Když bylo Anetě pět let, uměla už psát tiskacím písmem, sčítala i odčítala do desítky a chápala zlomky. Díky své skvělé paměti měla také pokročilé znalosti všeho, co jí do té doby zaujalo. Vše nasvědčovalo tomu, že první třídu zvládne bez problémů. Jenže se narodila na začátku října. Podle zákona tak měla nastoupit do první třídy až těsně před svým sedmým rokem.
Zápisy do prvních tříd probíhají v dubnu, v době, kdy je však mnoha budoucím prvňáčkům ještě pět let. Především rodiče v létě narozených dětí váhají, jestli jejich potomci nápor první třídy zvládnou. Odklad školní docházky získává každý rok zhruba dvacet procent dětí. Aby jej získali, musejí doložit posudek pedagogicko-psychologické poradny. Právě ta případný odklad doporučuje, a nebo také ne. „Někteří rodiče chtějí dítěti odkladem prodloužit dětství, pro odklad však musí být důvod,“ říká Galina Jarolímková, ředitelka Pedagogické poradny pro Prahu 1, 2 a 4.
Procvičit si logické myšlení a vidět matematiku jinak než jen jako příklady v sešitě. To je cílem matematických kroužků, které fungují v jednadvaceti školách po celé jižní Moravě. Učitelům s jejich organizací a metodikami pomáhá organizace JCMM, která v regionu vyhledává a podporuje nadané děti. “Byli jsme překvapeni, kolik nadaných dětí ve škole máme,” říká jedna z učitelek.
Ve Švédsku jsou školky otevřené dvanáct hodin denně pro děti od jednoho roku, na druhou stranu tu jsou ale běžné zkrácené úvazky. V jednom roce nastoupil i syn Marie Andersson, která pochází z Česka a s rodinou žije v Göteborgu. “První rok byl synek opravdu hodně často nemocný, ale s tím se tady počítá,” říká Marie. “Letos už je to mnohem lepší a tak si on školku víc užívá a já jsem víc v klidu.”
Ne všechny mateřské školy jsou stejné a také ne se všemi jsou rodiče spokojeni. Česká školní inspekce navštíví každou státní školu v republice zhruba jednou za šest let, v minulém školním roce podrobila komplexnímu hodnocení 750 mateřských škol. Jak poznat, jaká školka je vhodná právě pro vaše dítě a jak kontroly probíhají, jsme se zeptali Ireny Borkovcové z kanceláře ústředního školního inspektora.
Iniciativa Sto skupin plánuje založit rovnou stovku nových dětských skupin a pomoct tak do předškolního vzdělávání umístit co nejvíc z těch dětí, pro které aktuálně není ve státních školkách prostor. Po půlroce fungování právě otevřela devátou. Zakladatel iniciativy Jindřich Fialka je přesvědčený, že právě toto je ta správná cesta, jak pomoci rozproudit předškolní vzdělávání.
Šárka Procházková působí jako ředitelka 1. mateřské školy Most, vede tím skupinu šesti mateřinek, z nichž některé jsou ve vyloučených mikro lokalitách. “Vzájemný neformální kontakt rodičů z různých prostředí přispívá k tomu, že se smažou bariéry,” říká.
V životě dítěte i rodičů se v předškolním roce objevuje řada změn. Co musejí rodiče dodržovat? Jak je to s omluvami a úkoly? A co by měl předškolák umět? Na to jsme se zeptali Ireny Borkovcové z oddělení kanceláře ústředního školního inspektora České školní inspekce.
Po obědě ve školce následuje povinný odpočinek na lůžku. Spousta dětí ho z duše nesnáší, a jejich rodiče nakonec také. Pokud totiž robátko ve školce usne, bývá večer doma o zábavu postaráno. Je ale opravdu odpolední spánek nezbytný? A co se dá dělat, když se s jeho následky perete denně doma?
Je školka státem dotované hlídání, aby rodiče mohli do práce, nebo odborná výchovně vzdělávací instituce? „Děti přijdou jako batolátka, a během pár let se otevřou a jsou hrdé na to, co už dovedou,” říká Sandra Navrátilová, zástupkyně ředitelky Mateřské školy Křižíkova v Ostravě a učitelka s třináctiletou praxí.
