Je těsně před Mikulášem. Čekají nás ulice plné rozdivočelých čertů, ale i články a diskuze o traumatech dětí z Mikuláše. Jak tuhle tradici uchopit? Je to strašení, přežitek, nebo zkouška? Není to filosofické téma, ale praktická otázka mnohých rodičů, kteří se k tomu musejí nějak postavit. Přemýšlením o různých zvycích a tradicích jsem strávila teď na … Číst dál
Alternativní školy nežijí na obláčku, zažívají se vším všudy to, co je vlastní celému lidstvu: konflikty, neshody, nedodržení pravidel. Zajímalo nás, jak se s tím vypořádávají v takzvané svobodné škole. Pro tento druh škol je totiž charakteristické, že nastavování pravidel soužití i řešení problémů řeší demokraticky a podílí se na tom všichni členové komunity, děti i … Číst dál
„Chtěla jsem ze školy co nejrychleji pryč, abych mohla dělat něco užitečného, třeba péct dorty,“ říká Jitka Hřebecká, která se nakonec nestala cukrářkou, ale učitelkou. Již patnáct let působí na malé církevní základní škole Archa v Petroupimi u Benešova, nejprve jako učitelka, nyní již šest let školu vede. Jak velkým odborníkem na svůj předmět má být … Číst dál
Do první waldorfské školy založené v roce 1919 v německém Stuttgartu chodily ze čtyř pětin děti dělníků továrny na cigarety Waldorf Astoria. Byla společným počinem dvou přátel, ředitele továrny Emila Molta a zakladatele waldorfského školství Rudolfa Steinera. Jejich záměrem nebylo poskytnout chudým dětem drobty nejzákladnějšího vzdělání a pár praktických dovedností. Škola jim měla dát znalosti a dovednosti … Číst dál
„Děti u nás získají vše, co jejich vrstevníci ve státních školkách, ale i něco navíc do života,“ říká zakladatelka lesního klubu pro předškolní děti Jana Rudová. To něco navíc je odolnost – ven se chodí i v mrazech – a možnost dělat praktické věci. S mužem a dalším kamarádem se tedy před dvěma lety rozhodli, … Číst dál
O alternativních rodičích se ví, že jim moc nezáleží na školním prospěchu jejich dětí. Ale co za tím je? Jsou snad lhostejní k tomu, jak to s potomkem v životě dopadne? Tady se dozvíte víc o tom, jak přemýšlejí. Ještě do nedávné doby nejpočetnější skupinou rodičů byli lidé vyznávající filozofií „co člověka nezabije, to ho posílí“. Sami … Číst dál
Zazvoním na zvonek školy a ozve se podle hlasu malé dítě. Ptám se na paní ředitelku a ono mi vysvětlí cestu do jiné budovy. Podle jeho instrukcí ji najdu a popravdě – překvapí mě to. To, že sedí děti s učiteli v kruhu na koberci, a ne v lavicích, je v dnešní škole rutinní a již i parodovaná věc, … Číst dál
Petra Hylová vystudovala střední rodinnou školu, když tento obor ještě v devadesátých letech minulého století existoval, a již jako studentka genderu na Fakultě humanitních studií UK prozkoumala ve své diplomové práci tuto vzdělávací instituci pohledem studentek i pedagogů. Snaží se zjistit, jakou měly motivaci, jaká očekávání a jak je přijímal trh práce. Jaké bylo společenské … Číst dál
Ve svobodné škole to funguje úplně jinak, než byste v dobré vzdělávací instituci čekali, zvláště pokud jste konzervativní rodič. I sedmileté dítě tam má ve školní samosprávě hlas stejné váhy, jakou má hlas dospělého. A děti se tam nemusejí učit, dokud samy nechtějí. Kupodivu to funguje. Již více generací absolventů svobodných škol si v životě profesně i … Číst dál
Naučit studenty myslet, pěstovat jejich silnou vůli, ale i vztah k umění. Umožnit jim vyzkoušet si co nejvíc činností a zjistit, co je pro ně to pravé. To jsou hlavní zásady, kterých se drží na lyceu ve východočeském Jevíčku. Alternativní odnož tamního gymnázia vznikla teprve před třemi lety, ale už nyní má čím inspirovat. „Naservírovaná fakta … Číst dál
