Debaty nad vhodným nastavením pravidel používání mobilů ve školách jsou leckdy velmi intenzivní, a to jak v ČR, tak v zahraničí. Od nového roku plošně zakáže mobily, tablety i chytré hodinky ve svých školách Nizozemí a podobný záměr ohlásila Velká Británie. Výjimky použití chytrých zařízení ve škole budou platit pro výuku digitálních kompetencí a ve výjimečných případech, jako jsou například zdravotní důvody.
Robin je teď Robin, mladý trans muž. Ještě před pár lety se ale jmenoval Eliška a měl/a v hlavě pořádný zmatek. Procházel/a vztahy s kluky i dívkami, necítil/a se ale spokojená ani v jednom z nich. Až pak jí/mu to došlo: problém není v druhých, ale v tom, že není doma ve svém těle. A tak Eliška navštívila lékaře, prošla změnou pohlaví a stal ze z ní Robin.
Děti se chovají čím dál hůř a my nevíme, co s nimi – bývá v poslední době slyšet od učitelů napříč stupni vzdělávání, státy i kontinenty. Podle kanadských psychologů Tamary Strijack Neufeld a jejího otce Gordona Neufelda ale není chyba v dětech, nýbrž v systému, který nepodporuje silné a bezpečné vazby na dospělé. „Vidíme, jak se zhoršují školní výsledky dětí, ale řešíme to úplně špatně,“ říká Gordon Neufeld. Co nám tedy ve školách ve vztahu k žákům chybí a jak to řešit?
Aneb, co přesně mohou žáci a studenti dělat pro to, aby jejich učení vedlo k většímu pochopení látky a jejímu zapamatování.
Jana Policarová učila v minulém školním roce část týdne na soukromé škole a část na státní základce. Jako jeden z důvodů, proč se školy tak pomalu mění, i když jsou mnohdy plné inspirativních učitelů, vidí v tom, že se pedagogové mnohdy bojí udělat chybu. Ať už z vlastního nastavení či ze strachu, jak bude reagovat okolí. „ A dokud jako učitelé nepřijmeme, že je v pořádku, abychom my i naši kolegové dělali chyby, o moc dál se neposuneme,“ říká jedna z finalistek ceny pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize Czech Republic.
Mateřská škola Maitrea ve Slušticích u Prahy nenabízí dětem angličtinu ani jiné kroužky. „Našim úkolem je rozvíjet děťátko celistvě a předat mu víru, že svět je dobré místo,“ říká ředitelka a nestorka waldorfského předškolního vzdělávání Táňa Smolková. „Rizikem dnešní doby je, že ztrácí cit pro dětství jako zcela svébytné období v životě člověka,“ dodává.
Původně chtěl léčit závislé na alkoholu a drogách, nakonec zvolil dětskou psychiatrii. Jako primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice řeší Michal Považan ty nejtěžší případy. „Sebepoškozování, deprese, úzkosti a poruchy příjmu potravy,“ vyjmenovává, co děti trápí nejčastěji, a dodává: „Po covidu se otevřela stavidla a přišel nával zejména dospívajících dívek.“
Učitelé si často stěžují, že učiva je moc a času málo. Proto bych čekal, že uvítají, když se z rámcového vzdělávacího programu nějaké učivo vypustí a času tak zůstane víc. Jenže ve školství často platí, že nejvíc zla se páchá ve jménu dobra – a tak se najde mnoho učitelů, kteří učí i to, co už dávno není povinné. Proč? Protože se například bojí rodičů nebo naslouchají víc vlastnímu egu než potřebám žáků.
Když se řekne gymnázium, v představách většiny lidí to znamená hlavně hodně sezení v lavici, psaní výpisků a učení. Jenže – jak ukázal i další díl seriálu Jak se dělá dobrá škola – i gymnázia se pomalu mění. Příkladem je Gymnázium Přírodní škola, kde studenti tráví spoustu času venku praktickou výukou. A s nimi letos i nová primánka na invalidním vozíku.
Přijímací zkoušky a zmatky kolem nich plnily letos na jaře média i sociální sítě. Ukázalo se, že systém papírových přihlášek a zápisových lístků už definitivně nevyhovuje a je nezbytné ho změnit. Během léta se tedy připravovala nová podoba přijímacího řízení. Zdá se, že se přijímačky změní – i když ještě záleží, zda se podaří včas vysoutěžit dodavatele nového systému.
