Dobrovolnictví nám dělá dobře, shodují se studenti gymnázia, které se inspiruje Rychlými šípy

„Díky návštěvám v Pyšelích si dokážu lépe představit, s čím se potýkají lidi, kteří vyrostli v dětském domově."

O pražském osmiletém gymnáziu Přírodní škola někdo napsal, že je to vlastně maskovaný skautský oddíl. Zřejmě proto, že formování charakteru a práce pro druhé je takříkajíc přímo vytesaná do základů školy. “Když myslíme na druhé, je nám líp,” říká zakladatel a ředitel František Tichý a noří se do dalších a dalších projektů pomoci, k čemuž přizývá i žáky své školy. 

Veronika Malá: Povinný druhý jazyk není problém. Je to spíš neschopnost ho učit

"Cizí jazyky v životě potřebujeme bez ohledu na to, jestli jsme studovali humanitní nebo přírodovědný obor."

Když se loni na jaře začalo mluvit o redukci školních osnov, protože dlouhodobá distanční výuka ukázala, že se toho děti učí zbytečně moc, obětním beránkem této diskuse se tehdy staly Newtonovy zákony. I když se týkala různých předmětů. Jedna skupina tvrdila, že je možné je z výuky vypustit, druhá, zastoupena zejména učiteli fyziky, naopak horovala pro to, aby teorie o vztahu mezi pohybem tělesa a silami, které na něj působí, v osnovách zůstala. Pro pochopení světa kolem nás jsou podle nich důležité a bez této znalosti by výuka předmětu nedávala smysl. 

Chceme domů, ale zatím se potřebujeme učit. Reportáž z ukrajinské jednotřídky

Děti dostávají čas na vypracování prvního úkolu, takže vytahují pera a tužky.

Na území Česka jsou v tuto chvíli určitě už desetitisíce ukrajinských dětí. Když se vyřeší akutní záležitosti typu ubytování a lékařské péče, je třeba začít přemýšlet nad jejich vzděláváním. Někde se ukrajinské děti vmísí k českým vrstevníkům, jinde vznikají ukrajinské jednotřídky. Jak to v nich vypadá?

Ukrajinec a Rus v jedné třídě. Názory rodičů by měly zůstat za dveřmi školy

Nezahlcujme děti nadbytečnými detaily, držme se faktů.

V mnoha českých třídách vedle sebe sedí žáci a studenti ruského i ukrajinského původu. V loňském školním roce to konkrétně bylo 14 335 Ukrajinců, 3545 Rusů a také 440 Bělorusů, jichž se události posledních dnů dotýkají také. Pro ně i pro učitele je to v souvislosti s válkou nová výzva.

Učitelky chodí v neoprenu a hodina trvá deset minut. Na Hanspaulce si vyzkoušeli Týden naruby

Eliška ze 3.B šla za důchodkyni.

Kdo si někdy nepřál, aby ze školy zmizely všechny předměty a zůstaly jen přestávky! Žákům pražské Základní školy Hanspaulka se to částečně splnilo. Během jejich školního Týdne naruby byly vyučovací hodiny krátké jako přestávky a naopak. Za katedru se postavili sami žáci a v hodinách se smělo jíst. Na chodbách školy byl také k vidění učitel v černém křiváku, žákyně převlečená za důchodkyni nebo celá třída v pyžamech či županech. Nápad na bláznivý týden vznikl v žákovském parlamentu a přinesl několik zajímavých zjištění. 

Kosťa a Saša z Kyjeva jdou poprvé do školy v Praze. Možná zlepší české vzdělávání

Rodina Kosti a Saši odjela z Kyjeva vlakem do Užhorodu, na hranicích strávili sedm hodin.

Kosťa a Saša chodili ještě před čtrnácti dny do školy v Kyjevě. V jejich městě se ale teď válčí, a tak spolu s maminkou a mladším bratrem uprchli do Česka. V úterý poprvé usedli v lavicích pražské Bratrské školy. Po jarních prázdninách nastoupí do Sašiny třídy ještě jedna ukrajinská dívka. „Je to punk, narychlo pro ně sháníme svačiny, obědy, aktovky i penály,“ říká ředitel školy Rostislav Konopa. 

Opora v pozadí, nebo hasič požárů? Jeden den s asistentkou pedagoga

Zatímco se děti trousí, Viktoryia si s Vilíkem opakuje pravidla chování, která mají pro něj vytištěná.

loruska Viktoryia Markautsova přichází do školy v 7:45 a končí úderem jedné. Poslední její povinností je předat rodině devítiletého Vilíka, kterého má na starosti. Pečuje ale i o jiné děti ze 3.C základní školy Solidarita v Praze 10. Za to, že je cizinka, ve výběrovém řízení body nezískala, ale teď se to může hodit. Do školy míří hned několik dětí z rodin, které uprchly z Ukrajiny. Jaký je jeden březnový den této asistentky pedagoga?

A bude válka, paní učitelko? Učitelé mohou dětem pomoct zvládnout strach

Jak daleko je Ukrajina?

Tíseň a obavy z války jsou v souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině hmatatelné i v českých školách. Zvlášť náročné situace zažívají v posledních dnech učitelé, kteří mají ve třídách žáky z obou znesvářených států. Další zase museli odpovídat na otázku: bude u nás válka, paní učitelko? 

Radek Aubrecht: Proč učit moderní dějiny? Vysvětlují to, co dnes zažíváme

"Po 20. století nám tu také stále zůstává řada nepřehlédnutelných stop a varování."

Přicházím do třídy, abych zahájil další naši hodinu dějepisu, která bude tentokrát věnována příčinám a začátku studené války. Studenti za pomocí textu a krátkých videí sami analyzují vznik bipolárního světa a klíčové rozdíly mezi “západním” a “východním” blokem. A ještě během práce se ozve jedna studentka, která rozhodně nepatří mezi dějepisné fanynky, s glosou, že ty vztahy jsou tehdy podobné těm dnešním. Narážka na dění kolem Ukrajiny, respektive euroatlantické přetlačování se s autoritářským Ruskem. Ano, pochopila jste správně, reaguji. A dodávám svou oblíbenou větu, že to je kouzlo moderních dějin, nabízejí hodně paralel pro současný svět a nabízejí řadu odpovědí na otázku, proč svět kolem nás vypadá tak, jak vypadá.

Po hláskách, nebo po slabikách? Bez ohledu na metodu se nakonec naučí číst všichni

Způsoby, jak jsou na sebe čtení a psaní při výuce napojené, se různí.

Školy se rády chlubí vším, co dělají jinak než ostatní. Asi každý si umí představit, co to znamená, že děti mají od první třídy angličtinu nebo informatiku. Pokud se ale rodič na schůzce budoucích prvňáčků dozví, že se jeho dítě bude učit číst analyticko-syntetickou metodou, nemusí z toho být úplně moudrý.