Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

mimoškolní vzdělávání

Sněhové vločky? Děti jsou takové, jaké jsme je vychovali, říká Lenka Felcmanová

autor:
Pocit životní spokojenosti nastává, když máme naplněné základní potřeby.

„Cítit se někde dobře“ ještě pořád nepovažujeme za úplně důležitý parametr spokojeného života. To už mnohem spíš (a často právě dětem) říkáme, co je třeba vydržet nebo překonat. Přesto dnes vrcholí projekt Týden wellbeingu ve školách, který téma spokojenosti vytahuje na světlo. Ať už ve vztahu ke vzdělávání nebo v souvislostech se zráním dětské osobnosti a celoživotního nastavení. V čem nejvíce pokulháváme a kde můžeme pomoct my, rodiče?

Na rok vysokoškolákem na zkoušku. Reportáž z Masarykovy juniorské univerzity

autor:
Každý měsíc na jiné fakultě. Účastníci univerzity se tak podívají i tam, kam by se běžně nedostali.

Vyzkoušet si studium na vysoké škole nanečisto a objevit nová témata, se kterými se ve školních lavicích běžně nepotkají. To je cílem takzvané MjUNI – tedy juniorské univerzity, kterou pořádá brněnská Masarykova univerzita. Ta už osmým rokem dětem a dospívajícím přibližuje svět vědy a snaží se v nich vzbudit zájem o bádání. Účastníci každý měsíc poznávají jinou fakultu a tím i zjišťují, co by je třeba v budoucnu bavilo studovat. 

Zapojte se s dětmi do ankety Kniha dětského srdce a vyberte to nejlepší čtení roku 2023!

autor:
Dášenka, nebo Malý princ?

Čtou vaše děti? A jaká knížka se jim nejvíc líbila v uplynulém roce? Přesně to zajímá anketu Kniha dětského srdce, která probíhá až do konce měsíce února. Od roku 1993 ji vyhlašuje Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského a zapojit se do ní mohou se svým tipem na nejlepší knížku roku všechny děti do věku 18 let!

Co je to výdaj, jak se pojišťuje domácnost, co patří do nezbytných výdajů v domácím rozpočtu? Děti se utkaly o Filipův pohár finanční gramotnosti

autor:
V každém týmu bylo pět žáků a na řešeních se podíleli všichni. FOTO: ČSOB

V prvním patře budovy České národní banky na pražském Senovážném náměstí se to místo bankéřů v oblecích hemžilo dětmi. Do centra tuzemského bankovního dění přijelo soutěžit 14 pětičlenných týmů o Filipův pohár finanční gramotnosti. Utkali se mezi sebou v pěti hrách, z nichž každá byla zaměřená na trochu něco jiného – od rychlosti a správnosti v kvízu až po “moneyboxy”, kde děti řešily pojištění nebo investice.

Více se nám ozývají školy, kde už nějaká úroveň finanční gramotnosti je, spolupracujeme ale i s dětskými domovy, říká ředitelka Filipova poháru

autor:
Ředitelka soutěže Filipův pohár Jitka Hajičová.

Ředitelka soutěže Filipův pohár Jitka Hajičová. FOTO: ČSOBFilipův pohár finanční gramotnosti chce přivést děti zábavnou formou k tématu finanční a digitální gramotnosti. Tomuto tématu se zaměstnanci v ČSOB už sedm let věnují přímo ve školách. Soutěž je podle její ředitelky takovým vyvrcholením. „V základním kole děti prostřednictvím naší aplikace Filip odpovídají na otázky. A ty … Číst dál

Když tě trápí úzkost, odložíme ji do krabičky. I to se učí rodiče v novém kurzu, vysvětlují psycholožky

autor:
Psychologové diagnostikují úzkost, pokud nám nějaké myšlenky nebo emoce narušují každodenní život po dobu delší než dva týdny.

Návaly pláče, špatný spánek, panické ataky. Úzkostmi trpí v Česku až třetina dětí a jejich problémy se většinou projevují už na základní škole. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) teď rozjíždí nový program pro rodiče nazvaný Bez obav. „Čekací lhůty k odborníkům jsou dlouhé i šest měsíců. Když ale rodič s dítětem chce pracovat a dostane k tomu vhodné techniky, nakonec dítě terapeuta nebo psychiatra nemusí ani potřebovat,“ říkají Marie Polášková (MP) a Marta Fišerová (MF).

Minus deset stupňů, devět dětí k tomu. Reportáž ze zimní expedice jedné malé školy

autor:
Těsně před osmou už vidím jen několik spacáků seřazených na patřičnou světovou stranu.

Po krátké oblevě přichází mrazivá noc, očekává se, že teploty klesnou k mínus deseti stupňům. A já? Sedám do auta a vyrážím do jedné pošumavské vesnice. Děti z místní základní školy právě absolvují premiérovou zimní expedici. U toho coby vysokoškolský učitel zážitkové pedagogiky musím být. 

Ve třídě nedosáhneme stejného výsledku jako v laboratoři, říká kognitivní psycholog Willingham. Zkoumá, proč žáci nemají rádi školu 

autor:
Abychom se v životě něco skutečně naučili, musíme si to zapamatovat.

I když si to většina z nás myslí, náš mozek není k přemýšlení stvoření. Ba naopak nás před ním má chránit. Těmito slovy začíná kognitivní psycholog Daniel T. Willingham knihu Proč žáci nemají rádi školu?, kde se snaží rozluštit dvě základní otázky – jak funguje mysl žáků a jak se díky tomuto poznání stát lepším učitelem. Po přečtení knihy jde ale říct daleko víc. Sepsané řádky nejsou jen pro učitele, ale pro každého. kdo má zájem o učení. 

Empatie se dá naučit, říkají lektoři nenásilné komunikace. Lepší vztahy ve škole mají dopad i na učení

autor:
"Mám kolem sebe řadu metodicky “nabitých” učitelů. Z rozhovorů s nimi o jejich problémech se mi ale zdálo, že začínají spíše u vztahů než u učiva," říká Hana Švábíková.

Vztahy mezi učiteli a dětmi v části českých škol nejsou dobré. Alespoň to říkají výsledky nedávno zveřejněné zprávy z testování PISA, která i tuto oblast zkoumala v necelé třicítce zemí. V kvalitě vztahů mezi žáky a učiteli dosahujeme nejhorších výsledků ze všech. Co to dělá s motivací a psychikou dětí? Jak vztahy ve škole ovlivňuje nálada ve sborovně? A je možné empatii a budování dobrých vztahů ve škole i mimo ní naučit? Nejen o tom jsme si povídali s Hankou Švabíkovou a Petrem Sucháčkem z NVC Brno, kteří pomáhají školám nastavit lepší vztahy a klima díky nenásilné komunikaci.

Mladé lidi zajímají hlavně investice, říká Jakub z projektu Nekrachni. Chtějí rychle zbohatnout

autor:
"Rodiče cítí zábrany, když mají dětem vyčíslit svoje příjmy a náklady," říká Jakub Rychlý.

Na prahu dospělosti nebyli úplně bez peněz, ale jistí v kramflecích se necítili. Maria Šimůnková a Jakub Rychlý proto založili projekt Nekrachni. Vzdělávají mladé lidi i jejich učitele v otázkách finanční gramotnosti, a plány mají veliké – i díky grantu od Google. „Teenageři dnes vidí influencery a chtějí taky rychle zbohatnout,“ říká Jakub Rychlý. „Jenže když jdete do rizika a neumíte to, je to stejně nebezpečné, jako se bez znalostí vrtat doma v elektřině.“