V posledních letech výrazně přibylo dětí, které trpí obezitou. Podle Státního zdravotnického ústavu se jejich počet za posledních dvacet let zdvojnásobil. I když se zdálo, že vrchol má Česká republika za sebou už v roce 2016, období covidu a s ním spojený lockdown se statistikou opět zahýbaly a počet dětí s obezitou stoupl na 16 procent.
EDUin na půdě Senátu představil letošní Audit vzdělávání, kde se programový ředitel Miroslav Hřebecký v analýze věnuje naplňování Strategie 2030+. Výsledky nejsou příliš uspokojivé, protože v první fázi se naplnila zhruba čtvrtina. „A aby nedošlo k mýlce, zdůrazňuji, že jde o 20 až 30 procent v prvním období. To vůbec neznamená, že jsme naplnili 20 až 30 procent celé Strategie,” říká expert na vzdělávací politiku.
Doba je těžká a cítí to i děti, které složitě nacházejí pozitivní vzory a sebedůvěru. Částečně to způsobují i někteří rodiče, když potomky chrání i před drobnými nepříjemnostmi. „Klíčovým nástrojem ke spokojenému a dobrému životu je psychická odolnost. Pomáhá všem, i dětem s psychiatrickou diagnózou,“ říká psychiatrička Lucia Vašková.
Přesně deset let od doby, co stát vedle mateřských škol ustanovil jako právoplatné předškolní vzdělávání dětské skupiny, postupujeme zase o kousek dále a poměrně čerstvě víme, že od ledna 2025 bude možné na základě chystané novely o dětských skupinách vnímat jako další možnost péče o děti tzv. sousedské hlídání. Jak bude mít nastavená pravidla a komu doopravdy tato snaha ministerstva práce a sociálních věcí uleví?
Špatný den, týden, možná i měsíc nebo rok. A možná i déle. Příliš mnoho tlaku a příliš mnoho dospělých, kteří to nechápou. I když se třeba snaží. Stále více dospívajících se potýká s problémy, se kterými se často nemají komu svěřit. Právě pro ně je určen projekt #KAREme, který spustila nadace Twisten Foundation a odborně zajišťuje organizace Endlessly. Fungovat začal v únoru a nyní by už o něm měly vědět střední školy i gymnázia.
K debatě přišel zcela náhodou přes kamarády, kteří ho do ní navedli. Už u ní zůstal a nyní byl s českým národním týmem na historicky prvním mistrovství Evropy, kde se umístili na 10. místě. Přípravy jim zabírají hodiny, přesto ale někdy mění celou obhajobu i pár minut před začátkem. „Občas zjistíme, že jsou naše argumenty slabé, potřebujeme je vylepšit, a tak děláme poznámky na poslední chvíli,” popisuje v rozhovoru pro EDUzín debatér Kryštof Olša.
Všichni je znají, ale jen málokdo je doopravdy četl – nejspíš ještě méně lidí si jejich četbu dokázalo nějak užít. Řeč je o všelijakých dílech takzvané povinné literatury, s nimiž s většími či menšími úspěchy válčí už celé generace českých žáků a studentů. Pomocnou ruku jim nyní podává Český rozhlas Wave a jeho podcast nazvaný Buchty čtou.
V jedné epizodě populárního amerického seriálu Průměrňákovi si matka vytvoří falešné profily na Facebooku a spřátelí se s dcerou, aby jí komentovala fotografie a Sue byla díky tomu mezi vrstevníky populárnější. Dnes by ale klidně mohla mít i virtuálního kamaráda v podobě umělé inteligence. Chatboty jsou čím dál lepší a konverzace s nimi může především na mladší děti působit skutečně. “Přestože chatbot říká, že je virtuální kamarád, mozek na to reaguje, jako kdyby reálný byl,” vysvětluje ředitelka SOFA Lenka Felcmanová.
Pražské Gymnázium Nad Alejí by mělo být kvůli jarním prázdninám prázdné. Místo toho je tady ale na 200 středoškoláků. Na historicky první mistrovství Evropy se do Česka sjeli debatéři z 20 států, aby zjistili, kdo umí stavět argumenty nejlépe na starém kontinentu.
„Cítit se někde dobře“ ještě pořád nepovažujeme za úplně důležitý parametr spokojeného života. To už mnohem spíš (a často právě dětem) říkáme, co je třeba vydržet nebo překonat. Přesto dnes vrcholí projekt Týden wellbeingu ve školách, který téma spokojenosti vytahuje na světlo. Ať už ve vztahu ke vzdělávání nebo v souvislostech se zráním dětské osobnosti a celoživotního nastavení. V čem nejvíce pokulháváme a kde můžeme pomoct my, rodiče?
