škol v Česku, kde chovají vlastní včely.
Děti se nejlépe učí, když se ve škole cítí dobře a prostředí na ně klade takové nároky, na jaké jsou vývojově zralé. Tak by se ve stručnosti dal shrnout přístup, který prosazuje centrum Intricate Roots. To založila v americkém Denveru psycholožka Jessica Pfeifferová. „Dítě potřebuje cítit, že je ve škole vítané. Potřebuje dostatek pohybu i odpočinku. Nemůžeme na děti pořád jenom mluvit, to nevede k lepšímu učení,“ říká. V Praze vystoupila na konferenci s názvem Trauma respektující přístup jako klíč k podpůrnému prostředí ve škole, který pořádala nevládní organizace Society for All.
Dokáží děti vymyslet projekty, který by mohly uspět ve světě byznysu? Že to možné je, potvrdila soutěž Startup camp v Brně, kde své podnikatelské nápady srovnávali žáci z jihomoravských základních škol a nižších gymnázií. Zapojilo se do ní celkem deset týmů jak z Brna, tak i z menších okolních obcí a měst. Hlavním cílem je podpořit jejich kreativitu, podnikavost a spolupráci.
Když se na waldorfském lyceu před více než deseti lety rozhodovali, jak pojmout hudební výchovu, udělali něco, na co by si možná jiné školy netroufly. Vsunuli do rozvrhu dvě hodiny sborového zpěvu navíc a vytvořili z něj povinný předmět. „Přemýšlelo se o tom, jak zařídit praktickou část výuky. Sbor je velká emoční škola, kterou vám jiné předměty neposkytnou,“ říká učitel Ondřej Ševčík. Ač je každá třída jinak “zpěvná”, veřejná vystoupení, na která žáky s kolegy připravuje, mají překvapivě vysokou úroveň.
Jan Kohut vytváří výuková videa, přednáší a školí žáky i učitele v tom, jak (se) efektivně učit. Zároveň však boří zažité představy o tom, jak by podle nás učení mělo vypadat. Například, že nestačí, když si informace několikrát za sebou přečteme nebo když si způsob učení přizpůsobujeme tak, jak nám to nejvíce vyhovuje.
Raději třídu věkově smíšenou, nebo se stejně starými dětmi? V internetových diskusích rodičů (nejen) školkových dětí o ideálním složení třídy se dost často strhne mela. Ovšem ani mezi pedagogy nepanuje shoda. Jaké výhody a nevýhody přinášejí obě varianty?
Fyzika nejsou jen definice a vzorečky, ale hlavně souvislosti a pokusy – tedy pokud se ji dítě učí badatelskou metodou. O to, aby takové štěstí mělo co nejvíc dětí, usiluje také Irena Dvořáková z pražského “matfyzu”. “Každý učitel si musí najít svůj styl, kterému věří,” říká. “Pro mě je nejlepší vést děti k tomu, aby si na všechno přišly samy.”
Jako učitelé jsou zatím na začátku své pedagogické dráhy. Nechybí jim elán, motivace, nadšení. Svou profesi berou velmi zodpovědně. Jaký byl jejich první den ve škole? Co ve svých začátcích ve školách nejvíce potřebovali – a co jim pomáhalo? Co by rádi změnili? Přinášíme příběhy tří pedagogů, kteří čerstvě vstoupili do školství.
Už je to téměř rok, co se nepotkávají se svými vrstevníky na Ukrajině. Dvě stě ukrajinských dětí mezi šesti a patnácti lety našlo azyl v Kolíně. Město pro ně zřídilo speciální třídy, kde pokračují v základním vzdělávání podle ukrajinských osnov s ukrajinskými učiteli. Navíc se také věnují češtině, a někteří se připravují na další studium na středních školách. Jak se učí ve škole, která vznikla ze dne na den a z nutnosti?
