Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Výchova

Taxi až ke dveřím, snídaně zdarma a učitel jako partner, vyjmenovává otec. S rodinou se odstěhoval do Finska za lepším školstvím

autor:

Břetislav Kupera se s rodinou přestěhoval do Finska před osmi lety. V té době měli čtyři děti a po dvou letech přibylo ještě páté. Finské školství tak poznali do základů. Od programu pro děti imigrantů, který absolvují starší děti, než nastoupí do školy, přes školku, přípravku, základní školu až k programu pro náctileté, kteří vyjdou ze základní školy a nedostanou se na střední. “Neznám lepší zemi, kde vychovávat děti,” říká pracovník v oblasti IT. 

Slušnost je nejvýhodnější životní strategie a relaxování je nutnost, říká lektorka

autor:
"Slovo „správné“ ve mně vzbuzuje lehkou averzi. „Hodnotovka“ se snaží o popisný, nehodnotící jazyk," říká Dana Hádková.

Když sestra Cyril Mooneyová převzala vedení soukromé školy pro děti bohatých v indické Kalkatě, byla to instituce pro privilegované dívky, ale postupně do ní začaly chodit i děti ulice. Ač se skladba žáků proměnila, dobrá pověst škole zůstala, a to díky hodnotovému vzdělávání, které její ředitelka, řádová sestra Cyril, zavedla. Česká lektorka hodnotového vzdělávání Dana Hádková vysvětluje, co je jeho podstatou: „Ukázat dětem i dospělým, že slušnost je nejvýhodnější životní strategie.“

Místo šikulkování podpořte růstové myšlení, dítě bude v životě úspěšnější

autor:
Asi každý rodič by chtěl vychovat dítě, které se překážek v životě nezalekne. Jenže jak toho docílit?

Upekli jste dort a ten se nepovedl? Člověk s fixním myšlením by řekl, že neumí péct, a už by to nikdy nezkusil. Naopak člověk s růstovým myšlením by si uvědomil, že se to nepovedlo, ale hledal by cesty, jak by se to příště mohlo povést. Lidé s růstovým myšlením jsou v životě úspěšnější – a to už od dětství.

Pozvánku na IQ měření považovali za omyl, výsledek ukázal 135. Reportáž z Mensa testů na základní škole

autor:
Úspěšnost se pozná na první pohled už podle toho, zda testy děti baví.

Na téměř stovce základních a středních škol v Česku mohou rodiče jednou za dva roky přihlásit děti na testy inteligence společnosti Mensa. Často se tak odhalí nadání u dětí, u kterých by to učitelé ani rodiče nečekali. “Pozvánku na IQ testy naší dcery jsme považovali za omyl,” říká maminka Kateřina. “Ve školce si zatím spíš stěžovali, že odmítá spolupracovat. Výsledek testu mnohé vysvětluje.” Přinášíme reportáž ze Základní školy Květnového vítězství v Praze, na kterém Kateřina zjistila, že dcera má IQ 130.

Adama odmítla spádová školka i škola, dnes studuje na prestižním anglickém gymnáziu

autor:
Dnes už je Adam v prvním ročníku šestiletého Anglického gymnázia v Praze.

Když se Claudii Laburdové v roce 2008 narodil syn Adam, dobrých zpráv dostala málo. Lékaři jí řekli, že se chlapec v životě neobejde bez invalidního vozíku a dokonce novopečené mámě nabídli, že může syna dát do ústavu. Dnes Adam chodí, jezdí na kole a studuje na prestižním gymnáziu. „Ve spádové školce ani škole to nevyšlo, tak jsme hledali dál a nakonec měli štěstí,“ říká Claudie.

Na čem jedou čeští teenageři? Žvýkací novinky překvapují rodiče i učitele

autor:
"Tvrdí, že jsou nabuzení."

Odskočit si o velké přestávce „na cígo“, o malé na kafe z automatu a o polední pauze do hospody, to už dávno není in. Ne, že by dnešní děti nestály o trochu adrenalinu a motání hlavy, ale tyto pocity si zařizují jinak. Rodiče jsou zvyklí u dětí sledovat spíš zápach cigaret nebo alkoholu, o existenci nových lákadel nemají ani ponětí.

Jsou druhorozené děti chytřejší? Při hledání nadaných dětí se musí (ale i nesmí) srovnávat

autor:
"U nás používáme takzvané vícedimenzionální testy."

stupuje do první třídy, ale už zná vyjmenovaná slova, počítá do stovky nebo mluví anglicky. Odposlouchalo to od staršího sourozence, je počítání jeho koníček nebo je nadané a rodiče by pro něj měli obstarat individuální plán, aby ho to ve škole bavilo? Jak se zjišťuje nadání a co dítě na případných testech u psychologa čeká, vysvětluje Kateřina Skalová Pražáková z Centra nadání.

Děti dnes častěji zvažují, kým vlastně jsou, říká školní psycholožka. Všímá si i násilí nebo sebepoškozování

autor:
"Když vidím, že se mi podařilo podpořit důvěru dětí v sebe samé, vidím, že ve škole je moje místo," říká Veronika Francová.

Mít vlastního psychologa je požehnání pro celou školu. Ladí vztahy v třídních kolektivech, vyslechne problémy dětí, ale můžou se na něj obrátit i tápající učitelé nebo rodiče žáků, kteří potřebují poradit s výchovou. „Na prvním místě je žák a to, aby se mohl dobře a bezpečně učit, k tomu ale potřebuje dobré vztahy s celým svým okolím,“ říká psycholožka pražské Základní školy  u svatého Štěpána Veronika Francová. A přibližuje, jak vypadá jeden její běžný den.

Francouzský dobrovolník v české školce: domlouváme se gesty a přes internetový překladač

autor:
Dopoledne v dětské skupině.

Maximu Groultovi je dvacet a pochází z francouzského Tours. Do Kroměříže přijel na pozvání mateřského centra Klubíčko a jako dobrovolník tam společně s učiteli pečuje o předškolní děti. Odpoledne zase vede kroužky pro starší. “Čeští učitelé a vychovatelé se mi zdají přísnější, než bych byl já,” říká mladý Francouz. ”Na druhou stranu máte hodně zajímavých výukových aktivit, kdežto ve Francii je výuka dost teoretická, a to i ve školce.”

Aby se nadané děti neztrácely v systému, hledá je počítačová hra

autor:
"Nadané děti by se v systému vzdělávání neměly ztrácet, ale měli bychom s nimi pracovat."

Dlouhodobě se zabývá problematikou rozpoznávání nadaných dětí a také s tím souvisejícím tématem dvojí výjimečnosti, kdy se vysoká intelektová schopnost zkombinuje s nějakou poruchou. Nyní se psycholožka Šárka Portešová se svými kolegy z brněnské Masarykovy univerzity podílí na vzniku testů, které v podobě zábavné počítačové hry pomáhají rozpoznat různé druhy inteligence u dětí.