Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

mimoškolní vzdělávání

Trans a nebinárních dětí nepřibývá, ale doba je dost bezpečná, takže můžou s barvou ven, říká Agáta Hrdličková

autor:
"I když většina rodičů zažije šok, zdravou reakcí by mělo být ocenění, že se vám dítě svěřilo," říká Agáta Hrdličková.

Téma trans a nebinárních dětí či dospívajících poslední dobou rezonuje světem. Děti se přestávají identifikovat se svým biologickým pohlavím nebo společensky danými genderovými rolemi, které se s biologickým pohlavím obvykle spojují. Jak se v tom zorientovat? A co když s něčím takovým přijdou i ty vaše? Otázek jsem pro rozhovor s Agátou Hrdličkovou, která se jako odbornice věnuje queer tematice, transgenderu a nebinárnosti, měla opravdu hodně.

Konec sexuálních predátorů na kroužcích? Ministerstvo přichází s konkrétním návrhem

autor:
Bohužel dnes v řadě případů nemáte jako rodič šanci zjistit, jestli se daný lektor v minulosti nedopustil trestného činu.

Před několika měsíci zavolal řediteli jedné pražské volnočasové agentury rozrušený otec malého chlapce. Jeho syn se právě vrátil z kroužku, kde mu lektor říkal, ať s ním jde na toaletu. Nešel. Přeběhl domů a vše řekl rodičům. Ti se okamžitě se spojili s organizátorem a zavolali policii. „Když si jeho jméno prověřili, ptali se, jak jsme mohli člověka s takovou minulostí zaměstnat pro práci s dětmi,“ popisuje člen vedení kroužkové agentury, který si přál zůstat v anonymitě.

Jasmína Houdek: Velikonoční tradice rušit nechceme, nikdo se ale nemusí nechat šlehat pomlázkou

autor:
"Šlehání pomlázkou není zábava, je to ponižující."

Velikonoce jsou tak trochu jako Vánoce. Máme velká očekávání, setkáváme se s lidmi, které jinak moc nevídáme. A rozdělují nás představy o tom, jak je slavit. Největší diskuse se točí kolem pomlázky nebo polévání vodou. Co mělo mít kdysi „efekt zmlazování“, má pachuť násilí. Jak vykomunikovat změnu tradic v rodině, která věří na ty původní? Ptala jsem se Jasmíny Houdkové z projektu Moderní sebeobrana, která vás může naučit nejen, jak se ubránit násilníkům, ale i verbálně ustát své hranice.

Neudělal jsem maturitu. Co dál? Neúspěch umí zkomplikovat život

autor:
Zejména pro neúspěšné maturanty z odborných škol je tu ale ještě jedna naděje, jak si maturitu nakonec přece jen udělat.

Jak složit maturitní zkoušku, když se to nepovede ani na jaře, ani v září? A co nejčastěji stojí za selháním u zkoušky z dospělosti? Vždy v období maturit se lze v médiích dočíst, kolik studentů takzvaně neprošlo. Co se ale s neúspěšnými maturanty a maturantkami děje dál? To zkoumal výzkumný tým z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně pod vedením Petra Novotného.

Petr Daniš: Některé děti už v deseti vědí, že ekologie je pro ně téma. A to mi přijde krásné!

autor:
"Většina z nás si už uvědomuje, že současný rychlý svět má limity. Cítíme tlak, nespokojenost, mluvíme o sebehygieně. V tom je přece příroda dobrý spoluhráč," říká Petr Daniš.

Potkali jsme se před čtyřmi lety při finalizaci knížky Svobodná hra, kterou Petr Daniš napsal se svou ženou Justinou. Vloni vydal další: Klima jako příležitost. A když ji čtete, máte kromě spousty „aha momentů“ pocit, že stačí vlastně málo, a svět může být i pro další generace živoucí a vy v klidu. A trpíte-li enviromentálním žalem, doporučuju si s Petrem rovnou popovídat. Jeho úhel pohledu na klima a enviromentální otázky nebo to, jak máme pro zelenou budoucnost vychovávat děti, je vlastně úlevný.

Třináct hodin denně s mobilem? Vysokoškoláci učí mladší děti, jak se z digisvěta nezbláznit

autor:
Jak dlouho to vydržíte s mobilem v ruce?

Jak rozeznat dezinformace nebo na co si dát pozor při sdílení obsahu na sociálních sítích? Ačkoliv jsou to v dnešní době potřebné znalosti, ve školách na mediální výchovu mnohdy není dostatek prostoru. S tím se snaží pomáhat třeba brněnský spolek Zvol si info, který pro základní a střední školy pořádá speciální workshopy. Na nich lektoři žákům ukazují, jak se pohybovat v on-line světě. 

Koktání jako téma ročníkové práce. Spolužáky to zaujalo a pro mě to bylo užitečné, říká lyceán

autor:
"Kde mě koktání společensky omezuje, a to už odmalička, je v mém humoru," říká Václav Podrazil.

Ročníková práce je hlavní událostí ve třetím roce waldorfského lycea a může se týkat prakticky čehokoli. Má teoretickou, praktickou a uměleckou část a žáci zpracovávají nejčastěji téma, ke kterému mají nějaký vztah, což může být šití historického kostýmu, vytvoření videohry, překladu či knihy poezie. Ale i něco ještě osobnějšího. Václav Podrazil si zvolil koktavost. 

Zakladatelka STOB: Za téměř každým dítětem s obezitou stojí chování rodičů

autor:
U dospělých stále přetrvává pocit, že sladkosti jsou pro děti něco dobrého a za odměnu.

V posledních letech výrazně přibylo dětí, které trpí obezitou. Podle Státního zdravotnického ústavu se jejich počet za posledních dvacet let zdvojnásobil. I když se zdálo, že vrchol má Česká republika za sebou už v roce 2016, období covidu a s ním spojený lockdown se statistikou opět zahýbaly a počet dětí s obezitou stoupl na 16 procent. 

Plány psát umíme a jsou hodně sexy, ale pak je neplníme, říká k první fázi Strategie 2030+ Miroslav Hřebecký

autor:
"Nemáme ve společnosti shodu na cílech vzdělávání. Nemáme vzdělávání jako absolutní prioritu," říká Miroslav Hřebecký.

EDUin na půdě Senátu představil letošní Audit vzdělávání, kde se programový ředitel Miroslav Hřebecký v analýze věnuje naplňování Strategie 2030+.  Výsledky nejsou příliš uspokojivé, protože v první fázi se naplnila zhruba čtvrtina. „A aby nedošlo k mýlce, zdůrazňuji, že jde o 20 až 30 procent v prvním období. To vůbec neznamená, že jsme naplnili 20 až 30 procent celé Strategie,” říká expert na vzdělávací politiku. 

Dítě potřebuje věřit, že překážky v životě dokáže překonat, říká psychiatrička

autor:
"Spokojení jsme, když naplňujeme svoje potřeby. Čím je dítě menší, tím více musíme naplňování jeho potřeb suplovat," říká Lucia Vašková.

Doba je těžká a cítí to i děti, které složitě nacházejí pozitivní vzory a sebedůvěru. Částečně to způsobují i někteří rodiče, když potomky chrání i před drobnými nepříjemnostmi. „Klíčovým nástrojem ke spokojenému a dobrému životu je psychická odolnost. Pomáhá všem, i dětem s psychiatrickou diagnózou,“ říká psychiatrička Lucia Vašková.