Lucie Rybová 
Josef Roušar figuruje hned ve dvou projektech, které pomáhají školám zavést systém podpory nadaných žáků. Jeden z nich organizuje Národní pedagogický institut ČR, druhý je neziskový projekt Synapse. Zároveň působil na všech stupních českého školství a fungování škol tak poznal na vlastní kůži. “Ve školách často péči o nadané děti táhne jeden nadšenec,” říká.
Jana Policarová učila v minulém školním roce část týdne na soukromé škole a část na státní základce. Jako jeden z důvodů, proč se školy tak pomalu mění, i když jsou mnohdy plné inspirativních učitelů, vidí v tom, že se pedagogové mnohdy bojí udělat chybu. Ať už z vlastního nastavení či ze strachu, jak bude reagovat okolí. „ A dokud jako učitelé nepřijmeme, že je v pořádku, abychom my i naši kolegové dělali chyby, o moc dál se neposuneme,“ říká jedna z finalistek ceny pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize Czech Republic.
Statisticky vzato najdeme v každé třídě základní školy průměrný vzorek obyvatelstva. Děti, které jsou v řadě oblastí daleko před svými vrstevníky a děti, které se nové věci učí pomaleji a těžko. Děti, s nabitým mimoškolním programem i ty, které k učení nikdo nevede. A s nimi – obvykle – jen jedna učitelka. Dá se vůbec zvládnout zapojit a rozvíjet všechny? Na to se ptal i seriál Jak se dělá dobrá škola.
Kateřina Emer vytvořila projekt Synapse, který školí odborníky pracující s nadanými a pomáhá školám tyto žáky lépe začlenit. Na facebooku vede také skupinu Malí a velcí (asi) nadaní a působí v této oblasti jako poradkyně, lektorka a koučka. Sama mezi lidi s vysokým intelektem patří a na vlastní kůži tak zná i jejich obtíže. „Lidé si často myslí, že nadané děti mají někde přidáno a někde ubráno. Ale tak to není. Ony mají prostě všeho přidáno. Vnímají všechny vjemy strašně intenzivně, všechny emoce strašně hluboce. A jsou často samy,“ říká.
Barbora Bitomská učí chemii a biologii na Mendelově gymnáziu v Opavě. Na jejích hodinách studenti točí videa, skládají básně i hrají divadlo. „Nechci po nich, aby znali s prominutím, kdejaký prd,“ říká. K maturitě z těchto předmětů chodí u ní i jejích kolegyň více žáků, než je obvyklé, a úspěch mají i u přijímaček na vysoké školy. Je jednou z letošních finalistek ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic.
Sloh mi můžeš odvyprávět. Chybu si zkus najít sám a pak dostaneš jedničku. A hlavně: chci o tobě vědět víc. Zeptali jsme se rodičů, čím je učitelky a učitelé jejich dětí mile překvapili.
Když se začne mluvit o nadání dítěte, je Pedagogicko-psychologická poradna nejčastěji skloňovanou institucí. Právě jejich posudek je pro školu tím jediným, který bere v potaz. Na jeho základě může získat škola podporu a dítě podpůrná opatření, které mu v jeho vzdělávání pomohou. Co vás při vyšetření čeká? Kdo má právo vidět výsledky testů a musíte jít jen do spádové poradny? Na všechno jsme se vás dopodrobna zeptali Pavly Pickové, krajské koordinátorky podpory nadání, která působí v Pedagogicko-psychologické poradně pro Prahu 1, 2 a 4.
Milada Smutná je letošní finalistkou ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic 2023. Vyučuje na soukromé základní škole Liška a je také spoluautorkou knihy Dyslektický mozek. Co je pro ni při výuce nejdůležitější? Aby se dítě při učení nestresovalo. A to ani v případech, kdy mu něco opravdu nejde. „Ve stresu mozek dítěte nemůže optimálně fungovat,“ říká.
Monika Stehlíková se ve své praxi setkává s nadanými dětmi, s nimiž rodiče přicházejí z mnoha důvodů. Nejčastějším zadáním je, aby nadané pochopilo a přijalo svoji odlišnost a zlepšilo se tak jeho sebevědomí. Někdy přichází i kvůli problémům v chování. Přichází na to, že jejich chování mnohdy pramení z pocitů nepochopení a nespravedlnosti z okolí. „Říct dítěti, že jeho chování není přijatelné, můžeme i empaticky,“ říká Monika Stehlíková.
Kateřina Čiháková učí přírodopis na ZŠ Světice ve Středočeském kraji. Je jednou z jedenácti finalistek/finalistů ceny Global Teacher Prize Czech Republic pro inspirativní učitele. Co dělá jinak? Přírodopis učí nejraději ve dvouhodinovkách a ideálně venku, a je radši, když žáci vědí, co s hliníkovou plechovkou, než jaký druh vážky patří do které čeledi.
