Často mi z něj cuká víčko, na druhou stranu je to neobyčejný život, říká maminka matematicky nadaného syna

"Myslím, že Alex je obrovským motorem i pro sestru. Ta v něm vidí úplného boha," říká Michaela Kostková.

Alexandr Kostka má v deseti oblastech z dvanácti mimořádné nadání a jeho vášní je matematika.
“Tím, že jsme se o nadání dozvěděli, se nám obrovsky zvýšila tolerance k synovým projevům, které jsme dřív brali jako nesmyslné záseky,” popisuje Michaela Kostková zvláštnosti života s nadaným dítětem, které mohou potkat i rodinu, která to nečekala. 

Posiluje odvahu být sám sebou, říká učitelka o předmětu, který se učí jen na waldorfské škole

Měděné hůlky jsou specifickým eurytmickým nástrojem. Slouží ke srovnání tělesného postoje, cvičení s nimi už se zaměřují na základní pohybové kompetence.

Eurytmie je umělecky ztvárněný pohyb vyjadřující zákonitosti a kvality řeči a hudby. Ve waldorfském vzdělávání je to povinný předmět. Za svá vystoupení na mezinárodním festivalu v německém Wiiten Annen žáci pražského waldorfského lycea často sklízejí dlouhý potlesk vestoje.  Vedení školy si myslí, že je to především zásluhou Barbory Forbakové, která na lyceu eurytmii učí už dvanáct let.

Ty na matiku prostě nejsi! To by děti neměly slyšet, říká oceněný učitel Tomáš Chrobák

Učitel, který věří, že snaha se vyplatí, má rád výzvy a umí je pro děti vytvářet, na ně tuhle životní filozofii přenáší.

Přibližně polovina českých dětí ve školním věku si podle analýzy PISA, kterou vydala ČŠI, myslí, že jejich schopnosti i inteligence jsou jednou provždy dané a neměnné. Takové uvažování je charakteristické pro takzvané fixní nastavení mysli, které na rozdíl od růstového bere dětem i dospělým chuť učit se nové věci. „To téma je obrovsky zajímavé a v praxi zatím nepodchycené,“ říká Tomáš Chrobák, učitel matematiky v Bašce u Frýdku-Místku a vítěz jednoho z minulých ročníků českého učitelského ocenění Global Teacher Prize.

Vášeň, jako by to bylo doopravdy. Jak se na waldorfském lyceu učí byznys

Debata ve skupině s učitelem.

„Řešil jsem, co když to lidi nebudou kupovat a nebudeme mít na zaplacení, a pak mi docvaklo, že se to nebude dít reálně, a oddechl jsem si,“ směje se Ondřej Lopatka, žák čtvrtého ročníku  waldorfského lycea v Praze. Podnikatelský projekt na lyceu trvá jen týden a dva dny, ale na jeho konci mají imaginární firmy název, logo, slogan a podrobný byznys plán včetně analýzy bodu zvratu, odkdy  podnik začne vydělávat. A nemůže to být jen tak vycucané z prstu. 

Děti oceňují fér prostředí, říká učitel, který učil v Londýně a dnes působí v Praze

"Dobrý základ je důležitý, na udržování je pak třeba méně energie," říká Pavel Bobek o pravidlech ve třídě.

Nadávka nebo hnusná smska spolužákovi? Jsou učitelé, kteří nad tím mávnou rukou, protože z toho se přece nestřílí a je toho navíc mezi dětmi tolik, že by nedělali nic jiného, než je napomínali. Ne tak Pavel Bobek, učitel základní školy Solidarita v Praze, který prošel učitelským výcvikem ve Velké Británii. „Tam jsem se naučil, že pokud chceme mít ve škole dobré podmínky pro učení, žádné projevy agrese se netolerují a pravidla se vymáhají. S dětmi a rodiči řeším každou nadávku, o které se dozvím. Mí žáci oceňují, že se ve třídě udržuje fér prostředí, vnímají, že to je pro jejich dobro,“ říká. 

Jitka Polanská: Co se stane, když si o sobě děti myslí, že nemají na učení buňky

"Jak že se ve škole podporuje růstové myšlení?" ptá se JItka Polanská.

Stačilo by změnit jen jednu věc, aby se Česká republika zlepšila v testování PISA a aby se snížily vzdělávací nerovnosti, se kterými tak zápasíme. A nestálo by to žádné peníze. Změnit kulturní vzorce je ale asi to nejtěžší. Teď mluvíme o běžném a rozšířeném přesvědčení českých dětí, že na něco nemají buňky. A o tom, co pomaha asijským žákům ve zdolávání vzdělávacích překážek.

Raději vysvětluji, jak se barví vlasy, než pracuji s učebnicí, říká učitel chemie

S badatelskou výukou se dá začít všude, pokud je vůle a ochota čas od času zaimprovizovat, říká Petr Distler.

Zavést badatelskou výuku, která je postavená na samostatném objevování, není pro učitele snadné. Někteří se do toho ani nepouštějí ze strachu, že se jim hodina zhroutí a že nakonec děti nic nenaučí. Petr Distler je ale zastáncem badatelského učení, sám takto učí chemii na gymnáziu a pro ostatní učitele pořádá kurzy. Ačkoli byl i českým ambasadorem badatelství ve výuce v evropském projektu AmgenTeach, upozorňuje, že nejde o samospásnou metodu.

Uklízení nenařizuji. Jdu do rohu a začnu něco dělat, děti se přidají samy, říká ředitelka waldorfské školky

V prvním sedmiletí jde hodně o to, jak dobře, harmonicky se lidská bytost rozvine, říká Táňa Smolková.

Rutina je opak toho, co si mnozí představují pod dobrou předškolní výchovou. Waldorfská škola ale na opakování a rituálech staví. „Když máme začít uklízet, začnu ve stejném koutě jako každý den a děti samy vědí, co mají dělat, a následují mě. Základní metodou pro tento věk je nápodoba,“ říká ředitelka waldorfské mateřské školy ve Slušticích u Prahy Táňa Smolková, která se waldorfskou pedagogikou zabývá už třicet let.

Slušnost je nejvýhodnější životní strategie a relaxování je nutnost, říká lektorka

"Slovo „správné“ ve mně vzbuzuje lehkou averzi. „Hodnotovka“ se snaží o popisný, nehodnotící jazyk," říká Dana Hádková.

Když sestra Cyril Mooneyová převzala vedení soukromé školy pro děti bohatých v indické Kalkatě, byla to instituce pro privilegované dívky, ale postupně do ní začaly chodit i děti ulice. Ač se skladba žáků proměnila, dobrá pověst škole zůstala, a to díky hodnotovému vzdělávání, které její ředitelka, řádová sestra Cyril, zavedla. Česká lektorka hodnotového vzdělávání Dana Hádková vysvětluje, co je jeho podstatou: „Ukázat dětem i dospělým, že slušnost je nejvýhodnější životní strategie.“

Dobrovolnictví nám dělá dobře, shodují se studenti gymnázia, které se inspiruje Rychlými šípy

„Díky návštěvám v Pyšelích si dokážu lépe představit, s čím se potýkají lidi, kteří vyrostli v dětském domově."

O pražském osmiletém gymnáziu Přírodní škola někdo napsal, že je to vlastně maskovaný skautský oddíl. Zřejmě proto, že formování charakteru a práce pro druhé je takříkajíc přímo vytesaná do základů školy. “Když myslíme na druhé, je nám líp,” říká zakladatel a ředitel František Tichý a noří se do dalších a dalších projektů pomoci, k čemuž přizývá i žáky své školy.