Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Lucie Kocurová

Vystudovala Mediální studia a žurnalistiku na Univerzitě Karlově. V nejrůznějších redakcích pracuje už od studií. Blízký kontakt se světem škol a školek jí zajišťují její dvě dcery.

Netvařme se, že jednotné přijímačky jsou nedotknutelná svatá kráva, říká Hřebecký

autor:
Zrušit přijímačky? Ano!

Chodí na gymnázium stejně zaměřené děti jako na průmyslovku nebo střední zdravotnickou školu? Rozhodně ne; proto koneckonců máme různé typy škol, aby si mohl podle svého naturelu vybrat každý. „Potom ale nechápu,“ říká programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký, „proč někdo považuje za chytré, aby všechny děti procházely stejnými přijímačkami. Není to výhodné pro děti, není to výhodné pro školy, v konečném důsledku ani pro stát.“ Jak by tedy mohly přijímací zkoušky vypadat jinak?

Do Česka přijelo zatím asi 125 tisíc ukrajinských dětí. Jak je začlenit do škol?

autor:
Příběh jednotřídky z Klecan ilustruje situaci, která ve školství kolem válečných uprchlíků vznikla.

Během prvních dvou týdnů ruské invaze na Ukrajinu se starosta středočeských Klecan Daniel Dvořák příliš nevyspal. Napřed ve městě a okolí sehnal ubytování pro zhruba stovku ukrajinských rodin, potom jim domluvil dodávku potravin z velkoskladu u dálnice a nakonec musel řešit, jak se budou příchozí děti vzdělávat. Přes sociální sítě sehnal několik ukrajinských učitelek na výuku podle ukrajinských osnov, další potom na hodiny češtiny a v prostorách místní umělecké školy rozjel výuku pro děti od šesti do patnácti let.

Tisícovku za hodinu. I tolik platí rodiče, aby se dítě naučilo vyplňovat testy na přijímačky

autor:
Už umíme vyplňovat!

Systém jednotných přijímacích zkoušek na víceletá gymnázia rozjel velký doučovací byznys. Doučování, přípravné kurzy, testování – to všechno vytáhne rodičům z peněženek od několika tisícovek až po desetitisíce korun. Zájem o víceletá gymnázia dalece přesahuje volné kapacity, kdo chce tedy uspět, má pocit, že musí platit. 

Zmenšil se ve třídě hluk, vulgarity, vykřikování a krkání? Tak práce sociální pedagožky zabrala

autor:
"I když tu máme trojúhelník, kde jsou naštvaní rodiče, naštvaný učitel a já, tak je třeba pamatovat na to, že uprostřed je to konkrétní dítě, pro které všichni chceme to nejlepší."

Vyplnit “papíry” k příspěvku na bydlení, zajistit pro žáky připojení k internetu, ale také řešit konflikty ve třídě a pracovat s rodiči. Pozice sociálního pedagoga na má velmi pestrou náplň, která vychází z potřeb každé jedné školy.  “V konfliktech ve škole nestojím na žádné straně. Snažím se pomáhat všem,” říká sociální pedagožka z pražské Základní školy Táborská Marie Brichová.

Sexuální výchova v České televizi? Už brzy, v pořadu Na záchodcích

autor:
Moderátorky populárního podcastu Vyhonit ďábla Zuzana Kašparová a Terézia Ferjančeková uvidíte v pořadu Na záchodcích.

To, že bychom se s dětmi měli bavit o sexu, všichni víme. Zároveň asi jen málokdy přesně ví, jak a čím začít, a ústa nám někdy zavírá pocit trapnosti a studu. Na iVysílání České televize ale už za pár dnů startuje pořad, který by nám všem mohl trochu pomoci. Jmenuje se Na záchodcích a na svědomí ho má režisérka Erika Hníková a duo moderátorek populárního podcastu Vyhonit ďábla Zuzana Kašparová a Terézia Ferjančeková.

Na čem jedou čeští teenageři? Žvýkací novinky překvapují rodiče i učitele

autor:
"Tvrdí, že jsou nabuzení."

Odskočit si o velké přestávce „na cígo“, o malé na kafe z automatu a o polední pauze do hospody, to už dávno není in. Ne, že by dnešní děti nestály o trochu adrenalinu a motání hlavy, ale tyto pocity si zařizují jinak. Rodiče jsou zvyklí u dětí sledovat spíš zápach cigaret nebo alkoholu, o existenci nových lákadel nemají ani ponětí.

Miluješ mě, lásko? Reportáž o tom, jak žáci po covidu utužují vztahy

autor:
"Jsou na ně stížnosti, mají ke všemu připomínky a mluví šíleně sprostě, ale srdce mají na pravém místě," říká učitelka o své třídě.

Něco společně zažít, hrát si, odreagovat se a utužit kolektiv – to dnes třídy napříč Českem potřebují víc než kdy jindy. Po uplynulých mnoha měsících covidových opatření jsou vztahy mezi dětmi narušené a období škol v přírodě a výletů je teprve čeká. Aby žáci k sobě opět našli cestu, pomáhají v Ústí nad Labem už dnes lektoři Skautského institutu.

Do páté třídy neznámkujeme, žáků je ve třídě i čtyřicet, popisuje učitelka ukrajinskou reformu škol

autor:
"Ukrajina není nejbohatší země, musím ale říct, že v posledních letech se na vzdělávání opravdu soustředila pozornost vlády a věci se rychle začaly měnit k lepšímu," říká Tetiana Krych.

Učitelce Tetianě Krych je 28 let, její manžel pracuje v IT a společně vychovávají tříletou dceru. Invaze ruských vojsk Tetianu s dcerou zavedla do Prahy, kam se už před lety vdala její matka. Dopoledne vyučuje smíšenou třídu prvního stupně v „ukrajinské jednotřídce“ zřízené v Klecanech, odpoledne online vede svou třídu na Ukrajině.

Někdy chodím do hodin jen tak nasát atmosféru, říká zástupkyně ředitele. Jaká je ve škole její role? 

autor:
"Někdy je to práce od sedmi do sedmi a občas se stane, že se vzbudím i v noci a musím si zapsat nějaký nápad nebo myšlenku. Na druhou stranu mě to ale ohromně baví."

Většinou spolu sedí v kanceláři – ředitel a jeho zástupce. Kde se takový zástupce vlastně bere a co má všechno na starosti? „Záleží, jak se v konkrétní škole dohodnou,“ říká Alžběta Panáková, zástupkyně ředitele Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné zdravotnické školy AGEL v Ostravě: „Já mimo jiné řeším to, jak se u nás učí a pracuji na spokojenosti učitelů i žáků.“

Chceme domů, ale zatím se potřebujeme učit. Reportáž z ukrajinské jednotřídky

autor:
Děti dostávají čas na vypracování prvního úkolu, takže vytahují pera a tužky.

Na území Česka jsou v tuto chvíli určitě už desetitisíce ukrajinských dětí. Když se vyřeší akutní záležitosti typu ubytování a lékařské péče, je třeba začít přemýšlet nad jejich vzděláváním. Někde se ukrajinské děti vmísí k českým vrstevníkům, jinde vznikají ukrajinské jednotřídky. Jak to v nich vypadá?