Škola je jako rozjetý vlak, ze kterého vypadávají cestující, říká laureátka. Vymyslela, jak mohou opět nastoupit

„Přijde nám důležité, aby student zažil přirozené prostředí dětí, které mají sociální znevýhodnění. Aby pochopil, jaké překážky musí dítě překonávat.“

Přece nemůžeme studenty posílat do vyloučených lokalit. A přece nemůžou doučovat, když nemají žádné zkušenosti. Takové pochybnosti provázely nápad, že by brněnští studenti pedagogické fakulty měli jako povinný předmět doučování sociálně znevýhodněných žáků.  U zrodu myšlenky stála před pěti lety odborná asistentka Markéta Košatková. „Setkávání dětí, které to mají z různých důvodů těžké, s mladými vysokoškoláky, má velký hodnotový potenciál pro všechny zúčastněné,“ říká. Za své úsilí získala Cenu Nadace České spořitelny.

Adama odmítla spádová školka i škola, dnes studuje na prestižním anglickém gymnáziu

Dnes už je Adam v prvním ročníku šestiletého Anglického gymnázia v Praze.

Když se Claudii Laburdové v roce 2008 narodil syn Adam, dobrých zpráv dostala málo. Lékaři jí řekli, že se chlapec v životě neobejde bez invalidního vozíku a dokonce novopečené mámě nabídli, že může syna dát do ústavu. Dnes Adam chodí, jezdí na kole a studuje na prestižním gymnáziu. „Ve spádové školce ani škole to nevyšlo, tak jsme hledali dál a nakonec měli štěstí,“ říká Claudie.

Inkluzi jsme zvládli díky skvělým učitelkám, říká maminka chlapce s autismem. Záleží na ochotě jednotlivců

Ačkoliv to zezačátku vypadalo všelijak, Metůdka se podařilo bez problémů integrovat do běžné školky.

Metoděj se začal měnit ve dvou letech. Doma si s diagnózou poruchy autistického spektra poradili, ale ve školce se polekali a začali doporučovat, aby chlapec přešel do speciální školky. Rodiče trvali na tom, aby zůstal s ostatními neurotypickými dětmi, a i přes těžké začátky je dnes případ Metoděje braný jako příklad podařené inkluze. „Myslím si, že školka si na synovi osahala, jak se k dětem se znevýhodněním chovat, a teď už si troufnou na ledacos,“ říká matka Alexandra Šmídová.

Znát sousedy je důležitější než matika, říká maminka chlapce s Downovým syndromem

Písmenek pozná pár, spojuje některé slabiky. Do pěti počítá, ale ne zcela samostatně.

Písmenek pozná pár, spojuje některé slabiky. Do pěti počítá, ale ne zcela samostatně. FOTO: SPOLUVojta je druháček z malé vsi v Plzeňském kraji. Má Downům syndrom, a i když moc nemluví, miluje společnost dětí a ve škole ho mají všichni rádi. Své spolužáky zná už od školky a rád si s nimi hraje, raději s … Číst dál

Tahle škola je pro bílé, tahle je pro Romy. Běžná praxe ubližuje všem

V pátém dílu seriálu Ochránce dojde na brněnské základní škole ke rvačce mezi romskými a bílými žáky. Nová ministryně pověří ombudsmana, aby na místě situaci uklidnil.

V pátém dílu seriálu Ochránce dojde na brněnské základní škole ke rvačce mezi romskými a bílými žáky. Nová ministryně pověří ombudsmana, aby na místě situaci uklidnil. FOTO: ČTTohle je dobrá škola, tahle je horší, sem bychom dítě nikdy nedali. Tak jsou většinou čeští rodiče zvyklí zvažovat vzdělávací alternativy pro svoje děti. To, jestli je škola … Číst dál

Samou radostí objali školu. Ve vyloučené lokalitě se slavil návrat do lavic ve velkém stylu

"Pustila jsem si film, zaujal mě, sledovala jsem ho s napětím, když najednou mi asi v půlce projela hlavou myšlenka ‚Obejmeme školu!‘,“ popisuje ředitelka. 

"Pustila jsem si film, zaujal mě, sledovala jsem ho s napětím, když najednou mi asi v půlce projela hlavou myšlenka ‚Obejmeme školu!‘,“ popisuje ředitelka.  FOTO: ZŠ TrmiceZnáte ten pocit, kdy byste samou radostí nejradši někoho objali? Tak přesně ten měli žáci a učitelé základní školy v severočeských Trmicích, když se po děravém školním roce mohli letos v září vrátit … Číst dál

Když šijete výuku na míru dětem, nemusíte je jakkoliv rozdělovat, říká učitelka z Olomouce

"Dítě si má najít odpovědi samo, my tu nejsme od toho, abychom mu radili a řešili věci za ně," říká Jana Chalupová Hlávková.

"Dítě si má najít odpovědi samo, my tu nejsme od toho, abychom mu radili a řešili věci za ně," říká Jana Chalupová Hlávková. FOTO: Jiří Coubal„V mé třídě se nezávodí, nesoutěží, nesrovnává, a přesto se všichni rozvíjejí i bez toho, abych je musela jakkoliv dělit – na ty rychlé, pomalé, nadané, se specifickými potřebami a … Číst dál

Přílišná pozornost může nadaným dětem uškodit, mají pak strach ze selhání, říká psycholožka z poradny

"Kdyby se s dětmi jako on pracovalo víc a přímo ve škole, myslím si, že kromě rozvoje nadání by to přispělo i k jejich většímu pocitu štěstí a radosti ze života."

"Kdyby se s dětmi jako on pracovalo víc a přímo ve škole, myslím si, že kromě rozvoje nadání by to přispělo i k jejich většímu pocitu štěstí a radosti ze života." FOTO: Unsplash, Michal Parzuchowski„Kdyby se s nadanými dětmi mohlo víc pracovat ve škole, přispělo by to nejen k rozvoji jejich schopností, ale i jejich … Číst dál

Dala děti na „romskou” školu: Pověst neřeším, jde mi o přístup

Obavy z menšiny Mirka Machová nemá, sama navštěvovala v dětství vyloučenou školu.

Obavy z menšiny Mirka Machová nemá, sama navštěvovala v dětství vyloučenou školu. FOTO: Martina Kopecká„Kamenka? To je TA romská škola.“ Takovou nálepku získala škola Kamenná stezka v Kutné Hoře díky vyššímu počtu romských a jinak znevýhodněných dětí. I když se sem majorita nehrne, rodina Mirky Machové se nenechala odradit. Nedávno se přestěhovali a hledali školu, … Číst dál

Za totality by moje děti zřejmě skončily ve zvláštní škole, i když jsou chytré, říká novinářka Saša Uhlová

A teď si vezměte tu situaci: člověk je velmi inteligentní, ale okolí s ním jedná jako s blbečkem, protože patlá.

A teď si vezměte tu situaci: člověk je velmi inteligentní, ale okolí s ním jedná jako s blbečkem, protože patlá. FOTO: Jitka PolanskáVychovává se svým mužem čtyři syny. Cestu ke vzdělávání a seberealizaci jim komplikují různá „dys“. Zvláštní mix nadání a poruch není ojedinělý, týká se mnoha dalších dětí. Otevřený rozhovor nastoluje téma takzvaného wellbeingu, … Číst dál