K volbám už od šestnácti. Jak se Německo připravuje na změnu?

Nejde jen o zralost, ale také o politickou vůli.

Po nedávných komunálních a senátních volbách se i v Česku opatrně otevřela otázka, zda by se neměla věková hranice prvovoličů snížit. V sousedním Německu již nějakou dobu probíhají na toto téma vášnivé diskuse a v několika spolkových zemích už šestnáctiletí rozhodují o komunální politice. „První volební účast by měla být ještě ve školních letech, zvýší to zájem o politiku,” míní politolog Robert Vehrkamp.

Rodiče chtějí mít doma vítěze, zapomínají přitom na citlivost dětské duše, říká trenér Marian Jelínek

"Jde o úhel pohledu, a ten předávají rodiče často i nevědomě svými výroky, chválou, odměnami, výrazem ve tváři."

Nejprve byl tělocvikářem, později hokejovým trenérem, dnes je hlavně mentálním koučem pro vrcholové sportovce. „U dětí bychom hlavně měli vzbudit lásku k pohybu a zájem pečovat o svoje tělo, mysl a duši,“ říká Marian Jelínek. 

Příroda má všechno geniálně vymyšlené, stačí to jen vidět, říká učitel

"Nechci od studentů veškeré vědění světa, ale aby přemýšleli. Příroda má všechno skvěle vymyšlené," říká Petr Šíma.

Odmalička ho bavila biologie a chemie, nakonec se ale nestal lékařem, nýbrž učitelem. „Nechci po studentech memorování pouček, ale potřebuju, aby přemýšleli,“ říká Petr Šíma z přírodovědného Gymnázia Botičská v Praze. „Příroda má totiž všechno geniálně vymyšlené, stačí to jen vidět.“

Místo ty vole dnes říkají kámo. Je dnešní mládež slušnější než dřív?

Jsem tak toxic, pojď někoho vyhejtit.

“Kámo, tohohle mám, in rýl. Hezký trejdy, kámo.” Toto je přepis běžného rozhovoru žáků páté třídy o výměně sběratelských kartiček. Jako každá generace si i dnešní mládež vytvořila svůj vlastní slovník. Jak tedy mluví a rozumí jim jejich rodiče?

Alchymie jménem školní svačina. Jak by měla vypadat, aby se dětem ve škole dobře učilo?

Samozřejmě ovoce a zeleninu můžeme dávat neomezeně.

Do konce školního roku budou muset školáci ráno vstát ještě 169krát. A stejný počet musejí do letních prázdnin rodiče připravit svým dětem školních svačin. Kde ale stále brát fantazii, aby svačinový box skrýval vždy lákavé a zároveň nutričně vyvážené jídlo?

Bára Procházková: Zveřejňováním fotek dětí na sociálních sítích ubližujeme těm, které máme nejraději

Bára Procházková: "Asi není žádným tajemstvím, že když se fotografie ocitne na internetu, začíná žít vlastním životem a je vlastně úplně jedno, kdo ji tam nahrál."

„Máte špatně vyplněný formulář, zastavte se prosím v kanceláři a opravte to,“ volala mi sekretářka našeho lokálního Domu dětí a mládeže, kam jsem přihlásila děti na kroužky. Na formuláři GDPR jsem zaškrtla, že nesouhlasím s tím, aby fotografie mého dítěte byly použity pro reklamní účely – tedy na webových stránkách DDM, v místním radničním zpravodaji či na sociálních sítích. Nebylo vůbec jednoduché paní vysvětlit, že NE opravdu znamená NE, ale nakonec jsme se domluvily.

Máme nadbytek jídla a to dětem škodí

Jak zabránit tomu, aby děti jedly, co nechcete? Jednoduše. Takové jídlo domů vůbec nekupujte, radí Margit Slimáková.

Propagátorka zdravé výživy a autorka několika knih o stravování Margit Slimáková zdůrazňuje, že ke zdravému stravování, ať už jde o oběd, snídani, nebo školní svačinu, stačí pár jednoduchých kroků – nejíst tolik cukru, nekupovat vysoce zpracované potraviny a vařit jednoduchá jídla ze skutečných potravin.

Veřejnost nás často vnímá jako hlídačky, co si celý den jen hrají, říká učitelka ze školky

Vše se dá naučit formou hry, ale abychom si opravdu mohli hlavně hrát, museli bychom především změnit pojetí první třídy.

Je školka státem dotované hlídání, aby rodiče mohli do práce, nebo odborná výchovně vzdělávací instituce? „Děti přijdou jako batolátka, a během pár let se otevřou a jsou hrdé na to, co už dovedou,” říká Sandra Navrátilová, zástupkyně ředitelky Mateřské školy Křižíkova v Ostravě a učitelka s třináctiletou praxí.

Květa Benediktová: Seriál Prasátko Peppa ukázal, že děti může mít i stejnopohlavní pár. A svět se málem zbořil…

A co že by dětem zamotalo hlavu? Že to někdo má jinak než „my“ (vy) doma?

Tvůrci seriálu Prasátko Peppa se po skoro dvaceti letech natáčení odvážili dát do svého pořadu stejnopohlavní pár. Bum prásk. To se dějou věci. Před pár dny schválili obyvatelé na Kubě v referendu něco jako „manželství pro všechny“. Na Kubě. A ve stejnou dobu to mimochodem jako v první postkomunistické zemi střední Evropy potvrdil také Ústavní soud ve Slovinsku. Není to boží? Jako žena, která má doma ženu (a s ní dvě děti), se poslední dobou nestíhám divit.