Na Tchaj-wan jsem přijela v roce 2014, původně na dva roky kvůli studiu. Chtěla jsem do Japonska, ale Tchaj-wan studentům magisterských stupňů nabízí lepší podmínky. Potkala jsem tu svého současného manžela a letos tady načínám už desátý rok. Před čtyřmi lety se nám narodila dcera Nina, před rokem a půl syn David.
Děti si v jedné škole mohou dát skvělý oběd, o vesnici vedle mohou ve druhé dostávat nevzhledné cosi, co pamatují ještě jejich rodiče. A obě školní jídelny tím splňují nastavené nároky a pravidla takzvaného spotřebního koše, podle kterého mají kuchařky vařit. Jenže doba se mění a po více než třiceti letech by se mohl ještě letos dětem na talíři objevit oběd podle nových pravidel.
Na konci roku Česká školní inspekce vydala zprávu, která shrnuje a hodnotí výsledky českých patnáctiletých žáků v mezinárodním šetření PISA. To se tentokrát soustředilo na matematiku a ukázalo, že rozdíly mezi žáky a školami se neustále prohlubují a že velký vliv na ně má rodinné zázemí. „V tomto ohledu jsme čtvrtí nejhorší z 81 zúčastněných zemí,“ říká analytička Informačního centra o vzdělávání EDUin Nikola Šrámková.
V prvním patře budovy České národní banky na pražském Senovážném náměstí se to místo bankéřů v oblecích hemžilo dětmi. Do centra tuzemského bankovního dění přijelo soutěžit 14 pětičlenných týmů o Filipův pohár finanční gramotnosti. Utkali se mezi sebou v pěti hrách, z nichž každá byla zaměřená na trochu něco jiného – od rychlosti a správnosti v kvízu až po “moneyboxy”, kde děti řešily pojištění nebo investice.
Ředitelka soutěže Filipův pohár Jitka Hajičová. FOTO: ČSOBFilipův pohár finanční gramotnosti chce přivést děti zábavnou formou k tématu finanční a digitální gramotnosti. Tomuto tématu se zaměstnanci v ČSOB už sedm let věnují přímo ve školách. Soutěž je podle její ředitelky takovým vyvrcholením. „V základním kole děti prostřednictvím naší aplikace Filip odpovídají na otázky. A ty … Číst dál
Vztahy mezi rodinou a školou se probírají na sociálních sítích i v tradičních médiích, ve sborovnách, kavárnách i na dětských hřištích. Co si budeme povídat, prostor a pozornost dostávají mnohem spíš příklady vztahů problematických, zejména pak nevhodné, necitlivé či nedostatečné komunikace. Na dvě kliknutí najdete mraky bizarních poznámek z žákovských knížek a školních systémů, vzkazů u písemek a domácích úkolů, ale i historek o bláznivých požadavcích a arogantním vystupování rodičů a ukázek nesrozumitelných emailů z obou stran.
Po krátké oblevě přichází mrazivá noc, očekává se, že teploty klesnou k mínus deseti stupňům. A já? Sedám do auta a vyrážím do jedné pošumavské vesnice. Děti z místní základní školy právě absolvují premiérovou zimní expedici. U toho coby vysokoškolský učitel zážitkové pedagogiky musím být.
"Jestliže se mění strategické cíle ve vzdělávání, mění se kurikulum a mění se také společnost, je potřeba reagovat také změnou hodnocení," říká Jana Kratochvílová. FOTO: Jana KratochvílováMasarykova univerzita představila nový typ vysvědčení, které budou mít školy k dispozici. Výstupy z předmětů se hodnotí na škále od jedné do čtyř podle toho, jak je daný žák … Číst dál
Ministerstvo školství už v loňském roce oznámilo, že by chtělo do budoucna zavést slovní hodnocení na prvním stupni základních škol. Až dosud však nebylo jasné, jak by takové vysvědčení mohlo vypadat. Školy, které ho už od známek upustily, většinou využívaly formu klasického slovního hodnocení, tedy delších textů. Nyní Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity představila nový typ. Je určitým kompromisem mezi klasickými známkami a slovním hodnocením a snaží se odbourat nevýhody obou.
I když si to většina z nás myslí, náš mozek není k přemýšlení stvoření. Ba naopak nás před ním má chránit. Těmito slovy začíná kognitivní psycholog Daniel T. Willingham knihu Proč žáci nemají rádi školu?, kde se snaží rozluštit dvě základní otázky – jak funguje mysl žáků a jak se díky tomuto poznání stát lepším učitelem. Po přečtení knihy jde ale říct daleko víc. Sepsané řádky nejsou jen pro učitele, ale pro každého. kdo má zájem o učení.
