Lucie Rybová 
Kateřina Čiháková učí přírodopis na ZŠ Světice ve Středočeském kraji. Je jednou z jedenácti finalistek/finalistů ceny Global Teacher Prize Czech Republic pro inspirativní učitele. Co dělá jinak? Přírodopis učí nejraději ve dvouhodinovkách a ideálně venku, a je radši, když žáci vědí, co s hliníkovou plechovkou, než jaký druh vážky patří do které čeledi.
Marek Vít učil angličtinu na základní, střední i vysoké škole. Stal se učitelem jazyků 2008 a přednáší učitelům, jak mohou angličtinu žákům přiblížit i zábavně. Odmítá memorování slovíček i překlady a na svých přednáškách ukazuje metody, které dětem přinesou mnohem víc. Které to jsou? „To jsou přesně ty, o které vám spousta učitelů řekne, že je dělat nemohou, protože na ně nemají čas,“ říká Marek Vít.
Hance je třináct let a po rozvodu rodičů žije pouze s matkou, která začala nadměrně pít. Hanka ji musí často budit do práce. Jsou ale dny, kdy je matka v takovém stavu, že není schopná vstát a Hanka má strach o její život. Když je matka střízlivá, vyčítá své dceři, že je stejná jako její otec a že se proti ní spikli. Některé dny jsou pak plné omlouvání a slibů, které ale matka nikdy nedodrží.
Když jsem nastupovala do ZŠ Trojská, zrovna končila první vlna epidemie Covid-19. Slovní sumativní hodnocení bylo doporučované vládou a vyšly k němu také pokyny. Tehdy jsme se s vedením školy domluvili, že zkusíme pilotovat slovní hodnocení od prvního ročníku. Start byl poměrně jednoduchý, jednak díky situaci kolem Covidu a jednak po této možnosti hodně volali rodiče, takže jsem kolem sebe měla velkou podporu.
Tereza Vítková získala třetí místo v letošním ročníku ceny pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize Czech Republic. Její žáci sedávají v takzvaných hnízdech a ona tráví spoustu času i s jejich rodiči. Kromě tří škol v přírodě za rok se s nimi schází pravidelně i během svého volna.
Co se stane s pavoukem, když ho vyhodíte z okna? A co se s ním stane, když ho vyluxujete? Také vám přijde, že podobné otázky slýcháte od svých dětí prakticky neustále? Odpovídat na ně není vždy jednoduché. Občas si říkám, že by to chtělo hned celou rotu vědeckých pracovníků, kteří by byli neustále v pozoru, připraveni na můj telefon. A představte si, ona existuje.
Podle zprávy České školní inspekce neumí české školy identifikovat nadané děti, a i pokud ano, tak s nimi často neumí pracovat. Národní pedagogický institut ČR pomáhá v každém kraji pěti školám zavést systém podpory nadání. „Základem je, umět pracovat s heterogenním kolektivem a podporovat jak nadané žáky, tak i ty na druhé straně spektra a všechny mezi tím,“ říká Zdeňka Chocholoušková, garantka podpory nadání.
Vladimír Marček je psycholog a psychoterapeut. Má svou praxi v Brně a v létě jezdí na několik táborových turnusů. Pro děti vymýšlí aktivity a má pro ně i konzultační hodiny, pokud by některé z nich mělo problém. A také třeba být i takovým dětskými ombudsmanem. „Někomu může totiž stezka odvahy ve stylu budíček ve čtyři v noci, cesta kukuřičným polem, brodění se potokem a pak skok do jezera připadat jako super dobrodružství, ale pro jiného se to může blížit traumatickému zážitku,“ říká Vladimír Marček.
Jan Kohut vytváří výuková videa, přednáší a školí žáky i učitele v tom, jak (se) efektivně učit. Zároveň však boří zažité představy o tom, jak by podle nás učení mělo vypadat. Například, že nestačí, když si informace několikrát za sebou přečteme nebo když si způsob učení přizpůsobujeme tak, jak nám to nejvíce vyhovuje.
V Česku nyní navštěvuje základní školy mnohem více dětí cizinců než dříve, zvyšují se i socioekonomické rozdíly mezi žáky. Pavel Bobek, učitel ZŠ Solidarita a finalista ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic 2022 studoval a učil na prvním stupni základní školy v Londýně, kde právě s takovými třídami mají bohaté zkušenosti. Dají se však přenést i do Česka?
