Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

vyučování

Pěvecký sbor jako povinný předmět? Lehce znudění žáci, překvapivé výsledky

autor:
Přenášíme na žáky vlastní elán a nadšení.

Když se na waldorfském lyceu před více než deseti lety rozhodovali, jak pojmout hudební výchovu, udělali něco, na co by si možná jiné školy netroufly. Vsunuli do rozvrhu dvě hodiny sborového zpěvu navíc a vytvořili z něj povinný předmět. „Přemýšlelo se o tom, jak zařídit praktickou část výuky. Sbor je velká emoční škola, kterou vám jiné předměty neposkytnou,“ říká učitel Ondřej Ševčík. Ač je každá třída jinak “zpěvná”, veřejná vystoupení, na která žáky s kolegy připravuje, mají překvapivě vysokou úroveň.

Jak si co nejvíc pamatovat? Číst a podtrhávat nestačí, říká kluk, který Čechy učí se učit

autor:
Přečtete si nějaký materiál, odložíte ho a pak se snažíte vzpomenout na co nejvíce věcí, radí Jan Kohut.

Jan Kohut vytváří výuková videa, přednáší a školí žáky i učitele v tom, jak (se) efektivně učit. Zároveň však boří zažité představy o tom, jak by podle nás učení mělo vypadat. Například, že nestačí, když si informace několikrát za sebou přečteme nebo když si způsob učení přizpůsobujeme tak, jak nám to nejvíce vyhovuje.

Homogenní, nebo heterogenní třídu? Kde se učitel dobře cítí, tam dobře učí

autor:
Někteří rodiče v tom mají zcela jasno, jiní se rozhodují například podle sourozenců.

Raději třídu věkově smíšenou, nebo se stejně starými dětmi? V internetových diskusích rodičů (nejen) školkových dětí o ideálním složení třídy se dost často strhne mela. Ovšem ani mezi pedagogy nepanuje shoda. Jaké výhody a nevýhody přinášejí obě varianty?

Kluci v osmičce by měli orat pole a stavět domy, říká fyzikářka. U toho by se naučili i fyziku

autor:
"Psychologové už dávno tvrdí, že hlavně kluci by v osmičce potřebovali jít fyzicky makat - kopat kanály, stavět domy, obdělávat pole, a ne se učit v lavici fyziku," říká Irena Dvořáková.

Fyzika nejsou jen definice a vzorečky, ale hlavně souvislosti a pokusy – tedy pokud se ji dítě učí badatelskou metodou. O to, aby takové štěstí mělo co nejvíc dětí, usiluje také Irena Dvořáková z pražského “matfyzu”. “Každý učitel si musí najít svůj styl, kterému věří,” říká. “Pro mě je nejlepší vést děti k tomu, aby si na všechno přišly samy.”

Nebát se učit a za katedrou zůstat. Mladí učitelé popisují svoje začátky

autor:
"Společně s rodiči máme stejný cíl," říká Alexandr Stropek.

Jako učitelé jsou zatím na začátku své pedagogické dráhy. Nechybí jim elán, motivace, nadšení. Svou profesi berou velmi zodpovědně. Jaký byl jejich první den ve škole? Co ve svých začátcích ve školách nejvíce potřebovali – a co jim pomáhalo? Co by rádi změnili? Přinášíme příběhy tří pedagogů, kteří čerstvě vstoupili do školství. 

Jak se učí v ukrajinské škole v Kolíně? Úskalím jsou mobily i autorita učitelů

autor:
Nasťa a Nasťa ze sedmé třídy.

Už je to téměř rok, co se nepotkávají se svými vrstevníky na Ukrajině. Dvě stě ukrajinských dětí mezi šesti a patnácti lety našlo azyl v Kolíně. Město pro ně zřídilo speciální třídy, kde pokračují v základním vzdělávání podle ukrajinských osnov s ukrajinskými učiteli. Navíc se také věnují češtině, a někteří se připravují na další studium na středních školách. Jak se učí ve škole, která vznikla ze dne na den a z nutnosti?

Malování zátiší a zpěv lidových písní. Umění a kultura ale znamená i film nebo dramaťák

autor:
Jednoduchou stop motion animaci zvládnou už děti na prvním stupni.

Minulý týden rozčeřilo vody českých médií oznámení, že se ve školách připravuje „zánik hudební a výtvarné výchovy“.  Brzy se samozřejmě zjistilo, že se nic podobného nechystá ani nehrozí. Je ale fakt, že nabídka předmětové skupiny Umění a kultura by do budoucna mohla obsahovat i jiné věci než Beskyde, Beskyde, životopisy hudebních skladatelů a kresbu tuší. Koneckonců v některých školách mají děti širší nabídku už dnes.

Bádat můžou už děti ve školce, říká chemikářka. Nejsou potřeba drahé sloučeniny ani laboratoře

autor:
"Já si myslím, že aprobace není zas tak důležitá, že na základní škole je důležité umět nadchnout děti," říká Adéla Marschallová Rumlerová.

Aby měly děti rády chemii, je potřeba, aby jí rozuměly, k čemuž slouží pokusy a experimenty. A ty se jejich učitelé můžou naučit třeba v jednom z patnácti center, jenž pro chemikáře v letošním školním roce otevřela společnost Elixír do škol, která už provozuje desítky center zaměřených na fyziku a informatiku. „Málokdo si to uvědomuje, ale nachystat pokus, provést ho a uklidit zabere hodně času,“ říká Adéla Marschallová Rumlerová, která jedno z center vede. „My učíme učitele, jak to dělat jednoduše a efektivně.“

Reportáž ze třídy pro nadané děti: největším bonusem je učitel, který má pochopení

autor:
Alena Nováková pracuje s nadanými dětmi už dlouhá léta a má pro ně velké pochopení.

Na brněnské Základní škole Křídlovická je na prvním stupni vždy jedna ze tří tříd – třída B jako Brno – určená pro nadané děti. Učitelka Alena Nováková s kolegyněmi na škole rozvíjí podporu nadání již sedmnáct let a učí to i další pedagogy. „Potřeby intelektu se dnes dají saturovat snadno i mimo školu, jde mi hlavně o pohodu nadaného dítěte,“ říká a den před jarními prázdninami otevírá novinářské návštěvě dveře své třídy.

Reportáž ze školy pro autisty: kartičky, bazény s balónky a plán na každý den 

autor:
Každý z žáků má svůj přesně určený denní režim.

Dětí s autismem přibývá – vidět je to třeba i v Jihomoravském kraji. Tady ale mají alespoň výhodu jedné specializované školy, která je určena přímo těmto dětem s různě těžkým postižením. Jak se učí ve škole, kde žáci nejsou rozdělení podle věku, ale podletoho, jak si vyhovují? A mají tu místo pro každého, kdo by ho potřeboval?